Takže otevřete nealko šampáňo z panenské moči, nachystejte sójová lattéčka ze švábího mlíčka a…momentíček, než jsem stihla dopsat tento článek, tak to číslo podle některých zdrojů stouplo už na 112 pohlaví! Tak tady to máte – dnes už si můžete vybrat ze 112 pohlaví! Stačí ukázat na vybraný gender a je celý váš, jak v cukrárně! Není třeba nic dokazovat, nemusí to dávat smysl a dokonce na tom ani nemusíte trvat a zítra svoje pohlaví zas můžete změnit na jakékoli jiné z těch 112. Pokrok nezastavíš!
Mimochodem, přijde mi docela vtipné, že aktuální počet pohlaví a evropská tísňová linka mají stejné číslo. Že by to něco naznačovalo?
Příklady nových pohlaví
Ukažme si pár příkladů nových genderů, které už „vědci“ objevili.
Demifluid – jedinec má více pohlaví, přičemž některá z nich jsou pevná a některá tekutá. Nevím přesně, co to znamená, ale v seriálu Star Trek Deep Space 9 byl ufoun konstábl Odo, který byl něco jako améba měnící tvary podle přání – demifluid je možná něco podobného (i když jemu to na rozdíl od konstábla Oda takhle funguje jen ve vlastní hlavě).
Cisgender – nejodpornější část populace, kterou pokrokáři snad již brzy vyhubí. Jedná se o běžné muže a ženy, kteří věří dezinformaci, že existují jen dvě pohlaví a navíc si dovolují identifikovat se jako muž nebo žena podle toho, jestli měli při narození pipinku nebo pipilíka. Fuj!
Omnigender – má všechna pohlaví najednou a zároveň. Je to něco jiného než „hermafrodit / intersexuál“, což je velmi vzácná fyzická malformace, kdy má jedinec fyzické znaky a někdy dokonce i chromozomy obou pohlaví a má všelijak deformované pohlavní orgány. Na rozdíl od této velmi nešťastné fyzické poruchy je omnigender mnohem…vědečtější a pokrokovější. Může totiž vypadat jako úplně standardní muž či žena, ale CÍTÍ, že má i všechna ostatní pohlaví. Takže má krom imaginárního penisu a pochvy zřejmě i různá chapadla, tykadla, větvičky a další znaky nově objevených imaginárních pohlaví.
Colorgender – jeho (její?) pohlaví je určováno barvami. Předpokládám, že zkombinovat červené ponožky, modré kalhoty a zelené tričko u nich způsobuje epileptický záchvat.
Amicagender – pohlaví této bytosti určují přátelé. Takže když kamarád vykřikne „No ty vole, ty máš ránu!“ tak se změní na vykleštěného býka. „Ty krávo Járo!“ provede změnu na zmatené lidské vemínko a „Sem se tě lek, do prdele!“ změní Amicagendera na homosexuála.
Fialokokotus – zvláštní pohlaví, kdy z krku místo hlavy vyrůstá žalud, tedy alespoň podle chování…tak pardon, tohle pohlaví prý ještě není na oficiálním seznamu, i když jeho zástupce máme dokonce i v naší maličké zemi, a to ve velmi významném postavení.
Neutrois – nejedná se o nový druh jaderného reaktoru, ale o gender, který není ani mužem ani ženou a snaží se smazat jakékoli znaky obou pohlaví. Typický příkladem je například amorfní český ministr zahraničí Lipánek / Barbora Škrlová.
Faʻafafine – člověk, který se narodil jako muž, ale identifikuje se jako „třetí pohlaví“ nebo „nebinární pohlavíčkář“ a zároveň žije v nezávislém státu Samoa (panečku, tomu říkám unikátní pohlaví!).
Tak to bychom měli několik příkladů z neustále rostoucího listu genderů.
Je to docela paráda, co říkáte? Kdo z vás starších čtenářů si v mládí vůbec dokázal představit, že budeme mít díky moderní „vědě“ 112 pohlaví a jejich počet bude stále růst? Vy jste si v mládí určitě představovali, že ve 21. století budeme mít různé futuristické hloupůstky, jako je létání do vesmíru a osidlování jiných planet, antigravitační dopravní prostředky, automatizovaná lůžka na léčení všech neduhů a tak dále. Ale místo toho jste dostali gendery a zelenkavou klimatickou „vědu“. No neber to – deset genderů do každé domácnosti a solár na louku k tomu!
