Turečtí snipeři střílí na řecké pohraničníky ostrými a na hlídkující vrtulníky útočí stíhačky F-16

Řecká armáda k jejich odhalení a eliminaci nasadila vrtulníky vybavené termovizí a dalšími vyhledávacími systémy. 

Včera ve 14:50 se dvojice tureckých stíhaček F-16 pokusila řecký vrtulník zničit. Podle webu topnews.gr Turecké stíhačky vnikly do řeckého vzdušného prostoru ve výšce 10 tisíc stop (asi 3 km) a poté na řecké straně pohraniční řeky Evros prudce sestoupily do letové hladiny 500 stop – tedy asi 153 m. Letem v těsné blízkosti se pokusili zlikvidovat hlídkující řecký vrtulník. Turbulence vzniklé průletem tryskových stíhaček řecký vrtulník učinily na chvíli neovladatelný. Posádce řeckého vrtulníku se stroj podařilo zachránit před pádem na poslední chvíli.

Řecká armáda na incident reagovala přisunutím několika baterií protiletadlových raket těsně k hranici. Turecké vojenské letectvo narušilo během včerejška řecký vzdušný prostor ještě několikrát. Stíhačky F-16 opakovaně přelétaly nad pobřežím řeckého ostrova Kos. Turecký vojenský vrtulník nelegálně vnikl do řeckého vzdušného prostoru přes pohraniční řeku Evros. Zpět byl vyprovozen tureckým bitevním vrtulníkem.

Incidenty na řecko-turecké hranici hrozí z migranční krize přerůst v otevřenou válku. Těsně před půlnocí v noci na včerejšek narazila u řeckého ostrova Imie turecká vojenská loď pro riskantním manévru do hlídkového člunu řecké pobřežní stráže. Podle agentury Reuters řecká vláda obvinila tureckou armádu z úmyslného způsobení kolize. Turecká armáda obvinění odmítla. 

Ostrov Imie v Egejském moři je jedním z ostrovů, na které vzneslo v loňském roce nárok Turecko po jednostranném odstoupení od Lausannské mírové dohody. Touto dohodou byla ukončena 1. světová válka mezi západními mocnostmi Dohody (Francie, Velká Británie a USA) a Osmanskou říší. Smlouvou z Lausanne byly v roce 1923 stanoveny hranice Turecka. Turecký prezident Recep Erdogan (AKP) v roce 2019 jménem Turecka vznesl územní nároky na řadu řeckých ostrovů od Egejského moře až po Itálii.

V případě řecko-turecké krize se podruhé ukazuje, že členství v NATO není žádnou zárukou míru ani bezpečí. Turecko jako člen NATO již jednou v roce 1974 vojensky napadlo Řecko, které je rovněž členem Severoatlantické aliance. Stejně jako tehdy i nyní bruselská centrála NATO mlčí a nepodniká žádné kroky na pomoc napadeném Řecku. Proto považuji za nezbytné, aby vojenskou pomoc Řecku vyslaly všechny členské státy EU. Vláda premiéra Andreje Babiše by měla neprodleně stáhnout z Afghánistánu 601. skupinu speciálních sil Armády ČR a co nejrychleji ji vyslat na pomoc Řecku.

zdroj: FB Ivana Davida