Vít Skalský: Koronavirus, vraždy, násilí a neomarxismus

Exploze násilí v Evropě má jasné viníky. Jedná se o neomarxisty. Záplava vražd a znásilnění může přerůst v mimořádných podmínkách koronavirové epidemie v tsunami zločinů s parametry občanské války. Stav pandemie může omezit činnost policie, zároveň může dojít k výpadkům zásobování. Není jisté, jestli bude na vyplácení sociálních dávek pro asociály. Takto vzniká velice rizikové prostředí z hlediska možnosti třeskutého rozšíření násilí. Jistě každého napadne, jak je možné, že k něčemu podobnému došlo? Ještě víc určitě každému přijde divné, proč neomarxisté nezastavili, ale dále pokračují v podpoře skupin s vysokým kriminálním potenciálem? Pro odpovědi na tyto otázky je třeba si udělat krátký výlet do marxistické ideologie.

Marxisté chtějí vytvořit z utlačovaných společenskou třídu (Komunistický manifest). Klasicky se jednalo o pracující (především dělníci). Neomarxisté ustupují od dělníků jako pokrokové třídy, na níž by se měla uskutečnit revoluce. Zakladatel nové levice Herbert Marcuse popisuje západní společnost jako dokonalý kapitalisticko-fašistický stroj, jehož součástí jsou i pracující. Tento stroj formuje jednodimenzionálního jedince, který buď útlak dobrovolně přijímá a chce se v budoucnu stát utačovatelem, nebo se na útlaku přímo podílí. Koho tedy fašisticko-kapitalistický stroj nesemlel? Samozřejmě, že neomarxistům zbývají etnické a rasové menšiny, náboženské menšiny (nebo šířeji nekatolíci), feťáci a obecně kriminálníci. Tímto nekončí výčet skupin, z nichž si neomarxisté dělají nástroj v třídním boji. Pro potřebu textu, v níž je nastíněn vztah neomarxismu a násilí, je však tento seznam dostatečný.

To oni v kontextu neomarxismu nepodléhají ideologické propagandě a bojují proti společnosti útlaku. Zmíněné skupiny sypou písek do soukolí západního fašistického stroje a nenechají se jím semlít. Ač je to pro zdravě myslícího člověka těžko pochopitelné, v novém třídním boji podle neomarxistů stojí vedle sebe na správné straně muslim, narkoman, černoch a bílý kriminálník. Oni všichni musí získat třídní uvědomění (tj. nenávist proti západní společnosti). To je podle neomarxismu jejich dějinný úděl (zničení západní společnosti). Západní utlačovatelská společnost jim musí dát maximální podporu v rámci pozitivní diskriminace až ke svému sebezničení.

Rozhodujícím momentem je snaha neomarxistů o posílení třídního vědomí tzv. utlačovaných. Neustále budou cpát příslušníkům náboženských, etnických a rasových menšin, že jsou utlačovaní. Importem z mimoevropských oblastí budou své třídy posilovat. Neustálým podporováním tříd ‚utlačovaných‘ posilují jejich nenávist vůči majoritě (tj. bělošská západní společnost). Cílem revolučního boje není syntéza protikladných tříd, ale jen likvidace utlačovatelů. To je pravý cíl marxistické revoluce.

V záležitosti prosazované amnestie jde o dvě kategorie vězňů. V prvním případě se jedná o příslušníky zmíněných menšin, které tvoří třídy v marxistickém boji. Těch je i v našem západním prostředí ve věznicích většina. Ve druhém případě se jedná o bílé zločince. I ti jsou totiž podle nich oběťmi společnosti útlaku. Jejich vzdor vůči opresivní kultuře se vyjeví prostřednictvím zločinů. Už ve starých komunistických lágrech byli upřednostňováni kriminální zločinci před politickými. Kriminální zločinci byli totiž vnímani jako oběti kapitalismu. Na ně západní neomarxismus navazuje tlakem na liberalizaci vězeňství a snahou o amnestie.

„Násilí,“ říká Marx, „je porodní bábou každé staré společnosti, která je těhotná společností novou.“ Jinými slovy, nová společnost nevyroste bez násilí. Násilí je také nutné k likvidaci utlačovatelské západní společnosti. Některým neomarxistům se říká sluníčkáři. Ti věří tomu, že až zanikne západní kultura, vymizí s ní prokazatelně vyšší kriminalita jejich ‚utlačovaných‘ skupin. Etnické, rasové a náboženské menšiny se chovají násilně (kriminálně) jen v důsledku útlaku. Kdyby příslušníci těchto menšin nebyli utlačováni společností bílého muže, nepáchali by zločiny. Je to podobný předsudek, který zastávali klasičtí marxisté (bolševici) ke kriminalitě vůbec. Násilná i majetková kriminalita je výsledkem kapitalistického útlaku. Proto v komunistických rájích neměl zločin existovat. Neomarxisté tento model rozšiřují na celé kulturní, náboženské a rasové skupiny. V jejich příchozím ráji nebude opresivní západní společnost, tedy ani jejich menšiny se nebudou chovat kriminálně. Násilí musí být při odstranění západní fašistické civilizace, v multikulturním ráji však už nebude.

Neomarxisté tlačí společnost do obřích násilných střetů. V situaci pandemie by měla policie ve spolupráci s armádou zajistit kulturně marxistické instituce. V případě neomarxismu jde o přímé ohrožení státu! Jedná se o hnutí podporující nenávist a násilí. V době oslabení státu, které pandemie představuje, je akce represivních složek nezbytná. Násilí v ulicích, rabování apod. neomarxisté budou záměrně urychlovat. Je to v souladu s jejich ideologií.

autor je předseda MO ND Plzeň