DOPIS PREZIDENTU REPUBLIKY K PANDEMICKÉMU ZÁKONU

Zde jsou hlavní výhrady proti novele pandemického zákona:

Výhrady právní

Již původní pandemický zákon byl šitý horkou jehlou a je označován za paskvil. Novela byla spíchnuta ještě rychleji a schválena ve stavu legislativní nouze, i když je zřejmé, že ve stadiu rozvolňování a „učení se“ žít s virem jako s běžnou respirační nákazou žádná legislativní nouze není.

Byl porušen zákon o jednacím řádu poslanecké sněmovny. Nikoli kvůli detailům ohledně doby prodloužení jednání či doby hlasování. Ale tím, že nebyla dodržena desetidenní lhůta, po jejímž uplynutí se měl senátem vetovaný zákon projednávat.

Premiér deklaroval, že doufá, že zákon nebude nikdy použit, že jde jen o nástroj charakteru hasičské stříkačky pro případné hašení požáru na podzim. Proč tedy ten spěch se schválením? Protože ministr zdravotnictví sám vyvrátil slova premiéra, když řekl, že zákon bude použit hned 1. března, jinak by musel vyhlásit nouzový stav.

Zákon zavádí bezprecedentní omezení svobody lidí, například pomocí SMS s fikcí doručení. To odporuje článku 9 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Navíc bude možno přikázat občanovi „zdržovat se odděleně od ostatních“, přičemž není vysvětleno, co to v praxi znamená (na mysli zákonitě vytane detenční zařízení, jak je známe ze zpráv z Austrálie).

Vágní formulace zvyšují právní nejistotu – doplňující mimořádné opatření si může dovolit prakticky cokoli. Listina základních práv a svobod přitom stanoví, že meze práv a svobod mohou být upraveny jen zákonem (rozhodně ne mimořádným opatřením).

Orgány výkonné moci mohou omezovat základní práva a svobody občanů, zaručené Listinou základních práv a svobod, bez možnosti rychlého soudního přezkumu, tedy bez možnosti soudní ochrany, a bez nutnosti prokázat nezbytnost omezení.

Pokuty jsou pro běžné lidi likvidační – opticky byly sice sníženy, ale nyní má být ustoupeno od domluv a zahájeno tvrdé vymáhání pokut. V novele je přitom doporučeno přihlížet k horním hranicím pokut.

Výhrady odborné

Vědecké studie během oněch dvou let prokázaly, že řada „opatření“ byla naprosto neúčinná a  dokonce škodlivá – přesto se tato opatření objevují v novele pandemického zákona:

Nejtragičtějším bodem je opětované omezování a zavírání škol. Přitom bylo jasně dokázáno, že zavření škol nejenže nemělo efekt, ale způsobilo více škod než užitku a tzv. ztracené roky života již dětem nikdo nevrátí. České děti byly mimo školu nejdéle ze všech evropských zemí. WHO i UNICEF doporučují školy již nezavírat. Přesto se toto opatření v novele opět objevilo. Vláda je prostě nepoučitelná.

Dalším krokem postrádajícím logiku je zavírání venkovních sportovišť, koupališť, botanických a zoologických zahrad, venkovních trhů, veletrhů či výstav. Přitom je zřejmé, že venkovní přenos nákazy je zřídkavý. Zavření sportovišť jde zcela proti myšlence posilování imunity pomocí pobytu na čerstvém vzduchu a pomocí sportovních aktivit. Následkem zavření sportovišť byl prudký nárůstdětské obezity, zlenivění imunity a nárůst psychickýchnásledků. Rekordní počet dětí je dnes na antidepresivech.
Bylo prokázáno, že přes povrchy se infekce nešíří, a že tedy je plošná dezinfekce povrchů zbytečná. Přesto je v zákoně možný příkaz k používání dezinfekce.

Po dvou letech i dřívější zastánci testování uznali, že plošné testování zdravých osob je nesmyslné a neuvěřitelně finančně náročné. ECDC již v říjnu 2021 vydala instrukci s přehodnocením definice „případu“ a s doporučením testovat jen symptomatické jedince. Přesto je v zákoně opět plošné testování zdravých lidí včetně karantén nařízených zdravému člověku podle hesla „každý je podezřelý z nákazy“ – i když tento postup označil Nejvyšší správní soud za nezákonný.

Všechna opatření mohou být nařízena nikoli jen při epidemii, ale i při „nebezpečí jejího opětovného vzniku“. Podle některých vládních expertů je ovšem nebezpečí trvalé a všudypřítomné. Riziko zneužití zákona je tím vyšší, čím vyšší bude ochota ministra naslouchat rádcům z řad alarmistů. Zkušenosti z posledních dvou let mluví jasně: všichni jsme byli svědky vyvolávání strachu, děsivých prognóz s mrazákyplnými mrtvol v ulicích a kolapsu zdravotnictví. K tomu připočtěme historii téměř padesáti nezákonných mimořádných opatření, která jsou všechna pro futuro novelou zákona jako mávnutím kouzelného proutku zlegalizována. Živná půda pro zneužití zákona je zkypřena a pohnojena. Stačí jen zákon ve vhodné chvíli aktivovat a pak zasít semínko „nebezpečí opětovného vzniku epidemie“, přičemž ale epidemie SARS-Cov-2 není ani po dvou letech nijak definována.

A nedělejme si iluze o dočasnosti zákona. Původní verze byla časově neomezená, její platnost do 30. listopadu byla upravena pod tlakem veřejného mínění. Prodloužení platnosti zákona na neurčito je jen otázkou jednoho hlasování a jednoho přehlasování senátu.

Právě vetování zákona senátem po nedoporučení ústavně-právním výborem považuji za varovně vztyčený prst – vždyť i řada senátorů vládní koalice hlasovala proti novele. Zcela důvodně.

Vážený pane prezidente, zvažte prosím změnu svého postoje (koneckonců, jak sám rád říkáte, jen idiot nemění názory) a nepodepisujte tuto veskrze špatnou a nemravnou novelu. Děkuji.

MUDr. Vladimír Čížek, Frýdek-Místek, dne 19. února 2022

zdroj: https://pravyprostor.cz/dopis-prezidentu-republiky-k-pandemickemu-zakonu/