Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Na milostné téma - ze dvou stran a ze dvou úhlů pohledu

V nedávné době jsem se seznámil s poezií české básnířky, u které mne zaujala nejenom lehkost, barevnost a jiskřivá radost, se kterou píše, ale i její odvaha neuhýbat před přirozenými, životními tématy každého z nás, o kterých se veřejně spíše nemluví. Tedy nevyhýbat se i tématu ženské erotiky. Musím se přiznat, že mne její básně, a nejenom na toto téma, okouzlily, ale i  inspirovaly přidat k tomu jazykem poezie i svůj mužský pohled.

  • na-milostne-tema-ze-dvou-stran-a-ze-dvou-uhlu-pohledu

Chápu, že žijeme v době, kdy se na nás ze všech stran řítí jedno základní existenční ohrožení a nebezpečí  za druhým a že to není doba, která by přála milostným příběhům i milostné poezii, zaměřené na vztah ženy a muže.

Nicméně si myslím, že v době nejrůznějších feministických a gender hnutí, gay, lesbos  a trans průvodů a očíslovaných rodičů není na škodu připomenout si základní vášeň dvou přirozených protipólů, tedy Ženy Muže.

Touhu a vášeň, díky níž jsme se tu mohli narodit a prožívat své radosti i smutky. (Z pochopitelných důvodů je jméno autorky básně uvedeno jako pseudonym.)

 
    

Fotografická

Henriette

 
Když prsty kloužeš po spoušti
a v konečcích máš cit a něhu,
rozum mě zvolna opouští
a roztávám jak zbytky sněhu.

Hledáčkem sjíždíš po mém těle
a já z toho mám v klíně tlaky,
jsem tebou pohlcená cele
a chci, abys mě spouštěl taky...

Když fotíš mě svým objektivem,
smysly mám napjaté jak struny,
měním se rychle pod tvým vlivem
jak vlkodlak při světle luny.

Pak začínám tě vidět jinak,
poněkud dvojmo, rozmazaně -
teď nefotíš mě, fotíš lvici,
co škrábne do zad drápem saně.

Chci vystavit se světel lesku,
chci oddávat se focení,
a nastavovat křivky blesku
co zákoutí má ocení.

Své vnady nastavím tvým očím,
snad dočista tě oslním,
do náruče ti hbitě skočím
a vášní si tě rozvlním.
 
Henriette, 24.9.2017
 
 
 
 
Pro ...
Zdeněk Bálek
 
 
rád pomohu ti
bezděky
vyzouti křehké
střevíčky
 
a aniž jsem to
prve chtěl
k nožkám tvým
vrátím se hned
dotekem ...
 
ten v polibky
záhy se promění
na cestě 
do tvé koruny ...
 
abych však nestal se
její obětí
já využiji 
sladké lsti:
 
a jakoby snad
jen náhodou
rty zavadím
o růži tvou ...
 
poté projdu 
slastným údolím
tam žízeň svou
lačně ukojím ...
 
a to již v očích
se mi zrcadlí
v dáli vzpínající se
vrcholky ...
 
na nich pak čelistí
něžným tisknutím
trýznivou rozkoš
probouzím ...
 
a kéž ani zde
tě nešidím:
jazykem a rty
s tvými rozkvetlými
poupaty
vášnivě se rozloučím ...
 
když při pohledu
z očí do očí
srdce divoce
se mi rozbuší ...
 
a marně sám sebe
lituji
že dříve
minul jsem
hrdlo tvé
hebké lalůčky ...
 
v planoucím pak
našich úst setkání
bolest i rozkoš
vzájemně se líbají ...
 
tehdy celý se ti
odevzdám
naplněn tebou
již nejsem
sám ...
 
Zdeněk Bálek, březen 2019 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře