BKP: Jak se má Slovensko ochránit  před následky Synody o synodalitě?

Účastník, jezuita z Kambodži, pronesl: „Posunuli jsme se od uvěznění v zaměření na doktrínu k naslouchání srdci, které osvěcuje intelekt, a mám pocit, že toto shromáždění nás všechny osvítilo.“ Kardinál Müller se naopak k manipulaci na synodě vyslovil odmítavě a zdůraznil, že co se týká „otevřenosti a tradice, která prý není statická, ale dynamická“, tak „to už není katolická církev“ a dodal, že každý řečník, který si dovolil nesouhlasit s ideově-politicky prosazovaným trendem ohledně LGBTQ komunity, byl ocejchován jako „nepřítel Ducha svatého“.

Na Synodě šlo především o to, aby se přijalo současné dekadentní myšlení světa, které se maskovalo frázemi o Duchu svatém, a hlavně aby účastníci přijali myšlení a ducha LGBTQ. Řešila se také otázka žehnání homosexuálních svazků. Všechno bylo zaobalené do spousty frází, takže mnozí účastníci, zvláště mladí biskupové, jako byl český Wasserbauer nebo slovenští Forgáč a Lach, v interview do médií vlastně nic podstatného nepověděli. Neviděli pozadí, které zkušený kardinál Müller přesně rozlišoval. Mluvili jen o tom, jak dobré bylo technické zařízení, jaká tam byla atmosféra univerzálnosti, že se setkali s různými lidmi světa, ale v podstatě slovenští katolíci, tak jako celého dva a půl roku o tzv. synodální cestě nic nevěděli, tak nic neví dodnes. Slovenští delegáti je uklidňují: „Žádné obavy“ – pokoj, pokoj. Ale prorok Jeremiáš říká: „Těžkou ránu mého lidu léčí lehkovážnými slovy: ‚Pokoj, pokoj!‘ Ale žádný pokoj není. Zastyděli se, že páchali ohavnosti? Ne, ti se nestydí, neznají zahanbení.“ (Jer 6,14-15)

Dovolujeme si proto citovat některé účastníky synody, kteří vnímali podstatu. Kardinál Müller, bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry, řekl, že celou synodu možno shrnout pouze do dvou bodů: 1) církevní legalizace LGBTQ a prosazení žehnání svazkům sodomitů a 2) svěcení žen. Müller dodal i další pravdivě kritické pohledy, jako například: „Ducha svatého není možné zneužívat heretiky k tomu, aby se v jeho jménu propagovaly homosexuální činy či žehnání osob stejného pohlaví.“ „Nemohou popřít, že sv. Pavel ostře vystupuje proti homosexualitě a hříchu sodomie. Oni však tvrdí, že dnes máme nové poznatky, zjevené Duchem svatým, a proto jsou od nynějška homosexuální skutky anebo žehnání homosexuálních aktů dobrá věc. Samozřejmě je to zneužívání Ducha svatého na zavádění doktrín, které jsou otevřeně proti Písmu svatému.“ A kardinál dodal: „Není možné spojit učení Krista a antikrista. Tato homosexuální ‚LGBT‘ ideologie je otevřeně antikřesťanskou ideologií. Je to duch antikrista, který mluví skrze LGBTQ agendu. Je to absolutně proti Bohu.“

„Nemohou otevřeně říct: ‚Chceme protiřečit Božímu slovu,‘ ale zavádějí novou hermeneutiku, s níž chtějí sladit Boží slovo s těmito protikatolickými ideologiemi.“ Také řekl: „Celkově papež František symbolizuje směřování církve v souladu s globalistickou, pro-LGBTQ Agendou 2030.“

Účastník synody, polský arcibiskup Gądecki, citoval výroky kardinála Josefa Zena z Hongkongu, který měl k synodálním procedurám mnoho výhrad. Bez obalu prohlásil, že „synodální sekretariát je velmi zručný v umění manipulace, počínaje prohlášením, že každému je třeba naslouchat. Postupem času se ukazuje, že mezi těmito ‚všemi‘ jsou především ti, kteří se rozhodli pro sexuální morálku odlišnou od té, kterou hlásá katolická tradice. Také říkají: synoda musí skončit ‚univerzální inkluzí‘, tj. musí rozšířit stan, aniž by ukázala cestu ke konverzi.“ Co se týče nekriticky opěvované práce v malých skupinkách, kardinál připomíná: „Témata v malých skupinách byla ‚vnucována‘ a vždy se našel někdo, kdo se postaral, aby se nemluvilo o jiných věcech.“

Další účastník setkání, arcibiskup Anthony Fisher ze Sydney, poznamenal, že „Synoda o synodalitě se ubírá zcela jiným směrem než všechna předchozí shromáždění biskupů“ a označil ji za „experiment“, který „vyvolává vážné teologické otázky. Má být jakýmsi hybridem biskupských synod...? Nabízí se otázka, jakou má vůbec pravomoc.“

Arcibiskup S. Gądecki na tiskové konferenci 8. 11. uvedl: „Zdůraznili jsme neslučitelnost německé synodální cesty s katolickým učením, a přesto biskup Georg Bätzing, předseda Německé biskupské konference, na závěr synody prohlásil, že všechny německé požadavky byly splněny.“ Arcibiskup poté připomněl, že synodální témata se dotýkala kontroverzních otázek, jako je samotný koncept církevní synodality, ideologická kolonizace, údajná nedostatečnost biblické antropologie, (zanikající) role pastýře v církvi, otázky celibátu a svěcení žen, genderová problematika a LGBT agenda. Doplnil: „Společenství učedníků dostalo pravdy od samotného Pána, které nelze v diskusních skupinách vyvracet...“

