Je nás mnohem více, abychom mohli myšlenkou ovládat my je
- Podrobnosti
- Blogy / Vlastimil Suchý|
- 3. leden 2017|
- Vlastimil Suchý|
- 10622 x
V Polsku se stala tragédie. Pracovníci restaurace s kebabem ubodali mladého Poláka za to, že hodil u jejich obchodu petardu. Smutná událost, která bude asi ještě mít dohru. Mnoho Poláků přišlo a házelo kamení do obchodu s kebabem. Policie zasahovala, aby „výtržníky“ umravnila a mnoho z nich zatkla.
Jak je vidět, opět a zase se řeší vše poté, co nastane nějaký veliký zlom v životech jednoho anebo i více lidí. Místo toho, aby se Evropa sjednotila a začala nezvané pozvané uprchlíky exportovat zpět do svých domovů, nechá lidi na holičkách a nedává jim šanci na to, aby normálně žili a pracovali tak, jak to kdysi bývalo a opět by mělo být.
Nám pocit, že někde je někdo, kdo má evidentní zájem, aby byl zachován dosavadní stálý ekonomický růst i za cenu, že se Evropa stane opět občanským bojištěm se spoustou mrtvol.
Jako by bylo cílem, aby lidé sami vzali pořádek do svých rukou a začali se bránit, když se za ně volení „vyvolení“ odmítají postavit a podporují stranu zla. Stranu stojící za terorismem, který dobrovolně, pod pohrůžkou z Bruselu, zavlékají do našich domovů.
Co se kolem nás děje, nám všem vytahuje z podvědomí naše vzpomínky na minulost. Vše máme v genech a buněčné paměti uloženo. Pamatujeme si, ne na úrovni vědomí, co nám kdy bylo, resp. našim rodičů i prarodičům provedeno. V genech máme zážitky všech předchozích válek a násilných činů. Proto je pro nás tak těžké se ovládat a myslet jinak, když vidíme, jak se vše kolem nás hroutí a začíná padat jako domeček z karet. Pomalu jsme svolní a ochotni vzít opět klacky do rukou a jít si to s někým vyřídit. Ne s příčinou, ale s někým zástupným. Ublížit mu, jako kdysi bylo ublíženo nám - rodičům a prarodičům.
Vzpomínky na prožitá traumata nás dostávají do varu a zvyšují v nás tlak. S tím, jak se v nás zvyšuje tlak, zvyšuje se tlak i ve společnosti. Srdce nám bijí rychleji a brunátníme zlostí. Práh snesitelné bolesti je překročen. Začneme se, jako už mnohokrát v minulosti, bránit. Ničit a rozbíjet.
Proto jsme masírování a vháněni medií do tenat našeho podvědomí, se kterým si, když se nám nahrne do vědomí, nevíme rady. Psychologové a psychiatři by mohli, kdyby chtěli, povídat.
Byť si myslíme, že jsme vyspělí, máme v podvědomí tyto „nízké“ zvířecí obranné pudy. Zkušenosti. Směřují k obraně a přežití. Ovladači – manipulanti - tuto funkci psychiky znají. Proto nás masírují zrovna v té oblasti psychiky, kde jsme nejzranitelnější, a kde nás to nejvíce bolí a zraňuje.
Heslem dneška je:
„Čím více to bolí, tím je to pro nás(ně) lepší. Čím více bolesti v přímém přenosu, tím jednodušeji se nám(jim) bude masu(nás) ovládat. Čím více budou ovladatelnější, tím náchylnější budou k vzájemné konfrontaci a zkáze, kterou potřebujeme, abychom mohli dále a skrytě ekonomicky růst.“
Prezidenta Zemana mají za vlastizrádce, když zastává stanovisko většinové společnosti a jasně říká, že pomoc by se mělo tam, kde vznikl konflikt. Tedy v zemi, odkud uprchlíci přicházejí. A zaplatit by vše měli ti, co konflikt rozdmýchali a svojí podvratnou činností ze svých kanceláří řídili.
Proto se kavárenští povaleči dotovaní z USA předhánějí v proklamacích, jak je Zeman a zároveň i ti, co mu přitakávají, špatný. Jak je dobré a přínosné sem nevzdělané lidi pozvat. Jak nás, alespoň o něco více vzdělané, obohatí svojí agresivní kulturou se všude přítomným násilím, které díky ní mají v genech.
Všimněte si, jak se nyní vše stupňuje. Teror následuje teror. Jiný a jinde. Společnost je rozhádaná a plná nenávisti a zlosti. A kdo chce vidět má jasno. Protože, když už se prozatím nepodařilo rozpoutat válku s Ruskem, tak se to zkusí uvnitř Evropy. Ať se lidé mydlí mezi sebou. Houšť a více.
Ať se Evropa hroutí a padá na kolena. Vždyť prostředník, americká firma Zbraně a teroristy dodáme s. r. o. zajistí dostatečně vhodné podmínky, proto abychom sami zničili. A když se zničíme, zajistíme pro jinou usáckou firmu, s názvem Stálý ekonomický růst a. s., další zisky z toho, že „nám“ pomůže Evropu z ruin - do kterých Evropu skrytě vmanipulovala - obnovit a opět postavit na nohy.
Kdo ví, jak hluboko budeme muset ještě padnou a jak dlouho budeme volit ty, co slouží firmám Zbraně a teroristy dodáme s. r. o., Stálý ekonomický růst a. s., Musíme zničit Rusko v. o. s. anebo třeba Všechno patří nám g. m. b. h….
