A u těchto kratších výkyvů si můžeme povšimnout zajímavé skutečnosti. Teplejší období zpravidla znamenají rozmach civilizací, zatímco chladná období jejich neúspěchy a zánik. Například teplé období v neolitu (tzv. holocénní optimum) přineslo vznik a rozvoj zemědělství, další teplé období se kryje s rozmachem Římského impéria a poslední teplá vlna před tou současnou (kolem r. 1000) znamenala hospodářský rozvoj (spekuluje se i např. o tom, že se na polích sklízely dvě úrody do roka) a celkový rozkvět středověké kultury, z čehož těžil ještě Karel IV. Na druhou stranu ochlazení přinášelo spíše problémy. Chladný výkyv v 16.-19. století (tzv. malá doba ledová) přinesl mnoho období neúrody a bídy, vymazal vikingské osídlení v Grónsku a byl zřejmě i jednou z příčin vpádu Švédů do střední Evropy.
V současnosti se vracíme zpět do teplého období, jaké tu bylo za vrcholného středověku. A z médií slýcháme, že nám to škodí a že bude lepší, pokud podnebí zůstane chladné. Já si ale naopak myslím, že nám oteplení spíše prospěje, podobně jako to platilo vždy v historii.
Hlavním důsledkem oteplování v podmínkách ČR jsou méně tuhé zimy oproti minulosti. To, co jsme viděli za okny a co nám lezlo za nehty v minulých týdnech, je (naštěstí) jen vzácnost, většina zim je mnohem mírnější, což s sebou přináší mnoho přínosů. V první řadě to jsou značné úspory za topení. Pak obecně větší pohodlí a více příležitostí k „nezimním“ venkovním aktivitám. A samozřejmě také méně problémů v dopravě – ať už je to úspora za sypání silnic, méně dopravních nehod kvůli sněhu a ledu, nebo i rychlejší cestování bez zdržování (jen si představte, že byste museli od října do dubna neustále škrabat auto, odhazovat sníh a dávat pozor na náledí…).
A to, co jsem teď popsal, platí v ještě mnohem větší míře v severských oblastech. Díky oteplení tam jsou k dispozici obrovské plochy k osídlení, zemědělství či průmyslu, které dříve byly nedostupné. Ruské úřady již pochopily, jaké to skrývá možnosti k rozvoji. Nemluvě o tom, že slabší vrstva a menší plocha mořského ledu tam výrazně usnadní lodní dopravu.
Samozřejmě je jasné, že oteplování má i nevýhody. V našich podmínkách jsou to 2 hlavní problémy: Vysychání krajiny v sušších letech a přehřívání měst v letních měsících. Obojí se ale dá snadno řešit. V prvním případě úpravou krajiny (zejména vodních toků a orné půdy) tak, aby se voda v krajině zadržela i do suchých období. Druhý problém se dá odstranit výsadbou zeleně (vč. Zelených střech a stěn) a tvorbou vodních prvků v ulicích (z vlastního výzkumu termokamerou vím, že to dost pomůže). A stejně tak se dají řešit i problémy v jiných oblastech.
Lidé v minulosti již mnohokrát zažili teplá období. Avšak byli rozumní (na rozdíl od současných „elit“), nenadávali na oteplování, ale naopak jej využili ke svému prospěchu. Udělejme to také tak. Užívejme si mírnějších zim i dalších přínosných projevů oteplování a řešme ty škodlivé. Přestaňme s tím nesmyslným „třídním bojem“ proti CO2 a celé změně klimatu – a všechny peníze, které jsou dnes vyhazovány na „uhlíkovou neutralitu“, věnujme na ozelenění měst a další adaptační opatření.
Autor článku je přírodovědec (krajinný ekolog), předseda spolku Národní mládež a místopředseda politické strany Národní demokracie.
