Národní demokracie podala trestní oznámení kvůli vepřínu v Letech. Kam zmizelo 316 milionů, pane Hermane?

Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy
Kongresová 1666/2
140 21  Praha 4

Věc: Podnět k trestnímu stíhání neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestného činu                                                        

Oznamovatelka:

Národní demokracie, U Tržnice 1979/10, Kladno-Kročehlavy, PSČ 272 01 , zastoupená Adamem B. Bartošem, předsedou

Přílohy:

Č. 1 Dopis z Ministerstva kultury Oznamovatelce ze dne 9. 4. 2018 (2 listy) 

Č. 2 Sdělení variant konstrukce případné finanční náhrady areálu velkovýkrmny prasat v Letech u Písku včetně sdělení výše celkové kalkulované kupní ceny vedoucím pracovního týmu zřízeného příkazem ministra kultury č. 14/2017, ze dne 13.7. 2018 (7 listů) 

Č. 3 Veřejný zájem ukončení provozu velkovýkrmny prasat (právní analýza pro Ministerstvo kultury (neutajovaná část (IV.) č.j. V65/2017, počet listů: 23)

Níže uvedené skutečnosti nasvědčují, že došlo ke spáchání trestných činů:

• Zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku,
• Porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku,

 případně dalších trestných činů či přečinů,

neznámým pachatelem s tím, že danou problematiku mají na starosti tyto osoby:

• Jana Horváthová, ředitelka státní příspěvkové organizace Muzeum romské kultury,
• René Schreier, MBA, náměstek ministra kultury pro řízení sekce ekonomické a provozní,
• Daniel Herman, bývalý ministr kultury ČR, 

a další dosud neustanovené osoby, včetně členů Vlády ČR

tím, že

vykonávajíc pravomoc při výkonu státní správy, tedy v postavení úřední osoby, postupovali nedůsledně a bez patřičného respektu k příslušným ustanovením zákona, konkrétně § 12, § 14 a § 47 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích,

když schválili nákup majetku do vlastnictví státu vědomě a úmyslně za ceny vyšší než cena obvyklá,

ačkoliv si museli být vědomi toho, že podle dostupných znaleckých posudků dochází k zakoupení majetku vysoko nad jeho tržní cenou;

a vzhledem ke svým zákonným povinnostem museli být srozuměni s tím, že kdyby tuto činnost vyplývající z funkce úřední osoby, resp. veřejného činitele vykonávali svědomitě a se vší důsledností, došli by k jednoznačnému závěru, že cena státem nabývaného majetku není cenou obvyklou;    

přičemž podezřelí jednali především s úmyslem opatřit neoprávněný prospěch prodávajícímu předmětného majetku, ačkoli k prodeji nad tržní (obvyklou) cenou nebyly splněny zákonné podmínky a byli srozuměni s tím, že státu může vzniknout škoda;

tedy v postavení úřední osoby úmyslně vykonávali svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu a v souvislosti s tímto způsobili škodu převyšující 316 111 406 Kč;

Skutkový stav a vývoj případu: 

• Oznamovatelka je politickou stranou bojující mj. za transparentní nakládání s veřejnými prostředky a proti protičeské xenofobii a rasismu.

• Dne 13.7.2017 doporučil pracovní tým ministerstva kultury zřízený příkazem ministra kultury č. 14/2017 a vedený Ing. René Schreierem, MBA, náměstkem ministra kultury pro řízení sekce ekonomické a provozní v nazvaném „Sdělení variant konstrukce případné finanční náhrady areálu velkovýkrmny prasat v Letech u Písku“, aby cena nemovitostí vedených na LV č. 232 pro k.ú. Lety Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, k.p. Písek („Vepřín) zahrnovala „motivační faktor výkupu“. Na str. 6 je pak bez bližších podrobností a seznatelného výpočtu uvedeno, že „rekapitulace výsledků rozpočtu podle Studie v této variantě č. 2 vyjádřena celkovou částkou činí 483 531 256 Kč včetně DPH“.

