Ale i ve svých textech před prezidentskou volbou, kde jsem vyjádřil opatrnou podporu raději Babišovi, než té figurce, která bohužel sídlo českých králů momentálně obývá, jsem tvrdil, že Babiš by dříve či později v rozhodujících chvílích také podlehl americkému tlaku (nebo německému, bruselskému, izraelskému, hotentotskému, dosaď si, jaký uznáš za vhodné), ostatně, už se několikrát vybarvil, když ve své předchozí funkci premiéra šel Američanům na ruku dosti ponižujícím způsobem.
Proto nepřekvapí, když při projednávání smlouvy o přítomnosti amerických vojsk, které se eufemisticky a po amerikánsku říká DCA, se vyslovil pro její podporu a k témuž vyzval celý poslanecký klub ANO, takže Alena Schillerová a Karel Havlíček se museli hodně zapotit, když byli nuceni ze své role opozičníků přispěchati vládě na pomoc. Byl by přece trapas, kdyby smlouva neprošla – co by si asi naši „spojenci“ pomysleli, že? ANO se vidí v příští vládě a více než na tom, co si o nich myslí voliči, je zajímá, co si o nich myslí „američtí partneři“.
SPD, pro kterou je NATO svatý grál (nebo posvátná kráva?), ze kterého se neodchází (a to ani referendem), je najednou proti DCA poměrně bojovně naladěna, což je značně nekonzistentní a minimálně podezřelé, ale mohli bychom za to být rádi (podle přísloví „darovanému koni na zuby nekoukej“) – jenže otázkou je, proč toto divadlo hrají? Protože vědí, že smlouva díky ANO projde, takže oni si budou moci užít toho luxusu předstírat skutečnou opozici, aniž by cokoli riskovali? Nebo zase jen alibisticky pro smlouvu nezvednou ruku, ale zdrží se hlasování (což je v tomto případě téměř to samé), protože – co si budeme říkat – který z poslanců (a espéďáci v tom nejsou výjimkou) by si to chtěl s Amíky rozházet, kdyby vyloženě zvedl ruku proti? Zvláště, když nad Sněmovnou výhrůžně jedenáckrát kroužil americký „globemaster III“?
Zkrátka, v poslanecké debatě o DCA zaznívá z řad opozice mnoho závažných argumentů, ale jako vždy zůstane jen u slov. Celé je to jen divadélko a i ta SPD se ve skutečnosti modlí, aby snad svými argumenty někoho z pětikolky nepřesvědčila a smlouva nespadla pod stůl, protože horší než vazal je – z jejich pohledu – už jen zlobivý a neposlušný vazal.
Nenechme se zmást. Tomio i Radim dobře mluví, ale jen proto, že už je rozhodnuto. Je pevně dáno – pokud i ANO dopředu spěchá vládě pomoci, můžeme se jen domýšlet, jak velkou důležitost tato smlouvá má, o co se ve skutečnosti hraje a že nikdo nechce být za toho zlobivého. Vsadím se, že i ta „zlobivá“ SPD nakonec jen odejde ze sálu.
Proto je nutné v příštích volbách volit ty strany, které se pokoušejí o zcela nové paradigma české politiky – o vymanění se České republiky z područí NATO, EU a dalších obskurních organizací, které způsobují, že čeští parlamentní (a mnohdy i neparlamentní) politici se chovají jako poslušné opičky cizích mocenských zájmů a Poslanecká sněmovna není nic, než jen žvanírna, kde si možná někdo někdy dovolí říci něco pravdivého, ale jen proto, že ví, že už je o všem předem rozhodnuto…
Vlasti zdar!
Adam B. Bartoš
předseda Národní demokracie