Gender versus pohlaví
A teď trochu vážněji, ať nespadneme do takové té pasti „za mých mladých let měli všichni chlapi dva metry a byli samej sval a všechny ženy byly krásné, jemné a vypadaly jako bardotka…“.
Pokud si problém prostudujete trochu podrobněji, tak zjistíte, že si z toho chaosu kolem pohlaví děláme srandu trochu nesprávným způsobem. „Gender“ totiž v moderní (pa)vědě není synonymem pro fyzické pohlaví! Dokonce je i trochu problém tenhle termín správně přeložit do češtiny – v angličtině se totiž rozlišuje „sex“, což je fyzické pohlaví a „gender“, což je víceméně komplexní označení mluvnického rodu, chování, kulturní i sociální role a nastavení psychiky. Dříve se slovo „gender“ i v angličtině používalo prakticky jako synonymum se „sex“, ale s nástupem pokrokářského myšlení z univerzit, jako je třeba kalifornská Berkeley, se význam slova začal posouvat.
V češtině bychom asi gender mohli překládat jako „mluvnický rod“, ale to by popisovalo jen jeden aspekt tohoto termínu. Možná by se nejvíc hodilo označení „pohlavní role“ nebo „sexuální role“?
Nutno dodat, že spousta lidí, kteří považují genderovou teorii za skutečnou vědu, ve skutečnosti chápe, že biologicky existují jen dvě pohlaví (plus nějaké genetické a fyzické malformace mezi tím). Gender prostě považují za něco, co s biologickým pohlavím moc nesouvisí a popisuje to „sociologické, kulturní a psychologické nastavení jedince“. Obviňovat tedy všechny, kdo gendery řeší, že nechápou fungování chromozomů v DNA (XY je samec a XX samice), je trochu nefér. Většina z nich to rozlišení chápe a považuje za debily naopak ty „blbé dezoláty z vesnice, kteří si o tom nic nepřečetli a tak nechápou, že gender a fyzické pohlaví jsou různé věci!“.
Tolik k tomu, co pojem „gender“ znamená v pojetí pokrokových „vědců“. Když jsem tedy v předchozí části článku používala slova „pohlaví“ a „gender“ jako čistá synonyma, dopouštěla jsem se určité dezinterpretace, tedy zkreslování skutečného významu slova.
Když se z pavědy stane nástroj manipulace a destrukce
Kdyby „věda“ o genderu zůstala mezi hrstkou podivínů v akademickém sektoru, kterým nikdo nevěnuje pozornost, vlastně by se nic moc nedělo. Oni by si dál bádali, vymýšleli by si nové gendery, nikoho by to nezajímalo a svět by se točil dál. A věřte, že „teorie genderů“ a její výzkumníci by se objevili bez ohledu na velikost podpory. Části akademiků vždy trochu kapalo na karbid a řešili naprosté šílenosti. Což je mimochodem dobře, protože právě pošuci dokáží snadněji myslet mimo zavedená a zkostnatělá schémata a občas vymyslí i něco prospěšného. Samozřejmě jde většinou o fyziky a techniky, kterým to skutečně pálí, a jen naprosto výjimečně přinesou něco prospěšného sociologové, kulturní antropologové nebo dokonce jacísi genderisté.
Problém je, že si bláznivé genderové teorie všimla globalistická mafie – tedy ten nadnárodní parazitický organizovaný zločin, o které už jsem několikrát psala. Jak už víme, na manipulaci davů používá tahle zločinná organizace mnoho nástrojů a tím zřejmě nejoblíbenějším je metoda „rozděl a panuj“. Podstatou Divide et impera je vrážení klínů mezi původně spolupracující členy silných skupin, což je rozdělí na menší a slabší skupinky, které se potom navzájem hádají a soustředí se jen na své rozpory. Globalistická mafie pak místo jednoho silného oponenta má proti sobě rozhádané tlupy, které mají zaměřenou pozornost pryč od jejich mafiánských operací, takže mohou takřka nerušeně krást a zavádět agendu, která dál upevňuje jejich moc.
Vlastně je to docela primitivní, že?
