Začala v Libyi osvobozenecká válka pod zelenou vlajkou?

Ačkoliv rezoluce RB OSN č. 1973/2011 hovoří pouze o ochraně civilního obyvatelstva, vyjádření i kroky koalice států OSN, které se angažovaly v Libyi, fakticky vedly k podpoře povstalců proti vládě Muammara Kaddáfího. Tato podpora pak byla zdůvodňována, zejména ke konci války, nebezpečím, které měl dle některých předních osobností koalice režim představovat vůči civilistům. Kritici pak tvrdí, že tímto přístupem mezinárodní koalice přesáhla daný právní mandát.

Francie otevřeně přiznala, že vyzbrojila povstalce zbraněmi shazovanými z letadel. Tento krok byl kritizován některými státy, zejména Ruskem a Čínou, jakožto porušování embarga OSN na dovoz zbraní do Libye. Francie na kritiku odpověděla s tím, že tyto dodávky byly nutné, neboť měly sloužit civilnímu obyvatelstvu k sebeobraně.

Katar přiznal, že jeho armáda během občanské války v Libyi bojovala na straně rebelů.

Důsledek na situaci v Mali.

Občanské války v Libyi se účastnili i Tuaregové, což přispělo k jejich militarizaci. Po skončení války založili hnutí MNLA, které mělo bojovat za emancipaci Tuarégů na území Mali. Složitá vnitropolitická situace v jižních částech Mali, která zaneprázdnila malijskou národní armádu a přísun množství zbraní z libyjské občanské války způsobilo triumfální úspěch MNLA, která 6. dubna 2012 jednostranně vyhlásila nezávislý stát Azavad.

V minulých dnech bylo v Libyi zavedeno právo šaríja.

Před touto možností jsem varoval na počátku války na blogu Warfare.

Veškerý život v Libyi se nyní bude podřizovat zákonům islámu.

Všeobecný národní kongres, který zemi řídí, podpořil zavedení práva šaríja jako základního právního dokumentu pro státní instituce.

V prohlášení VNK, jež bylo zveřejněno po hlasování, se píše, že oblast aplikace tohoto rozhodnutí zatím není jasně určena.

Libyjský premiér Ali Zeidan prohlásil, že je připraven odstoupit, ale termín své demise navazuje na jmenování nového vládního předsedy.

Libye zažívá ostrou politickou krizi v souvislosti s neschopností vlády udělat v zemi pořádek.

Dva roky po vítězství tak zvané revoluce 17. února a skončení občanské války, která měla za následek svržení a zavraždění Muammara Kaddáfího, působí v zemi i nadále oddíly bývalé domobrany včetně radikálních islamistů, kteří se nepodřizují ústředí a nastolují vlastní zákony na dobytých územích.

Všeobecný národní kongres Libye vyhlásil výjimečný stav v souvislosti s nepokoji na jihu země.

Nepokoje vzplanuly v tomto regionu s novou sílou po sobotním dobytí vojenské základny skupinou ozbrojenců . Večer ale armáda základnu dobyla zpět, sdělilo ministerstvo obrany.

Libyjské jednotky zeleného odporu získaly kontrolu nad několika městy převážně v jižní části země.

Během posledních tří dnů bylo také zaznamenáno několik demonstrací proti NATO.

Generální Národní Kongres, ustanovený NATO – z části ale tvořen bývalými Kaddáfisty – vyhlásil stav nouze v celé zemi.

Zdá se, že po nedávném bombardování jižních oblastí Libye se opět zvedá domácí odpor Kaddáfiho příznivců a osvobozenecká válka začíná.

Zelená vlajka opět vlaje nad městy Ajdabiya, Marsa el-Brega, přístavem Ra’s Lanuf, Sabah, Suluq a dokonce i Tobruk.

