Neviditelný stát vede boj lstí a klamem

Asi nic nemůže lépe vystihnout podstatu dneška, než motto izraelské tajné služby Mossad: 'Boj veď lstí a klamem'. Přesně tohle se již po léta děje a snad jen nafukovací delfín by si mohl myslet, že se naši nepřátelé nedostali, mimo hlavního proudu, také do alternativních médií a do našich řad. Nemám na mysli takové "rýpalisty" a přitroublé provokatéry, u kterých je jejich zaměstnavatel okamžitě identifikovatelný. Mám na mysli hlavně ty druhé - ty, za které by někteří z nás byli schopni dát snad i ruku do ohně a jejich obrázek si vystavit na nějakém čestném místě. Mám na mysli všechny ty, kteří mezi námi snaží šířit strach, mám na mysli ty, kteří dělají něco jiného než to, co hlásají, mám na mysli ty, kteří se tváří jako naši přátelé a ochránci, ale jsou to naši vrazi.

Není nutné na někoho ukazovat prstem a jsem přesvědčen, že úplně bude postačovat shrnout několik, více či méně historických faktů, abychom našli a označkovali našeho, dosud neviditelného, nepřítele a podívali se mu zpříma do očí. Při stálé paměti výše uvedeného hesla Mossadu se dejme se do toho.

O Chazarech toho moc není známo. Školy o ně nezavadí, knihy o nich nevycházejí a na internetu je v podstatě jen pár nespojitých informací. Tohle sice není prostor pro vyplnění tohoto historického tabu, ale abychom pochopili dnešní události a pronikli mediální mlhou, musíme si k nim ve stručnosti něco málo uvést.

Chazaři byl národ, který geograficky patřil mezi Černé a Kaspické moře. Z historických pramenů se lze dozvědět, že byl spíše národem kočovným, turkistického původu, který se vyznačoval podlostí, zákeřností, terorizováním okolí, zabíjením pro přebírání cizího majetku i cizích identit a také schopnostmi snadné asimilace mezi jiná etnika. V roce 740 chazarský vůdce, kagan Bulan přijal judaismus a samozřejmě, jak bylo v těch dobách zvykem, podle vzoru vladaře byli nuceni všichni obyvatelé chazarského kaganátu svého vůdce následovat. Lze předpokládat, že zásadní vliv na toto Bulanovo rozhodnutí měli Židé, kteří se na tomto území velmi hojně objevili někdy v průběhu VII. století.

Od chvíle přijetí judaismu za oficiální náboženství se Chazarský kaganát rychle měnil. Kočovné kmeny se usadily, začal se rozvíjet obchod (včetně obchodu se slovanskými otroky) a to hlavně díky kontrole obou, v té době strategických, obchodních tepen - Hedvábné stezky a Jantarové stezky. Chazarská ekonomika a hlavně finančnictví se stalo velmi promyšleným, říše bohatla a počet obyvatel dosahoval na konci VIII. století zhruba (!)1,5 milionu. Chazaři také čile dobývali nová území a lze říci, že kaganát vzkvétal.

Dobyvačný rozvoj Chazarské říše byl zastaven až ruským vládcem Svatoslavem I. v roce 965, kterému došla trpělivost s rozpínavostí Chazarů a jejich výboji na ruském území. Chazarský kaganát byl díky jeho vojenského tažení zcela rozvrácen a i když nemalá část z cca 3 miliónu Chazarů byla pobita, tak stále dost se jich z dobytého území rozprchlo všemi směry. ...samozřejmě s tím, že si s sebou odnesli hořkou vzpomínku na porážku a zničení jejich samostatného judaistického státu Slovany.

Mezi cílové destinace uniknuvších Chazarů se řadí hlavně dnešní území Maďarska, Ukrajiny a Německa a v tomto ohledu asi nebude zcela zbytečné opět připomenout jejich neuvěřitelnou schopnost se asimilovat, za použití všech možných způsobů a schopnost brilantně obchodovat. Pozn.: Do asimilačních praktik Chazarů možno nahlédnout mj. ve filmu 'Meč spravedlnosti' (2006). Též snad na tomto místě nebude od věci osvěžit informaci o německém původu anglické královské rodiny.

