Ke konci srpna 2017 provedla teroristická skupina, která sama sebe nazývá Armáda spásy Arakan Rohingya (ARSA), sérii koordinovaných útoků na barmské bezpečnostní složky v severním Rakhinu. Když barmská armáda ohlásila, že při odvetných opatřeních zemřelo 370 útočníků, rohingští aktivisté prohlásili, že mnohé z obětí byli nevinní lidé, kteří se útoků neúčastnili. Také obvinili úřady ze zničení rohingských vesnic – satelitní snímky této devastace zveřejnila Human Rights Watch. Barmská vláda tvrdí, že za demolici stojí ARSA, která provedla podobné útoky na barmskou policii v říjnu 2016.
Od těchto událostí stovky tisíc Rohingů – muslimů, kteří se zde usídlili před vyhlášením nezávislosti Barmy v roce 1948 – prchají v posledních dvou letech před násilím a chudobou převážně do sousední Indie a Bangladéše. Indie, v obavách o národní bezpečnost, založených na skutečnosti, že mezi uprchlíky jsou teroristé z ARSA a jejich sympatizanti s vazbami na ISIS a další islamistické organizace, vydala příkaz k deportaci Rohingů, kteří překročili hranice nelegálně. Tento krok se nicméně setkal s odporem ze strany indického Nejvyššího soudu. Bangladéš se k problému postavila tak, že zásadně omezuje možnost pohybu rohingských uprchlíků.
Ohlasy na podporu nevinných mužů, žen a dětí ohrožených střety radikálů, kteří tvrdí, že reprezentují jejich zájmy, jsou naprosto oprávněné. Žádné humanitární řešení této krize však není možné provést bez pochopení důvodů, které ke střetu vedly – a odhalení jeho skutečných viníků.
Současná krize je – nesprávně – popisována jako "etnická čistka", které se na nevinné muslimské menšině dopouští barmské vládní síly a ministryni zahraničí Aung San Suu Kyi a de facto hlavě státu, je tato obtížná situace "lhostejná". Jak uvedla ve své zprávě PJ Media, mnoho kritiků v médiích a ve skupinách ochránců lidských práv požaduje, aby Kyi byla odebrána Nobelova cena za mír, která jí byla udělena za její kampaň pro demokracii a odpor proti vládcům z vojenské junty.
Ve zprávě se však také uvádí pohled Priscilly Clapp, která působila jako ředitelka zastupitelského úřadu Spojených Států v Barmě mezi 1999 a 2002 a která důrazně oponuje současnému úhlu pohledu na Kyi a na reakci její vlády na teroristické útoky v Rakhinu v říjnu a v srpnu minulého roku. 7. září, v rozhovoru pro France 24 (jehož částečný přepis poskytla PJ Media), Clapp argumentuje, že útoky "provedli lidé z rohingské diaspory, žijící v Pákistánu a v Saudské Arábii, kteří přišli přes Bangladéš." Novější útok:"byl načasován, aby následoval... prezentaci doporučení Mezinárodní komise pro Rakhine Kofiho Annana, která Aung Sun Suu Kyi přijala a souhlasila s jejich implementací, a která cílí na dlouhodobé řešení... Jejich taktika je terorismus. Není o tom žádných pochybností. (Kyi) nenazývá teroristy celou populaci Rohingů, odkazuje na skupinu lidí, kteří se tam potloukají se střelnými zbraněmi, mačetami a podomácku vyrobenými bombami a vraždí své vlastní lidi společně s buddhisty, hinduisty a dalšími, kteří se jim připletou do cesty. Zabili mnoho členů bezpečnostních složek a v regionu vyvolávají chaos. Lidé, kteří prchají do Bangladéše, neutíkají jen před reakcí ozbrojených složek, ale utíkají před radikálními členy vlastní komunity, protože ti na ně útočí a obzvláště na lídry komunity, kteří se pokoušeli s vládou spolupracovat při řešení problému občanství a dalších humanitárních snah, které se zde připravovaly. Mezinárodní komunita si musí ujasnit fakta předtím, než bude někoho obviňovat."
Tvrzení Clappové podporuje rozsáhlá analýza z roku 2005 od Dr. Aye Chana, profesora historie jihovýchodní Asie z Mezinárodní univerzity Kanda v Japonsku, o níž pojednává také nedávný článek Andrewa Bostoma. Podle něj Chanův článek "Rozvoj muslimské enklávy ve státě Arakan (Rakhine) v Barmě (Mynmaru)," od počátků bengálského muslimského džihádu na konci 19. století po éru II. Světové války, ilustruje, že se jedná o ten samý nadčasový expanzivní džihád, který zlikvidoval buddhistickou civilizaci v severní Indii.
Bostom také odkazuje na Chanův otevřený dopis z roku 2014 pro tehdejšího generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, který poukazuje na průhlednou i když vytrvalou snahu bengálských muslimských migrantů do severovýchodního Myanmaru "vzít rakhinským lidem jejich vlastní rakhinskou (arakanskou, buddhistickou) identitu."
Abychom pochopili záměry džihádistů v Rakhinu, je nezbytné se blíže podívat na fungování ARSA – v minulosti známé jako Harakh Al-Yaqin (v arabštině Hnutí pro víru) – která vznikla po rohingských povstáních proti buddhistické komunitě v červnu 2012.
Hlavní vůdce skupiny, Attaullah Abu Ammar Junnani (neformálně známý jako Ata Ullah), se narodil v Karáčí v Pakistánu rohingskému migrantovi a vyrostl v Mecce v Saudské Arábii, kde navštěvoval islámskou náboženskou školu a vytvořil si vazby na saudské duchovní. Podle barmské vlády prodělal Ata Ullah v určitém období výcvik ve vedení partizánské války u Talibanu v Pákistánu. Ačkoliv tvrdí, že bojuje "za zájmy dlouho utlačované rohingské muslimské komunity v Myanmaru," používá metody vlastní islámským teroristům. Nebezpečí pro Barmu – což je také důvod, proč Indie a Bangladéš vnímají příliv uprchlíků jako bezpečnostní riziko – je to, že Atta Ullah bude radikalizovat čím dál větší počet Rohingů uvnitř i za hranicemi země.
Spíše, než klást tuto kritickou situaci za vinu vládě Barmy, by měla zainteresovaná mezinárodní komunita rozpoznat skutečnou hrozbu. Pouze tehdy bude moci Kyi začít implementovat doporučení navržená plánem za "mírovou, férovou a prosperující budoucnost lidí v Rakhinu" – plánem, který sama iniciovala.
Mohshin Habib, bangladéšský spisovatel, publicista a novinář, je hlavní redaktor The Daily Asian Age.
Překlad původního textu: Islamists Responsible for Rohingya Refugee CrisisPřeklad: Jan Kuta
<zdroj:https://cs.gatestoneinstitute.org/11097/burma-rohingya-uprchliky
