S kým na kůrovce?

Opravdu v Česku nejsou lidi?

Ale jsou.

Desetitisíce mladých v životě nepoznalo stabilní manuální práci, nemá žádnou kvalifikaci a nikomu, kromě příživnických neziskovek, to nevadí.

Řešení je jednoduché, ale vyžaduje politickou rozhodnost.

Stále ještě platí v naší republice branná povinnost. Když vlast zavolá, je povinností každého občana se zapojit. A kůrovcová kalamita je celonárodní neštěstí. V takové případě by bylo na místě vyhlásit pro nezaměstnanou mládež od 18 let , např. do 25, brannou povinnost, a povolat ji do armády. Tam by se mladí lidé pod přísným a náročným vedením velitelů a odborných instruktorů naučili nejen řádně pracovat a získat přiměřenou odměnu, ale měli by možnost se naučit lecjakým řemeslným dovednostem, které by mohli uplatnit v dalším životě.

Byla by to zároveň příležitost, jak si doplnit základní školní znalosti, naučit se řešit vzájemné spory civilizovanými způsoby. Mohli by získat finanční gramotnost, odolnost vůči klamavé reklamě, mediální manipulaci, gamblerství, schopnost řešit konflikty jinak než silou, těšit se spoluprací při dosahování společného cíle, vyšší počítačovou gramotnost atp.

Mezi nimi se zcela určitě najdou jedinci schopní získat neformální autoritu, velet a řídit ostatní při plnění zadaných úkolů.

Možná, že by se mezi nimi našlo i pár desítek takových, kteří by dokázali obstát v řidičských dovednostech a zmírnili krizi spočívající v nedostatku řidičů, zvládli ovládání stavebních strojů, naučili se jednoduchým pracím na zahradě umožňujícím rodině přežívat, naučili se chovat drobná domácí zvířata, či využívat a třídit použitelné materiály atp.

A co hlavně?

V krátké době by na řešení kůrovcové kalamity nastoupilo nejen několik set, ale možná i několik tisíc pracovních sil.

Docela mě udivuje, že na takovéto jednoduché, ale náročné řešení, kde najít a efektivně využít pracovní síly, nepřišel nikdo z politiků, lidí, které jsme zvolili, aby takovéto situace dokázali vyřešit.

Ivo Krieshofer