Klima nezměníme, musíme se přizpůsobit

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je situace světa velmi vážná, neboť i kdyby všechny státy, jež se k tomu zavázaly, dosáhly do roku 2050 uhlíkové neutrality, stále bude do vzduchu putovat 22 miliard tun CO2 ročně (zde). Chápete, co to znamená? My se tady můžeme rozkrájet a mít elektřinu jen z baterek nabíjených jen ze slunce a větru, ale množství CO2 v atmosféře bude stále stoupat.

A podle tvrzení a přesvědčení mezinárodního panelu IPCC s ním bude stoupat i teplota na Zemi. O 2,1 stupně. Tedy víc, než stanovil jako bezpečné mezivládní panel IPCC. Jenže veškeré to pinožení, zdražování, zadlužování, riskování a snižování životní úrovně Evropanů se děje právě proto, aby se růst teploty udržel na úrovni 1,5 stupně, který je podle zelených apologetů ještě bezpečný.

Takže se nabízí otázka, nač si to tu vlastně hrajeme? Nebo lepší otázka. Do čeho nás to Zelená parta složená z více méně fanatických zelených aktivistů a zelených lobbistů dokázala dotlačit?

Podle jejich diktátu je potřeba dosáhnout uhlíkové emisní nuly do roku 2050. Gretino ultraortodoxní křídlo tvrdilo, že je to potřeba ještě podstatně dřív. Náklady na uhlíkovou neutralitu budou tak obrovské, až se je skoro nikomu nechce odhadovat. Včetně EU, jejíž orgány, včetně premiérů a prezidentů, fungují jako pobočka Zelené fronty. Proto společně otočili kormidlem bezuhlíkovým směrem, aniž by věděli, kolik to bude stát, nebo jak to změní lidem v jednotlivých zemích život. Jediné co zatím víme naprosto jistě, je že to bude stát minimálně biliony eur. Které samozřejmě nikdo nemá. A to teď jsme byli zelenou klikou drženi v přesvědčení, že prostě musíme, a musíme do 30let, ale radši do 10let, protože tím zachráníme svět. Pochybující hlasy se nepřipouštěly.

A najednou vidíme, že ten, kdo se chtěl ukázat jako největší aktivista, ukázal, jak to je celé doopravdy. Tedy že umlčovaní nevěřící měli pravdu. Oteplí se, i když se postavíme na hlavu. Oteplí se, i když budeme mít elektřinu opravdu jen z baterií. Ba oteplí se i v případě, že Češi, Němci, Francouzi, Britové, Poláci, Maďaři, Španělé a vůbec všichni lide v celé Evropě přestanou dýchat. Protože přírodní děje mají setrvačnost a zákonitosti.

Životnost plynů je asi 100 let. Takže opatření na omezení emisí se mohou projevit až za dlouhé desítky let. EU se zaměřila pouze na snížení emisí CO2. Jenže je potřeba dělat i další věci, včetně adaptace na změny, jež nedokážeme zastavit. Jenže to vše stojí úplně mimo zájem politiků (nejen v EU).

Jestli nejde jen o byznys s větrníky, soláry, bateriemi a dalším „klima zbožím“, nebo o změnu evropského politického uspořádání na nějakou formu novodobého zeleného komunismu, nabízí zpráva IEA ideální možnost přehodnotit zcela neefektivní přístup. Nezbytným prvním krokem je začít vnímat dění na zemi jako celek. Jinak totiž není možné vyřešit globální problém.