Katastrofa aneb Dušičkové zamyšlení

Dlouhodobý výpadek elektřiny by způsobil nedozírné následky. Zastavilo by to velkou část počítačových systémů, které dnes prostřednictvím složitých programů řídí dodávky vody, plynu, dopravu, peněžnictví, a samozřejmě, chod mnoha podniků a institucí.

Vzpomínám, jak za války, kdy hrozilo bombardování, ve vnitrobloku činžovních domů bylo několik studní s ručními pumpami, které mohly posloužit jako krátkodobá zásobárna pitné vody pro své okolí. Dnes jsme odkázáni čistě na vodovodní síť a víme dobře, co následuje, když naši čtvrť zasáhne porucha nějakého vyššího vodovodního řadu. Nedovedeme si vůbec představit, co by stalo, kdyby např. přestal v Praze z nějaké přírodní, či dokonce teroristické příčiny, fungovat celý přísun vody ze Želivky.

Jak by vypadal život v mnohatisícovém městě, kdyby nebyla voda, nešla elektřina, nejezdily tramvaje a metro?

Na jak dlouho by vydržely potraviny v supermarketech? A dostali bychom se vůbec dovnitř, když by nefungovala zabezpečovací zařízení, ani pokladny? Co platby, platíme přece kartou, ty by nefungovaly.  Mají obyvatelé doma několikadenní zásoby k přežití? Kam s exkrementy?

Nenastal by zmatek při hromadném odjezdu a odchodu městských obyvatel na venkov?

Jistě existují krizové bezpečnostní štáby. Mají nějaké plány? Kdo o nich ví? Jsou na podobnou, byť možná neaktuální eventualitu,  připraveny?

Jsme čím dál tím více připoutáváni k centrálním dodavatelům: elektřiny, tepla, plynu apod. Není nesmyslné dostavovat Temelín, namísto toho, aby lidé měli na střechách elektrovoltaické panely a zásobovali se proudem nezávisle na velkododavatelích? To snad  dokonce nedávno zakázali!

Neměl by se vybudovat  na vhodných místech systém studní, který by umožňoval alespoň minimální odběr vody pro přilehlé okolí?

Jakmile se začne naše myšlení ubírat tímto směrem, vynoří se spousta problémů, o nichž jsme po 67 letech míru  přestali uvažovat. Daleko za horizontem našich představ však existují nevídané zbraně hromadného ničení, které mohou být použity. A my si dnes vůbec neumíme představit, zda  budeme v onen čas na správném či nesprávném místě…

Ivo Krieshofer