Goodell Jegg: Amerika je jaderná noční můra

Podrobnosti

ze světa / Ekologie|

4. květen 2011|

Goodell Jegg|

12466 x

Po nehodě v Japonsku orgány v Německu nařídily, aby byly z provozu rychle vyřazeny staré elektrárny a Čína přestala udělovat licence pro stavbu nových elektráren. Ale Gregory Jaczko, předseda Komise pro regulaci jaderného průmyslu (NRC), ujistil zákonodárce, že není důvod na jaderných elektrárnách a jaderné politice v USA něco měnit. 10 dní po zemětřesení v Japonsku NRC obnovila povolení k provozování Vermont Yankee, tudíž reaktoru, jenž je starý čtyřicet let - stejně jako jeho dvojče z Fukushimy - a to na příštích 20 let. Povolení bylo vydáno, i když se chlazení zásobníku doslova rozpadá a z elektrárny mnohokrát došlo k úniku radioaktivních kapalin. Možná se Jaczko jen snaží, aby se zabránilo masové panice. Nakonec v USA je 104 reaktorů, rozmístěných po celé zemi a generují 20 % elektrické energie v zemi. Všechny byly navrženy v šedesátých a sedmdesátých letech a blíží se ke konci své plánované životnosti. Dave Lochbaum, odborník na nukleární bezpečnost však tvrdí, že to, co vedoucí NRC ve svém projevu před Kongresem řekl, bylo "do očí bijící lží."

Lochbaum se domnívá, že Jaczko si je dobře vědom, že NRC ztratilo v posledních letech na důvěryhodnosti. V některých elektrárnách je vysoce radioaktivní odpad uložen v bazénech vedle reaktorů. V jiných je situace ještě nebezpečnější. Několik týdnů před událostmi ve Fukushimě Lochbaum zveřejnil zprávu, která poukazuje na nedbalost NRC, díky které se ve 14. případech (pouze v loňském roce) jen těsně podařilo zabránit katastrofě. V reaktoru severně od New Yorku federální inspektoři objevili netěsnosti, které zůstaly bez opravy 16 let.

Jako šéf NRC je Jaczko hlavní osoba odpovědná za bezpečné udržování zastarávajících elektráren v celé zemi. Agentura zaměstnává čtyři tisíce lidí a má rozpočet 1 miliardu dolarů. Victor Gilinsky - bývalý zaměstnanec agentury, který zde pracoval v době nehody na Three Mile Island v roce 1979 - popsal úlohu NRC jako "odvětví jaderné energetiky." Dokonce i Obama kritizoval agenturu během kampaně v roce 2008, když jí označil za "umírající agenturu, která potřebuje omladit...."

Odborníci na jadernou energetiku varují, že důsledky nečinnosti NRC budou v následujících letech závažné. "NRC dal přednost zisku před bezpečností tohoto průmyslu" - řekl Arnie Gundersen, bývalý manažer jaderného průmyslu, který se stal antinukleárním aktivistou. Proto máme v Americe tucet Fukushim, které může vybuchnout každou chvíli"

Havárie v Japonsku se pro jaderný průmysl nemohla stát v horší čas. V posledních letech byly jaderné elektrárny prezentovány jako jediný zdroj energie, který může nahradit uhlí a tak dostatečně rychle zastavit průběh globálního oteplování. Po celém světě, bylo postaveno asi 60 nových jaderných elektráren a došlo k tzv. "renesanci" tohoto odvětví. Pro rok 2012 Obama z federálního rozpočtu vyčlenil 54 miliard USD na úvěry určené pro výstavbu nových reaktorů, což je mnohem víc, než bylo přiděleno na obnovitelné zdroje energie (18 mld.).

Jaderné reaktory, které v současné době existují ve Spojených státech, vznikly jen proto, že Kongres v roce 1957 schválil Price-Andersonův zákon, který omezil odpovědnost provozovatelů jaderných elektráren v případě nouze (čti havárie).