Na genderové teorii je pro Globálního Parazita skvělé i to, že při dostatečném rozšíření pomáhá prosazovat jejich další agendu – depopulaci. A to především depopulaci původního bílého evropského etnika, které jim opravdu hodně leží v žaludku.
Už víme (z jejich vlastních slov!), že tahle globalistická mafie se rozhodla, že na Zemi už je příliš mnoho lidí a že tihle pracující „darmožrouti“ jim užírají ze společného talíře. Vynechme to, že Globální Parazit na společný talíř nikdy nic nedá a naopak jej šíleným způsobem vyžírá, takže tím „zbytečným jedlíkem“ je právě on. To by vyžadovalo sebereflexi a sebekritičnost, což jsou vlastnosti, které tihle psychopaté absolutně postrádají. Globální Parazit tedy chce snížit lidskou populaci na jednu miliardu nebo dokonce na 500 milionů lidí (nezapomeňte, tato mafie nám to není už i veřejně často opakuje!). A co je lepší cesta k postupné depopulaci, než úplně rozbít zdravé a přirozené vztahy mezi muži a ženami a udělat z klasické rodiny něco skoro až nechutného?
Stačí lidi přesvědčovat už od útlého věku o tom, že nejsou jen ženy a muži, ale že si mohou vybírat z nepřeberného množství dalších pohlaví, a to kdykoli se jim zachce. Že pohlavní styk mezi mužem a ženou a věrnost jsou něco dávno přežitého a zábavnější je mít vztah s digitální přítelkyní, stát se bezpohlavním eunuchem, sterilizovat se a pak mít „bezpečný“ polyamorický vztah s desítkami lidí nebo se milovat s hlínou. Děti už jsou tedy od útlého věku naprosto dezorientované, mnohem více je matou a hlavně DĚSÍ mezilidské vztahy a častěji se cítí frustrované a v depresi, protože je narušen přirozený přírodní řád a dospělí (učitelé a mediální zm*di) je místo pomoci ještě víc matou. V takovém nastavení společnosti, kde se nelze spolehnout ani na tak základní věci, jako je „počet pohlaví“, pak jen těžko mohou vznikat stabilní vztahy, ze kterých by vnikalo to nejcennější – nové a zdravé děti!
A nenechte se zmýlit – to zmatení mezi umělým termínem „gender“ a mezi skutečným fyzickým pohlavím je v populaci udržováno záměrně. Rozděl a panuj pořád dokola!
Za každou špatností najdeš…prachy
No a jako třešnička na dortu se k tomu připojuje další oblast, kterou parazitická mafie miluje snad ještě víc, než je manipulování lidí a krvavé lázně – vydělávání obřích peněz. Z „přešívání“ zmatených dětí se totiž stává naprosto gigantický obchod, kde se každý rok točí už miliardy dolarů a ta čísla stále rostou, jak se daří šířit destruktivní ideologii (velký vliv na zvyšování výskytu duševních poruch má samozřejmě i chemické a farmaceutické poškozování lidských organizmů, ale to je téma na jiných článek).
Například před rozjetím „genderové“ propagandy a před agresivním tlačením „trans“ ideologií do hlav malých dětí byl výskyt transsexuálních jedinců v populaci jen něco kolem 1 : 10 000 – tedy číslo, které je pro většinovou populaci prakticky irelevantní a šlo tedy jen o absolutně okrajový neurologický/psychiatrický problém pro odborníky. Čísla z „před-genderistické doby“ samozřejmě kolísají podle konkrétní studie, ale rozhodně šlo o poměr jeden porouchaný jedinec ku mnoha tisícům pohlavně zdravě ukotveným – tahle čísla můžeme brát jako víceméně věrohodná, protože ještě nebyla pokřivená gigantickým propagandistickým tlakem. Dnes jsou ale „oficiální a strašlivě vědecká“ čísla úplně někde jinde.