O Chazarech, jejich historii, schopnostech a jejich morálně-volních vlastnostech by se jistě dalo napsat mnohem více, ale pro účely tohoto textu to bude bohatě postačovat. Nebudeme se zde dokonce ani věnovat národnostnímu složení vůdců Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku v roce 1917 a ani nebudeme rozebírat národnostní složení těch, kteří zafinancovali rozpoutání 2.sv.války (1939 - 45), i když by tohle vše bylo velmi tématické a více, než vhodné. Pouze přes krátké zastavení u zakladatele sionismu se vrhneme přímo na současnost. Na to, co sledujeme v těchto dnech a poskládáme si z snadno dostupných informací obrázek, který se skrývá za všudypřítomnou dezinformační mlhou.

Začněme tedy jménem Theodor Herzl (1860 - 1904). Tento židovský novinář a zakladatel Sionistické organizace (od roku 1960 Světová sionistická organizace) a duchovní otec státu 'Izrael' se narodil v zámožné budapešťské (Maďarsko) makléřské rodině. Jeho největší počinem bylo svolání a organizace prvního Sionistického kongresu v Basileji v srpnu 1897. Původně se měl konat v Mnichově, ale to je vcelku jedno - určitě by Theodora Herzla nenapadlo svolávat kongres do místa s žádnou nebo pochybnou podporou místního obyvatelstva. Švýcarská Basilej i Německý Mnichov měly evidentně všechny předpoklady.

Nyní budeme pokračovat přes staré známé, které nemáme v lásce, ale i ty, které obdivujeme a fandíme jim.

Jako první se nabízí jméno György Soros (před asimilačním přejmenováním původním jménem György Schwartz). Narodil se v roce 1930 v Budapešti (Maďarsko) a jeho otec, Tivadar Schwartz, byl právníkem a přední osobnost židovské komunity města. Tato postavička miliardáře Györge Sorose, vydávající se za filantropa, se v posledních několika letech se stále častěji objevuje formou svých nadací, neziskovek, mimovládek, think-tanků nebo financováním demonstrací v podstatě dennodenně po celém světě. Je nasnadě si k této osobě domyslet, že je podle všeho jen nastrčenou figurkou, jakýmsi otloukánkem jakéhosi neviditelného zájmového spolku a který má za úkol na sebe svádět veškerou pozornost a být "za vše vinen". Než pana Sorose začneme litovat, snad k němu ještě zapamatujme důležitou informaci a sice, že sám o sobě prohlašuje, že nemá rád Židy.

Dalším, námi ovšem 'téměřmilovaným' jménem a současně jakýmsi symbolem odvahy je jméno dlouholetého maďarského premiéra, Viktora Orbána. Tento chlapec se narodil v Székesfehérváru (Maďarsko) v roce 1963, v rodině vysoce postaveného komunistického funkcionáře. Když to vezmeme zkratkou, tak ihned po dokončení právnické fakulty Maďarské univerzity v roce 1987, nastoupil co by sociolog, v ústavu při ministerstvu zemědělství Maďarské republiky. V roce 1989 obdržel stipendium od 'Sorosovy nadace' na studium v Oxfordu, stejně jako ostatní zakladatelé maďarské politické strany Fides. Asi není náhodou, že všichni tito Sorosovi vyvolení, do dnešního dne tuto vládní stranu řídí.

A čímpak se Viktor Orbán proslavil? Tak dnes ho třeba obdivujeme za hrdinský odpor vůči bruselskému diktátu kvót a vloni jsme mu tkeskali za bleskovou výstavbu plotu k ochraně státní hranice Maďarského státu před útokem muslimů. To vše i přes hlasitou nevoli médií a hlučných poskoků evropské politiky.