Jaderné elektrárny tak jsou "produktem vládní politiky a intervence." Jsou za nimi lobbisté a jadroví magnáti přispívají nemalými dary na volební kampaně. Za posledních 10 let, podnikatelé v jaderném průmyslu dali více než 4,6 miliardy dolarů na kampaně členů Kongresu. Jen v loňském roce, kapitáni jaderného průmyslu vydali 1,7 miliardy amerických dolarů na lobbování ve federální vládě a Kongresu. Vzhledem k velkorysému toku peněz, má NRC příznivý vztah k tomuto druhu podnikání.  V agentuře sice pracuje několik talentovaných inženýrů a vědců, ale pět členů výboru, kteří dohlíží na jejich práci má přímé spojení s průmyslem, který má regulovat. Robert Alvarez, bývalý poradce ministerstva energetiky, řekl: "Oni jsou součásti jaderného průmyslu. Toto je typické uspořádání 'otáčivých dveří', kde vedoucí agentury, byli manažeři jaderného průmyslu a naopak..."

Jeffrey Merrifield, bývalý člen výboru NRC, který z NRC odešel v roce 2007, je dobrým příkladem. Když Merrifield skončil veřejnou službu, zavolal prezidentu Exelonu, největší firmě provozující jaderné elektrárny v zemi, a požádal o doporučení. Přes známé, dostal práci u Shaw Group, což je stavební firma, která staví jaderné reaktory.

Během katastrofy ve Fukushimě, Merrifield promluvil pro Fox News o využívání jaderné energie. Bývalý člen NRC je přesvědčen, že výstavba nových elektráren v USA by měla pokračovat. Merrifield tehdy rovněž publikum ujistil, že katastrofa v Japonsku není nic vážného. "Měli bychom vybudovat nové elektrárny, protože to je dobré pro národ a pro naši budoucnost" - řekl.

Intimní vztah mezi řídícími orgány a průmyslem, jenž mají řídit a kontrolovat, bohužel není nic nového. NRC úzce spolupracuje s elektrárnami od roku 1974, kdy byla agentura založena. Robert Duffy - politolog Coloradské státní univerzity, který napsal mnoho knih o historii jaderného průmyslu, řekl: "Byl kladen silný důraz ze strany státních orgánů na to, aby se rychle stavěly jaderné elektrárny." Bez účinného dohledu ze strany vlády, soukromé podniky často nedodržovaly projektovou dokumentaci a při konstrukci reaktorů podváděly nebo šidily na materiálu. V jaderné elektrárně Diablo Canyon v Kalifornii inženýři zjistili, že chladící trubky nebyly instalovány správně a tak musely být demontovány a následně instalovány znovu. A takových příkladů bylo mnoho.

V roce 1996 se NRC snažil zkoumat strukturální vady v reaktorech a udělil značné pokuty. Podnikatelé v jaderném průmyslu si pak na NRC stěžovali u senátora Pete Domeniciho z Nového Mexika, jenž je silným stoupencem jaderné energie a poté, co Domenici pohrozil omezit zdroje pro financování NRC, agentura pokuty odpustila. Lochbaum říká: "agentura raději ustoupila." A tak se věci mají dodnes.

Po nehodě v Japonsku by mělo dojít k probuzení zastánců jaderné energetiky. Ve Spojených státech je již 31 stárnoucích reaktorů typu Fukushima. Je pravdou, že havárii ve Fukushimě způsobila přírodní katastrofa v Japonsku, ale skutečný problém byl v tom, že závod ztratil kontrolu nad štěpnou reakcí a nedokázal zajistit funkčnost chladicích systémů. Stačí, aby v amerických jaderných elektrárnách vznikl problém s napájením, třeba proto, že veverka překousne kabely a při delším výpadku napájení dojde k tání jádra. Všechny stanice jsou sice vybaveny záložními generátory a bateriemi, ale ve Fukushimě byly i generátory zaplaveny vlnou tsunami, a robustní baterie vydrží pouze 8 hodin, tudíž ne dost dlouho na to, aby bylo zamezeno katastrofě. Normy NRC nepřispívají k tomu, aby se zabránilo podobné katastrofě v USA. Pouze 11 jaderných elektráren v USA je vybaveno bateriemi, které mohou dodávat napájení po dobu 8 hodin. Zbývajících 93 elektráren má baterie, jež vydrží pouze 4 hodiny.

Ale to je jen začátek problémů. Stárnutí reaktory jsou totiž zlatým dolem pro jejich majitele. Takové jaderné elektrárny jsou sice nákladné na vybudování, ale levné na provoz. To znamená, že z dlouhodobého hlediska, se jaderná elektrárna stává výhodnější.

