Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

BKP: Reakce na interview s biskupem Forgáčem pod názvem: „Požehnávanie párov v iregulárních zväzkoch? Na Slovensku sme na to málo pripravení.

Klademe první otázku: Co sledoval biskup Forgáč svým interview ve fokolarínském časopise Nové mesto? V souladu s Fiducia supplicans zmanipulovat slovenskou katolickou veřejnost, aby přijala ideologii homosexualismu.
Klademe i druhou otázku: Jaké metody k tomu Forgáč použil? Především metody psychologické manipulace založené na polopravdách, zámlkách, citové manipulaci, vyvolávání falešného soucitu a relativizaci morálních i duchovních hodnot. Konkrétně relativizuje cizoložství s cílem relativizovat i hřích homosexuality. Tím vytváří půdu pro rušení i ostatních Božích přikázání.

  • bkp-reakce-na-interview-s-biskupem-forgacem-pod-nazvem-pozehnavanie-parov-v-iregularnich-zv-zkoch-na-slovensku-sme-na-to-malo-pripraveni

Katolický postoj na bázi pravověrného učení církve vyjádřili po vydání Fiducia supplicans afričtí biskupové. Na rozdíl od slovenské KBS tuto rouhavou deklaraci jednotně zamítli. Biskup Martin z Malawi už ve vánočním kázání řekl: „Drazí věřící, rád bych nyní krátce reagoval nebo se zamyslel nad deklarací svatého stolce s názvem Fiducia Supplicans... Dokument nás žádá, abychom žehnali dvěma lidem stejného pohlaví jako jednotlivcům, ale ne jako páru. Takže tito dva lidé stejného pohlaví, kteří spolu předchozí noc spali jako pár a představují se nám jako pár, jsou žehnáni jako jednotlivci, ale z naší přítomnosti odcházejí jako pár... Jak je možné tvrdit, že se tím nemění autentické učení církve?!"

Náš postoj jako biskupů zde v Malawi, … nedovolíme doporučené žehnání svazků osob stejného pohlaví v našich diecézích. Je to pro mě velmi smutné, že poprvé v dějinách církve je dokument vydaný Svatou stolicí a podepsaný Svatým otcem odmítnut jeho spolubratry biskupy, a to veřejně odmítnut... Nemáme na vybranou. Nemůžeme dovolit, aby se v naší diecézi realizovala tak urážlivá a zjevně rouhavá deklarace. Ti, kteří vědí o našem odmítnutí tohoto dokumentu, nás obviňují z mnoha věcí. Především, že prý lpění na církevních pravidlech, na Písmu a tradici církve, nám brání účinně vykonávat naši zodpovědnost pastýřů. Někteří nám řekli, že bychom měli být ochotni zkoumat nové cesty a nové způsoby řízení místních církví, jako je například žehnání homosvazků. Někteří tvrdili, že bychom neměli být ideologicky rigidní ve své víře, v naší pastorační práci a ve vyučování víry. Místo toho nám řekli a nás povzbuzovali, abychom umožnili změnu našeho učení víry spolu s ideologickými, sociálními a politickými změnami, které se odehrávají ve světě, aby víra pak byla moderní, aby církev byla moderní… Naše odpověď na všechna tato obvinění je jasná. Prosíme, nechte si svoje lži pro sebe. Musíte posoudit sami, zda je správné před Bohem poslouchat takové špatné rady a poslouchat vás více než Boha… Vám všem, kteří nám takto radíte, odpovídáme: Nejsme idioti. My známe váš konečný cíl, který zde nebudu zmiňovat, ale my tuto deklaraci nepřijímáme.“  

Kamerunští biskupové po odmítnutí FS vydali prohlášení o několika bodech. Některé z nich uvádíme: „Tváří v tvář sémantickým zneužitím, jejichž cílem je zkreslit hodnotu skutečností a skutečný význam pojmů rodina, pár, manželé, sexualita a manželství… jednomyslně vyhlašujeme:
1. Lidská osoba je stvořena jako muž a žena: ‚Stvořil je jako muže a ženu‘ (Gn 1,26). Tato neměnná odlišnost, která je základem jejich vztahu a jejich vzájemného doplňování se, se naplňuje ve svazku manželství.
2.  Homosexualita falšuje a kazí lidskou antropologii a banalizuje sexualitu, manželství a rodinu, základy společnosti… V historii národů praktikování homosexuality nikdy nevedlo k rozvoji společnosti, ale je jasným znakem úpadku civilizací. Ve skutečnosti homosexualita staví lidstvo proti sobě samému a ničí ho.
3. Mimo manželský vztah mezi mužem a ženou je hluboká identita sexuality nepochopená, ukradená a zvrácená. V důsledku toho homosexuální činy nejsou ‚sexuální‘, ale jsou to ‚činy proti přirozenosti‘ (Ř 1,26).
4. Homosexuální svazky nejsou manželstvím. Zkreslují význam manželství tím, že jej redukují na neplodný, rozkoš hledající a zvrácený svazek: ‚hanebnou vášeň‘ (Ř 1,26).
5. Homosexualita není lidské právo. Je to odcizení, které vážně poškozuje lidstvo, protože se nezakládá na žádné hodnotě, která je vlastní lidské bytosti: je to odlidštění lásky, ‚ohavnost‘ (Lv 18,22). Její odmítnutí není v žádném případě diskriminací; je to legitimní ochrana stálých hodnot lidskosti tváří v tvář neřesti, která se stala předmětem nároku na právní uznání a dnes už i předmětem požehnání.
6. … gesto požehnání ‚homosexuálnímu páru‘ by se rovnalo podpoře této volby a této životní praxe. Sodomii však nelze uznat za objektivně spořádanou v souladu se zjevenými Božími záměry. … Proto vyhlašujeme za nepřípustnou jakoukoliv formu požehnání, ať už veřejnou nebo soukromou, která směřuje k uznání ‚párů stejného pohlaví‘ jako životního stavu.
8. V důsledku toho oficiálně zakazujeme jakékoliv žehnání ‚homosexuálním párům‘ v církvi v Kamerunu.“

Na rozdíl od afrických biskupů Forgáč už nehlásá katolické učení.

Citace Forgáče: „Máme takého človeka (sodomitu) odsúdiť alebo skôr máme myslieť na to, že aj on má právo na evanjelium a na Božie milosrdenstvo?“
Komentář: Právě proto, že má právo na evangelium a na Boží milosrdenství, jsme povinni nazývat hřích hříchem. V čem spočívá Boží milosrdenství? Nenechat člověka hynout ve hříchu, ale skrze pokání ho vést ke Spasiteli. Ukázat mu i na důsledek těžkého hříchu, kterým je věčné zavržení. Připomenout, že Boží milosrdenství má jednu podmínku, a tou je pokání. Pokud ho hříšník odmítá, odmítá i Boží milosrdenství. Říkat pravdu je pravá láska k hříšníkovi. Forgáč manipulačně jakoby brání člověka před odsouzením, ale ve skutečnosti tím maskuje odsouzení a odhození Božího zákona a Božích přikázání. Egoismus a nekajícnost zatvrzelého člověka se má stát všeobecnou normou místo Božích přikázání. V podstatě mu jde o prosazení ideologie LGBTQ+ na Slovensku. Slováci ale na to prý ještě nejsou zralí. Biskup Forgáč je proto musí pomalu, psychologickou manipulací, vést ke změně myšlení, aby tak i svou cyrilometodějskou víru, věrnost Kristu a pravdivé morální hodnoty národa vyměnili za morální zvrhlost, která se stala prioritou v dekadentní společnosti. To je ale opakem toho, co současná slovenská vláda, která stojí za morálními hodnotami, chce.  

Citace Forgáče: „Sú to veľké výzvy, na ktorých potrebujeme pracovať. Myslím, že na Slovensku sme na to málo pripravení.“
Komentář: Co je tou velkou výzvou? Fiducia supplicans, tedy žehnání homosvazkům. Legalizace sodomie s sebou nese i transgenderismus s operacemi tzv. změny pohlaví, což je drastické celoživotní mrzačení zmanipulovaných lidí. Forgáč přiznává, že chce na této velké výzvě pracovat. Mají k tomu posloužit nové psychologie, kterými už Forgáč zaměnil evangelium.
Poslední volby na Slovensku však ukázaly, že národ nechce přijmout homosexualismus s genderovou ideologií, protože nechce odhodit morální a duchovní hodnoty, které mu přinesli svatí Cyril a Metoděj a které zabezpečují spásu duše.  