Mezi méně ventilované Orbánovy počiny patří zrušení 'Ústavy Maďarské republiky' (2010) a její náhrada 'Základním zákonem Maďarského státu' (podobně jako mají dodnes Němci od konce 2.sv.války) nebo udělováním maďarských občanství Maďarům žijících hojně mimo území Maďarska - tedy na Slovensku, v Rumunsku a na Ukrajině a s tím spojené náznaky snah na obnovu historického území Uherského království. Také málo známá je jeho snaha svolávat maďarské občany do Maďarska, nápadně podobným způsobem, jak to už léta činí Izrael, pro rychlejší osídlování státu Palestina izraelskými osadníky.

A konečně mezi utajované skutečnosti patří fakt, že Orbánův vládnoucí 'Fidez' je partnerskou stranou Izraelské vládnoucí strany 'Likud'. Dále můžeme zmínit, že občané Izraele za vlády Viktora Orbánana získali na území Maďarska výsadní postavení, bez možnosti postihu maďarskými orgány (podobně jako zaměstnanci U.S.Army na jimi okupovaných územích) a také nebývalé, až dramaticky objemné skupování nemovitého majetku Maďarska občany Izraele.

Nyní, abychom byli schopni zařadit věci na správná místa, musíme začít příběh zdánlivě zamotávat a vrátíme se proto k osobě pasáka Viktora Orbána - tedy k panu Györgovi Sorosovi.

Jak víme, tento miliardový "filantrop" židovského původu, je hrdý na své neziskovky, plné dobře placených otevřených lidí, které za jeho peníze navigují agresivní tlupy z celého východu a z Afriky k útoku na Evropu a které , jako by naším jménem, popsaly celou Evropu nápisy "Refugees Welcome". Je pyšný na to, jak se mu daří zvyšovat podíl vyznavačů islámu na křesťanských územích a těší se na to, až jejich koncentrace dosáhne výbušných hodnot.

Taktika zákeřných potomků Chazarů je stále stejná. Ať to byl rok 1917 nebo rok 1939 nebo se jedná o dnešní dny, vždy boj vedou lstí a klamem - znepřátelí proti sobě dvě skupiny, nechají je finančně vyčerpat a navzájem se povybíjet a poté rukou třetí skupiny (tuto funkci dnes plní USA) dosáhnou svých kořistnických cílů. Sami tito potomci Chazarů ovšem stále zůstávají neviditelní a v pozadí. Bojů se účastní vždy jen nepřímo a to pouze za účelem udržování soustavné vzájemné nenávisti bojujících stran. Není příliš míst na mapě, kde by to takhle Chazary nebylo praktikováno.

A co se po léta děje v Evropě i přímo u nás doma? Pro dokreslení toho, v jaké situaci se nacházíme my a kdo všechno z nás dělal, dělá a i nadále z nás chce dělat hlupáky, bude postačovat jen velmi málo. Stačí zmínit jen dvě informace (a dát si je dohromady s tím, co je napsáno výše), které visí na stránkách 'Židovské obce v Praze':

1. 'Sobotka zasadil v Izraeli strom. Ve vyprahlé půdě ho mají i Klaus a Merkelová' (zpráva z 22.5.2016)
2. Mezi sponzory Židovské obce v Praze lze mj. najít: EEA grants a Norway grants (oba patří do portfolia Sorošových fondů), Švýcarská konfederace, Operační program Praha (EU), Integrovaný operační program (EU) nebo i Ministerstvo zdravotnictví ČR.

V tuto chvíli už asi není nikoho, komu by neseplo a kdyby náhodou se někdo takový našel, před samotným závěrem, nechť si ještě přečte krátký výňatek textu z 'Encyklopedie Palestiny'. Kdyby text níže někomu něco nápadně připomínal, něco ze současného dění a nutil ho k zamyšlení, jistě to nebude náhodou, protože ten, kdo chce mít budoucnost, musí znát minulost.

ZNIČENÍ A ZNESVĚCENÍ KŘESŤANSKÝCH SVATÝCH MÍST PO ROCE 1948

Po založení Izraele Izraelské úřady pokračovaly v ničení křesťanských svatých míst.

