Benešovy dekrety, znásilnění v Terezíně, 40 tisíc “úkáček” ročně a pokus o převrat v plném proudu.

Jednoznačně odsuzujeme prolomení Benešových dekretů (nebo spíše jejich obejití – abolici) v případě kauzy údajných nároků dědičky rodu Walderode. Národní demokracie má ve svých stanovách jako nedotknutelnou součást svého programu tezi o nepřípustnosti změn poválečného uspořádání.

Nechceme zabíhat do historických souvislostí – odsun sudetských Němců se stal a nemůže se odestát. Chápeme, že při uplatnění kolektivní viny mohlo vnímat (a dosud vnímá) mnoho těchto našich bývalých spoluobčanů či jejich potomků tuto událost jako křivdu – současný stát, ale ani my, jako pronárodní opozice, se však nemá za co omlouvat a nenese na něm vinu, tak jako nenesou ani dnes žijící potomci Němců vinu za konání svých otců a dědů. V tomto smyslu nemáme zájem toto bolestivé téma otevírat.

Důrazně však musíme odmítnout majetkové nároky těchto osob, které znamenají pro české občany (kteří rovněž nenesou žádnou zodpovědnost za tyto přes 70 let staré události) znejistění právních a vlastnických vztahů, zvláště, když soudy aktivistickým způsobem Benešovy dekrety obcházejí. Národní demokracie dlouhou dobu nepovažovala za aktuální otázku Benešových dekretů řešit, v tuto chvíli se k ní ale musí vyjádřit připomenutím už zmíněné teze ze svých stanov: “Národní demokracie je proti jakýmkoli revizím poválečného uspořádání našeho území.”

Verdikt královéhradeckého soudu je takovou revizí tohoto uspořádání a může se stát precedentem v dalších probíhajících i budoucích sporech. V tom vidíme jeho zásadní nebezpečí.

Bohužel takovýchto kontroverzních rozhodnutí našich soudů v poslední době nebezpečně přibývá. Vzpomeňme jen rozsudek Ústavního soudu, jímž legalizoval diskriminaci ruského občana ze strany hoteliéra nebo rozsudek Nejvyššího soudu v kauze ČSSD s advokátem Altnerem. Máme strach, aby se nejednalo o cílený rozvrat justice a naděje občanů ve spravedlivý proces.

Den po této zásadní události došlo v českých médiích k zveřejnění případu znásilnění šestnáctileté české dívky z Terezína “německým migrantem”. Protože média poněkud překvapivě (a v rozporu s dosavadním konáním) uvedla etnickou příslušnost kriminálníka, vzbuzuje v nás tento čin pocit, že má pouze odlákat mediální pozornost od výše zmíněného tématu Benešových dekretů.

Považujeme nicméně za důležité se vyjádřit i k tomuto tématu a uvést některé nepravdy na pravou míru. Tento bestiální čin je třeba co nejpřísněji potrestat. Připomínáme svůj slib, který jsme dali před několika lety na Táboru lidu v Praze, když jsme řekli, že “pokud bude ze strany migrantů zkřiven jediný vlas českému občanovi, poženeme vládu k odpovědnosti.”

Je to přesně ten typ události, za který vláda nese odpovědnost nejen nepřímo, přeneseně, symbolicky nebo obrazně, ale vysloveně přímo, protože alternativní média odhalila, že se nejedná o migranta, ale běžence, který dostal azyl od české vlády. Není to tedy uprchlý německý migrant, ale člověk požívající azyl od české vlády, který byl z Německa vyhoštěn ne do země původu, ale do země, která mu azyl poskytla.

V tomto smyslu je za znásilnění dívky odpovědný ministr vnitra Jan Hamáček nebo jeho předchůdce ve funkci Milan Chovanec (oba ČSSD). Tito pánové nesou za tento čin politickou odpovědnost.

Celý případ je tak ukázkou nesmyslnosti udělování azylu “uprchlíkům”, protože se ukazuje, že jde o lidi, kteří jsou pro Českou republiku naopak bezpečnostním rizikem. To, že byl “nelegální migrant” udělením azylu “zlegalizován”, ukazuje trend, kterým vládní reprezentace jednotlivých států obcházejí vůli vyjádřenou odporem lidu k migraci tím, že migraci na nejvyšší úrovni legalizují (Marakkéš, Globální pakty, udělování víz apod.). Národní demokracie několikrát ve svém programu deklarovala, že je proti jakékoli migraci, nejen té nelegální, ale i té “legální”.

V našem programu z roku 2018 stojí: “Odmítáme nejen jakoukoliv nelegální migraci, což by mělo být v právním státě samozřejmostí, ale i tzv. legální migranty z Afriky a Asie (nechceme ani ty, kteří pobývali nějaký čas u našich sousedů a chtěli by se k nám nyní přesídlit). Odmítáme kamuflování migrace tím, aby se zde trvale usazovaly tisíce kulturně odlišných migrantů pod falešným krytím lázeňského pobytu, studentských víz apod.”

Z toho důvodu musíme odmítnout i skandální navyšování počtů migrantů z Ukrajiny (až 40 tisíc ročně), které nedávno schválila Babišova vláda. Ačkoli tito lidé přicházejí z nám bližšího kulturního okruhu, nejsou ani oni přínosem pro český stát. Jednak snižují mzdy a vytlačují tak české lidi z pracovního trhu, čímž přispívají za souhlasu vlády se snižováním životní úroveň obyvatel České republiky. Za druhé své mzdy posílají do svých domovů mimo naši republiku, výdělky zahraničních montoven rovněž masivně odcházejí mimo naši zemi, takže jediným “přínosem” je zvýšená kriminalita, tlak na růst cen ubytování a podobně. Národní demokracie by naopak pobídky pro zahraniční pracovníky zakázala a vytvářela by tlak na podniky, aby české zaměstnance adekvátně platily. Pokud by takové společnosti z České republiky odešly směrem na východ, nebyla by to pro republiku žádná škoda. Řešením nedostatku tuzemských pracovních sil by byl námi navržený program oddlužení lidí v exekuci, jenž však vláda a někteří poslanci, jimž byl návrh zaslán, ignorují.

Ani tento krok vlády zaměřený proti našim občanům však nemůže být důvodem, abychom měli radost z protivládních demonstrací, které se poslední týdny v Praze i ve zbytku republiky konají. Proti vládě Andreje Babiše máme sto a jednu výhradu, ale odmítáme snahu o puč řízený z ulice a placený ze zahraničí nadnárodními kmotry jako je George Soroš. Aktivisté a umělci vystupující na těchto protistátních akcích jsou buď užitečnými idioty, nebo jsou dokonce součástí spiknutí řízeného a placeného z ciziny, čímž se dopouštějí trestného činu vlastizrady.

Vyzýváme vládu Andreje Babiše, aby začala urychleně řešit problematiku ze zahraničí placených neziskových organizací a aby přijala taková opatření, která zabrání pokusu o převrat, kterého jsme v poslední době svědky.

předsednictvo Národní demokracie

v Praze dne 20. června 2019