Vzpomínka na ten nezdravý a prohnilý socialismus...

Bylo fajn být s kamarády u baráku. V létě ušpinění od prachu cest v červených trenýrkách, bílém tílku a teniskách. S papulama umazanýma od ovoce, co se houpalo na větvích v zahradách, které jsme navštívily. Promáčené běhání v dešti bez počítačů a videoher. Pití vody z hydrantu anebo společně z hrdla jedné láhve. A taky ukusování z jednoho chleba s máslem anebo sádlem. Vše ve zdraví a bez koutků kolem úst a žloutenky vyzkoušeno na vlastní kůži. V zimě promáčení, zmrzlí a spokojení. Bez nemocí a omrzlin.

Když jsem něco ve škole provedl, dostal jsem facana, že se mi hlava otočila 3x dokola. Učitel byl autorita a vzdělání mělo i pro tehdy vyspělý západ úroveň. Doma si nikdo z nás potrestaných nestěžoval. Dodnes vzpomínám na učitele, co mi hodně dali. I ty facky a tahání za vlasy, když jsem v hodině vyrušoval. Vše vyřízeno okamžitě a bez dalších následků a debat. Zločin a trest. Finíto.

Celkově mohu říci, že tuto moji zkušenost mi už nikdo nikdy neodebere. A to ani ten, kdo bude snižovat moji hodnotu tím, že bude o mě říkat, že jsem nevzdělanec, komunista, rasista anebo třeba i xenofob. Je moje a nikoho jiného. Jen moje a dětí, co vyrůstaly se mnou v době, co je dnes tak haněna opovrhována. Jako něco břitkého a slizkého. Nehodno pohledu a vzpomínky vůbec...

V době, kdy byl přehled o tom, kdo společnost „rozkládá“. Byť je doba jiná, někteří lidé se nemění a nezmění. Byl přehled, kdo je zloděj a parazit – příživník, kdy dnes bych tyto lidi mohl nazvat např. sluníčky...

Je jasné, že ne vše bylo v pořádku. A kdy a v které době bylo?

Ale odsuzovat dobu jako celek, je nezodpovědné a mylné. A dělá to každá revoluce. Žádná se z dějin nepoučila. A je to chyba, na kterou všechny zašly. Protože, žádná revoluce si nevezme z doby, co má za cíl změnit, to dobré, funkční a zdravé. Pro ni je to, co bylo, hnus a špína, po které se jen vozí a haní, aby nasbírala body vedoucí k řízenému převratu a změně moci. Velkou chybou revolucí je, že odmítají to dobré a kladné, v nové po revoluční době, využít. Proto musí o době, co byla, lhát. Jinak to nejde.

Pokud by vše lhaním neopakovala a nepřekrucovala dějiny, pak by mohli ti, co se narodí do nových pořádků zjistit, že ne vše bylo zase tak špatné a zavrženíhodné a mohli by klást revoluci velice nebezpečné otázky. A na ty, nová doba a noví lidé – učitelé a kormidelníci – znají odpovědi, ale nechtějí se, ve strachu z trestu a hněvu podvedených přiznat, že udělali chybu. Pro revoluci a revolucionáře platí, že 100x opakovaná lež se nakonec stane pravdou.

Ano. Toto revoluci a dobu po ní děsí a děsit bude. Do doby, dokud nepřiznají, že udělali chybu, když vše šmahem a mrknutím oka odsoudili jako něco špatného a zlého.

Na závěr pak všem popřeji hezký den.

A těm, co si pamatují i to dobré, funkční a lidské přeji, aby si při videu hezky zavzpomínali na to, jak byli malí, mladí a hezcí.

V. Suchý v.r.