Zlaté časy poučování z krizového vývoje

Že je Kalousek zrůda, víme už drahně let. Není nic objevného a dříve než my, to věděla snad jen ta, co ho porodila. Jediné, co v tomto ohledu nechápeme je, že pražští Pepíci ho ještě neprokoukli. Možná se zamilovali do toho jeho "Bloku demokracii" nebo jak to nazvali. Nevím. Nu což, nevadí - třeba jim to taky časem dojde. Jen ať to je o něco dříve, než nám dojde trpělivost, Praze vyhlásíme samostatnost a obeženeme je desetimetrovou betonovou zdí. Snad to stihnou.

Z druhé strany ale musíme přiznat, že souboj na život a na smrt mezi Kalouskem a Babišem vypadá úplně, ale úplně vážně: neohrožený bojovník proti korupci a čistič pražských bažin, Babiš, si posvítil na nenažraného likvidátora státního rozpočtu a vítače přičmoudlých nositelů AIDS - Kalouska a naopak zase demokrad a nejlepší ministr financí na světě, Kalousek, se zakousl do starého komunistického estébáka a dotačního podvodníka - Babiše. Z obou úhlů současně to vypadá na těžký souboj dvou správňáků proti dvěma hajzlům. No a tak teď si národe vyber!

A nebo ještě ne. Ještě si nevybírejme. Lízněme si kurkumy, pro lepšího pamatováka, a zavzpomínejme na doby, kdy Babiš ještě kradl záhumenky slovenským stařenkám a kdy nám žlučí hýbali narcisi Klaus se Zemanem, krvelačný Havel, křivák Gross, prolhaný Špidla, pidinapoleon Paroubek, homo erectus Topolánek, podpantoflák Nečas a 550 dalších podvraťáků.  Ono to není zase tak moc dávno, abychom zapomněli, jak tehdejší politické souboje probíhaly.

Tak co, vzpomínáte, jak na obrazovkách proti sobě vždy pravice a levice hřímala a vjížděla si do vlasů? Vzpomínáte na rétorická cvičení za řečnickým pultíkem parlametu? A vzpomínáte si i na to, jak se potom u skleničky společně smáli u vtipů v parlamentní restauraci? Vzpomínáte na napínavé výsledky hlasování 101:99, mimo výsledků o výši jejich vlastních platů? Vzpomínáte na nesmlouvavé argumentační souboje v Moravcově televizi, že se tam div nepodřezali a přátelské poplácávání po ramenou po skončení vysílání? Vzpomínáte na největší impotentní odborářskou demonstraci v roce 2012 a následnou tajnou přátelskou schůzku představitele vlády s představitelem odborů, v jakési tiché kavárně? Vzpomínáte? Vzpomenete si vůbec ještě na všechna ta divadelní představení?

Asi jsme si ještě nedávno vzpomínali, protože nás to divadlo přestalo bavit a začali jsme volit strany miliardářů. Někomu se líbili Sošovi piráti, někomu zase Bakalova topka a jinému zas Babišovo ano. Výběr je na naši malou zem více než dostatečný a ten, koho by náhodou neuspokojil, tak si může oblíbit prezidenta Zemana. ...tedy, pokud zrovna náhodou neutírá tlustou zadnici čínským fašisto-komunistům a nebo se právě neplazí u Zdi nářků.

Jenže Zeman není strana, co mohl kdysi udělat pro tuto zem dobrého, neudělal. Do dnešní hry, tahle mluvící hlava už prostě nepatří a jeho jediným úkolem je užívat si prezidentování. Takže nám zbyli jen tři: Soroš, Bakala a Babiš. Jen s tím, že to vypadá, že první dva jmenovaní se spřáhli proti třetímu. Vypadá to na pěkné drama, že? Bakalovi paparazzi udělají výzvědnou akci a světu oznámí, že Babiš není jen daňový a dotační podvodník, ale dokonce také únosce svých vlastních dětí! Sice z Bakalovy strany znějí oba fejk-novináři hodně komicky, ale přes to se strhne pobouření. Kalouskovi majdanoví Pepíci vylezou do ulic a žádají Babišův skalp. Veřejnoprávní televize a rozhlas vysílají téměř přímý přenos pochodu naštvaných Pepíků s anglicky psanými transparenty, ale Babiš se ne a ne vzdát. Je to napínavé a duo Soroš - Bakala má v tomto dějství navrch.

Začíná dějství druhé, kde Babiš přechází do protiůtoku. Bakalovi paparazzi jsou obviněni z amorálnosti a následně i z trestného činu. Brzy je též čeká obvinění z podvodu a chabé základy Neovlivní.cz se začínají i s krymskou virtuální konstrukcí silně potácet. Také bleskový puč nevyšel a duo Soroš - Bakala mají koncem listopadu povadlé nejen tváře. Ztrácejí body na úkor Babiše, který ze souboje nevychází oslaben tak, jak se čekalo.

Je to pořád zajímavé? Ano? A všimli jste si, že dřívější politické strany byly v mém vyprávění nahrazeny našimi oblíbenými oligarchy? Jsem přesvědčen, že jste to ani nezaregistrovali.

