Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Život uprchlíků v Dánsku

Ze začátku se zprávám o uprchlické krizi nešlo vyhnout. Tehdy jsem ještě žila v Praze a každý den sledovala televizní zpravodajství kde vždy minimálně jedna reportáž byla na téma uprchlické krize nebo situace na Blízkém východě. Slovo „uprchlík“ jsem tak znala jen z medií, která nepochybně přispěla k tomu, jak jsem celou situaci vnímala. Už to bude dva roky co jsem se přestěhovala do Dánska a zprávy z medií vyměnila za ty, které si mohu na místě odpozorovat sama. Jak moc je stát štědrý k nově příchozím občanům a je Dánsko opravdový ráj pro uprchlíky?

Za tu dobu jsem tu měla možnost potkat několik z nich, ať už byli ze Sýrie, Srí Lanky nebo Afganistánu, měli jedno společné – Dánsko pro ně představovalo bezpečnou a stabilní budoucnost. Jak to tady tedy chodí? Po schválení statusu uprchlíka máte dva roky na to, najít si zaměstnání (a tak následně získat následné povolení k pobytu) a také na to, naučit se dánsky. Většina z nich se tak nejprve dostane do uprchlických zařízení, která jsou většinou situována v menších městech a kde navštěvují hodiny dánštiny spolu s lekcemi o dánské společnosti a kultuře. Příkladem je třeba přestavěný domov pro seniory nacházející se ve městě Vigsǿ, který imigrantům nabízí prostorné byty s dostatkem denního světla. Počet uprchlických zařízení se tu nyní snižuje a je vidět, že to bylo především dočasné řešení. Proč?

  • zivot-uprchliku-v-dansku
  • zivot-uprchliku-v-dansku
  • zivot-uprchliku-v-dansku

 

Dánům totiž došlo, že tento způsob začleňování imigrantů do společnosti je velmi obtížný. V mnoha zařízeních se potýkali s problémem, kdy imigranti odmítali přijmout fakt, že jsou v Dánsku a budovali si vlastní komunitu v kempech. Začlenění imigrantů do společnosti je vše o co dánské vládě jde. Osobně se domnívám, že chtějí předejít situaci se kterou se teď potýkají v Německu a kde mají imigranti své vlastní komunity, které žijí odlišný život od původních obyvatel. Na rozdíl Německa, je Dánsko k migrantům o něco štědřejší. Kromě bydlení a kapesného mají možnost navštěvovat hodiny dánštiny, které jsou nyní podmínkou k získání sociálních benefitů. Dříve tomu tak nebylo a dánská vláda byla nucena tuto změnu udělat po tom, co zjistili, že někteří z imigrantů neovládají ani základy dánského jazyka a upřednostňují život ve svých komunitách. Všichni však nejsou stejní, a i tady se najdou výjimky. Příkladem je třeba můj nový kolega, který do Dánska přišel během léta 2014 spolu se svou rodinou.

Jak říká „musel začít úplně od nuly“, ale naštěstí ho motivovala vidina lepší budoucnosti pro jeho rodinu a hlavně jeho dvě dcery. Jeho první dojmy z Dánska byly rozpačité a nejvíce se bál toho, jak je dánská společnost příjme. Jejich příchod do nové země tak nebyl úplně pohádkový a ze začátku bylo hodně těžké si zvyknout na pohledy kolemjdoucích. Především proto, že si pro svůj nový domov vybrali padesátitisícové město Horsens, které je o něco méně multikulturní než Kodaň či druhé největší dánské město Aarhus. Jednoduché to neměl ani s hledáním práce, a tak měl možnost vystřídat různé brigády jako výpomoc v kuchyni nebo roznášení novin. Když mi tak na hodině dánštiny jednou vysvětloval jeho situaci, vzpomněla jsem si že u nás v práci zrovna sháníme skladníka. Šéf neměl nic proti a Sami tak získal novou práci a příležitost, jak se více začlenit do dánské komunity. I malá firma totiž může udělat velký skutek a podpořit tak někoho, kdo má o práci opravdový zájem.

Dánská komunita a to, jak moc se imigranti v Dánsku cítí vítáni je další oříšek a situace se ohromně liší. Na druhou stranu je to v porovnáním s předchozími lety významně lepší, díky většímu důrazu na samotnou integraci. Ta v současné době vypadá tak, že se místo pobytu v Dánsku vybere podle individuálního profilu žadatele o azyl a jeho pracovních dovednostech, které odpovídají poptávce po pracovní síle v daném městě. Imigranti tak nemají možnost si moc vybírat, a změnu lze provést jen v případě, že si sami najdou práci na plný pracovní úvazek v jiném městě nebo doba dojíždění přesáhne dvě hodiny. Nemluvím potom o papírování a komunikací s úřady, která je kapitolou sama o sobě.

Ačkoliv by se tak mohlo zdát, že život v Dánsku je pohádkový, je tu stále plno pravidel, které člověk musí respektovat. Osobně si vážím toho, jak jednoduché pro mne jakožto občana EU je - ať už se to týká cestování po Evropě nebo právě žádání o povolení k pobytu či hledání práce v Dánsku. Osobně si potom myslím, že ať už žijete kdekoliv, měli byste akceptovat místní kulturu a zvyky. Jsem tedy zvědavá, jak se situace vyvine právě tady, ve městě Horsens a jak moc bude, či nebude ovlivněna situace ve městě.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Komentáře  

#1 damirr@volny.cz 2017-03-29 09:02
S jakým to hnojem nás pisatelka chce obohatit? Jarek Kozela to vystihl zcela dobře a tak je nejlepší řešení hnát tu vyděračskou bandu vetřelců sviňským krokem zpět tam, odkud přitáhli. Oni totiž nejsou schopni pracovat a jejich celodenní náplní je fanatické modlení k Alláhovi. Nic jiného totiž ani neumí.Je to jen banda vyžírků a nemakačenků.
Citovat

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře