Podoba finanční světové architektury se změní
- Podrobnosti
- Blogy / Emil Kalabus|
- 18. březen 2015|
- Emil Kalabus|
- 9741 x
Německo, spolu s Francií a Itálií oznámily, že se připojí k nově vznikající Asijské rozvojové bance. Tato „banka zemí BRICS“ se má stát konkurentem Světové banky. Banka by se primárně soustředila na poskytování půjček na asijské inftrastrukturální projekty. Podobné, jaké dnes financuje buď Světová banka, nebo i již čínská EximBank.
Svůj dnešní blog věnuji „nej“ událostem, které v nejbližší době ovlivní dění v ekonomickém i geopolitickém světě.
Přiznávám, že téma je náročné, ale otázce uskupení BRICS a jeho pravděpodobnému vývoji jsem se věnoval již dříve a kroky, které jsem tehdy popsal se naplňují rychleji nežli jsem očekával.
Jistá schopnost analýzy a následné syntézy mi tehdy dopomohla vytvořit předpoklad, který se dnes plní. Zájemce o toto téma se budu snažit informovat jazykem, který se vyhýbá speciálnímu ekonomickému a odbornému popisu dění. Jde mi o to, aby současnou situaci pochopil pokud možno každý z nás čtenářů CFP.
O co jde – problematika
V článku, který mi byl otištěn na webu proinvestory.cz v roce 2013 jsem podrobně informoval o tom, co je vlastně uskupení BRICS , co plánuje a co lze očekávat. http://proinvestory.cz/emil-kalabus-brics-ekonomicky-a-politicky-protipol-usa-a-eu
BRICS je zkratkovité označení společného hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky. BRICS byl poprvé použit Jimem O’Neillem z investiční banky Goldman Sachs v roce 2001; tehdy ještě jako BRIC – Jižní Afrika přistoupila k uskupení v prosinci 2010 a formálně byla uvedena v členství 18. února 2011. Podle názoru banky se mají tyto ekonomiky v roce 2050 vzhledem ke svému rychlému růstu stát dominantními ekonomikami světa.
Z původně nesouvislé skupiny, vlastně „vynalezené“ ekonomy a novináři, se BRICS postupně mění v úžeji spjatý blok, který svůj hospodářský potenciál chce využít i geopoliticky. Stále častěji se konají společné schůze a porady.
V roce 2013 jsem psal, že BRICS se stávají ekonomickým a politickým protipólem USA a EU. Státy skupiny BRICS neuznávají dosavadní uspořádání světa s jedinou supervelmocí v čele a snaží se vytvořit konkurenční systém, který by narušil nadvládu USA a dolaru nad současným světem.
Země BRICS totiž tvrdí, že svět již není unipolární, tedy vedený pouze USA, ale je multipolární, tedy je veden vícero velmocemi se kterými je nutno počítat. Víme, že Čína dobývá Afriku a získává v ní nesporný ekonomický vliv. V něm předhání USA, které v Africe působí především vojensky.
Rusko během let navýšilo několikrát své zlaté rezervy, stejně tak i Čína a Indie. Lidé, kteří sledovali ekonomické weby věděli, že se něco chystá.
Na konci března 2012 se země BRICS sešly v Novém Dillí k summitu, jehož cílem bylo mj. naplánovat vytvoření společné mezinárodní asijské, rozvojové banky (tzv. BRICS Bank), která by mohla vytvořit protiváhu k již existujícím rozvojovým bankám. Účelem této banky má být financovat rozvojové a infrastrukturní projekty v rozvojových zemích. Úvěry budou poskytovány v národních měnách příslušných zemí, nikoli v amerických dolarech, jak bylo v mezinárodním finančním styku zvykem a zřejmě budou výhodnější.
