Rovnost pohlaví

Především by museli vytvořit dvě subkomise, které by se zabývaly specifiky rovného pohlaví zvlášť u mužů a zvlášť u žen. Nelze za současného rychlého vývoje vyloučit možnost, že by vznikly ještě nové subkomise, které by řešily rovnost u dalších více než 70 druhů pohlaví. Zákonodárci by to jistě uvítali, protože všichni velmi dobře vědí, že ani kuře nehrabe zadarmo.

U mužů by šlo především o to, zda se má rovnost posuzovat ve stavu klidovém či při ztopoření. U žen pak posoudit, zda půjde jen o pravidelnost směrování, nebo započtení i povrchové nerovnosti.

Bylo by pravděpodobně účelné vyzkoumat průměrné parametry z většího vzorku obyvatel. To by se dalo zadat jako úkol některé vysoké škole zabývající se humanitními obory. Život nasvědčuje, že by se našlo dost uchazečů o toto téma v rámci diplomní či doktorské práce. Ti by pak mohli na základě výzkumu statisticky spočítat průměrný výsledek, délku a velikost směrových odchylek.

Tím by se pak dal určit etalon k rozhodování, jak v komisích určujících normativní velikost, tak i při přijímání pracovníků do té či oné instituce. Samozřejmě by členové přijímací komise museli mít i spolehlivé informace o průměrné velikosti pohlaví v daném podniku, aby zásada rovnosti byla dodržena. Leckde by to nebyl problém, protože se tam všichni intimně dobře znají.

Teoreticky se to zdá být celkem jednoduché, avšak praxe by bezesporu vynesla na povrch četné problémy. Tak např., zda by při rozhodování o přijetí stačil posudek gynekologa či ornitologa, nebo zda by se kandidát musel obnažit, podobně jako před volební komisí sundat roušku.

Při přijímání nových zaměstnanců by např. posuzovatelky mohly po shlédnutí upřednostnit u mužů jiné parametry než rovnost, např. objem či velikost. Naopak mužští komisaři by se mohli dát ovlivnit barvou či velikostí různých výstupků, nebo by jejich objektivní názor zkreslila přítomnost či nepřítomnost ochlupení.

Rovněž uchazeči či uchazečky o dobře placené zaměstnání by mohli využít různých možností jak své handicapy napravit. (Představa, že by muž dal své vztyčené nádobíčko na čas do sádry, aby je narovnal, mě jala hrůzou.)

Práce personálních komisí rozhodujících o přijetí by se dala předem ovlivnit, jak je v kraji zvykem, různými lobbystickými prostředky.

Nepochybně úplatky, sliby osobních výhod, popř. nabídkou předběžného praktického osobního předvedení kvality daného uchazeče či uchazečky před i po předvedení. Pak by se ale mohlo stát, že dosažení skutečné rovnosti pohlaví by se vážně narušilo.

Hlavou se mi prohnalo ještě několik dalších nápadů jak dosáhnout rovnosti pohlaví, ale ty se mi do rána z mysli vytratily. Protože vím, že tvůrčí tvořivost našeho lidu, a zejména členů parlamentu, nezná mezí, jsem přesvědčen, že tento problém bude nejpozději po r. 2035
úspěšně vyřešen.

Ivo Krieshofer