KDO JE PARAZIT?

Kdysi dávno jsme se se ženou rozhodovali, kam budeme přispívat své zdaněné peníze, aby je ještě jednou někdo zdanil. U neziskovek jsme měli pocit, že ti, co je vedou, myslí na vlastní blaho (ne všechny) místo na ty, komu jsou peněžní a případně i nepeněžní dary určeny. A tak jsme hledali a nakonec i našli. Hospic Anežky České je prvním hospicem, který byl v ČR postaven. A stále je. Žije a pomáhá dodnes. Už 25 let.

Každý rok pan ředitel oslovuje dárce svým dopisem. Sděluje, co se jim povedlo a co je zase naopak trápí a kde by potřebovali pomoci. Letošní dopis nebyl výjimkou. Když jsem jej četl, informace v něm uvedené mne zasáhly. Bylo mi jasné, že tento článek musím napsat. A tím zveřejnit svůj pohled na to, kdo je v této zemi a obecně na planetě, pravděpodobně již mnoho desítek, stovek, ne-li tisíce let, parazitem.

V dopise, v jednom z jeho odstavců pan ředitel píše (s jeho svolením zveřejňuji):

„Dnešní mlha, nejen ta za okny, je obzvláště hustá. Každodenně na nás útočí číslo, kolik lidí včera zemřelo scovidem. Co to znamená scovidem? Tato formulace vytváří mlhu a nedává nám šanci na jasnou odpověď?

Do hospice jsme v posledních dnech přijali několik onkologicky nemocných pacientů v terminálním stádiu a vzhledem k tomu, že jsme povinni z nařízení Krajské hygienické stanice všechny pacienty testovat na covid, testovali jsme je. Někteří byli pozitivní, ale ještě před dalším kontrolním testováním za 7 dní někdo z nich zemřel. Do statistik se proto započítal mezi ty, kteří zemřeli s covidem. Skrz tu mlhu nevidím, proč se nedozvídáme každodenně, kolik lidí zemřelo s vysokým tlakem, cukrovkou, s chřipkou atd.? Opravdu žádnou z nemocí nechci zlehčovat, ale rád bych znal fakta a měl jasno.

Během psaní tohoto dopisu se za okny mlha částečně rozplynula a prosvítá světlo. Ovšem mlha, která děsí nás, omezuje na konci života naše pacienty tím, že jim ztěžuje smíření se svými blízkými, se svojí situací, popř. s Bohem. Když nyní píši o této těžké situaci, tak mi pracovní stůl osvítilo slunce jako znamení naděje a důkaz toho, že pro ně není žádná mlha dostatečně hustá. Tato naděje ve vítězství světla nás provází 25 let. Jsme Vám vděčni za Vaši podporu i za Vaše modlitby, abychom v této naději neochabovali. Tuto naději se snažíme zprostředkovat i pozůstalým.

Pokud nás na cestě přepadne hustá mlha, tak se nesmíme rozptylovat, abychom neztratili cestu, ale musíme se soustředit na každý krok, vzájemně si dodávat odvahu a třeba se i pevně chytit lana, které slouží k tomu, aby se nikdo v mlze neztratil, ale navzdory ní došel Moc Vám děkujeme, že i díky Vám se mohou chopit lana i ti, kteří v závěru svého života ztrácí půdu pod nohama.“

Musím říci, že odstavec s konečným stádiem a nasměrováním klienta na cestu Domů mne hodně emočně dostal. Zlost cloumala s mým „majestátem“. Žíly se plnily tlakem. Obličej brunátněl. Naštěstí mi cévy a cévky vydržely a já mohl sednout k PC a napsat tento článek. A to aniž bych tahal nohu anebo byl jinak emocí a tlakem ve mě zvedmutým, poškozen.

Dnes opravdu v přímém přenosu vidíme, kdo je parazitem. Tím globálním i tím republikovým. Nůžky Dobra a zla se stále více rozevírají.

