Ukrajina: rok smrti a lží

Na ruské straně využil prezident Vladimir Putin vládní zprávu pro parlament k tomu, aby pohrozil dalším postupem na území svého souseda, a také oznámil, že Rusko dočasně pozastavuje svou účast ve smlouvě START-III, poslední platné dohodě o omezení útočných jaderných zbraní se Spojenými státy. Tento krok vyvolal silné odsouzení ze strany mezinárodního společenství, ačkoli je třeba poznamenat, že START-III byl ve skutečnosti již paralyzován zablokováním vzájemných inspekcí, které jsou nezbytné pro zajištění jejího dodržování.

Při této chmurné vzpomínce je třeba především vyjádřit politování nad nevyčíslitelným utrpením civilního obyvatelstva na obou stranách. Ačkoli neexistují spolehlivé údaje o počtu mrtvých, v listopadu loňského roku vyčíslil washingtonský sbor náčelníků štábů počet obětí na ukrajinské straně na 40 000, k tomu je třeba připočíst blíže neurčený počet zraněných, více než 6 milionů uprchlíků a 5 milionů vnitřně vysídlených osob. Pokud jde o bojující strany, ztráty jsou systematicky zkreslovány propagandou, ale lze předpokládat, že se pohybují v desítkách či stovkách tisíc mrtvých a zraněných. Stejně otřesné je materiální zničení a plýtvání zdroji, které mohly být využity k uspokojení potřeb většiny obyvatel tohoto regionu.

Souběžně s kulkami létají lži a dezinformace. Na jedné straně se trvá na označení invaze jako "speciální vojenské operace" a na stigmatizaci všech ukrajinských vojáků jako neonacistů. Na druhé straně se na celém Západě oživuje rusofobní hysterie, která se datuje od krymské války v polovině 19. století a byla oficiální ideologií západního bloku po celou dobu tzv. studené války; nenávist charakterizovaná bludem, že Rusko je hrozbou pro samotnou civilizaci, ruku v ruce s antikomunismem stejně fanatickým jako anachronickým, neboť Putinova vláda se řídí dogmaty trhu se stejnou oddaností jako její geopolitičtí soupeři.

Tváří v tvář této křižovatce mystifikací je třeba připomenout, že agrese proti Ukrajině je sice neospravedlnitelná, ale nebyla výsledkem svévolného aktu Kremlu nebo osobního deliria ruského vůdce, nýbrž že za ní stojí dlouhá historie napětí, jehož posledním aktem je Západem vyvolaný státní převrat na Ukrajině v roce 2014, pronásledování ukrajinských občanů ruského původu ze strany Kyjeva v oblasti Donbasu a provokace s cílem začlenit Ukrajinu do Severoatlantické aliance (NATO), což by znamenalo umístění raket a vojsk protiruského paktu co by kamenem dohodil od Moskvy.

Vyhlídky jsou zlověstné. Rostoucí a znepokojující zapojení západních mocností do konfliktu nás staví tváří v tvář děsivé možnosti přímé konfrontace mezi armádami schopnými jaderných zbraní, což je nežádoucí scénář pro všechny účastníky války i pro lidstvo jako celek. Je proto nezbytné trvat na tom, že jedinou rozumnou a realistickou cestou vpřed jsou jednání, jak navrhují Mexiko, Brazílie a Čína.

Iniciativy, jako je ta mexická, které usilují o "vytvoření nových mechanismů pro dialog a vytvoření doplňkového prostoru pro zprostředkování s cílem vybudovat důvěru, snížit napětí a otevřít cestu ke skutečnému míru", musí být vyslyšeny Moskvou, Kyjevem, Washingtonem a Bruselem, které si musí uvědomit, že zhoršení konfliktu by vážně ohrozilo jejich vlastní občany a území.

To platí i pro Ukrajinu, která zatím udržuje bojiště omezené na své jihovýchodní křídlo, ale nemá žádnou záruku, že tuto situaci zachová, pokud se bude držet cesty použití zbraní.

Překlad CFP!

Zdroj:  https://www.jornada.com.mx/notas/2023/02/24/opinion/ucrania-un-ano-de-muerte-y-mentiras/