OSA uvádí autory v omyl - Zaplaťte, jinak nesmíte hrát, vzkázala

„OSA tedy opět vyhrožuje a mate provozovatele i autory, aby dostala zaplaceno za něco, co jí nepřísluší. Na našich stránkách pirati.cz/hudba si mohou všichni provozovatelé i hudebníci zjistit, jakým způsobem mohou hrát hudbu a platit si za ní, aniž by museli část svého výdělku odevzdávat OSA,“ říká Ivan Bartoš, předseda Pirátů.

 

Jakub Michálek, místopředseda Pirátů, nabídl rozbor tohoto zákona a vysvětluje neetické jednání Ochranného svazu autorského: „Podle § 12 odst. 1 autorského zákona smí jiná osoba užít autorské dílo bez svolení autora pouze v případech stanovených autorským zákonem. Zákon vyžaduje buď svolení autora nebo zvláštní ustanovení autorského zákona, které užití dovoluje. Pokud má provozovatel svolení přímo od autora nebo jiného provozovatele, je užití v souladu s autorským zákonem. Jedinou výjimkou z této zásady je povinná kolektivní správa, ve které autoři nevykonávají svá práva přímo, ale jsou ze zákona povinně zastupováni kolektivním správcem.

 

Právo na provozování rozhlasového vysílání není povinně kolektivně spravováno (není ve výčtu v § 96), nýbrž patří mezi práva v tzv. rozšířené kolektivní správě. Rozšířená kolektivní správa je jedním z případů, kdy lze dílo užít v souladu s § 12 odst. 1 autorského zákona bez svolení autora. OSA jako kolektivní správce autorů hudebních děl má podle § 101 odst. 9 písm. d)oprávnění poskytnout licenci k provozování rozhlasového vysílání hudebních děl i pro autory, se kterými nemá smlouvu. Hromadnou smlouvu OSA poskytuje oprávnění k užití všech hudebních děl, k nimž spravuje práva, a zákon v takovém případě stanovuje fikci, že licence byla udělena i na užití děl, jejichž autory OSA nezastupuje.

Poplatek OSA je provozovatel povinen platit pouze tehdy, pokud hromadnou smlouvu s OSA podepíše. V takovém případě získá licenci k provozování rozhlasového vysílání všech děl. Pokud však vysílá pouze díla na základě přímé licence od autorů, licenci od kolektivního správce mít nemusí.

 

„Provozování rozhlasového vysílání díla podle § 23 je jedním ze způsobů sdělování díla veřejnosti. Provozování podle § 23 patří mezi způsoby sdělování díla veřejnosti, kterým však podle § 18 odst. 3 není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování. Narozdíl od koncesionářských poplatků, které se podle § 2 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí z každého technicky způsobilého zařízení, se tak poplatek za provozování rozhlasového vysílání díla podle autorského zákona platí pouze v případech, kdy k provozování vysílání skutečně dochází (provozovatel zapíná velkou televizi a rádio v provozovně a tím díla sděluje veřejnosti) nebo je možnost provozování součást nabízené služby (např. možnost př hotelovém pokoji, pokud přístroj funguje a k němu doveden signál). Druhý uvedený způsob se nazývá zásadou potenciální recepce a věnuje se mu rozhodnutí Soudního dvora EU č. C‑306/05, objasňuje důvody, proč se výklad OSA nezakládá na pravdě.