KDO JE ZLODĚJ!

Systému, ve kterém dnes žijeme a z pozorování jeho chodu, můžeme přiřknout přívlastek NEFUNKČNÍ. Ovšem poukazovat a ztěžovat si na systém je hloupost, protože systém jsme MY. Jsme jeho součástí. My jsme jeho tvůrci a MY jej neustále svým chováním a přispíváním zdokonalujeme. Resp. zdokonalujeme jeho Ne-funkčnost. A má-li se něco změnit, opět to můžeme udělat jen MY sami. My jsme tvůrci a tvořitelé všeho, co se kolem nás děje a co jsme svými dobrými i zlými myšlenkami převedených do činů, tedy hmoty vytvořili. (Pro objasnění: Myšlenka předchází čin. Bez myšlenky nic nevznikne.)

A tak zopakuji a zdůrazním, že jen MY - každý jeden z nás - a nikdo jiný, jsme zodpovědnost za věci, co se kolem nás dnes dějí. A ať již chceme, ale spíše nechceme, je na nás samotných, jak se ke zodpovědnosti za to vše, co se kolem nás děje, postavíme. Zda čelem anebo se k tomu co jsem vytvořili otočíme zády. Ostatně, jak to děláme každý den, kdy podporujeme korupci a falešné sliby naší vlády a vlád jiných.

Vždyť násilí, jež svojí "nečinností" podporujeme, není jen mezi státy, ale i v rodinách. A je nutné si položit otázku: "Jaký je rozdíl v tom, zda se perou rodiče - a jsou tak vzorem pro své děti - anebo v tom, když se perou stát?" A nasnadě je pak další otázka: "Proč se rodič, potažmo jakýkoliv jiný vzor rozčiluje, když ten, komu vzorem je a byl,se chová stejně jako vzor?"

I na písku se děti perou o bábovku, která patří dítěti jinému. Jiný stát si dělá nárok území někoho jiného, stejně jako si cizí dítě dělá nárok na bábovičku toho našeho.

Vše jak se zdá, je ve výchově. A zde je pak možné konstatovat, že je-li pokřivená výchova, je pokřiven i systém, jehož je pokřivená výhova základem.

Kde je tedy počátek vady v systému? U nás u rodičů. U rodičů našich rodičů a u rodičů... Vždyť toto se opakuje tisíce let. Nic se nezměnilo. A jak je vidět, asi nám to vyhovuje a proto tento systém podporujeme.

Podporujeme nefunkční systém, kdy destrukce vítězí nad tvořením. Principielně jsme to MY, kdo tvoříme tento destruktivní systém. Prozatím je to pro nás přirozené. Nepřipadá nám zvrhlé, že námi vytvořený systém nám vnucuje lži, jejímiž tvůrci jsme opět MY a vše proto, že v tomto systému žijeme a schází nám něco, co by nám pomohlo porovnávat. Porovnávat skutečně fungující systém stojící na základech tvořivého přístupu k Životu se systém, co je nám blízký jehož se jako veš košile držíme a nehodláme se jej pustit.

Vždyť MY lžeme sami sobě. Lžeme si o prosperitě, co prosperitou není. O blahobytu, co není blahobytem. O míru, který v námi preferovaném systému neexistuje. Jsme sobci, co chtějí mít to, co má ten druhý. Reklamy a propaganda "demokratického" systému a systém samotný na těchto lžích fičí.

A Proč? Protože má odbyt. Máme strach ze změny. To je to, proč stále podporujeme systém, co je destruktivní. My sami se bojíme změn a pokud se něco má změnit, tak raději někde jinde a mne doma. Nějakým způsobem nám vyhovuje se přetvařovat a lhát si do vlastní kapsy.

Takže zpětně se vracím k výchově a k rodině.

Zde je potřené nastartovat změny... Nejsem pedagog, ale četl jsem něco málo od J. A. Komenského. Vše podstatné již vymyslel. Ovšem naši rádoby vědci a učitelé a reformátoři si myslí, že jsou moudřejší a tak zavádějí změny, které jsou nefunkční a ničí tuto společnost.

To je vše. Je to jednoduché. Ve škole se neučí nic o morálce a etice. Neučíme děti rozlišovat, co je morální je a co ne. A to je základ. Dát někomu po papuli, je normální a zdůvodněno tím, že si to asi nějak zasloužil anebo, že to byla preventivní sebeobrana.

Nehledáme příčinu konfliktu. Necháme se ošálit. A to je další z problému systému, který svojí nečinností, ve směru NE-kladení otázek a NE-důsledného požadování odpovědí podporujeme.

A tak stále platí, že pokud chci rozdmýchat konflikt, musím mít dobrou propagandu. Pak někoho, kdo bude za ony mnou prosazované zájmy, s využitím umně vedené propagandy, bojovat. Bojovat proti někomu, kdo na útok není připraven a o nějž mám zájem. A tak abych se domohl svých cílů, musím na toho o koho mám zájem ukázat prstem. Jen proboha ne svým a nejlépe před celým světem a co nejvíce nahlas a říci: „To on je vinen! TO ON STOJÍ ZA VŠÍM, CO SE DNES VE SVĚTĚ ODEHRÁVÁ A DĚJE!“

Pak již nezáleží na tom, zda je to pravda, či ne. Informace je venku a nyní již jen kout železo, dokud je žhavé. Jsou to Geblsovské praktiky, kdy zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“. A zde je zapotřebí si uvědomit, že nikdoz nás není bez viny a na každého z nás může být prstem někoho jiného ukázáno...

