Není lepší kšeft než válka. Lidé musí mít strach, aby na financování vojenských rozpočtů přistoupili...
- Podrobnosti
- Blogy / Emil Kalabus|
- 5. leden 2020|
- emil kalabus|
- 4860 x
Emil Kalabus
Mezi předními stoupenci války najdeme řadu politiků, generálů a ředitelů velkých firem. Když se jich zeptáte, proč tak dychtivě táhnou do války, dostane se vám vznešených a nezištných odpovědí:
Demokracie, svoboda, spravedlnost, mír, lidská práva.
Skutečná motivace jejich podpory války má poněkud méně vznešené důvody: Peníze, trhy, přírodní zdroje, moc. Prostě není lepší kšeft než válka.
V Sýrii nešlo o nic jiného. Zásah v Sýrii byl nesporně vítězstvím Moskvy. Od počátku uměle vyvolané války Západem v Sýrii šlo o plynovody a geopolitický vliv v oblasti. Plynovody jsou strategická zařízení. Jakmile bude nějaká země na ně napojena, jistě je bude chtít využívat. A když povedou do Ruska, bude se z Ruska kupovat i plyn. Nyní je největším dodavatel plynu do Evropy Gazprom. Druhou zemí s konkurenceschopným objemem zásob zemního plynu je Katar. Ale aby ten mohl dodávat plyn do Evropy, k tomu potřeboval plynovod, který musel jít přes území Sýrie. Sýrie to tenkrát odmítla a děly se věci...
Západ si uvědomil, že dokud bude v Damašku vláda nakloněná Rusku, těžko se něco změní, proto toužili sesadit Asada a nastolit v Sýrii loutkový režim. „Asad musí odejít“, ozývalo se od představitelů Západu a jejich spojenců.
Proto Saúdská Arábie nabízela Rusku 15 miliard dolarů za to, že opustí Sýrii. Jak víme nedopadlo to dobře. Rusko splnilo své závazky vůči Sýrii a dál otáčí plynovými kohouty. Zároveň, také díky íránským milicím získalo Rusko obrovský vliv na Blízkém východě.
Proto Saúdská Arábie nabízela Rusku 15 miliard dolarů za to, že opustí Sýrii. Jak víme nedopadlo to dobře. Rusko splnilo své závazky vůči Sýrii a dál otáčí plynovými kohouty. Zároveň, také díky íránským milicím získalo Rusko obrovský vliv na Blízkém východě.
Vražda íránského generála Kásima Sulejmáního je úlitba prezidenta Trumpa Pentagonu a pokus vrátit se do hry na Blízkém východě. Cíl je snížit vliv Íránu v této oblasti. Trumpovu „sóloakci“ Petagon jistě náležitě ocení v prezidentské kampani. Protiprávní vražda íránského generála, který měl v oblasti obrovský vliv, zvedne sice stavidla nenávisti sunnitů a šíitů ke všemu Západnímu, ale z pohledu vojenské lobi je to v pořádku. Na velkou válku v oblasti je opět zaděláno.
Podle izraelského experta na bezpečnost Bohbota, pracujícího v ČR, by tak složitá akce, zaměřená na tolik důležitého člověka, nebyla možná bez velmi přesných informací zpravodajců a každý ví, že když jde o informace, a zvláště o tak složité, USA nemají dostatek schopností získat je samostatně. Takže se dá logicky usuzovat, že spolupráce s Izraelem na této úrovni probíhala již delší dobu.
Co na tom, že obrovský rozpočet Pentagonu znamená pro většinu lidí méně peněz v peněžence, když pro někoho to znamená pravý opak. U koryta Pentagonu se krmí 100 000 firem. Ale opravdu velké peníze shrábne jen hrstka obřích korporací.