Projekt rozvojové banky BRICS
Hlavním úkolem plánované banky má být úvěrování infrastrukturních a dalších rozvojových
projektů v měnách národních států, tedy nikoliv v dolarech a eurech. To by znamenalo zásadní prolomení hegemonie dolaru ve světovém obchodu. Projekt rozvojové banky je reakcí na skutečnost, že ve Světové bance i Mezinárodním měnovém fondu zastoupení zemí BRICS neodpovídá jejich reálné ekonomické síle ve světě. Přitom v době krize to byly právě státy BRICS, které nejvíce podpořily růst globální ekonomiky. Reforma měnového systému představuje první seriózní pokus o změnu dosavadního světového hospodářství.
Příprava
O tom, že země BRICS chystají vlastní banku, se psalo již dříve. Jaký je poslední stav?
Země BRICS podle všeho nepracují jenom na bance, ale i na alternativní struktuře ala Mezinárodní měnový fond + Světová banka. Důvodem je skutečnost, že kontrola MMF a Světové banky je v rukou Spojených států a západoevropských zemí. Základní účel těchto dvou institucí by zůstal podle všeho podobný, jako je nyní u MMF či Světové banky. Defacto jde o konkurenční projekty.
Cílem fondu by byly devizové rezervy dostupné účastnickým zemím v případě krize (prudké oslabení domácí měny, rychlý odliv spekulativního kapitálu, krize finančního systému dané země apod.), tento fond by intervenoval na finančních trzích v případě krize v některé z účastnických zemí. Asi něco jako „BRICS Plunge Protection Fund“, možná jako „Emerging Markets Plunge Protection Fund“.
Kapitál obou nových institucí bude 100 miliard dolarů, podíly se ještě domlouvají. Čína, vědoma si svých velkých dolarových rezerv, by ráda udala co největší z nich a získala větší podíl. Částka odpovídající 100 miliardám amerických dolarů již něco na finančních trzích zmůže.
Vzhledem ke kapitálu účastnických zemí lze předpokládat, že Čína sotva půjde pro půjčku k těmto novým institucím, aby financovala domácí projekty. Půjčky či pomoc od nich budou nabízeny rozvojovým zemím jako alternativní financování místo MMF či Světové banky.
Nová banka by se primárně soustředila na poskytování půjček na asijské inftrastrukturální projekty. Podobné, jaké dnes financuje buď Světová banka, nebo i již čínská EximBank.
Lídři BRICS založili rozvojovou banku. Chtějí konkurovat Západu
Představitelé pěti velkých a dynamicky rostoucích zemí skupiny BRICS, v níž jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, podepsali v roce 2014 dohodu o vytvoření rozvojové banky a společného rezervního fondu. Na summitu šéfů států v brazilské Fortaleze to oznámila brazilská prezidentka Dilma Rousseffová. Tyto kroky podle ní změní podobu světové finanční architektury.
Návrh na vytvoření společné banky se poprvé objevil už před dvěma lety. Další jednání ovšem provázely neshody ohledně financování, řízení banky a jejího sídla. To se nakonec bude nacházet v čínské obchodní metropoli Šanghaji a prvním šéfem banky bude Ind.
Počáteční vklad každého z pěti členských států BRICS má činit deset miliard dolarů. Postupně má být v nové bance až 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun), stejně jako v novém nouzovém rezervním fondu. Penězi z rozvojové banky se mají v příštích letech financovat infrastrukturní programy.
Nová banka
Podle ruských expertů bude nová banka koordinovat makroekonomickou politiku států BRICS. Měla by je tak uchránit před krizovými jevy na světových finančních trzích. Napomoci tomu má i společný fond valutových rezerv, do něhož státy pošlou dalších 100 miliard dolarů.
Ambiciózní program navrhl svým partnerům ruský prezident Vladimir Putin, který by ve spolupráci šel ještě dál. Státy BRICS by prý mohly využívat vznikající ruský navigační systém Glonass, mohly by široce spolupracovat v těžebním průmyslu a sdílet systém výchovy odborníků. Hlava Ruské federace chce rovněž založit energetický pakt BRICS, jenž by měl zastřešovat rezervní palivovou banku a "ústav energetické politiky". Cílem je podle Putina posílit energetickou bezpečnost všech pěti členských států.