Jaké je ovoce synodální cesty? V Německu a v Belgii už žehnají svazky homosexuálů; biskupské konference je schválily. V Belgii a v Německu jsou kostely prázdné. Jen za jeden rok odpadlo v Německu půl milionu katolíků a kardinál Müller se vyjádřil, že křesťanství v Německu se vypaří. Dne 10. 11. už v Německu poprvé zasedala laicko-biskupská synodální rada. Média otevřeně píší: „Biskupové byli zbaveni moci“ – tedy své pastýřské zodpovědnosti. Nahrazují je především liberálové a feministky z řad LGBTQ. Nazvali to dokonce prvním národním koncilem. Samozřejmě lžipapež Bergoglio k tomu vědomě mlčí, protože to všechno skrytě iniciuje. Má to být pilotní projekt pro celou katolickou církev. Páter Halík o to už skrze své ctitele usiluje na Slovensku. Realizace nebude těžká, protože podsekretářka biskupské synody uvedla, že teď už existuje prostor pro změny, které je možné s větší účastí laiků, především žen, začít realizovat okamžitě. Připomenula výzvu účastníků Synody, aby se ve všech farnostech a diecézích zřídila tato tzv. pastorační, tedy synodální rada. Ve skutečnosti jde o zakládání struktury, která má být budovaná zdola. Pak už jen vyberou určité, ideologicky „vhodné“ laiky, kteří převezmou vládu místo biskupské konference, jak to vidíme v Německu. Bätzing se otevřeně vyjádřil, že německá synodální rada bude mít v Německu nejvyšší církevní kompetenci. Tedy biskup v diecézi se stává nulou. To bylo jedno z kontroverzních témat synody, uvedené pod heslem „role pastýře“. Zcela se mění hierarchické uspořádání církve a z církve se stává de facto světská organizace anebo už přímo anticírkev New Age.

Toto je ovoce tzv. biskupských konferencí, které k těmto změnám připravily půdu, protože zbavovaly biskupa jeho pastýřské zodpovědnosti v diecézi. Přebíral ji jakýsi mluvčí biskupské konference, kterým byl většinou liberální kněz.

Prvním krokem k pravdivé obrodě na Slovensku by proto mělo být zrušení církevní organizace KBS, která krade biskupům v jejich diecézi zodpovědnost před Bohem i před Božím lidem.

Co řekl o biskupských konferencích bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry, kardinál Ratzinger (Benedikt XVI.)? „V biskupské konferenci se role biskupa ztrácí a je ohrožena udušením v důsledku zapojení do pevně organizovaných struktur biskupských konferencí s jejich často těžkopádnou byrokracií. Nesmíme zapomínat, že biskupské konference nemají teologický podklad, že nepatří k nezrušitelným strukturám Kristovy církve, že mají pouze praktickou funkci. Tyto konference nemohou jednat jménem všech biskupů.“ Přesto ale jednají. „Žádná biskupská konference nemá sama o sobě učitelskou funkci. Církev je založena na episkopální struktuře, a ne na federaci národních církví.“

Co k tomu dnes dodat? Tyto konference jsou zneužity k ochraně herezí a k likvidaci pravověrných křesťanů místo toho, aby bránily víru a morálku. Je třeba, aby tyto konference byly zrušeny, protože mají kontraproduktivní charakter. Je třeba, aby slovenská KBS byla rozpuštěna a každý biskup aby vzal zodpovědnost za svou diecézi plně na sebe.

V této historické situaci po ukončení říjnové synody stojíme před základní otázkou: Je František Bergoglio veřejným heretikem, a tedy ztratil svůj úřad, anebo je dále platným papežem? Toto je esenciální otázka. Všechna čest kardinálu Müllerovi za jeho jasné zhodnocení ducha i směru synody. Kardinál ale připouští, že František, i když se dopouští mnoha materiálních herezí, prý neučí formální herezi, a proto ještě neztratil úřad. Se vší úctou k autoritě kardinála Müllera musíme ale konstatovat, že v této otázce se dopustil existenciálního omylu opomíjením objektivní reality, což nese tragické následky. Jaké?

Kardinál pronesl tento výrok v krizové době, kdy je nutné zastavit sebevražedný proces v církvi. Podmínkou záchrany je přiznat pravdu, že Jorge Bergoglio je neplatný papež! Strategickým krokem je, aby se v důsledku toho biskupové i se svými diecézemi od neplatného papeže oddělili. Připomeňme, že Bergoglio razí apostatickou cestu, zasvětil se satanovi v Kanadě pod vedením čaroděje a prosazuje legalizaci hříchu sodomie i s žehnáním svazků sodomitů.

Pokud si budou biskupové pod vlivem Müllerova výroku a v rozporu s Písmem i Tradicí lživě namlouvat, že Bergoglio přes to všechno, co páchá, ještě neztratil úřad, nikdo se od něj neoddělí. On pak bez odporu celou církev, nejen na Slovensku, globálně transformuje na anticírkev New Age. Tato sebevražda je postavena na lživém tvrzení, že Bergoglio je platným papežem. Ti, kteří se od něj neoddělí, budou v důsledku donuceni spolupracovat na jeho programu převodu církve na synagogu satanovu. Za to pak mohou čekat odměnu ne v nebi, ale v pekle.

Jaký akční závěr by měli vyvodit slovenští biskupové?
1) Odsoudit synodální cestu jako heretickou, protože radikálně protiřečí Kristově cestě spásy.
2) Oddělit se od uzurpátora papežství s cílem záchrany církve na Slovensku!
3) Požádat slovenskou vládu, aby odvolala vatikánského nuncia z Bratislavy a dokud tak neučiní, radikálně ho bojkotovat!

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři

18. 11. 2023