Obvinění z předsudečné nenávisti brání přemýšlet o těch nejdůležitějších pojmech

Je to snad součástí kampaně k ohlupování lidí, aby přestali rozpoznávat základní pojmy, které jsou nezbytné pro fungování v praktickém životě? O každém pojmu by se dalo diskutovat zvlášť, jak současný mainstream úmyslně zamlžuje pojmy:

národnost = státní příslušnost
rasa = odlišnost v barvě kůže
pohlaví = sociální konstrukt (gender)
deviace = norma
pravda = nenávist
svoboda = otroctví
nevědomost = síla
země původu = sluneční soustava
extrémista = příslušník většiny
preference něčeho = předsudečná nenávist vůči něčemu jinému

Sečtělý čtenář postřehl, že některé věci předpověděl již Orwell. Oblbnutý lid už nevěnuje pozornost tomu, že sedm "Holanďanů" zkopalo v Praze číšníka, že někoho zavraždil "cizinec" mačetou, že "extrémisté" protestují za svobodu, nebo že na balíčku s kuřecím masem je informace "vyrobeno v EU". Kdyby měl ještě všech pět pohromadě, kladl by si otázku, kam že se poděla slušnost kulturního národa, jaká se dá u Holanďanů předpokládat. Proč nám někdo nechce říct, jaká byla skutečná národnost cizince, proč extrémistů je většina, nebo proč se nedočteme, ze které země potravina pochází?

Přece není dobré plýtvat slovy a přitom nic užitečného nesdělit. Tady se nejedná jen o cenzuru, potlačování svobody projevu ke konkrétnímu tématu, ale účelem je vyvolávání strachu před projevem samotným. Než kdokoli otevře hubu, mají se u něj jako první nastartovat mechanismy autocenzury, aby se sdělením nějaké podstatné pravdy proboha jen někoho nedotkl. Kdyby někoho identifikoval blíže, mohl by přece vyvolat vyvolat předsudečnou nenávist vůči černé kůži Holanďanů, potravinám z Polska nebo vyvolat ještě horší důsledek. Lidé by si mohli uvědomit, že nálepka extrémisty má nově pozitivní konotace.

Praktická rada od mé babičky: když jsou hlásány blbosti, myslete si něco o prde/i a raději mlčte. Jednejte však podle svého. Své názory říkejte jen blízkým, dětem jen poučeným. V totalitě to jinak nejde.

Nestyďte se za to, že v posteli žádáte mít jen jedno (většinou opačné) pohlaví. Nejedná se o diskriminaci, homofobii, ani o nenávist. Je to jen prostá preference, k jejímuž vyjádření vám dává právo svoboda. Preferenci můžeme vyjadřovat i vůči rasám, náboženstvím i skupinám obyvatel. Vybrat si přátele, jak blízko si koho pustíme k tělu, na to má každý právo bez udání důvodu.

Autor: Jan Hink

Zdroj: https://hink.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=740619