Logika nadevše. Aneb náš zákazník, náš....?

„Zvýšení cen vody pitné a odpadní je také ovlivněno úspěšným čerpáním dotací z Evropských fondů a Operačního programu životního prostředí v uplynulých letech“. Pokud mne někdo přesvědčí o správnosti, či o logičnosti tohoto konstatování pak připustím, že mé IQ je na tom dost špatně. Nicméně obraťme pozornost k jádru pudla, tedy zmíněném problému „(ne)logičnosti“ samotné.

Pan předseda Ing. Lejsal zdůrazňuje něco, co podle mého názoru nemá logiku. Díky úspěšnému čerpání dotací lze zvyšovat cenu? Pokud firma dostane ke své činnosti mimořádnou a jistě ne nezanedbatelnou finanční injekci, resp. podporu alias dotaci, může si á konto dovolit zvýšit cenu produktu? Nebo jinak: pekař, který se v rámci konkurence a dalších ekonomických faktorů potýká s řadou problémů a rentabilitou výroby, je na pokraji krachu a pro udržení své existence je nucen zdražovat své výrobky, po obdržení finanční dotace a skutečnosti, že může dál provozovat pekařskou činnost a vyrábět za výrazně lepších ekonomických podmínek by jako projev vděčnosti za finanční dotaci svým zákazníkům ještě zvýšil cenu svých výrobků? Není to jaksi nelogické, nenormální (případně nemorální)? Tedy kromě případu, že by mu šlo jenom o zisk a už méně či vůbec o spokojenost zákazníků.

Pan předseda představenstva VaK Kroměříž, a.s. rovněž sděluje, že (každoroční)“... přidělování dotací je mj. podmíněno zajištěním obnovy majetku postupným zvyšováním ceny až k dosažení údajně k tzv. plně nákladové ceny služby“. Pokud se nemýlím, pak stejně formulované podmínky v souvislosti s cenou vody uvádí VaK Kroměříž již několik let. Lze se tedy zcela oprávněně ptát za

1) je zvyšování ceny vody opodstatněné a logické s konstatováním, že ke zdražování dochází jen díky úspěšnému čerpání dotací? Pro koho má být toto úspěšné zdražování výhodné? Nebo snad mají spotřebitelé děkovat VaK Kroměříž, a.s., že jim každoročně, kromě zajištění dodávky vody také díky čerpání dotací zvyšuje cenu vody?

2) jaká je logika konstatování, že přidělování dotací je podmíněno zajišťováním obnovy majetku postupným zvyšováním ceny až k dosažení tzv. plně nákladové ceny služby? V jakém stadiu se dnes nákladové ceny služby VaK Kroměříže nachází? Spotřebitel se zase nutně a zcela oprávněně ptá: Kdy nastane doba, kdy VaK Kroměříž, a.s. dosáhne plně nákladové ceny služby? Bude to za rok, dva, pět, deset let, nebo je to jen taktické a nemorální ohlupování spotřebitelů?

Na závěr ještě slova předsedy představenstva „Cenová politika společnosti VaK Kroměříž, a.s. je i přes soustavný tlak na nárůst cen vody pitné a vody odpadní dlouhodobě utvářena tak, aby udržovala výši ceny vody pitné a odpadní pod průměrem cen v České republice a zároveň byla schopna zajistit zákazníkům vysokou kvalitu služeb v požadovaném rozsahu“.

Domnívám se, že poskytovat služby spotřebitelům společností VaK Kroměříž a.s., tj.

zajišťovat dodávku pitné vody, stejně jako odvod vody odpadní je primární záležitostí její činnosti, neboť pro tyto účely je společnost vytvořena a rozhodně již není zapotřebí deklarovat zásadní atributy své činnosti, alias povinnosti a snahy o co nejlepší kvalitu služeb, notabene když pro dosažení svých subjektivně definovaných cílů se zaštiťuje potřebou zvyšování ceny vody spotřebitelům. Jinými slovy: bohulibé cíle za cenu licoměrného jednání.

PS: Pokud je můj názor v článku irelevantní, omlouvám se. Děkuji.

Jiří B a ť a , Holešo