Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

K prvnímu výročí odstranění sochy maršála Koněva

Božena Weitingerová  

Tak jsme se zase jednou šli projít po Olšanských hřbitovech a opět zašli na pohřebiště padlých sovětských vojáků. Naštěstí jsme nebyli svědky žádného poškození nebo zneuctění hrobů, ale stejně se mi (možná i v souvislosti s prvním výročím ostudného odstranění sochy maršála Koněva) hlavou honily množící se výpady proti Rudé armádě a dokonce i proti osvobození jako takovému, které novodobí čeští nacisté prohlašují za „ruskou okupaci“.

Pominu to, že německý nacistický režim plánoval poněmčení, deportaci a vyhlazení českého národa, čemuž Rudá armáda jako jediná mohla zabránit a také to udělala. Kdyby ne, dnešní kritici osvobození by bez zásahu Rudé armády nejspíš vůbec nežili nebo by někde za Uralem vykonávali otrocké práce pro německou světovou říši.

  • k-prvnimu-vyroci-odstraneni-sochy-marsala-koneva
 
 
Pokud mám žaludek na diskusi (či spíše hádku) s těmito individui, nutí mě to vyslechnout i jejich argumenty. Jedním z nich je, že ti osvoboditelé to vlastně vůbec nedělali kvůli osvobození nějakých lidí a národů, o kterých do té doby nejspíš nikdy ani neslyšeli, nýbrž tam byly nahnáni nedobrovolně za účelem expanze sovětského politického, vojenského a hospodářského vlivu.
 
To jsou ovšem hned dvě tvrzení v jednom: Asi každý soudný člověk uzná, že drtivá většina vojáků Rudé armády by v tu chvíli logicky bývala daleko raději byla doma u svých blízkých, než aby každodenně nasazovala život nikoli už při obraně vlasti, nýbrž při operacích, které měly za úkol „už jen“ dotáhnout válku do úplného vítězného konce, tedy definitivně dorazit Hitlerův nacistický režim, a osvobodit od něj slovanské národy Východní Evropy.
 
Bylo by vůči nim ale krajně neuctivé pochybovat o tom, že když už v té válce bojovali, že by nebylo součástí jejich motivace pomoct trpícím bratrským slovanským (i jiným) národům, zvláště těm, kteří si s Hitlerem příliš nezadali, tj. mimo jiné právě Čechům. Oni to skutečně nedělali jen pro sebe či pro svou vlast. Oni to dělali i pro nás. Jinými slovy rozhodně není nadsázkou, když řeknu, že tito lidé - vojáci a hrdinové - skutečně položili své životy za naši svobodu za možnost pokračování samotné existence českého národa. Oni nás skutečně přišli zachránit. Navíc Rudá armáda z našeho území zakrátko odešla. Takhle přece okupace nevypadá...
 
A jestli tehdejší sovětské politické vedení jen nezneužilo oddanosti vojáků své vlasti, jejich svatého odhodlání dorazit ten zrůdný Hitlerův režim a touhy pomoci bratrským národům z nacistické poroby? To opravdu těžko, protože lidské a materiální náklady Sovětského svazu na osvobození obrovského území ve Východní Evropě s relativně vysokou hustotou civilního obyvatelstva byly enormní a těžko je mohlo cokoli kompenzovat.
 
Navíc dobře znám ruskou romantickou duši. To, co by se u jiných, zvláště západních národů jevilo jako v podstatě nepředstavitelná romantická naivita, Rusové myslí smrtelně vážně. A to platí jak na nejvyšších politických úrovních, tak i v případě řadových vojáků. Ať si to ti primitivní rusofobové nazývají třeba „spasitelským komplexem“, ten altruismus v nich prostě je.
 
Proto za sebe říkám: I kdyby bylo pravdou všechno to negativní, co dnešní rusofobní primitivové o tehdejším Sovětském svazu říkají (což samozřejmě není), nic to nemění na tom, že nám šlo tehdy o holé přežití a že nám jako národu pomohla přežít právě Rudá armáda. Když jde někomu o život, těžko si může vybírat, kdo ho zachrání, zvláště když vlastně vůbec není na výběr... A dávkovat svůj vděk za záchranu života podle toho, jak se nám zachránce líbí nebo nelíbí, asi taky nesvědčí o dobré morálce...
Zdroj FB: Boženy Weitingerové

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře

160*600