Citace Forgáče: „Predtým, ako som odchádzal na synodu do Ríma, kontaktoval ma jeden mladý muž s tým, že cíti príťažlivosť k rovnakému pohlaviu. Povedal mi, že skúšal písať viacerým kňazom, no nik ho neprijal.“
Komentář: Forgáč i zde psychologicky manipuluje. Uvádí, že homosexuál se obracel na kněze a že prý ho nikdo nepřijal. To znamená, že mu nepotvrdili jeho hřích a hříšný život, jak to dělá pseudopapež Bergoglio. Ten homosexuálům opakuje: „Miluj se takový, jaký jsi…,“ jinými slovy, žádné pokání není třeba. Bergoglio kvalifikuje jako zločin takzvaného „nepřijetí“ varovat homosexuály, že je vážně ohrožena jejich spása. To, aby byli skrze pokání přijati do nebe, ho nezajímá. Naopak tzv. požehnáním je utvrzuje na cestě do záhuby.  

Citace Forgáče: „Mal som s ním (s homosexuálem) veľmi úprimný rozhovor a premáhal ma súcit a ľútosť, keď som videl, koľko utrpenia sa vojde do jedného života…“
Komentář: Co ale bylo plodem tohoto velmi upřímného rozhovoru, kdy Forgáče přemáhal soucit a lítost? Jistý světec, když k němu přišel hříšník, měl s ním tak velký soucit, že se rozplakal, protože vnímal, že je už na hraně věčného zavržení. To tak zapůsobilo na hříšníka, že i on se rozplakal a rozhodl se raději zemřít než znovu těžce hřešit. Forgáčova lítost je ale opačná. On vůbec nebere v úvahu věčné zavržení ani vysvobození v Ježíši Kristu a odpuštění hříchů v Jeho krvi. Kamerunští biskupové, kteří bojují za spásu duší, reagují zcela jinak než Forgáč, který je pod vlivem moderních rozkladných psychologií, a ne evangelia. Napsali: „Vyzýváme (homosexuály), aby se odvrátili od své mentality oběti, v níž se rádi považují za ‚oběti‘, za ‚slabé‘, či za utlačované ‚menšiny‘ a aby se obrátili k Bohu v duchu mnohých napomenutí Jeho Slova.“
Forgáč citově manipuluje a dělá z homosexuála téměř novodobého mučedníka. Proč neřekne, že důvodem jeho utrpení je hřích, kterého se nechce vzdát? Navíc, je veřejně známo, že ideologie homosexualismu prosazuje krutý systém juvenilní justice. Ta krade děti z dobrých rodin a dává je do adopce homosexuálům, kteří je pak sexuálně zneužívají. Jak strašnou životní tragédii prožívají tyto děti! Je to moře utrpení z psychických traumat a sexuálního zneužívání. Nad tímto utrpením už súcit a ľútosť Forgáče nepremáhá, nemyslí na to, koľko utrpenia sa vojde do jedného života…“

Forgáč má ale daleko větší vinu než nekající homosexuál, protože ho z pozice biskupa dává za příklad těm, kteří jsou na vážkách mezi pokáním a zatvrzelostí ve hříchu, aby pokání nekonali. Komu tím Forgáč slouží? Kristu, nebo antikristu?

Citace Forgáče: „... na záver mi (homosexuál) povedal jednu krásnu vec: ‚Len mi nepovedzte, že žijem dobre. Lebo ja viem, čo je hriech, a viem, čo je žiť v Božej milosti.‘“
Komentář: Tento hříchem zotročený člověk sám musel biskupa, který zradil evangelium a normou se mu staly moderní psychologie, varovat: „Len mi nepovedzte, že žijem dobre.“ Kamerunští biskupové prohlašují: „Bůh nechce smrt hříšníka, ale jeho obrácení k věčnému životu. Vyzýváme proto ty, kteří inklinují k homosexualitě, … aby se radikálně obrátili.“ Tuto krásnou věc biskup Forgáč homosexuálovi neřekl. Pravdivé řešení a cestu k vysvobození mu neukázal. Naopak, na cestě hříchu ho utvrdil.  

