Policie vyřídila případ ve zkráceném řízení, postupuje tak za jasné důkazní situace. Sdělila jí podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Případ projedná Okresní soud v Ostravě. Jeho mluvčí Dalibor Zeha redakci popsal, jakou sankci pro Liskovou žádá státní zástupce.
"V případě uznání viny navrhuje jmenované trest od šesti do osmi měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu patnácti až osmnácti měsíců," uvedl. Pokud by soud žalobci vyhověl, Lisková by v případě dalšího deliktu musela do vězení. Kauzu začne v půlce února vyřizovat soudce David Blaheta.
Obžaloba za lži o Richterové
Soudce Blaheta s návrhem na potrestání kvůli slovnímu útoku na Ukrajinu projedná i další obžalobu, které proruská aktivistka čelí. I v tomto případě státní zástupce vyhodnotil její jednání jako podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
"Předmětem obžaloby je jednání obviněné z let 2019 a 2020, jeho podstatou bylo opakované publikování štvavých a nenávistných výroků směřujících proti různým skupinám obyvatel, které uveřejňovala na sociálních sítích," sdělila redakci mluvčí ostravských žalobců Jiřina Navratilová.
Liskové žalobce v této kauze klade za vinu také výroky o místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Olze Richterové. Rozšířila lež, podle níž Richterová prohlásila, že Česko je připravené přijmout desítky tisíc migrantů a nabídnout jim startovací byty.
Státní zástupce chce za to pro Liskovou šest měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Soudce Blaheta se bude muset s oběma návrhy vypořádat najednou. O této obžalobě informovala také Česká televize.
Samozvaná konzulka
Lisková dříve uvedla, že si za svými výroky stojí. Vnímá je jako projevení názoru, na který má právo. V minulosti už stanula před soudem, šlo ale o civilní řízení. Žalobu na ni podala právě Richterová. Městský soud v Praze loni v lednu pravomocně nařídil Liskové, aby se poslankyni omluvila a zaplatila jí 50 tisíc korun.
"Je třeba si jasně říct, že šířit o někom lži na internetu, strašit občany nebo se uchylovat ke kyberšikaně opravdu není v pořádku. To potvrdil i soud. Manipulátorům se musíme postavit," reagovala na rozsudek místopředsedkyně sněmovny. Peníze podle svých slov poslala na dobročinné účely.
Lisková bývala členkou ČSSD, později měla stranickou průkazku hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Vedla také spolek zvaný Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky, tuto část Ukrajiny Rusko od roku 2014 okupuje. Vystupovala jako samozvaná konzulka. Soud však tento spolek roku 2017 jako nelegitimní zrušil.
Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/liskova-dezinfo-obzaloba/r~799063f4bc3711ee8d680cc47ab5f122/
Komentáře
... apelačního soudce
Zásada ne bis in idem, tedy ne dvakrát o tomtéž, je jednou ze základních zásad trestního řízení. Jedná se o pravidlo zakotvené nejenom v trestním řádu, ale i v ústavněprávních a mezinárodních předpisech. Podstata spočívá v tom, že o jedné věci ve vztahu k jedné osobě může být jednáno a finálně rozhodnuto pouze jedenkrát. Důsledkem pravomocného rozhodnutí ve věci a projevem zásady ne bis in idem je pak vznik tzv. překážky věci rozhodnuté neboli rei iudicatae.
Na vývoj judikatury Evropského soudu pro lidská práva pochopitelně reagoval při svém rozhodování i český Nejvyšší soud.
Prvním zásadním rozhodnutím byl rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2004 sp. zn. 11 Tdo 738/2003, podle kterého je porušením zásady ne bis in idem ve smyslu čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jestliže byl obviněný trestně stíhán a odsouzen pro stejný skutek, který byl jako čin trestněprávní povahy již dříve projednán příslušným správním orgánem v přestupkovém řízení, jež skončilo pravomocným rozhodnutím, kterým byl tento čin obviněného posouzen jako přestupek, pokud ke zrušení tohoto rozhodnutí správního orgánu nedošlo. V takovém případě § 11 odst. 1 písm. j) trestního řádu ve spojení s čl. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod činí trestní stíhání nepřípustným.
https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/zasada-ne-bis-in-idem-pohledem-evropskeho-soudu-pro-lidska-prava-a-dusledky-pro-ceske-trestni-rizeni