Na oteplování sobecky

Proběhlo několik světových konferencí o globálním oteplování a budou i další, ale koncentrace CO2 roste a poroste dál. Je nepředstavitelné, že by Čína, Indie, Indonésie, Pákistán..., státy které se konečně dobraly určitého blahobytu, začaly brzdit vlastní prosperitu. Je též jisté, že populační exploze tam bude pokračovat, se všemi nároky na přírodní zdroje. Pro připomenutí: mezi roky 1960 a2018 stoupla populace Číny z 650 miliónů na 1350 mil., Indie ze 450 na 1297 (zdroj: magazin.gnosis.cz/lidska-populace/), obyvatelstvo Egypta narostlo na čtyřnásobek, atd. Jedině Rusko se chová solidárně (nerado ovšem) když jeho populace klesá.

Asijské a další rozvojové národy nám tedy Zemi sežerou a nemáme šanci tomu zabránit. Musíme se proto bránit na vlastním území. Vzrůst teploty a sucha považujme za daný a budeme muset tomu přizpůsobit hospodářskou a přírodní politiku:

• Ochránit zdroje, především půdu a vodu, tedy žádné investiční pobídky, naopak vysoké zdanění, omezit i veřejné stavby konzumující krajinu, hlavně silnice
• Zemědělství a lesnictví přizpůsobit horku a suchu, abychom pěstovali to, co poroste a současně bude držet vlhkost a bránit erozi, tedy spíše duby než buky, borovice než smrky (víc neřeknu, na to jsou odborníci)
• Teplotu vzduchu, jak ukazují např. izraelské zkušenosti, výrazně snižují lesní porosty a vodní plochy, proto musíme rozšiřovat právě lesy a rybníky, i na úkor polí
• Zadržování vody (ouvej – stavby přehrad)
• Omezovat turistický ruch, aby to, co ušetří našinci, nepromrhali cizinci. Beztak není na některých místech v Praze pro turisty kam šlápnout. Tedy zdražit víza, místní poplatky, atd.
• Energetiku řídit hospodárností a energetickou bezpečností. Žádné dotace na pochybné experimenty, ale využívání uhlí a atomové energie. Všimněte si, že Německo, po unáhleném rozhodnutí zrušit jadernou energetiku, začalo honem stavět uhelné elektrárny, aby mohlo svítit i ve chvílích, kdy vítr nefouká a slunce nesvítí.

To všechno bude stát spoustu peněz. A zhorší se životní úroveň v dnešním pojetí, tedy vyjádřená konzumem hmotných statků. Nedá nic dělat, jde totiž o život. Něco ušetříme, když přestaneme pěstovat pseudoekologické módy. Jmenovitě nebudeme lít líh do benzinu, zrušíme dotace na bezemisní energetiku. Může se ovšem stát, že na této nové sobecké politice vyděláme i finančně, tedy pokud se staneme příjemnou přírodní oázou, přitahující bohatce celého světa (na Riviéře bude tou dobou už ohavné vedro).

Mám rád naší vlhkou středoevropskou přírodu. Musí-li se posunout směrem k subtropům, překousnu to. Koneckonců, porostou-li u nás pomeranče a olivovníky, může to být i hezké. Je také pravda, že v historii Evropy byl v dobách teplých blahobyt, v studených érách hlad a války. Viz např. malá doba ledová + třicetiletá válka v 17. století. Stejně však musíme podniknout všechno možné k udržení klimatu, na které jsme zvyklí.

K dalšímu čtení článek RNDr. Václava Větvičky

http://otavinka.blog.cz/1101/vaclav-vetvicka

Zdroj: https://jaroslavjirat.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=696726