Trnem v oku západu je Pravda. Putin a jeho Rusko.

Dobrý den všem. Původně jsem chtěl napsat komentář k článku pana Emila Kalabuse „Mráz přichází z Bruselu“ (https://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/mraz-prichazi-z-bruselu.html) a pochválit jej za jeho napsáni a popřát mu pevného zdraví a zároveň i všem, co se na svět dívají jinak – zodpovědněji.

A tak, když už jsem měl úvod za sebou, začal jsem psát a psal jsem a psal…

Dnes se každý, kdo má do zadnice díru, snaží surfovat a být na vlně odporu proti Rusku. Učí a vnucují tuto lež i dětem na základních školách, kde se vesele převracejí dějiny. Předpokládám, že tito výjimeční lidé s „modrou krví“, když my máme jen tu červenou, ani nečtou, nechtějí vidět a slyšet slova a projevy V. V. Putina.

Ten jasně popisuje příčiny dnešní krize. Žádá, aby se spory řešily u stolu. Ukazuje jasně, kdo za vším stojí a kdo dělá paseku v globálním měřítku. Přesně míří informacemi na to, kdo má kolik základen po celém světě a kdo ve skutečnosti usiluje, společně se svými pohunky, o globální nadvládu, destabilizaci a obklíčení Ruska. Se záměrem ovládnout a získat jeho bohatství. Už jednou se to skoro povedlo. Za notné podpory prezidenta – alkoholika - Jelcina.

Nyní se západ stále více a více snaží metat, do očí a uší všech, lži o Rusku. Snaží se umlčet jeho tzv. propagandu, která ale propagandou, v pravém slova smyslu, není. Nikdy nebude.

A proč?

No proto, že ona propaganda konstatuje z podstaty. Pravdivého stavu věcí. A jak se proti pravdě může kdokoliv bránit? Jen tím, že na ni bude útočit a kydat hnůj a zvratky. Chápu. Silná slova. A jak jinak vše popsat, aniž bych použil slov ještě horších?

Politici sedící si za bukem, dovolili rozparcelování naší země a její prodej za mrzkou dolarovou hodnotu, dál brojí. Mají stále málo. Podněcují a podporují teroristy z USA čekajíc, že jim zase něco, do jejich prolhaného měšce, od mecenášů za velkou louží, kápne. Proto budou jako stádo přikyvovat a říkat, že je nutné se bránit pravdě = propagandě z východu.

Kdo z nich si ale neuvědomuje, jak krátkozraká je jejich politika? A kdo z nás si uvědomuje, že jen díky naší podpoře kolaborantů ve vládě a EU, hájících cíle a záměry USA, jsme na pokraji, pro mnohé z nás už poslední, války?

Jak dlouho vydrží Putin držet nervy na uzdě? Jak dlouho chtějí, aby couval a krčil se více a více v koutě? Vždyť je to zase tak jednoduché.

Příkladem může být obyčejný člověk a na něj útočící pes. Štěká, útočí. Létají žgryndy od rozběsněné tlamy. Cení zuby. Dokud člověk ustupuje, stupňuje svůj štěkot, aby jej ještě více vystrašil. Člověk couvá a couvá. Je menší a menší. V očích agresora slabší. Až nakonec, když už si hledí do očí a prohra člověka se jeví naprosto jasnou, začne kolem sebe člověk šátrat rukama. Nahmatá něco tvrdého a pevného. Něco, čeho si dříve nevšiml. Něco pevného. Dlažební kostku, cihlu, kámen??? V daném okamžiku nepodstatná, ale pevná věc.

Napne všechny svaly a vzepne se k útoku. Poslední obraně. Úderu. Mrští tou pevnou hmotou. Psa zraní anebo i zabije. Vše jak začalo najednou i končí. Strach pomine. Svaly povolí. Emoce opadají. Člověk si konečně může vydechnout. Zklidnit dech. Dát se zase opět do pořádku. Uklidnit mysl a zkontrolovat ztráty v podobě roztrhané košile, kalhot a kousanců a šrámu na nohou i rukou, co pod narůstajícím tlakem utržil. Znovu se vratce může postavit na nohy. Může klidně a svobodně, bez strachu z útoku, vzpřímený a rovný jít.

Rusko už bylo mnohokrát agresory zahnáno do kouta. Ti si mnuli ruce. Jeho prohra byla na spadnutí a jejich výhra už tak blízko… Tak blízko…

Dnes je tlak na Rusko opět veliký. Podlehne tlaku nenasytných útočníků? Vždyť dobyvatelé si už teď mnou ruce a porcují si Rusko. Medvěda, jak už tolikrát v minulosti. Ve svých nenávistných srdcích už vidí a cítí, že padne. Ale…

Je nad slunce jasnější, že nikdo z nás, ani Rusko, není ochoten a hlavně schopen vydržet pod tlakem do nekonečna. To nejde. Prostě. TO NEJDE!!! A ten, kdo si myslí, že to jde, je blázen.

Jak dlouhou a jak moc ještě chtějí zrádci humanity, etiky a morálky tlačit na Rusko? A jak dlouho ještě Rusko odolá? Kdo z nás to ví?

Ano, vše je nyní ve hvězdách. Ale kdo bude komu vyčítat, když to Putin zmáčkne? Kdo?

Já určitě ne.

Koneckonců… Už nebude, kdo by cokoliv a komukoliv vyčítal. Zbydou jen poražení a žádný vítěz. Budou jen mrtví. Opět, jako již mnohokrát ve vývoji této planety, nastane nový čas.

Čas na změnu, kterou snad ti, co zůstanou, využijí k tomu, aby pochopili a změnili přístup k životu a planetě Zemi. Další – kolikátá už??? – šance, aby položili základ nové civilizaci. Založené na udržitelném využívání zdrojů. S odmítnutím vytváření dluhů na úkor svých děti, pro okamžité ukojení hloupých a nesmyslných potřeb.

Snad už těm, co přežijí konečně dojde, jak je důležité žít v harmonii. Klidu a míru. Udržitelnosti využívaných zdrojů a podpory přírody a jejího bohatství pro všechny. A ne jen pro pár hlupáků, postižených nemocí pramenící z pomatení stálého ekonomického růstu – dluhu -, která nás všechny už dnes vede do horoucích pekel devastace s podobou hřejících atomových hřibů.

Vždyť devastace hodnotového žebříčku už nastala. Té již bylo skoro 100% dosaženo. Peníze mají vyšší cenu než slušnost a poctivost. Lež je hodnotnější než pravda.

Co tedy ještě zbývá k dovršení našeho konce?

Devastace států a planety jako celku. I to již začalo. Nyní už mílovými kroky směřujeme ke konci. Systém už je neudržitelný. Chaos z něj pramenící vidíme na každém kroku. Každý den se rychleji a rychleji po sestupné spirále řítíme zpět. Zpět ke klackům a kamenům. Jenže…

Nic neroste do nebe. Ani moc těch, co si myslí, že mocní jsou. Ani jejich moc nemůže růst do nekonečna stejně jako jimi vyvíjený tlak na nás i Rusko. I oni mají slabiny a omezení. Už dávno se o jejich slabinách ví. Ale oni si stále myslí, že tlakem toto poznání mohou nějak zastavit, potlačit. Jsou bláhoví a dětinští. Protože nemohou.

Kruh se uzavírá. Jejich moc končí. Pravdu neumlčí. Je jedno jak pravdě budeme říkat. Zda Rusko anebo Putin. Ta prostě je a bude. I když nikdo z nás, vč. šílenců a pomatenců, co nás ženou do spárů poslední války, nebudeme.

V. Suchý v.r.