1. Izraelské síly se zmocnily několika křesťanských klášterů a kostelů na hoře Sión v Jeruzalémě. Ukradly ozdoby, zlaté a stříbrné předměty a proměnily ony kláštery a kostely ve vojenské základny pro židovské ozbrojené síly. Očitý svědek se nedávno vyjádřil o kostelu Sv. Spasitele na hoře Sión:

"Interiér kostelu Sv. Spasitele je totálně zdevastovaný. Vyřezávané a zlacené oltáře byly zničeny, oltářová malba leží zprzněná na horním patře. Olejové obrazy, které zdobí horní část severní a jižní stěny byly vytrženy z jejich rámů - pouze jen potrhané cáry plátna byly zanechány. Mnoho kutahyjských kachliček, které arménští poutníci na počátku 18. století přinesli zejména z Turecka, bylo strháno ze zdí; ty, které nebyly ukradeny, leží roztroušené po zemi společně s hromadou zničeného nábytku kostela. Cenná sbírka starých církevních rouch úplně zmizela."

2. Izraelské síly znesvětily a poškodily arménské a řecké pravoslavné hřbitovy na hoře Sión v Jeruzalémě. Čtrnáct hrobek křesťanských patriarchů bylo násilně otevřeno a jejich obsah byl znesvěcen. Dvě byly zbořeny a vykopány do hloubky téměř 2 metrů. Všechny mramorové kameny byly rozbity.

Na řeckém ortodoxním hřbitově na hoře Sión byl prakticky každý hrob poničen. Mnoho hrobek bylo odpáleno dynamitem nebo násilně otevřeno. Úlomky mramorových křížů, andělů, křídel a nápisů ležely neoddělitelně smíchané s lidskými kostrami a lebkami, zčernalými pahýly stromů, zbytky raket a granátů.

Katolickému hřbitovu na hoře Sión se dostalo stejného zacházení ze strany Sionistů. Samotný reverend otec Andres, prokurátor-generál ve Svaté zemi od roku 1962, publikoval v březnu roku 1968 článek v katolickém deníku 'La Terra Sainte', ve kterém popsal šokující akty vandalismu a zneuctění katolického hřbitova. Publikoval několik fotografií, které ukazují ony zlé skutky znesvěcení. Otec Andres uvádí: "Židé odtáhli mrtvoly z hrobů a roztahali rakve a ostatky mrtvých po celém okolí hřbitova."

Encyklopedie Palestiny

Takže jaký závěr? Může být klidně úplně stejný jako úvod - tedy, že boj proti nám je veden neviditelným státem lstí a klamem. Když tohle budeme mít stále na paměti, tak zjistíme, nemá smysl věřit většině informací. Nemá třeba smysl věřit tomu, že se Izrael poškorpil se Spojenými státy a vzájemné vztahy jsou mizerné. Je to blbost - USA neviditelný stát na slovo poslouchají a americká armáda se stále dislokuje přesně do míst, kam se dislokovat má. Nemá smysl věřit tomu, že na území Maďarska, Slovenska, Rumunska nebo Ukrajiny bude nějaká vážná válka, nebo, že se tam uděje nějaká muslimská invaze. Potomci Chazarů nejsou tak hloupí, aby ztratili své investice tím, že si z jednoho z nejúrodnějších území na zeměkouli nechají vyrobit rozvaliny a poušť nebo že ji komukoli dovolí zamořit středověkými pomatenci.
Má ovšem smysl uvažovat nad tím, zda není možné, aby na těchto územních nevznikl nějaký nový státní útvar - třeba Nový Izrael nebo izraelská zemědělská kolonie. Smysl má zřejmě také pouvažovat nad tím, zda vlády všech evropských zemí a všechny parlamenty, celá bruselská nadvláda i administrativa Spojených států amerických není plná těchto potomků Chazarů a jejich lokajů, kteří jsou řízeni 'neviditelným státem' a nás mají pouze za gojimy a jako nástroj, pro dosažení svých chazarských cílů.