• Usnesením vlády ČR ze dne 21. srpna 2017 č. 609, ve znění Usnesení vlády ČR ze dne 23. října 2017 č. 766, došlo ke schválení záměru nabytí areálu velkovýkrmny prasat „v bezprostřední blízkosti pietního místa v Letech u Písku“, a to údajně ve veřejném zájmu státem. Veřejný zájem na dokoupení Vepřína podle usnesení vlády „spočívá především v zajištění důstojného pietního přístupu k obětem a uchování odkazu holocaustu (vzdělávání o holocaustu, připomínání a výzkum holocaustu) a dále v zachování a rozvíjení prvků identity Romů jako národnostní menšiny, podpoře vzájemného respektu, porozumění a spolupráce mezi většinou a menšinou, ochraně a zpřístupňování kulturního a historického odkazu a dědictví a v posílení postavení České republiky jako mezinárodního aktéra prosazování lidské důstojnosti a ochrany lidských práv a uchovávání odkazu holocaustu na mezinárodní úrovni.“

• Dne 23.11. 2017 došlo k uzavření kupní smlouvy mezi prodávajícím AGPI, a.s. , Vrcovice 64, 397 01 Vrcovice, IČ: 00112836, zapsaná v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. B 444 („Prodávající“) a státní příspěvkovou organizací MUZEUM ROMSKÉ KULTURY, Bratislavská 67, 602 00 Brno na prodej Vepřína za cenu  450 814 796,- Kč. Kupní smlouva neobsahuje informaci, na základě čeho byla stanovena kupní cena. 

• Muzeum romské kultury je organizace zřízena Ministerstvem kultury ČR a je oprávněna nakládat s majetkem státu, dle z. č. 219/2000 Sb. V kupní smlouvě ze dne 23.11. 2017 se uvádí, že „prohlašuje, že je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury a že na základě této smlouvy nabývá majetek ve prospěch České republiky“.

• Podle ust. § 12 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, platí, že „za úplatu lze nabývat pouze majetek, který splňuje předpoklady stanovené v ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a b) a příslušné organizační složce (§ 9) bude sloužit pro zabezpečení výkonu její působnosti anebo její činnosti, pokud nejde o nabytí ve veřejném zájmu“. Znamená to, že nabytí Vepřína státem za cenu 450 814 796 Kč musí splňovat rovněž podmínku veřejného zájmu.

• Veřejný zájem je neurčitý právní pojem. Nabytí Vepřína státem je bezpochyby v rozporu s veřejným zájmem na zákonnosti nakládání s veřejnými prostředky, na hospodárnosti nakládání s veřejnými prostředky, na zachování zaměstnanosti v regionu, na zachování konkurenceschopnosti českého hospodářství, na objektivním výkladu české historie a zneužívání tématu lidských práv k tunelování veřejných rozpočtů.

• Za účelem předstírání veřejného zájmu na celé transakci a nákupu Vepřína za 450 814 796 Kč byl Sekcí pro lidská práva při úřadu vlády ČR zpracován materiál s názvem „Veřejný zájem na ukončení provozu velkovýkrmny prasat“ pod č.j. V65/2017. Materiál ve verzi získané oznamovatelem není podepsán, ačkoli je označen jako právní analýza a skládá se z utajované a neutajované části (oznamovatel má dosud k dispozici pouze neutajovanou část).

• Znalecký posudek č. 2017/1096/19 na ocenění specifikovaného majetku – souboru nemovitých věcí (pozemky a stavby) zapsaného na LV 232 v k.ú. Lety (680770) a na LV346 v k.ú. Králova Lhota, okres Písek, vč. souborů technologií instalovaných v těchto nemovitých věcech, vše ve vlastnictví společnosti AGPI, a.s. se sídlem Vrcovice č. ev. 64, 397 01 Vrcovice, IČO: 00112836, cenou obvyklou zpracovaný S.O. spol. s r.o. se sídlem Praha 3, Žižkov, Strážní 1420/13, PSČ 130 00, IČ 25109197, zapsaná na základě Rozhodnutí Ministra spravedlnosti ČR čj.90/2006-ODS-ZN/5 ze dne 26. Května 2006, č.j. 603/2011-ODS-ZN/14 ze dne 22. března 2012 a č.j. MSP- 31/2016-OOJ-SZN/7 ze dne 15.8.2016 podle § 21 odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb. ve znění pozdějších předpisů do I. oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro ceny a odhady, oceňování majetku pro věci nemovité, nehmotný majetek, podnik, finanční majetek, věci movité, stroje a zařízení a způsob stanovení a stanovení převodních (zúčtovacích) cen mezi spojenými osobami (transferové ceny) ze dne 24. dubna 2017 zhotovený na základě objednávky Ministerstva kultury ČR ze dne 07.02.2017, č.j. MK 3022/2017 OIVZ, mj. na určení ceny obvyklé majetku, areálu výkrmny prasat v katastru obcí Lety a Králova Lhota, okr. Písek, zapsaného na listech vlastnictví 232 pro k.ú. Lety, obec Lety, a na listu vlastnictví 346 pro k.ú. Králova Lhota, obec Králova Lhota, vč. instalovaných technologií, pro účely Ministerstva kultury České republiky ocenil hodnotu Vepřína na 77 200 000 Kč. Následný dodatek tohoto posudku ze dne 27.7. 2017 zvýšil hodnotu Vepřína a příslušenství na celkem 134 703 390 Kč. 

• Podezřelí tak nepostupovali s odbornou péčí a svým jednáním porušili své povinnosti při hospodaření s majetkem státu, které pro ně vyplývaly z ustanovení § 12, 14 a § 47 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, využívat majetek, tj. peněžní prostředky státu účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu takových činností.

• Současně podezřelí se svým jednáním dopustili porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. a), f) ve spojení s § 45 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, neboť byli povinni plnit určené úkoly nejhospodárnějším způsobem, a svým jednáním porušili své povinnosti řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele a coby vedoucí zaměstnanci zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů a zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele, jak pro ně vyplývaly z ustanovení § 301 odst. 1 písm. d) a § 302 písm. f), g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

• Podezřelí, ač věděli o nesplnění zákonných podmínek, využili svůj zásadní vliv na rozhodnutí o schválení nákupu Vepřína za veřejné prostředky, který vyplýval z jejich pracovního zařazení a vedoucích funkcí, a cíleně prosadili schválení této transakce v rozporu s veřejným zájmem a vyplacení nepřiměřeně vysoké kupní ceny prodávajícímu Vepřína. Přitom věděli, že při dodržení řádného postupu a přezkoumání návrhu na zakoupení majetku státem za přemrštěnou nadhodnocenou cenu by tato transakce nebyla schválena a kupní cena prodávajícímu vyplacena. Věděli tedy, že vyplacením kupní ceny získá Prodávající neoprávněný prospěch ve výši většiny vyplacené kupní ceny, čímž současně způsobili poškozené České republice, zastoupené MŠMT, celkovou škodu ve výši nejméně 316 111 406 Kč (dosažená kupní cena 450 814 796 Kč a znalecký posudek na 134 703 390 Kč).     

Právní hodnocení: 

• Ze získaných podkladů o okolnostech celé transakce vyplývá, že podezřelí měli ucelenou představu o tom, že neoprávněným vyplacením nadhodnocené kupní ceny způsobí škodu na majetku státu a současně opatří Prodávajícímu neoprávněný prospěch, přičemž se vznikem tohoto protiprávního následku (resp. účinku) byli srozuměni. Podle názoru oznamovatele spočíval tzv. specifický úmysl podezřelých, kteří jednali jako úřední osoby s rozhodovací pravomocí, v cíleném ovlivnění celého procesu odkoupení Vepřína, aby Prodávajícímu umožnili neoprávněně získat veřejné prostředky v uvedené výši, přičemž jim bylo naprosto lhostejné, že tímto jednáním, v rozporu se zákonem (zejména s § 12 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích), odčerpají prostředky z veřejného rozpočtu.

• Za tímto účelem bylo vytvořeno přestírané zdání veřejného zájmu na odkupu Vepřína, neboť podezřelí od začátku věděli, že uvedený Prodávající by za jiných okolností, tj. nebýt jejich aktivního jednání a vytváření politického nátlaku, nemohl tuto vysokou kupní cenu nikdy získat. Podezřelí měli nepochybně postavení úřední osoby ve smyslu § 127 odst. 1 písm. d) (příp. písm. b) tr. zákoníku. V tomto postavení používali i svěřenou pravomoc, protože se podíleli na rozhodnutí o tom, komu a v jakém rozsahu budou poskytnuty prostředky z veřejného rozpočtu.

• Oznamovatel tak nemá žádné pochybnosti o tom, že podezřelí úmyslně jednali v rozporu především s právními předpisy, které se týkají hospodaření s majetkem České republiky, když v příčinné souvislosti s tímto právním jednáním způsobili na majetku státu značnou škodu a opatřili soukromému subjektu Prodávajícího prospěch celkového rozsahu.

