Facebook Twitter RSS

Přihlášení | Registrace

Odhlásit se

O CFP!  | 

České nezávislé zpravodajství » Ze světa » Války » Z AVIA.PRO (31.5.2024):

ads

Z AVIA.PRO (31.5.2024):

Podrobnosti
ze světa / Války|
31. květen 2024|
avia.pro|
7767 x

Americká letadlová loď je v plamenech! Huítsiové, v Rudém moři, zaútočili na letadlovou loď Dwight Eisenhower

Vojenský představitel jemenských povstaleckých Huítsiů oznámil, že v Rudém moři byly odpáleny balistické a okřídlené rakety na americkou letadlovou loď Dwight Eisenhower. Podle mluvčího povstalců se Huítsiům podařilo dosáhnout přímého a přesného zásahu. Potvrzení těchto tvrzení však v této chvíli chybí. I kdyby k zásahu došlo, je nepravděpodobné, že by Pentagon nějakým způsobem potvrdil zásah své letadlové lodi, neboť by to negativně ovlivnilo pověst celé americké letecké úderné skupiny v Rudém moři a zpochybnilo koncept její bezpečnosti.

  • z-avia-pro-31-5-2024
Podle Huítsiů byla část letadlové lodi zasažena plameny, ale pravděpodobně nedošlo k žádným kritickým škodám.

Posílení moderní výzbroje Huítsiů

Írán údajně předal Huítsiům moderní balistické rakety středního doletu Ghadr, schopné zasáhnout cíle až do vzdálenosti 1800 až 2000 kilometrů. To výrazně posiluje potenciál Huítsiů v konfrontaci se západními a izraelskými regionálními silami. Předání těchto raket podtrhuje strategické partnerství mezi Íránem a Huítsii. Jeho cílem je oslabit vliv USA a jejich spojenců v Rudém moři.

Íránské balistické rakety Ghadr jsou mocné zbraně, schopné zasáhnout velké námořní cíle i na značnou vzdálenost. Jejich předání Huítsiům značně komplikuje úkol zajistit zde regionální bezpečnost pro americké a jim spojenecké lodě. Poukazuje to rovněž na íránské odhodlání poskytnout svým regionálním spojencům přímou podporu a posílit jejich bojové možnosti.

Operace Huítsiů v Jemenu

Kromě konfrontace se Západem a Izraelem v Rudém moři, provádějí Huítsiové rovněž úspěšné operace na území samotného Jemenu. Aktivně sledují stoupence bývalého prezidenta Alího Abdalláha Sáliha a posilují tak své pozice v zemi. Bezpečnostní složky povstaleckého hnutí oznámily zatčení několika jemenských agentů zpravodajské buňky, napojené na západem podporovanou vládu v Adenu. Jednotka, známá jako" 400 Squad", je rozmístěna v západní části Jemenu, kontrolovaného Huítsity. Zde shromažďuje informace o umístění skladů zbraní a dalších vojenských zařízení. 

Tyto akce ukazují vysokou organizovanost a účinnost Huítsiů v boji proti vnitřním i vnějším protivníkům. Zatčení agentů, spojených s vládou v Adenu, svědčí o vysoké úrovni jejich zpravodajských schopností i možností předcházet hrozbám, které by mohly uškodit jejich hnutí.

Důsledky pro region a mezinárodní reakce

Útok na americkou letadlovou loď může mít pro region vážné následky. Pokud se potvrdí zásah  "Dwight Eisenhowera", bude to vážná rána pro reputaci USA a zpochybní to účinnost jejich námořní strategie v Rudém moři. To by mohlo vést ke zvýšení napětí v regionu a zvýšení vojenské přítomnosti USA a jejich spojenců.

Huítsiové nicméně uvedli, že jsou připraveni ukončit své útoky, pokud Izrael ukončí vojenskou operaci v Pásmu Gazy.

 
--------------------------------------------------------------
 
Začala druhá fáze příprav NATO ke konfliktu s Ruskem

Maďarský premiér, Viktor Orbán, varoval, že Evropa přešla do druhé ze tří fází příprav na potenciální vojenský konflikt s Ruskem. Podle Orbána, citovaného maďarským informačním portálem Hirado, je současná fáze přípravou a kontinent se nachází jen "centimetry" od začátku reálných bojů.

"Válka nezačíná okamžitě, prochází třemi fázemi: diskusí, přípravou a následnou destrukcí. Jsme již za hranicí diskuse a naše analýza ukazuje, že jsme blízko nástupu reálné hrozby destrukce," zdůraznil Orbán.

Maďarský premiér ve svém projevu také vyjádřil kritiku na adresu NATO a prohlásil, že Aliance se snaží vtáhnout celou Evropu do konfliktu s Ruskem. Orbán připomněl, že NATO je ze své podstaty obranným blokem, nikoli iniciátorem vojenských akcí, a přirovnal rozšíření alianční mise na Ukrajině k "hašení požáru plamenometem".