Politika "bezpečnost na posledním místě", nakonec vedla i k loňské katastrofě firmy BP v Mexickém zálivu. Jaderné reaktory jsou určeny pouze na 40 let provozu, ale NRC opakovaně prodloužila povolení pro fungování zastarávajících elektráren. V některých případech, inspektoři NRC dokonce ani nezkoumali, zda informace poskytnuté provozovateli jsou pravdivé a rozhodovali jen na základě informací dodaných od provozovatelů jaderných elektráren. Tak se mohlo stát, že došlo k povolení prodloužení provozování reaktoru jako je Davis-Besse v Ohiu, kde inspektoři NRC nenašli díru v plášti o velikosti fotbalového balónu, která téměř vedla ke katastrofě v roce 2002, "NRC umožnil její další provoz "- řekl Gundersen, bývalý manažer v jaderném průmyslu.

Největším problémem starých elektráren je však jaderný odpad. Ve Fukushimě, nejvíce radioaktivní emise pochází z bazénu, který se používá k uskladnění palivových tyčí. Tyto pruty jsou velmi horké - teplota dosahuje 1100 stupňů Celsia, a proto potřebují kontinuální chlazení, aby se nezačaly tavit. Ale většina jaderných elektráren v USA nemá systém, který by poskytoval chlazení v případě výpadku proudu.

Bazény v amerických elektrárnách měly sloužit k ukládání paliva jen pro krátký čas, a nakonec mělo být vyhořelé palivo uloženo v Yucca Mountain v Nevadě. Tento projekt však ještě nebyl i přes 20 let výzkumu a 7.000.000.000 dolarů investic uskutečněn. Prezident Obama se konečně začal o projekt zajímat v loňském roce. To znamená, že desítky tisíc tun jaderného odpadu je uloženo v bazénech uvnitř jaderných elekráren po celé zemi. Uvolnění pouze jedné desetiny radioaktivního materiálu skladováného ve Vermont Yankee může zabít tisíce lidí, a z velké části Nové Anglie udělat po celá staletí mrtvou oblast. Ale NRC ignorovala a ignoruje nebezpečí po celá desetiletí - říká Alvarez, bývalý poradce ministerstva energetiky.

Podle studie provedené v roce 2003, by se náklady na operace zahrnující převoz vyhořelého paliva z bazénů na bezpečnější místo vyšplhaly až na 7 miliard USD. Proč ještě takovéto zařízení nefunguje? Podle Alvareze, majitelé jaderných elektráren nemají v úmyslu za uskladnění vyhořelého paliva platit takové sumy. Dávají přednost přenášení rizika na společnost. Gilinsky to vysvětluje jinak: "Celá léta NRC tvrdil, že vyhořelé palivo není problém. Nyní, NRC nechce veřejně přiznat, že se mýlil, ale všichni po Fukushimě to již ví."

Kritici tvrdí, že je čas na externí agentury, jako například Národní akademie věd, jež se rovněž zabývá inspekcí zastarávajících elektráren. Lepším řešením by však bylo to, kdyby byli majitelé jaderných elektráren ze zákona povinni převzít odpovědnost za provoz starých elektráren. Fukushimská „nehoda" bude Japonsko stát kolem 130 miliard, což je třikrát tolik jako náklady na odstranění důsledků katastrofy BP Deepwater Horizon. Pokud budou mít provozovatelé finanční odpovědnost za své jaderné elektrárny, budou raději rozpadající se reaktory uzavírat, než aby je opravovali.

Místo toho se dnes hraje na hru o zvyšování zisku. Jadernou energetiku tak dnes nemůžou zastavit protesty, ale jen Wall Street, řekl republikán Ed Markey v Massachusetts. Energie z větru a zemního plynu je již levnější než jaderná a náklady na solární energii stále klesají. Navíc s každou novou Fukushimou vzrostou i náklady na jadernou energetiku.

Otázkou proto není, zda to bude zemětřesení nebo tsunami, říká Lochbaum, ale zda jsme připraveni na nepředvídatelné události, a zda děláme vše, co je v našich silách na ochranu veřejnosti. Myslím, že to tak není. Pokud by došlo k jaderné katastrofě v USA, tak bych nechtěl Američanům říct: „Věděl jsem o tom riziku, ale nic jsem neudělal."

http://www.rollingstone.com/politics/news/america-s-nuclear-nightmare-20110427?page=3

Komentáře