Chudoba je zde. Bylo to vše nutné?
- Podrobnosti
- Blogy / DALŠÍ BLOGY|
- 15. červenec 2022|
- ladislav jakl|
- 1827 x
Tak už i mediální mainstream si všiml, že obyvatelstvo Evropské unie neodvratně směřuje k rozvratu, k nedostatku, k nouzi, k sociální katastrofě.
Třeba čtvrteční iDNES hlásá na titulce: „Dražší energie a trpící domácnosti. Oslabené euro sráží Evropu do chudoby.“
Ano. Chudoba je zde. A nespadla z nebe. Je nevyhnutelným důsledkem mnoha chybných rozhodnutí představitelů EU a plodem dlouhodobě nesmyslné politiky, která nadřadila ideologické sociálně-inženýrské cíle nad zájmy rodin, národů, obyvatel. Místo nějaké sebereflexe, místo okamžitého zatáhnutí za záchrannou brzdu však jedeme dál a Óda na radost k tomu vyhrává ostošet.
Když někdo v minulých letech varoval, že boj s podnebím nás přijde drasticky draho a ohrozí prosperitu stovek milionů lidí, dostalo se mu pošklebování, že Green Deal je naopak příležitostí k rozvoji nových technologií, k levnější energii a bude impulsem pro nakročení k sofistikovanější ekonomice. Dokonce i zde na blogu bylo možné ještě před pár týdny zahlédnout titulek „Ona tady je nějaká bída? A mohl bych ji vidět?“
Když někdo v minulých letech varoval před fiskální expanzí, před ohromnými a neřešenými deficity veřejných financí, byl okřikován, že zdroje tu jsou a že z hospodářských potíží se nelze proškrtat. Výsledkem je inflace, která za poslední rok ukrojila hodnotu sto osmdesáti korun z každé naspořené tisícovky. A nepochybně bude pokračovat.
Když někdo v minulých letech varoval před čistě politickým, ale z ekonomického hlediska ale nesmyslným projektem společné měny EU, byl ukřičen, že to je přece cesta, jak podpořit obchod, omezit transakční náklady a bránit rozpočtové rozmařilosti v jednotlivých členských zemích. Že je tento projekt uměle udržován při životě pouze za cenu obrovských finančních transferů a bere zemím možnost reagovat na ekonomické výkyvy vhodnou měnovou politikou, nyní nevidí jen zaslepení.
Když před lety někdo varoval před neuváženými a brutálními zásahy bruselského centra do přirozených tržních mechanismů, byl umlčován, že to jsou přece zásahy ve veřejném zájmu a pro dobro spotřebitelů. Že nutně musí vést ke zdražení nákladů, k omezení volné konkurence, k zaostávání za zbytkem světa, to si možná kdesi v Bruselu ještě nepřipouštějí, ale domácnosti v členských zemích už to zažívají na vlastní kůži.
Bylo tohle vše nutné? Kolik ještě potřebujeme lekcí, než dosavadní politiku EU přehodnotíme? K čemu vlastně máme své vrcholné představitele? Prý jsou od toho, aby hájili zájmy normálních lidí, pečovali o prosperitu ekonomiky, dobrou životní úroveň a sociální poměry. Jestliže všechny tyto cíle dopadají tragicky, je nutno z toho vyvodit, že za to někdo a něco může.
A že takovým lidem a takové politice už nelze dál nechat osudy stamiliónů lidí v rukou jako hračku.
Autor: Ladislav Jakl
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (IX.)
- Zapomněli vypnout mikrofon.
- Ing. Miroslav Kelnar: Konec jedné „protikorupční svině“
- Nositeľ Nobelovej ceny za ekonomiku Joseph Stiglitz: Východná Európa je dva krát chudobnejšia po vstupe do EÚ
- Putin nabídl Západu „high-tech souboj“
- Z Russkoj Vesny (20.12.2024): Odvetný úder na nepřátelské objekty na Ukrajině
Související články