 
------------------------------------------------------
 
Stoltenberg vyzval, aby EU vyčleňovala pro Ukrajinu, každý rok,  40 miliard EUR

Generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg, prohlásil, že vojenská pomoc Ukrajině se musí stát systematickou. Prohlásil, že hodlá požádat spojence, aby Ukrajině přidělovali zhruba 40 miliard eur ročně. Zajímavým je, že Stoltenbergovo prohlášení zmiňuje právě euro, což naznačuje touhu USA přesunout lví podíl financování Kyjevského režimu právě na Evropu.

"Je třeba zajistit předvídatelnost poskytování vojenské pomoci Ukrajině," zdůraznil Stoltenberg.

Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje nejenom vojenskou pomoc, ale i předvídatelnost tohoto financování, což zemi umožní plánovat svou obranu a protiofenzívní operace.

Stoltenbergova prohlášení potvrzují, že NATO považuje podporu Ukrajiny za svou dlouhodobou strategii. Svědčí o tom i pokračující tlak USA na evropské spojence, aby zvýšili svůj finanční příspěvek na podporu Ukrajiny.

 
--------------------------------------------------------
 
Německo schválilo kyjevské údery na ruské území

Německá vláda udělila Ukrajině povolení k použití německých zbraní k útokům na ruské cíle, informoval deník Der Spiegel. Toto rozhodnutí je  dalším krokem k eskalaci konfliktu, zejména na pozadí přidělování vysoce přesné německé dálkové munice.

Podle listu The New York Times, krom toho američtí činitelé očekávají, že první útoky na ruské cíle, a to za použití amerických zbraní, by mohly začít v nejbližších hodinách či dnech.

Toto německé rozhodnutí a očekávání amerických úřadů vyvolává v mezinárodním společenství vážné obavy. Někteří experti se obávají, že by to mohlo vést k eskalaci konfliktu a zvýšení napětí v regionu.

Ruská strana zatím, toto rozhodnutí Berlína, nekomentovala.

 
-------------------------------------------------------------
 
USA povolily Ukrajině zasahovat ruská pohraniční území jejich zbraněmi

USA povolily Ukrajině použít své zbraně k úderům na území Ruska. Potvrdil to mluvčí ukrajinského prezidenta Sergej Nikiforov.

Povolení má však, podle něj, určitá omezení - zbraně lze použít pouze v pohraniční charkovské oblasti. Toto rozhodnutí Washingtonu může vést k velmi vážné eskalaci, protože Kyjev může začít používat, namísto dronů a dělostřelectva, systémy HIMARS a další zbraně.

Ruská strana na takové rozhodnutí USA zatím nereagovala, nicméně důsledky pro Washington mohou být velmi vážné, před čímž Moskva již dříve varovala ukrajinské spojence.

 
---------------------------------------------------------
 
Litevské ministerstvo zahraničí nevyloučilo údery na ruské objekty v Bělorusku

Litevský ministr zahraničí, Gabriel Landsbergis, prohlásil, že Ukrajina má právo útočit na ruské vojenské cíle na běloruském území. Toto prohlášení bylo učiněno během rozhovorů s médii a zdůrazňuje současné napětí v regionu.

Běloruská strana se k prohlášení litevského ministra zahraničí zatím nevyjádřila, nicméně to zesiluje velmi vážné napětí na pozadí pokračujícího ukrajinského konfliktu.

Ukrajina však již dříve oznámila, že neplánuje útočit na běloruské území, pokud jí odsud nebude hrozit ohrožení.

Odborníci upozorňují, že vzhledem k tomu, že již ukrajinští spojenci schválili údery na ruské území, a to západními zbraněmi, napětí v regionu nadále poroste.

 
------------------------------------------------------------------
 
Země severní Evropy podpoří vstup Ukrajiny do NATO

31. května se ve švédském hlavním městě Stockholmu konal třetí summit Ukrajina - Severní Evropa, kterého se zúčastnili zástupci Ukrajiny, Švédska, Dánska, Norska, Islandu a Finska. Na závěr setkání bylo přijato společné prohlášení, ve kterém se severské země zavázaly podpořit Ukrajinu v otázkách vstupu do NATO a integrace do Evropské unie.

"Legitimní místo Ukrajiny v NATO. Budeme nadále podporovat Ukrajinu na její cestě k členství... budeme zvyšovat naše společné úsilí na podporu vstupu Ukrajiny do EU, " píše se v textu prohlášení, zveřejněném na webu ukrajinského prezidenta - Vladimira Zelenského.

Německý kancléř ,Olaf Scholz, již dříve, během komunikace s občany, připustil, že Ukrajina se během příštích 30-ti let nemusí stát členem NATO. Naopak, hlava Vojenského výboru NATO, admirál Rob Bauer, zase v březnu prohlásil, že otázka členství Ukrajiny v Alianci je již vyřešena, ale pokračuje diskuse o tom, "kdy se to stane a co je k tomu zapotřebí". V září 2022 Zelenskyj oznámil, že podá žádost o vstup do NATO, a to ve zrychleném řízení. Generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg, však zároveň prohlásil, že plnohodnotné členství Ukrajiny v alianci není během ozbrojeného konfliktu možné.