Svoboda darovaná spojenci NATO libyjskému národu (či spíže kmenům) likvidací vůdce Muammara Kaddáfího s pomocí povstaleckých milicí byla danajským darem. Výsledkem je chaos, rozvrat a násilí. Prosperita Libye, nejen elit, ale skutečně celého obyvatelstva, se štědrým sociálním systémem, který neměl ve světě obdoby, spočívala na ropě.

Vzhledem k rozdělení země a jejímu totálnímu oslabení, se autoři likvidačního scénáře k ropě ani nedostanou a přitom to bylo jejich záměrem.

Hnutí za osamostatnění východní Libye nejnověji oznámilo, že neukončí blokádu přístavu, ze kterých země vyvážela ropu. Hnutí chtělo od centrální vlády v Tripolisu podíl z tržeb a vyšetření korupce v ropném průmyslu. Dokud se nedohodnou, bude pokračovat blokáda. Na Západě nyní panují obavy, že Libye upadne do chaosu. Jakoby se to nedalo předpovídat ještě před iniciativami na převrat v Libyi, který měl působit jako lidová revoluce proti diktátorovi.

Navíc , Libye je v chaosu s dopadem prvních bomb NATO.

Současná libyjská vláda premiéra Alího Zajdána mimo hnutí na východě země zápasí s dalšími skupinami ozbrojenců, které před dvěma lety svrhli Kaddáfího. Od té doby si ponechali zbraně a ovládají různé části Libye. Pro různé blokády, protesty a násilnosti je těžba ropy od podzimu ochromená. Libye vyváží denně jen desetinu z obvyklé úrovně exportu ropy. Podle zprávy Mezinárodního měnového fondu Libye ještě mnoho let nevyprodukuje tolik ropy, kolik produkovala před občanskou válkou.

Navíc, je na vzestupu tzv. Zelený odpor, který ovládá jih Libye a přesouvá se postupně na celou zemi. Zelený odpor představují Kaddáfiho věrní.

Nevím do jaké míry je pravdivá přiložená mapka, současné vojenské situace v Libyi, ale zdá se , že Kaddáfiho věčná revoluce bude opravdu věčná.

Muammar Kaddáfí byl dopaden 20. října 2011 za úsvitu poblíž rodného města Syrta, když se skrýval poté, co se pokoušel uprchnout v konvoji aut, na který zaútočilo letectvo NATO. Po dopadení povstalci byl postřelen do hlavy a do hrudi. Zemřel na následky smrtelného střelného poranění; předtím byl lynčován davem. K vyšetření okolností jeho smrti vyzvala Amnesty International, neboť ta se na základě zveřejněných videí domnívá, že případné zabití Kaddáfího po jeho dopadení by mohlo představovat válečný zločin.

Jeho tělo bylo pohřbeno na neznámém místě v poušti dle islámských zvyklostí a za přítomnosti několika příbuzných.

Oslavování Kaddáfího a jeho éry bylo krátkou dobu po revoluci zakázáno z rozhodnutí Národní přechodné rady. 14. června 2012 následně nejvyšší soud toto rozhodnutí zrušil.

Otázkou je proč mainstream o současné situaci v Libyi neinformuje, když před několika lety, podával denní i když značně tendenční zpravodajství.

Zřejmě, by se nebylo čím chlubit. Všichni dnes víme, že mise NATO v Libyi selhala. Místo proklamované západní demokracie, vládne dnes v Libyi islámské právo šaríja, které vrhlo Libyjce zpět do středověku.

Země zůstala bez výnosu z ropy a přišla už o 13 miliard dolarů. Za to nemá nouzi o korupci, výjimečný stav, boje, výpadky dodávek vody a elektřiny. Britští a francouzští podnikatelé utíkají vzhledem ke katastrofální bezpečnostní situaci.

Opět dochází k bombardování civilního obyvatelstva na jihu Libye. Údajně ze strachu z povstání.

Civilisté dál umírají , ženy pozbyly svých práv.

Podle neověřené poslední zprávy, rezignuje ministr zahraničních věcí Libye na protest proti bombardování civilního obyvatelstva.