Jenže, jako obvykle to není konec. To, že se před námi hraje divadlo, na to bychom měli už být zvyklí, ale co se kromě marginalizace významu klasických politických stran změnilo?

Ten, kdo sleduje různá a různě nezávislá média si povšimnul, že Babiš v nich už není ten nejhorší. To ani náhodou. Babiš je teď za martýra, takže na žebříčku popularity v nezávislých médiích stoupá. Dá se dokonce říci, že se na hltače informací tlačí, že Babiš je ten, komu máme fandit! Takže honem pokreslit obličej národními barvami, hodit na sebe šálu s nápisem Agrofert, do ruky vlajku se znakem EURa a hybaj na tribuny! Protilehlý, Sorošo-Bakalovský kotel Pepíků, si zase na obličej může namazat ranní stolici, na hlavu dát duhovou paruku a do rukou vzít AK vzor 58. Takhle vybaveni po sobě mohou obě skupiny fandů štěkat tak dlouho, dokud jim nesecvakne, že jsou úplně vymaštění. A co horší - vymaštění úplně stejně jako v roce 1989.

Musím se přiznat, že čím dál častěji ztrácím víru a naději. To s tímhle materiálem se má budovat něco lepšího? S těmi, co mají plný internet informací, knihovny plné dobových tiskovin a nepamatují si ani, co měli včera k večeři? S těmi, co mají téměř 30 let důkazů o tom, jak

- zbožňovaný Havel eliminoval naši obranyschopnost a předal stát do cizích rukou, čímž splnil úkol a šel;

- jak oblíbený Klaus rozkradl národní majetek a nezákonným způsobem roztrhnul stát. Splnil úkol, za odměnu se stal prezidentem a šel;

- jak nás rozumný Zeman uvrhnul do otroctví Bruselu. Za odměnu je prezidentem a půjde;

- jak nám všehoschopný Špidla rozjel obchod s politickými neziskovkami. Za odměnu šel a teď požívá bruselského důchodu;

- jak nám ostravský gruch Topolánek zprůchodnil hranice bez kontroly a šel;

- jak nám Jarka Metelka Nečas nechal natáhnout na ministerstva sluníčkářskou, LGBT a genderovou chamrať a šel;

- jak nám ublížený Sobotka tuto chamrať použil proti nám a šel;

- a jak nám Babiš nastolil diktaturu EET a vypadá to, že ještě nastartuje diktaturu EURo měny a půjde;

- a další bude kdo? Kdokoli. Třeba někdo, kdo bude zase proti migrantům, ale jen za cenu, že se mu líbí pohled na homosexuální páry s dětmi. Tím nás naštve, už ho příště nezvolíme, ale zvolíme někoho, kdo přitáhne africké tlupy a za odměnu třeba nebudeme vtaženi do válečných her. A tak pořád dokola, dál a dál.

Tak co, taky jste si toho tak všimli? Že i když volíme menší zlo, tak stejně to menší zlo vždy trochu znásilní národ a vždy zničí kousek státu? Že vždy provedou malou nebo i velkou zhovadilost, načež jsou odklizeni do ústraní a přicházejí noví kofři? Salámovou metodou, kousek po kousku. 

Nebo z jiné strany - vezměte tu současnou blamáž s nepodpisováním toho Globálního paktu o migraci. My se třeba těšíme, že strašák importu křováků je zatím zažehnán a že Babiš s V4 vzdoruje. Ale těšíme se marně. Stačí totiž jediný stát patřící do toho skvělého "Schengenu", který to podepíše a je hotovo. Přívalová vlna lidoopů se odtud přehrne přes všechny členské státy, protože, jak známo, hranice už neexistují. A hrdinný nepodpisovač Babiš? Ten si v tichosti plánuje přijetí EURa, protože své úkoly si musí splnit. Až pak bude moci jít.

A jak o tom tak přemýšlíte, podíváte se z okna a vidíte zase, jak ulicích poskakují ti přitroublí pražští Pepíci a jásají nad slovy Němcové a Pospíšila. Nad slovy těch, kteří by nejraději vybudovali z Libye do Prahy novou trasu metra. A mezi tím vším humbukem se konají pochody perverze, tiše se vykrádá zlato v Národní banky, neslyšně se stavějí ubytování pro černé nosiče pohlavních chorob, opatrně se slibují přísuny malých dětí do ložnic bukvicím a pedofilům a k tomu každý den bubnují na poplach, jak se Rusko nebezpečně blíží k hranicím Evropy.

Bože, jedna sprostota větší, než druhá. Jedna zákeřnost zákeřnější, než druhá. A konce nevidět. Při vědomí, že tohle vše má na svědomí ta smradlavá sionistická lobby, které jedinou zábavou je podpalovat svět, tak se mi dělá špatně. Klidně ať mi huba upadne, jestli to není pravda to, co teď na konci listopadu i tohoto článku zvolám. Je to přízemní, ale je to pravda: Zlaté časy normalizace a poučování z krizového vývoje!