 
------------------------------------------------------------
 
Útok na Bělorusko: NATO nevyloučilo údery na vojenské základny v Bělorusku

Ukrajina může udeřit na území Běloruska - takové prohlášení učinil litevský ministr zahraničí, Gabrielus Landsbergis, 31.května. Ukrajina má podle něj právo útočit na ruské vojenské cíle umístěné na území Běloruska.

Podpora Litvy a společné cvičení

Ve stejný den litevská vládní šéfka, Ingrida Šimoniteová, uvedla, že Vilnius by v případě potřeby mohl vyslat na Ukrajinu vojenské specialisty, aby vycvičili ukrajinské vojáky. Poznamenala, že Litva se, ještě před zahájením zvláštní vojenské operace, zabývala "společným cvičením" s Ukrajinou — podobná interakce má "dlouhou historii".

Ruský prezident, Vladimir Putin, naopak již dříve poukázal na spolehlivost vztahů mezi Moskvou a Minskem a zdůraznil, že Bělorusko je součástí spojeneckého státu. To znamená, že jakékoliv agresivní akce proti Bělorusku budou považovány za agresi proti Rusku. Jakékoliv údery na území Běloruska tak mohou vést k vážným následkům a eskalaci konfliktu.

První náměstek ministra zahraničí běloruské Státní rady, Pavel Muravejko, 26. dubna prohlásil, že situace na hranici Běloruska s Polskem a pobaltskými státy je, kvůli aktivitám Západu stále napjatější a výbušnější. Varoval, že to může vést buď k vážné, rezonující, rozsáhlé provokaci nebo přímo ke konfliktu. Akce Západu a prohlášení ukrajinských a litevských politiků toto napětí zhoršují a představují další hrozbu pro místní regionální bezpečnost.

Strategická rizika a mezinárodní důsledky

Prohlášení Litvy o možnosti ukrajinských úderů na Bělorusko a vilniuská podpora Kyjevského režimu představují vážná strategická rizika pro celý tento region. Tyto akce mohou vést k eskalaci konfliktu a zapojení dalších stran do vzájemné konfrontace. Rusko, jako spojenec Běloruska, bude nuceno reagovat na jakékoliv hrozby vůči svému spojenci, což může vést k rozšíření bojů a zvýšení počtu obětí.

Je nutné poznamenat, že na začátku konfliktu neměla Ukrajina prostředky k úderům na běloruské území, ale nyní jsou ukrajinské zbraně schopny zasáhnout cíle prakticky na celém území sousední země. Vzhledem k relativně malému množství prostředků protivzdušné obrany se to může stát velmi vážným problémem.

Situace se zhoršuje také tím, že Západ již nalezl vhodná místa pro umístění svých jaderných zbraní a je zřejmé, že tento cíl by se pro ně mohl stát jedním z prvořadých.

 
------------------------------------------------------------
 
KLDR odpálila 18 balistických raket

Velení KLDR pokračuje v demonstracích síly proti svým odpůrcům. Mezi ně patří především Jižní Korea, Japonsko a Spojené státy americké. Severokorejská armáda provedla v poslední době velkolepý start řady balistických raket krátkého doletu.

Na záběrech, zveřejněných severokorejskými médii, je vidět, jak je několik univerzálních odpalovacích zařízení seřazeno tak, aby současně vystřelilo 18 raket.

Odborníci poznamenávají, že takové demonstrace zbraní mohou mít i vnitřní politické cíle, včetně posílení autority vojenského vedení a zvýšení vlasteneckých nálad mezi obyvatelstvem. Vnější cíle jsou, pravděpodobně, spojeny se snahou demonstrovat sílu a ochotu Severní Koreje hájit své zájmy v regionu.

Reakce Jižní Koreje a Japonska, na tuto demonstraci, byla předvídatelná: Odsoudily kroky Severní Koreje a vyzvaly k zesílení sankcí a mezinárodního tlaku na Pchjongjang.

 
---------------------------------------------------------------

Rusko v květnu převzalo, v charkovské oblasti,  kontrolu nad 300 kilometry čtverečními

Ruské jednotky srovnaly frontu v oblasti Volčanska a Charkova a během května osvobodily asi 300 kilometrů čtverečních území na severu regionu. Oznámil to Vitalij Gančev v rozhovoru pro RIA Novosti.

Gančev poznamenal, že ukrajinské jednotky stahují do Charkovské oblasti rezervy a západní výzbroj, ale nedosahují tam reálných úspěchů. Zdůraznil, že informace, šířené ukrajinskými médii o přípravě "pěsti", protiútocích a údajném převzetí Belgorodu, neodpovídají skutečnosti.

"Ve skutečnosti je obrázek jednoduchý. Naše fronta se vyrovnala v oblasti Volčanska a v Charkovské oblasti. V průběhu května již mají naše jednotky na severních územích Charkovské oblasti jisté úspěchy. Definitivně osvobozeno a již vyčištěno od nacistů je 13 osad — asi 300 kilometrů čtverečních plochy," prohlásil Gančev.

Ruské jednotky navíc uspěly na Kupjanském směru, tam osvobodily  pět osad. Ganchev označil tento postup za poměrně rychlý a úspěšný.

 
 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře

Nejčtenější za poslední týden