Děti je totiž poměrně jednoduché mást a manipulovat. A tak se dnes v některých zemích hlásí k „LGBT“ klidně i třetina dětí a dospívajících. TŘETINA!! Děti, které si hrají na Spider-mana, kapitána Ameriku nebo na malé létající poníky a často říkají nesmyslně srandovní věci, jsou manipulované k tomu, aby si hrály na drag queen apod. Běda, když dnes zmatený chlapeček rozverně řekne třeba: „Dneska budu jako holčička“, protože to slyšel v televizi nebo mu to do hlavy naroubovali úchyláčtí aktivisté ve školce nebo na základce. Hned se rozjede soukolí a různí poradci a aktivisté ho začnou tlačit do nevratných zásahů „aby ho zachránili“. Tedy alespoň v nejvíc pokrokářských západních zemích, kde z nevinné poznámky mohou stejně zmanipulovaní rodiče dostat amok a hned posílat dítě k doktorovi, který může bez problémů doporučit chemickou kastraci, protože je taky zblblý…a má z toho navíc dobrý zdroj příjmů. Stejně tak všemožní aktivisté z neziskovek a „poradci“ mají díky šíření téhle divné ideologie zdroj příjmů – kdyby to šílenství neudržovali v chodu, tak by se svými nesmyslnými znalostmi pravděpodobně skončili jako obraceči hamburgerů v McDonaldu.
V super-progresivních zemích jako je Kanada dokonce mohou být rodiče „trans“ dítěte normální, ale o chemické „přešívce“ si proti jejich vůli rozhodne dítě samo, s pomocí vyšinutých aktivistů. A pokud se tomu rodiče brání, může jim být dítě dokonce i ukradeno…pardon, dnes se říká eufemisticky „odejmuto“. Přitom je dávno prokázané, že u většiny dětí takové hlášky neznamenají vůbec nic a takřka ze všech vyrostou lidé s normálním nastavením, případně z nich vyrostou „obyčejní“ homosexuálové nebo lesby. Skutečná transsexualita, kdy se opravdu vážně zpřeházejí nervové obvody v mozku, je něco nesmírně vzácného a než se začnou dělat nějaké nevratné změny (které v některých případech skutečně mohou pomoci), tak by se měla opatrně udělat spousta testů a postižený člověk by měl nejprve dosáhnout plnoletosti. Většinu problémů ale vyřeší zdravé životní prostředí, dostatek pohybu, stabilní rodinné zázemí a případně psychoterapie. Bohužel dnes se už i do dětí okamžitě začnou rvát drahé léky. Extrémně roste počet dětí a velmi mladých lidí, které jejich rodiče nebo aktivisté nevratně poškodili různými formami hormonální terapie a oni jsou pak v dospělosti extrémně nešťastní, deformovaní a hlavně – neplodní a neschopní založit normální rodinu. Pro globální mafii výhra (doživotní zdroj příjmů a depopulace bělochů), pro zdravou populaci katastrofa.
Kategorizace nekategorizovatelného
Jak by řekl Luděk Sobota – položme se na otázku… Zamysleme se nad tímhle – byly ve společnosti různé povahové variace a sexuální odchylky a podivnosti i před tím, než se z LGBT udělal nástroj na rozdělování společnosti a než se z „genderu“ udělala ideologická zbraň proti zdravé sexualitě? No samozřejmě že ano! Jen se to tak hystericky neřešilo, to je celé!
Lidský mozek je obrovský superpočítač, nehledě na gigantické vědomí, které visí nad nad tím. A cokoli je extrémně složité a mnohotvárné, to vytváří i všemožné kombinace, někdy i dosti zvláštní. Naše existence se sice řídí určitými standardy, které jsou dané naší lidskou DNA, stavbou těla i okolním prostředím, ale i tak je každý člověk naprostý originál. Někteří od toho standardu odskočí o kousek více, ale i to je v pořádku a pokud ta odchylka není pro okolí ničivá (jako psychopatie, pedofilie, sadismus…), tak je v pořádku s ní normálně koexistovat. Právě to z nás přece dělá lidi a naše vzájemné odlišnosti jsou naopak pozitivní pro náš osobní růst i pro rozvoj společnosti. Kdybychom všichni byli totožní kloni, tak vzájemné interakce budou nejen absolutní nuda, ale společnost by navíc ustrnula na mrtvém bodě a nakonec by možná i zanikla.