Citace Forgáče: „Bolo to krásne stretnutie, ktoré mi ešte viac otvorilo oči v tom, aby sme sa nesnažili byť exkluzívni, ale otvorili dvere pre všetkých, ktorí Boha úprimne hľadajú.“
Komentář: Tady Forgáč předvádí několikanásobnou psychologickou manipulaci:
1) Podává homosexuály jako lidi, kteří na prvním místě upřímně hledají Boha. To ale není pravda. Nekající homosexuálové naopak tvrdě razí požadavek, že je církev musí přijmout, legalizovat hřích homosexuality a zrušit Boží přikázání.
2) Forgáč odstraňuje Boží přikázání tím, že se prý nemáme snažit být exkluzivní.
3) Frází otevřít dveře pro všechny mu nejde o poslání církve – hlásat evangelium všemu stvoření a všechny vést skrze pokání ke spáse. On sleduje to, co Bergogliánská anticírkev: vnést skrze homosexuály do církve nekajícnost jako normu, tedy už hřích nenazývat hříchem. Zároveň tím odstraňuje Spasitele. Tím zatarasí cestu spásy pro všechny.
4) Už ne Bůh a Jeho přikázání, ale nekající hříšník je nejvyšší normou. Objektivní morální normy jsou vyřazeny a nahrazeny subjektivním přístupem. To je nové učení Bergogliovy pseudocírkve, vyjádřené v Amoris laetitia a ve Fiducia supplicans, která stahuje na ty, kdo se jí podřizují, anathemu.

Závěr: Veřejnou propagací Fiducia supplicans, která legalizuje donebevolající hřích sodomie, a dokonce ho žehná, stáhl na sebe pomocný biskup Marek Forgáč z Košic exkomunikaci latae sententiae a zároveň trest Boží anathemy, tedy vyloučení z tajemného těla Kristova za hlásání sodomského antievangelia (srov. Gal 1,8-9). Pokud dotyčný nebude konat veřejné pokání a zemře v nekajícnosti, bude jako kacíř věčně zavržen.
Připomínáme, že hlavní vinu za to, že slovenští biskupové skrze KBS přijali Fiducia supplicans, má předseda KBS, Mons. B. Bober. Jmenovaný se vyloučil z katolické církve rovněž prosazováním sodomského antievangelia FS. Za to na sebe stáhl exkomunikaci latae sententiae a zároveň Boží anathemu.
Slovenští biskupové jsou si vědomi, že dle Písma svatého (Gal 1,8-9), dle věroučné buly Cum ex apostolatus officio, dle církevních otců (sv. Cyprián, sv. Jeroným, sv. Augustin…) a dle učitelů církve (sv. Robert Bellarmine, sv. Alfons z Liguori, sv. František Saleský…) papež, který je zjevný heretik, sám sebe vyloučil z církve, a proto nemůže být její hlavou. Skrze Fiducia supplicans nastala transformace katolické církve na anticírkev New Age. Bergoglio je hlavou této nové entity, této sekty, on není Svatým otcem. Tuto pravdu rovněž zopakoval a zdůraznil i bývalý nuncius v USA, arcibiskup C. M. Viganò.  
KBS za biskupy Slovenska přijala nové antievangelium FS, skrze které nastává změna uvnitř katolické církve. V podstatě je to zrada Krista a přijetí ducha antikrista. Pokání pro slovenské biskupy spočívá v tom, aby se nyní osobně a veřejně zřekli Fiducia supplicans a tím se oddělili od Bergogliovy anticírkve se sodomským antievangeliem. Toto antievangelium vyřazuje Credo i Dekalog. Slovenští biskupové ať se pokrytecky neodvolávají na české biskupy, ale ať si vezmou příklad z biskupů sousedního Polska, Maďarska, a dokonce i Ukrajiny, kteří Fiducia supplicans odmítli. Rovněž ať jsou jim příkladem biskupové Afriky a jejich jasný postoj vůči této heretické, rouhavé a amorální deklaraci.

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři

29. 7. 2024

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Komentáře  

#1 Holystr 2024-08-02 19:07
Zdá se že moudrý Bůh Hospodin ve svém zázračném stvoření ustanovil oboupohlavnost mnohých živočichů. Také je zajímavé že stvořil třeba hmyz který má sát člověku krev. To bych jako pomstu svému bližnímu skutečně nevymyslil.
Citovat

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře