Věru, umná ale byla ta soudružka učitelka v Kadani, není-liž pravda.

Co tím chtěl asi říct? Že by snad to, jak krutí byli učitelé-komunisté za bývalého režimu? Chce se mi na adresu pana Stejného ještě poslat zdvořilý dotaz, zda se při tom koktání a počůrávání také nepokakal. Ono to tak totiž obyčejně bývá, zvláště, je-li k tomu člověk, navíc ještě dítě, nucen. Ostatně, bylo by zajímavé, kdyby nám čtenářům  pan Stejný také popsal (jistě drastický) způsob, jak jej soudružka učitelka, komunistka, naučila koktat a počůrávat se.

Nejsem dětský lékař, nejsem urolog ani logoped nebo foniatr,  ale myslím, že tyto vady jsou přirozené dětské zdravotní poruchy, které vznikají  u malých dětí v raném věku a tvrzení, že dítě bylo „naučeno“ se počůrávat, resp. koktat  a že je to nejspíše hodně trapná snaha o zviditelnění se pana Stejného, který se touto, málo pravděpodobnou báchorkou chce asi dodatečně (bůh ví za co ve skutečnosti) mstít a tak dehonestovat soudružku učitelku!      

Není také bez zajímavosti, že v souvislosti  s 30. výročím 17.Listopadu 1989 mnoho lidí (nejen pan Stejný) se začalo náhle upamatovávat na dávné události, na osobní příběhy, kterými zřejmě chtějí vstoupit do českých dějin. Je ovšem zajímavé, že na tyto příběhy a událostí z před mnoha let, se lidé upamatovávají až v souvislosti s 30.  výročím. „sametky“ ! Jakoby to dříve nevěděli. Nebo si na to jenom snad nevzpomněli? Je to náhoda, záměr nebo vyčůranost. U pana Stejného by jakási paralela  byla ještě reálná, protože o svém naučeném „počůrávaní “ neuvedl, zda se to již  odnaučil, stejně jako koktání!     

Myslím si, že 30 let byla dost dlouhá doba na to, aby se vzpomínky  lidem vybavovali průběžně a ne zrovna až po 30 letech, ausgerechnet v souvislosti s oslavami 30. výročí „sametky“! Asi si také chtějí přihřát svou 30 a více let starou   polívčičku. Je ovšem otázka, nakolik jsou ty  jejich pozoruhodné vzpomínky na události a příběhy pravdivé, relevantní a věrohodné. Není totiž vyloučeno, že některým lidem se dnes náhle „rozsvítilo“, resp. vrátila paměť a vzpomněli si, že oni přece taky byli  (případně by mohli být) za komunistů persekuováni či jinak postižení a tak si počkali, až případní svědkové odejdou na onen svět, aby tak nemohli ty jejich báchorky a hrůzostrašné  příběhy a události  dementovat.

Netvrdím, že to tak musí být, ale vyloučeno to není. To množství případů, se kterými v poslední době někteří pamětníci vyšli na světlo boží, je ale nějak podezřele moc. Stejně tak to může být i s panem Stejným. Tu historku, no nevím, zda by mu ji někdo, kromě soudružky učitelkykomunistky, mohl potvrdit! Ta jím zmíněná paní resp. soudružka učitelka-komunistka zcela jistě již určitě není mezi námi, za to dám ruku do ohně. Škoda!
 
Jiří  B a ť a , 19. 11. 2019