Obecně, je parazitismus způsob soužití dvou organismů, z nichž jeden organismus (parazit čili cizopasník) využívá druhý organismus (hostitel). Parazit se může živit tkáněmi hostitele (aniž by se ho snažil zabít) anebo přiživovat na hostitelově potravě. Případně jinak zdarma žít z hostitelova organismu a jeho činnosti a snižovat přitom jeho biologickou zdatnost.

Obecně je parazitem každá živá bytost, která svého hostitele ničí. A poté, co zlikviduje hostitele najde si někoho jiného, se kterým udělá to samé. Ze zvířecí sféry nám („vyspělým“ a „vzdělaným“ tvorům) to přijde tak nějak „logické“. Jsme naučení mantře, že zvířata a hmyz nemají rozum. Ale u lidí? U druhu HOMO Sapiens. Člověka moudrého??? Zaškatulkovaného a „nadřazeného“ všemu a všem???

Kdysi dávno jedna malá skupinka nenávistných lidí – parazitů – se s nastrčenou figurkou jménem Hitler chtěli na úkor Slovanů a záměrně obětovaných židů a dalších, pro ně nepohodlných etnik, zmocnit světa. Nakonec Hitler padl. Slovanství, jeho moc a síla v Rodu, dala parazitům jasně najevo, že tudy cesta na Slovany nevede. Paraziti obětovali Hitlera a ten svůj velký germánský národ. Aby nemusel čelit následkům prohnal si kuli hlavou.

Těmto parazitům je jedno, kolik lidí zemře pro jejich pochybné choutky. Je jim jedno, že ničí planetu a s ní její životní prostředí. Jejich mottem je okrást, vysát, vytěžit, získat a po nich „potopa“. Hrůza a zmar ve smyslu rozděl a panuj. Rozděl na ty, poslušné, zarouškované a naočkované a ty neposlušné, bez roušek a bez očkování. Na ty bez „vlastního“ rozumu s vymytou hlavou prostřednictvím MSM a na ty, co ještě vlastní rozum mají a co jej - jasně že nezákonně, to dá rozum - používají.

Historicky se paraziti postupně snažili celý svět zotročit mnohými způsoby. Z jejich pokusů a omylů nakonec vykvetl pro ně květ a pro lid temnota. Útlakem, strachem, zneužitím moci a hlavně zakořenění informace, že kdo zde, na planetě zemi bude trpět a sloužit falešnému bohu, půjde do nebe (falešného) a kdo se vzbouří proti pro Duši destruktivnímu řádu a půjde si svojí cestou, přijde do pekla. To vše je v dějinách zadokumentováno a mnohými, na vysokým plamenem hořících hranicích, prožito.

Lidem byla vtlučena, díky planoucím hranicím, strachem, útlakem a z toho všeho pramenící bezmoci, myšlenka, že smrtí vše na této planetě končí. A toto, je dle mého soudu ta největší parazitická myšlenka, která kdy byla do srdcí lidí zaseta. Proto je v MSM denně vytvářejí strach ze smrti. Informují, kolik lidí zemřelo. Ne na rakovinu, selhání srdce, zápal plic, mrtvici, pod autem a na přejezdech. S psychickou depresí a alkoholismus z nemožnosti splácet dluhy a rozpadu rodin. Dnes již neexistuje chřipka. Jen covid a smrt scovidem a zamlčení hlavní příčiny smrti a odchodu na jinou Stranu.

Mohu říci, a je to na 100% pravda. Nikdo z nás nezná celý příběh. Nikdo z nás neví, jaká je cesta každé jedné bytosti zde na zemi. Jaké jsou její motivy vedoucí ji ke smrti anebo k životu. Jak se říká, kdo se má utopit, ten se nezastřelí. Smrt je a byla součástí života. Dříve, před příchodem tohoto vyděračského systému, byla smrt oslavována. Tomu co zemřel byla přána šťastná cesta na cestě ke Stvořiteli. Jak se říkalo později: „Pán Bůh dal i vzal.“ Lidé byli klidní a smrt pro ně byla něco přirozeného stejně jako narození. Smrt je dnes více než zneužita pro tvorbu zisku, zotročení a ještě většího podmanění si co největšího množství lidí. Přivlastnění si jejich Duše i těla.

