Důchodový problém v blízké budoucnosti je řešitelný. Bude-li dobrá vůle a pochopení.

     Jak se říká, na každém šprochu, pravdy trochu, což neznamená, že tuto ne zrovna potěšující skutečnost nelze brát vážně. Tento předpoklad má z dnešního pohledu reálné opodstatnění, současný stav a předpokládaný vývoj tomu zcela fakticky nasvědčuje. Jaké hlavní negativa v této souvislosti lze od tohoto stavu očekávat?  

Za 1)Pokud se nezmění, lépe řečeno, neposílí současný fond a systém financování důchodového zabezpečení, bude to znamenat nedostatek finančních prostředků na výplaty důchodů.  

Za 2)Vznikne nedostatek míst v pečovatelských službách, tj. v domovech pro seniory a podobných zařízeních.  

Za 3) Bude pokračovat úbytek počtu obyvatel Česka, republiky, resp. obyvatel nebude přibývat. Podle odhadu má být za cca 50 let počet obyvatel České republiky cca 7,5 milionu, tedy méně o téměř 3 miliony obyvatel a tento trend má nadále pokračovat.     

To vše za předpokladu, že politická reprezentace a další státní orgány nepřijmou a nezrealizují taková opatření, aby se tomu dalo když ne zabránit, pak alespoň tyto negativní dopady účinně zmírnit. V této problematice budou hrát primární, tedy rozhodující roli finance a to jak pokud jde o systém důchodového zabezpečení, tak v otázce domovů pro seniory, pečovatelských a dalších služeb. Důležitou roli mohou sehrát také finance pro potřeby demograficky udržitelného stavu obyvatelstva v Česku a v oblasti porodnosti. Jinými slovy to znamená větší zainteresovanost státu a vyšší finanční podpora rodinám při narození dítěte, resp. v jejich dalším vývoji a péči.    

Zde nepochybně vyvstane otázka či problém, kde nalézt finanční zdroje na pokrytí těchto potřeb. Je však také všeobecně známo, že naše ekonomika má v poslední době relativně slušné výsledky, což by naznačovalo jisté možnosti. Jde však o dlouhodobou záležitost, je proto zapotřebí počítat s případnými krizovými či neočekávanými situacemi, které mohou pozitivní stav české ekonomiky ovlivnit. Přesto se i dnes jisté reálné možnosti k úsporám nabízejí a proto není od věci se některými z nich blíže zabývat.

Tak například: - Nezvyšovat výdaje na příspěvcích pro NATO, neboť se nejedná     o žádnou humanitární podporu či podobné záležitosti, ale o cílené vyzbrojování vojsk severoatlantického paktu navíc s pokryteckým důvodem na údajné posílení bezpečnosti států-členů NATO, ačkoliv se ve skutečnosti jedná o přípravu na plánovaný útok na Rusko. 

- Uzákonit osobní hmotnou zodpovědnost volených politiků, členů vlády, všech ekonomických a jiných pracovníků (resp.zaměstnanců) státních orgánů, v jejichž pravomoci je práce a manipulace s finančními prostředky a všude tam, kde se o financích bez osobní odpovědnosti, rozhoduje.

- Nezvyšovat platy, příjmy poslanců, senátorů a dalších pracovníků veřejné a státní správy, - Neumožnit (odmítat) přijímání imigrantů z akcí řízených EU, na jejichž pobyt jsou vynakládány značné finanční prostředky, které se nedostávají českým občanům v různých, zvláště při zdravotních a jiných závažných situacích, - Výrazně snížit počet nechvalně známých tzv.„neziskovek“, tedy neziskových organizací, snížit, nejlépe zcela zastavit přidělování dotací těmto „neziskovkám“,  z nichž převážná část ani zdaleka nevykazuje činnost či potřebnou efektivitu, jak se od nich očekává. - Omezit či zrušit dotace uměleckým subjektům jako jsou divadla, festivaly a podobné aktivity, jak zrušení dotací (jiným) doporučuje   pan Jan Hrušínský, principál Divadla na Jezerce. - Urychleně dokončit nepřiměřeně dlouhé soudní řešení trestně právního jednání pana Zdeňka Bakaly ve věci bytů OKD, exekučně vymáhat navrácení Bakalův neoprávněný zisk.                                                                                                                                                           Jistě to ani zdaleka nemusí být vše, kde by se při dobré vůli nalezly ještě další úspory a hlavně možnosti, jak nadále zamezit nehospodárném nakládání s finanční prostředky, nezodpovědnému jednání, plýtvání, rozkrádání, podvodnému jednání a podobným věcem, kterých se dopouští politici a značná část lidí ve státní a veřejné správě, kteří nejsou vázání žádnou hmotnou zodpovědností za jim svěřené finanční prostředky a nakládání s  nimi, stejně však nejsou zodpovědni za benevolentní až lajdácký přístup k práci, čímž připravují stát o desítky a sta miliard ročně.                                                                                                                                                                                                                                                             Zbývá jen, aby se touto důležitou a neodkladnou problematikou někdo ze  zodpovědných politických činitelů zabýval, aby se věci také řešily, ne se o nich vedly jen plané řeči a mnohdy ani to ne! 
 
Jiří  B a ť a , 16. 12. 2019