Boj o Gotta. Je to marný, je to marný, je to marný. Ale pro koho?

Přestože jsou v hlubokém omylu. nelze jejich názor nepřijmout, protože to jen dokazuje jejich morální a kulturní ubohost, zapčklost a zášť když se snaží bagatelizovat nejen význam Gottovy umělecké činnosti, v souvislosti s jeho pohřbem také ponižovat, ne-li přímo urážet většinu občanů českého národa. To vše jenom proto, že občané České republiky (pokud pomineme Gottovy příznivce a fandy v zahraničí) projevili zármutek a soustrast nad úmrtím člověka, který jim rozdával radost, pohodu a dobrou náladu dlouhých šedesát let! Bude-li jich v pátek očekávaných tři sta tisíc, bude to ani ne políček, ale facka přes celou hubu těm výše jmenovaným (zvláště pak panu knížeti), kteří jsou stále přesvědčení, že „nejoblíbenějším“ člověkem v Česku byl, je a bude Václav Flaška Havel!

     Výše jmenovaní pánové, (případně i jiní pánové či dámy), jsou pohoršeni údajnou občanskou servilitou a to až tak daleko, že např. pan Just se domnívá, že lidé v této zemi, kteří truchlí za oblíbeného zpěváka, se zbláznili. Také se domnívá, že lidé nosící svíčky na Bertramku a toužící uctít zpěváka v pátek na Žofíně si nechali od „úchylných oligarchů“ vnutit „nová mediální lízátka a nové mediální koblihy, distribuované lídry na trhu  s informacemi“. O blíže nejmenovaném politikovi (rozuměj A. Babišovi) pan Just, coby habilitovaný profesor divadelního umění a také divadelní kritik říká, cituji:  „Jde o exhibicionisticky vystavovanou kunderovskou ‚slzu nad slzou‘ – hle, jak já, váš vůdce, truchlím spolu s vámi, jsem jeden z vás, a proto v upřímném pominutí mysli navrhuji dělovou lafetu, státní funus, státní smutek a další ‚šaškárny‘,“ Jakkoli se pan Vladimír Just řadí mezi renomované divadelní kritiky, nejspíše pramálo rozumí populární hudbě a činnosti, kterou šedesát let veleúspěšně provozoval Karel Gott. 

     To také dokládá Justův naprosto zdeformovaný, amorální pohled na připravovaný pohřeb Karla Gotta, kterému se ze strany státu dostalo té cti, že to bude pohřeb se státními poctami. Aby tomu dodal patřičný patos hněvu a nesouhlasu, vyzdvihuje ty postoje lidí, kteří si prý zachovali chladnou hlavu a bystrý rozum. Mezi ně počítá hlavně obstarožního K. Schwarzenberga: „Využití nebohého Karla Gotta jako nástroj pomsty vůči Václavu Havlovi, který je (prý) pořád slavnější než oni, je velmi mrzké…!“, pana R. Honzáka: „Naprosto nechutná, odporná  hysterická kampaň, kterou de facto ke svému zviditelnění spustila ta soldateska, která tu teď zaujímá vedoucí pozice,počínaje vládou a konče tím trapným představitelem katolické církve,“ (míněn kardinál Dominik Duka) v neposlední řadě T. Halíka: „Dění kolem pohřbu Karla Gotta je pokus o mýtizaci hvězdy normalizačního zábavního průmyslu  a projev naprosté devalvace hodnot a morální  kýč!“.Vladimír Just těmto pánům, kteří se od těchto „mediálních koblih“ hrdě distancují, upřímně děkuje slovy: „A proto díky pane Radkine, díky pane Tomáši, díky pane Karle!“ Osobně si myslím, že opravdu nemá za co děkovat!

      Nezbývá než touto cestou vzkázat výše jmenovaným pánům a jejich přívržencům, že jakkoli se snaží po smrti Karla Gotta srazit jeho význam a personu na kolena v jeho mimořádně úspěšné kariéře, dehonestovat jeho uměleckou činnost, tak jeho osobnost, že i při přes některá lidská pochybení či klopýtnutí, Karel Gott zůstane v srdcích a paměti milionům lidí jak v ČR, tak v zahraničí. A to i navzdory tomu, že si někdo z těchto pánů myslí, že se tito lidé snad zbláznili, že jde o fanynky na úrovni jednodušších hospodyněk, nebo že jde o lidi, kteří se nechali unášet sentimentem, ti starší třeba i senilitou. Marný je jejich boj s Gottem, protože těch několik zhrzených nenávistníků, závistivců, zakomplexovaných individuí, profláknutých disidentů a možná i vyšinutých lidí alias bláznů, nemůže mít nikdy navrch nad těmi miliony vděčných a Karla Gotta si vážících lidí v Česku i zahraničí. Čest jeho památce!

Jiří  B a ť a , 9. října 2019