Válečná mašinérie USA se rozrostla do obludných rozměrů a dnes je hlavní složkou amerického hospodářského i společenského života a začala se rozpínat po celé zeměkouli. Bushova vláda byla obzvlášť válkychtivá, avšak USA propadly válkám dlouho předtím, než se Bush dostal k moci a nepochybně se jí nezbavila ani po jeho odchodu. Pozadu s válečnou mašinérií nezůstal ani Nositel Nobelovy ceny za mír Barack Obama. Cenu této vzrůstající závislosti na válkách dnes obyvatelstvo USA pociťuje citelněji než dříve.
Nejvyšší daň platí vojáci a jejich rodiny, zasaženi jsou však všichni Američané. Závratné zvyšování vojenských výdajů prohlubuje deficit státního rozpočtu, což vede k drastickým škrtům veřejných výdajů, zejména v oblasti školství, zdravotní péče, bydlení, veřejné dopravy či ochrany životního prostředí. „Válka proti terorismu“ zároveň slouží jako zdůvodnění pro posilování policejního státu a oklešťování občanských svobod v USA.
Obrovská částka peněz, které finanční úřad strhává občanům z výplat, jde na podporu armády. Výdaje na armádu činí celkem více než polovinu nemandatorních, tj. nepovinných, výdajů federální vlády USA.
„Válka proti terorismu“ přinesla zbrojním koncernům zčistajasna nesmírný zisk. Pod heslem podpory „války proti terorismu“ se Kongres fakticky vzdal pokusů o vyrovnání rozpočtového schodku USA. Pentagon tak má každoročně vytvořen prakticky bianko šek.
Od roku 1948 do roku 2004 utratily USA na budování své vojenské síly přes 15 bilionů dolarů. To je víc než celková hodnota všeho ostatního co lidé v USA vytvořili!
Jinými slovy: vláda USA utratila v posledních čtyřiceti letech víc, než kolik stojí všechny americké továrny, stroje, silnice, mosty,vodovody a kanalizace, letiště, železnice, elektrárny. Kancelářské budovy, nákupní střediska, školy, nemocnice, hotely, domy atd.
Sečteme-li položky současného rozpočtu Pentagonu, rozpočtu ministerstva energetiky na jaderné zbraně, vojenské části rozpočtu NASA, zahraniční vojenské pomoci, podpor pro válečné veterány, úrokové splátky při dřívějších vojenských investicích a další položky spojené s armádou, zjistíme, že na uspokojení své závislosti na válce utrácejí USA 776 miliard dolarů ročně (údaj je z roku 2004)
Průměrná domácnost v USA „přispívá“ na daních víc než 4 400 dolary ročně na budování nejmocnější armády na světě. Výdaje na sociální sféru se krátí. Mosty, silnice a kanalizace se rozpadají, jízdné se zvyšuje a přepravní služby jsou omezovány.
Průměrná domácnost v USA „přispívá“ na daních víc než 4 400 dolary ročně na budování nejmocnější armády na světě. Výdaje na sociální sféru se krátí. Mosty, silnice a kanalizace se rozpadají, jízdné se zvyšuje a přepravní služby jsou omezovány.
Školy jsou přeplněné a ve špatném stavu, 80% studentů středních škol v chudinských čtvrtích nedokončí studia. Více než pětina dospělých v USA neumí přečíst formulář žádosti o práci ani pouliční nápisy.
Rapidní zvýšení cen způsobilo krizi zdravotní péče. Údaj z roku 2004 dokládá, že 43 miliony lidí nejsou vůbec pojištěny a miliony dalších nemají dostatečné pojištění. Mnoho veřejných nemocnic se navíc ruší. Drogová závislost a alkoholismus poškozují zdraví milionů lidí, ničí rodiny a celé komunity.
Hrstka největších korporací na světě ovládá hlavní televizní stanice. NBC patří společnosti GE, CBS ovládá společnost Viacom, ABC firma Disney, Fox společnost Ruperta Murdocha- News Corporation a CNN firma Time Warner. Členové správních rad těchto korporací zároveň zasedají ve správních radách zbrojních koncernů a dalších firem se zájmy po celém světě: Boeing, Coca-Cola, Texaco, Chevron, EDS, Lucent, Daimler-Chrysler, Citigroup, Xerox, Philip Moris, Worldcom, JP Morgan Chase, Rockwell Automattion a Honeywell.
Společnosti ovládající televizní průmysl jsou ve skutečnosti plně integrovány do vojenskoprůmyslového komplexu.
Kolem roku 2004 bylo například manažerům GE čím dál jasnější, že pokud mají miliardy s Pentagonu nadále proudit na konta firmy, je nezbytné podnítit veřejnou podporu pro masivní výdaje na zbrojení.
„Pokud nebudou lidé přesvědčení, (že Svobodnému světu hrozí smrtelné nebezpečí), Kongres nebude schopen odhlasovat financování značných výdajů vynakládaných na odvrácení této hrozby. S podporou veřejného mínění, vedeného tiskem, jsme na dobré cestě. Teď je to na nás – na vás a na mně, abychom lidi účinně přesvědčili, že jediným způsobem, jak odvrátit pohromu od našich hranic je upevňování americké moci.“ (Charles Wilson, 1950). Charles Wilson a jeho kamarádi v GE pochopitelně očekávali, že pořádná porce těchto značných výdajů skončí na jejich účtech.
GE kupovala mezitím rozhlasové a televizní stanice po celých USA.
General Electric a další obří korporace vlastnící sdělovací prostředky nelze rozhodně považovat za nestranné zdroje. Většina zpráv, které máme k dispozici o válce a o všem ostatním – totiž prochází jejich zájmovým filtrem. Jejich vliv však není tak absolutní jak by si přáli.
Americký prezident Donald Trump nastínil směr své vlády heslem „Amerika vždy na prvním místě“. Snad proto američtí občané odvádějí na zbrojení nejvíce peněz na světě...
V roce 2018 výdaje na zbrojení ve světě dále stoupají a loni překročily 1,739 biliónu dolarů (37,2 biliónu korun), což představuje nárůst o 1,1 procenta. Nejvíce investují do armády nadále USA, za nimiž s odstupem následuje Čína a Saúdská Arábie, která předstihla Rusko, kde výdaje na obranu silně poklesly.
Členské země NATO dávají na obranu 900 miliard dolarů.
Členské země NATO dávají na obranu 900 miliard dolarů.
K vysokým výdajům výrazně přispěly Spojené státy, které daly na obranu 610 miliard dolarů, což je více, než činily dohromady investice sedmi následujících států.
Ano pro některé lidi není lepší kšeft než válka. My ostatní musíme mít strach, abychom na financování vojenských rozpočtů přistoupili. My civilisté ze Západních zemí jsme se pro jiné kultury stali legitimním cílem jejich odplaty. Stali jsme se cílem za špatná politická rozhodnutí našich představitelů.
Bývalý poradce pro národní bezpečnost Spojených států amerických – Henry Kissinger kdysi řekl:
„Amerika nemá trvalé přátele nebo nepřátele, jen zájmy.“
Daleko dříve žil v Číně poněkud moudřejší muž, učitel, editor, politik a filozof jménem Konfucius a ten řekl:
„Ten, kdo se upírá výhradně ke svým zájmům a prospěchu, nadělá si spoustu nepřátel.“
Zdroj: citace ze slavného komiksu Válečná závislost
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Izraelsky-expert-Bohbot-Iran-dostal-jednoznacny-vzkaz-ze-serif-je-stale-nazivu-609012
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Zapomněli vypnout mikrofon.
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (X.)
- Děsivý horor, který byl zatím částečně odložen.
- Putin nabídl Západu „high-tech souboj“
- Z Russkoj Vesny (20.12.2024): Odvetný úder na nepřátelské objekty na Ukrajině
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (XI. - Vánoční)
Související články