Dnes, v závěru ohromné změny, Velkého Probuzení lidstva, se o to snaží tím tuplem. Omezování všeho a všech. I těch, co mají již cestu k Domovu, Bohu dokořán otevřenou.

Stále se snaží o zisk. Stálý ekonomický růst pro jedny a bída pro druhé. Zneužít ty nejbezbrannější pro svůj parazitický záměr. Omezit jejich svobodu namísto toho, aby jim byla svoboda dána a oni mohli v klidu a ve smíru odejít tam, kam odjakživa patří. K Bohu Otci. Našemu Stvořiteli.

Je to neuvěřitelné, že tito paraziti a všichni, co tento parazitický systém podporují, mají za cíl zisk i na někom, kdo je již jednou nohou, jak se říká, v hrobě. Je vidět, že parazit se nezastaví před ničím. A likviduje vše kolem sebe jen pro svůj zisk. A zisk je pro tyto parazity cesta k uplatnění moci a nadvlády.

Jenže...

Kdož máš uši k slyšení slyš...Bill Gates v jednom přímém přenosu, když vychvaloval vakcinaci, řekl: „Už nemáme čas…“ 

A to je to, co nás všechny může držet nad vodou. Zvoní jim hrana. Jejich hra končí. Dochází jim dech. Proto nyní vidíme, jak se šturmuje a spěchá, aby to stihli.

Život sám jim klade do cesty překážky. Probuzené lidi. Prozatím sice jen hrstku, ale i to je už něco více, než bylo. A Probuzených bude stále přibývat. Jsou to všichni, co se již vzepřeli a odmítají testy, a nakonec i očkování. Právě proto, že si uvědomují svoji hodnotu. Hodnotu těla, co bylo Duchu dáno, aby jej ve zdraví užíval. A ne, aby je někdo pro zisk využíval, zneužíval a ničil.

Jsme v přelomovém období. Jedněm se čas krátí a cesta uzavírá. Druhým cesta doširoka otevírá a čas „přidává“. Změna je zde. Nezastavitelná a dokonale samotným Životem načasovaná. Astrologové mluví o věku Vodnáře a spiritisté o zlatém věku. Úsvitu nových dějin lidství. Jak doufám moudrého. Kde nebude místo pro parazitické zneužívání moci a těch, co se této moci již nemohou anebo z vyčerpání odmítají bránit. Podobně jako lidé v domovech klidu. Hospicích, domovech důchodců a podobně.

Sám za sebe děkuji panu řediteli Hospice Anežky České, že měl tu odvahu a napsal text, který byl - z mého pohledu a cítění - plný žalu nad tím, jak se paraziti chovají k těm, co přispěli svojí měrou do mlýna života a nyní, na jejich poslední cestě, je jimi ještě parazity pohrdáno a jsou jim dělána „příkoří“, aby byli finančně zneužiti a potupeni na cti, protože se už nemohou bránit. Jejich vůle k životu a obraně sebe sama před parazity je nulová a zákon je k nim krutý a nezdvořilý.

Kdysi dávno se mne jeden mladý žák, začínající dobrovolný hasič, ptal: „A musím tam jít…???“

A tak mi pro něj a nyní i pro Vás bleskla hlavou otázka i odpověď: Kdo/Co je to dobrovolný…? Chvíli přemýšlel a pak pokrčil rameny. A tak jsem mu odpověděl. Slovo dobrovolný se skládá ze dvou slov. DOBRO a VOLNO.
Dobrovolní jsou lidé, co ve svém VOLNU konají DOBRO.

A tak jedinou nadějí lidí směřujících k jejich Velkému odchodu je lidský přístup k nim. Láska a srdce těch, co se na jejich poslední cestě zpět k Domovu a Živému Životu dobrovolně, ale i za mzdu starají. A je jedno, kdo to je. Zda rodinní příslušníci, pracovnice v domově důchodců anebo sestry, bratři a dobrovolníci v hospicích. Jsou to lidé, co ve svém „VOLNU“ konají DOBRO.

A se slovem Dobrovolně mne napadlo, že i paraziti (a obecně všichni, co se snaží jakýmkoliv způsobem utlačovat někoho jiného) z určitého úhlu pohledu, konají dobro. Pro sebe sama 100%. Ale co z pohledu Vyššího principu, toho Absolutního?