Za důležitou oblast považuje Moskva taky humanitární spolupráci a rozšíření kulturních styků. Putin navrhl, aby státy BRICS společně provozovaly internetovou univerzitu, na jejímž fungování by se virtuálně podílely univerzity všech členských zemí.
Summit BRICS byl zároveň vyvrcholením cesty ruského prezidenta po zemích Latinské Ameriky. Brazilská schůzka dala šéfovi Kremlu příležitost ukázat globální ambice Moskvy v době, kdy je Rusko kvůli invazi na Ukrajině vystaveno sankcím západních států.
Už chápete proč nemá Západ v lásce Putina? Není to kvůli Ukrajině, není to kvůli Krymu. Je to kvůli vzniku rozvojové konkurenční banky a podobným nezávislým projektům. Jak jsem již zmínil tyto a další kroky změní podobu světové finanční architektury. Vliv USA a EU na země BRICS slábne a naopak mnohé západní země se přidají k Asijské rozvojové bance.
Poslední zprávy z ekonomické oblasti ukazují, že Obamova politika selhává nejen v této oblasti.
K Asijské rozvojové bance se připojují i klíčové země eurozóny
Zopakuji, že Německo, spolu s Francií a Itálií oznámily, že se připojí k nově vznikající Asijské rozvojové bance.
Německo, Francie a Itálie oznámily svůj krok přibližně týden poté, co podobný krok oznámila i Velká Británie spolu s Austrálií a Novým Zélandem.
Tento krok představuje významný posun na misce vah. De facto tím padá snaha Spojených států izolovat tuto banku a vydávat ji za „projekt pár zemí bez globálního přesahu“.
Čína stihne vytvořit alternativu SWIFT před krachem dolarového systému
Velmi znepokojující zpráva pro dolarový svět: Čína oznámila, že otevře vlastní obdobu SWIFTu, ovšem nikoli někdy v daleké budoucnosti, kdy tomu budou hvězdy nápomocné, ale na podzim roku 2015. Čínský systém CIPS je již hotov a testuje se ve 20 testovacích bankách.
Komu poblahopřát k této potěšující zprávě?
Dík patří našim zapřísáhlým přátelům Američanům, kteří hrozili odpojením Ruska od SWIFTu a tím silně poškodili svoji reputaci. Svou hrozbu Washington nerealizoval, ale dal tak Číně k vytvoření vlastního platebního systému perfektní výmluvu.
Chtěli Američané dosáhnout právě tohoto? Je zřejmé, že nikoli. Přes SWIFT kontrolují všechny finanční pohyby – a teď budou Čína, Rusko a mnoho dalších zemí, počínaje Íránem, provádět peněžní operace nikoli přes SWIFT, ale přes čínský CIPS. Přitom je jasné, že tyto výpočty se nebudou provádět v americké valutě. Další hřebík do rakve dolaru.
Západ donedávna na světové ekonomice parazitoval poměrně jednoduchým způsobem: přiměl celý svět, aby používal jeho platební systém. Skrze západní SWIFT se prováděly výpočty, přes dolar měnili jednu valutu na jinou, v dolarech brali kredity u západních bank a v dolarových cenných papírech ukládali svá aktiva. Zahraniční investice, o jejichž výhodách nám sladce hráli liberálové, také přicházely výhradně ze Západu a v dolarech.
Nyní se vyjasnilo, že houslista není potřeba. Ukazuje se, že Číňané, Rusové a Indové se mohou zcela obejít bez Wall Street.
Greg Sheridan, uvedl, že „sága Čínské banky je téměř učebnicovým příkladem selhání Obamovy zahraniční politiky,“ ale FT dospívá k závěru, že evropské rozhodnutí připojit se k Asijské rozvojové bance, představuje pro Obamovu administrativu značný výbuch do tváře.
Zdroj:
http://proinvestory.cz/banky-zemi-brics
http://proinvestory.cz/asijska-rozvojova-banka-pripojuji-se-i-klicove-zeme-eurozony
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
Související články