Jak dlouho jim dovolíme, aby si se světem dělali to, co chtějí…?
Pokud si někdo myslí, že tento problém za nás někdo a někde jinde ve Vesmíru vyřeší anebo, že tento problém lze vyřešit zbraněmi a bojem otce proti synovi a matky proti dceři, je na omylu.
To jen my sami. My sami vše můžeme změnit. Můžeme se k věcem, co se kolem nás dějí postavit s mečem a nenávistí v ruce. To můžeme. Tím jen zopakujeme, co se už po mnohá staletí děje. Oko za oko a zub za zub. To praví Starý zákon.
V jeho jménu a následně ve jménu Krista a proroka Mohameda se zvrhlíci nadělali spousty škod. Spousta lidí byla umučena, zavražděna a mnoho států bylo zničeno a vydrancováno. To vše zde již bylo. A cílem výše uvedených firem je, aby to zde bylo i nadále. Aby vše pokračovalo ve stejném duchu, kdy jedni budou opět chřadnout a umírat a jiní opět jen a jen bohatnout a tančit na hrobech těch, které do hrobů přivedli.
A tak jediné, co může být hybnou silou, která vše dá do pohybu je myšlenka. Myšlenka je to nejsilnější, co asi máme na svoji obranu. Zlo nám brání myslet. Mít svůj vlastní názor, který je nutné cenzurovat. Jenže, budeme-li stále uvažovat v mezích Starého zákona, můžeme jít rovnou do kytek.
Znovu nás mnoho zemře proto, aby se uspokojili a ukojily cíle někoho jiného, nenápadně skrytého a agresivního. Znova si dáme do zubů a znova budeme z ruin a popele stavět, co jsme, s cíleně manipulovanou a zmanipulovanou myslí, zničili a rozbili.
Zatím stále nekončící kolo opakujícího se násilí roztočili ti, co chtějí vládnout, ovládat a mít více, než je normálně a lidsky přijatelné a zdravé. Jejich sila myšlenky založená na Starém zákoně a Koránu má prozatím vrch. Nyní ji ve zvýšené míře produkují a podporují, čímž nás rozdělují a nutí nás jít jeden proti tomu druhému. Nutí nás jít cestou, po které jsme již šli, v sestupné spirále násilí, milionkrát ke dnu.
Jenže…, když si dáme jedna a jedna dohromady, pak zjistíme, že je nás - všech těch co jsme záměrně utvrzováni v tom, že proti nim nic nezmůžeme a nezmůžeme - je mnohem více.
MNOHEM VÍCE K TOMU, ABYCHOM ZAČALI „OVLÁDAT“ MY JE!
Ne v jejich lstí nám vnucované cestě v realitě Oko za oko a zub za zub. Ne. Zde je zkušenost již jasná a daná. Krach, zmar a prosperita několika málo na úkor většiny.
Cesta pro změnu je stále otevřená, i když si kšeftaři s válkou a drogami myslí opak. Prozatím jsme stále takové malé děti, které „dospělí“ formují podle svého. Cpeme se „porodními cestami“ do míst, kde to nejde. Stále znova a znova.
Bolí to, ale my to stále znova a znova zkoušíme. Dokola si rozbíjíme hlavu. Teče nám krev. Máme ji v očích, uších nose… A přitom stačí se jen tak málo…
Přestat tlačit na pilu a tlačit se tou mrňavou klíčovou dírkou. Zastavit a zklidnit se. V klidu smýt krev z ran, co jsme si sami přivodili tím, že jsme slepě – se zmanipulovanou myslí – naslouchali a poslouchali. Když budeme klidní, umytí a s vylízanými a ošetřenými ranami, můžeme se rozhlédnout kolem sebe.
Vidět věci, které jsme doposud neviděli. Konečně se i sami sobě „zasmát“. Zaťukat si na čelo při zjištění, že jsme se tak dlouho cpali a tlačili cestou, která nikam nevedla a nikdy nikam nepovede.
Ano, budeme se usmívat, protože vedle klíčové dírky, kterou jsme se se slzami v očích chtěli protáhnout, zeje ohromně nekonečná díra. Prostor. Nekonečně veliký Tunel, který jen čekal, až si ho všimneme. Už nyní se směje a já také… Protože to, co jsem napsal, čeká i na mne samotného. I já mám rozbitou hlavu. I já… J
Všem, co dočetli až sem, děkuji za trpělivost.
Přeji Vám, abyste měli možnost se zastavit a podívat se na Vaší vlastní klíčovou dírku, kterou se tlačíte. Přeji Vám, abyste si s úsměvem a pochopením zaťukali na čelo, jako již mnoho jiných před Vámi, až uvidíte ten zející prostor, co byl a je stále vedle Vás.
Tunel – Pravdu-, který jste tak dlouho neviděli, ale o jehož existenci jste, někde v hloubi srdce, věděli.
Vše jen proto, že Vás někdo jiný (také slepý a zmanipulovaný) nutil jít stejnou klíčovou dírkou, kterou šel on sám. Kdy Vám, třeba jako dítěti doma anebo ve škole tvrdil, že Tunel – Nekonečný prostor prosperity všech - nikdy neexistoval a nikdy existovat nebude.
Svým prvním článkem v tomto roce Vám všem přeji, abyste našli každý ten svůj Tunel. Pro každého z nás, je stejně jako my, jedinečný. Originální a dokonalý. Všichni si ho zasloužíte najít. Všichni. I ti, co stojí za manipulací mysli. I ti.
V. Suchý v.r.
Komentáře
Facebook komentáře
Související články