Problém je, když se nějací „vědci“ rozhodnou, že všechny tyhle přirozené odlišnosti nějak kategorizují a narvou do tabulek. To je totiž jedna z nemocí současnosti – všechno se snažit nacpat do škatulek a pak pronásledovat každého, kdo do těch škatulek nezapadá. Paradoxně tedy snaha o kategorizaci a pojmenování JAKÉKOLI odlišnosti skutečnou diverzitu OMEZUJE, protože vás pak uměle tlačí do omezené krabičky chování a myšlení.
Dřív prostě byly některé holky „divoženky“ a v dětství je třeba víc bavilo lítat po venku s klukama a místo hraní si s panenkami lezly po stromech. V dospělosti si pak skoro všechny našly partnera a normálně založily rodinu. Někteří kluci zase byli jemnější a neustále leželi v knížkách, místo prohánění holek nebo řádění s klukama na terénních kolech. V dospělosti si pak taky normálně založili rodinu…a nebo třeba ne, záleželo to jen a jen na nich. Každý byl originál a pokud to jen trochu šlo, choval se podle svého vnitřního nastavení. Dneska se ale systém snaží všechny narvat do nějakých kategorií a tím je ve skutečnosti omezuje, protože jim říká „tenhle gender se chová tak a tak, přizpůsob se!“. A když se člověk chce chovat jinak, podle svého vlastního nastavení, tak si má změnit svůj oficiální gender…není to celé naprosto absurdní? Kde se bere ta potřeba značkovat i nesmírně košatou lidskou psychiku, jak kdyby šlo o kroužkování holubů?
Jak reagovat na genderovou ideologii
Problém monstrózní revoluce v oblasti sexuality a pohlavní identity je v tom, že to většina podporovatelů opravdu myslí dobře! Jejich argumentace je: „Jaké máme právo mluvit někomu do toho, jako kdo se cítí nebo kdo ho přitahuje?“. A v podstatě mají úplnou pravdu – nikdo nemá právo někomu zakazovat, jak se smí cítit! Stejně jako nemá právo někomu zakazovat mít vztah s jiným DOSPĚLÝM člověkem, i když on sám je třeba nastavený na jinou sexuální preferenci. To je zasahování do cizí svobody. Jak si vůbec někdo vůbec může dovolit někomu říct něco ve stylu: „Zakazuju ti milovat Aleše! Budeš milovat Zoru nebo bude zle, ty spratku!“. A z těch, kteří chodí na různé Pride průvody, to takhle vnímá spousta lidí, možná dokonce i většina – prostě podporují svobodné právo ostatních zvolit si to, co chtějí. Nikdy na to nezapomínejte! Ano, v Pride průvodech chodí i spousty nechutných úchyláků, ale většina to myslí dobře a jen nechápou, že jsou součástí masivní psychologické války „Rozděl a panuj“ a že jsou jen pouhými pěšáky na šachovnici k rozvracení společnosti.
Problém je to, když nějací zmagoření aktivisté začnou našeptávat dětem, aby šli potají a bez vědomí rodičů na nějaký nevratný medicínský zásah. Nebo když se někde před dětmi natřásají v kostýmech nebezpeční sexuální predátoři a systém je skrz vymaštěné aktivisty chrání před nakrknutými rodiči. Musíme neustále vnímat tenhle zásadní rozdíl – skutečné nebezpečí nejsou ti, kdo podporují svobodu chování a „diverzitu“ a nechali se z části zblbnout propagandou, že se musí stavět na odpor proti jakýmsi hypotetickým „homofobům“ a „transfóbům“. Tihle lidé jsou jen zblbí a pokud se zastaví propagandistická mašinérie, tak se velmi rychle vrátí do normální pozice víceméně zdravě tolerantních lidí. Ten problém je úplně jinde – chyba je v systému propagandistických neziskovčíků, kteří jsou placeni z nadnárodních peněz a ve zkorumpovaných politicích a médiích (placených ze stejných špinavých peněz), kteří tyhle rozvratné neziskovčíky chrání.
Tohle je třeba si neustále uvědomovat. A také to říká, co se musí změnit – je nesmysl nějak útočit na běžné zmanipulované „ovečky“, které to ve skutečnosti většinou opravdu myslí dobře. Zdrojem nepokoje a sporů je tu hlava hada. Ta by měla být odseknuta. Jinak se ten problém nikdy nevyřeší.
Zdroj: https://bornova.pub/2024/neco-o-genderu-sexu-rodu-a-vladnich-zaludech/