Učí nás a dávají nám možnost uspět. Vzepřít se. Odolat. Zvládnout svoje emoce. Sjednotit se a říci: „TAK DOST!“ Tady Vaše cesta končí. My budeme žít i bez Vás. A pokud se Vám to nelíbí, pak máme pro Vás jen jedno slovo. JDĚTE.

Odmítnutím pomsty za příkoří, co nám svými činy a tlakem na lockdowny způsobili, se narovnáme. Nadechneme a pocítíme, kým jsme. Ve sjednocení je naše síla a moc. Nemusíme zvednout ani prst a oni v jednom jediném okamžiku pochopí, že zde jim již pšenka nepokvete.

Pak nám už zůstane jen poslední KON. Popřát jim šťastnou cestu tam, kam sami chtějí jít. Protože pro ně, už na této planetě není místo. S destruktivním myšlením a chtěním, které je reprezentuje je zde konec.

Nechme už parazity jim samotným. Zvoní jim hrana. Můžeme se jen za ně modlit, aby vše, co udělali, pochopili. Tím změnili svoji cestu. Anebo taky ne. I oni mají svobodnou vůli k tomu, aby se rozhodli, kterou cestou chtějí jít. Nebraňme jim. Planet ve Vesmíru je jako máku. A takových, kde se budou zodpovídat a prožívat to, co dělali oni jiným je také dost.

Dobrovolně se rozhodli jít jinou cestou. A na nás samotných je, zda se rozhodneme je slepě následovat a stále půjdeme tam, kam oni ukážou. Podobně jak to dnes dělají zkorumpované vlády po celém světě. Anebo se rozhodneme být za šašky, konspirátory, veřejností opovrhovanými osobami, které bez roušky nikdo neobslouží a v tom horším případě, nechá zemřít před ošetřovnou lékaře, protože jsme odmítli test na nemoc, která je tak agresivní a smrtelná, že se musí zjišťovat, zda ji máme.

Jenže pro nás šašky, konspirátory a zmanipulovanou většinou opovrhované bytosti a zároveň i pro tuto planetu, je již vidět Světlo na konci tunelu. Přechod ze smrti, ve které jsme byli, do Života. Nové bytí pro nás všechny i zemi. Nádherně modrou kouli řítící se i s námi všemi za svojí novou budoucností i Duchovností vesmírem. Vstříc něčemu novému. Někde uvnitř mnohých z nás už dlouho chtěnému.

Jsme součástí něčeho v co jsme potají doufali a v koutku svých Duší chtěli, aby přišlo. Změna je tu. A my jsme její příčinou, následkem a zároveň i jejím výsledkem. Naše Rody, které nás vyslali do této přítomnosti, abychom vše dotáhli do zdárného konce. Nastartování změny. Velkého probuzení a cesty ke zlatému věku, který právě touto přítomností začínáme rozjíždět a žít.
Ze srdce Vám všem přeji, abyste tuto změnu, která je již blízko zvládli bez ztráty desítky. Těšte se. Bude to mazec. Tvořit na starých základech a bez zkušeností něco nového. Hodnotného pro nás všechny a hlavně, pro naše děti, vnuky a vnučky a jiné v budoucnu narozené bytosti.

Tvoření světa bez válek, vydírání nemocných a bezmocných na jejich poslední cestě. Světa bez hazardu se životním prostředím. Světa s čistými energiemi a ctěním si jeden druhého. Jeho zkušeností i jeho nezkušeností. Ctění si klidu a míru. Na planetě i v našich srdcích.

Věnováno všem pracovníkům Světla, pomáhajícím jiným na jejich poslední cestě ke Světlu, Bohu. Stvořiteli všeho, co je kolem nás a zároveň i nás samotných. Dokonalých bytostí, které si pomalu začínají uvědomovat kým jsou a co je jejich niterná podstata.

Vlastimil Suchý – stále i v této nadmíru pro nás všechny těžké situaci – svobodný pán z Kunzova a Radíkova.