A tak se nyní vracím k úvodu a pokládám si otázku: "KDO JE ZLODĚJ!"

Rozebereme-li si slovo ZLODĚJ, pak si můžeme říci, že představuje ZLO nějaké konání, tedy DĚJ. Ten, kdo je za DĚLÁNÍM ZLA schován, je tedy - jednoduše řečeno - ten, co DĚLÁ ZLO a nebo ten, co ZLO podporuje.

Problémem je, že tito lidé co DĚLAJÍ ZLO, jsou bez zábran a pro prosazení svých zájmů udělají vše a bez ohledu na oběti (viz září 2001). Jsou ochotní lhát a klamat veřejnost a to i tu svoji vlastní. Vhodnou propagandou – lží - zneužít veřejné mínění, aby zamaskovali své činy, které jsou v rozporu s všeobecnou morálkou a etikou.

ZLO-DĚJ využije propagandu – lži – aby prosadil svá „demokratická“ práva proti tomu, kdo se chová slušně a je trnem v oku ZLO-DĚJE. Má totiž něco, na čem ZLO-DĚJOVI záleží a co ZLO-DĚJ chce. (Zde je opět jedno zda se jedná o stát anebo rodinu. Toto platí obecně a je rozebráno výše v článku.)

Má-li ZLO-DĚJ málo prostoru pro uplatnění své vize morálky a jím předkládané demokracie, pak udělá vše proto, aby si onen prostor, o který má zájem, získal. A je jedno jak vše provede. Nikdy to však nebude nic poctivého, protože ZLO-DĚJOVI je vše poctivé, morální a etické cizí. Vše co ZLO-DĚJ dělá, schová za roušku solidarity, bratrské pomoci, mírotvorce a hlavně demokraticky se projevujícího bezúhonného lídra společnosti.

Odhalíme-li ZLO-DĚJE, pak jej zaženeme do kouta. Začne kolem sebe kopat a křičet, že vše dělá jen pro obecné blaho dobro všech a snaží se z odhalení vylhat. Ovšem pravdu nikdy neřekne. A podaří-li se mu to a MY si jej přestaneme všímat, kuje pikle dál. Toto ZLO-DĚJSTVÍ má prostě v krvi.

Jak to můžeme změnit? Jednoduše.

ZLO-DĚJ je „jen jeden“. Nás obyčejných – mír milujících lidí – je hodně. Ovšem ZLO-DĚJ využívá toho, že onu mnohost lidí záměrně udržuje v pozici strachu. Strachu o cokoliv. A tím má nad obyčejnými lidmi MOC. Ale má ji jen do té doby, než obyčejní lidé – státy – pochopí, že je to jen iluze MOCI, tedy dobře vedená a zvládnutá propaganda. Odhalením této iluze MOCI se MOC ZLO-DĚJE rozplyne a zboří jako domeček z karet. (A toto se občas děje a je to dobře. Jen škoda, že jen občas.)

Veřejné mínění prohlédlo zájmy ZLO-DĚJE a řeklo dost!

Postavilo se na stranu „slabšího“. Pomohlo mu získat čas, aby zdůvodnil a očistil své jednání a jméno, které bylo ZLO-DĚJEM očerněno…

A takže si můžeme na závěr poblahopřát k malému vítězství rozumu a citu, který odvrátil ZLO-ĎEJEM připravovaný konflikt směřující k upevnění jeho moci a chtivosti po majetku někoho cizího.

Zde je vidět, že i když jsme jen malí a „obyčejní“ a v očích ZLO-DĚJE mrzké a opovržení hodné bytosti, máme šanci dosáhnout toho, že mu řádně zkřížíme jeho expanzní plány.

A tak apel na závěr.

Ze všeho výše uvedeného je jasné, že můžeme něco udělat. A že když se dáme dohromady, můžeme i něco změnit a ZLO-DĚJE zastavit a to alespoň do té doby, než vymyslí jinou ZLO-DĚJSKOU aktivitu. Odhalíme-li i tuto a pak další a další je ZLO-DĚJSKOU aktivitu, nakonec kapituluje, protože naše zkušenost bude s každým jeho odhalením růst a ZLO-DĚJ tak bude mít stále méně a měně prostoru k tomu, aby se mohl negativně projevit a zatáhnout nás všechny do jím chystaných konfliktů, které jsou jen jeho konflikty a NE NAŠE…

To je cesta k míru a ke změně klimatu, prosperitě a záchraně Života na této malé modré kuličce. ZLO-DĚJŮ je opravdu jen nepatrná hrstka a mají nás v moci díky tomu, že my sami máme strach z někoho, kdo je zasažen ZLO-DĚJINOU.

Přeji všem hezký den a život v radosti, harmonii a míru v hodně veliké vzdálenosti od všech ZLO-DĚJŮ. Skutečných to škůdců ve všech společnostech, které doposud na planetě Zemi byli.