• Podle § 220 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí porušení povinnosti při správě cizího majetku, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, přičemž přísněji bude potrestán, kdo způsobí tímto činem škodu velkého rozsahu.               

• Podstatou uvedeného trestného činu je tedy jednání, kterým pachatel porušuje povinnost, jež mu vyplývá ze zákona nebo ze smlouvy a spočívá ve spravování nebo opatrování cizího majetku a jímž vzniká škoda na cizím spravovaném nebo opatrovaném majetku, aniž by bylo třeba, aby se tím pachatel nebo někdo jiný obohatil nebo získal jinou výhodu. Takové jednání pachatele musí být úmyslné, úmysl musí zahrnovat nejen porušení uvedené povinnosti, ale též způsobení škody nikoli malé (§ 13 odst. 2 tr. zákoníku), zatímco ve vztahu ke škodě velkého rozsahu (nejméně 5 000 000 Kč ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku) jako okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby postačí zavinění z nedbalosti [§ 17 písm. a) tr. zákoníku].

• Trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se dopustí úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, přičemž přísněji bude potrestána, pokud podle odst. 3 písm. a) téhož ustanovení opatří takovým činem sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, resp. podle odst. 3 písm. b) téhož ustanovení způsobí takovým činem škodu velkého rozsahu. V daném případě bylo obviněným kladeno za vinu, že jako úřední osoby vykonávali svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu v úmyslu způsobit jinému škodu a jinému neoprávněný prospěch.

• Podstatou trestného činu tak je výkon pravomoci úřední osoby způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, a to úmyslně (§ 13 odst. 2 tr. zákoníku). V tomto případě je dán úmysl opatřit jinému prospěch. V daném případě podezřelí jednali v úmyslu způsobit jinému (České republice) majetkovou škodu a současně opatřit jinému (Prodávajícímu) majetkový prospěch. Pro naplnění znaků základní skutkové podstaty přitom není stanovena minimální výše škody ani prospěchu, ovšem jde o okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, pokud dosáhne částky nejméně 5 000 000 Kč, jde-li o prospěch velkého rozsahu podle § 329 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (ve smyslu § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku), resp. jde-li o škodu velkého rozsahu podle § 329 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku). I v tomto případě ve vztahu ke škodě značné, resp. značnému prospěchu jako okolnostem podmiňujícím použití vyšší trestní sazby postačí zavinění z nedbalosti [§ 17 písm. a) tr. zákoníku].

• Obecně lze uvést, že trestný čin je podle § 15 odst. 1 tr. zákoníku spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo věděl, že svým jednáním může způsobit takové porušení nebo ohrožení, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Podle § 15 odst. 2 tr. zákoníku se srozuměním rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.

• Zavinění se obecně musí vztahovat na všechny objektivně-deskriptivní znaky daného trestného činu, především tedy na jednání uvedené v příslušném ustanovení (zde porušení zákonné povinnosti opatrovat a spravovat majetek, resp. výkon pravomoci úřední osoby způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu), následek (v podobě porušení zájmu společnosti na ochraně majetkových práv, resp. na řádném výkonu pravomoci úředních osob) a příčinnou souvislost mezi jednáním a následkem.

• Není pochyb o tom, že ke spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 tr. zákoníku postačuje zavinění ve formě alespoň nepřímého úmyslu.

• Pokud v daném případě podezřelí věděli, že předmětná nadhodnocená kupní cena bude vyplacena subjektu, který nesplňoval podmínky pro její udělení, přesto podnikli všechny kroky k tomu, aby mu byla vyplacena, ač při jejich řádném postupu by k tomu nedošlo, museli nutně též vědět, že tím příjemci kupní ceny opatří neoprávněný prospěch a současně tím způsobí škodu jinému subjektu, a sice České republice. Při takovém skutkovém závěru je možno uvažovat jen o úmyslu přímém, jak bylo rozvedeno shora.

• Oznamovatelka žádá, aby orgány činné v trestním řízení učinily všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele. Oznamovatelka dále v souladu s § 158 odst. 2 trestního řádu žádá, aby byl do jednoho měsíce od tohoto oznámení vyrozuměn o učiněných opatřeních.
• Oznamovatelka dále sděluje, že s ohledem o to, že podezřelí jsou vysoce postavení vládní činitelé, lze předpokládat politické ovlivňování celého šetření s cílem zabránit spravedlnosti a nestrannému vyšetření celé transakce.

12. října 2018

Národní demokracie