Atomový Pesach

Není známo, zda Izrael v reakci na íránské vzdušné útoky použije některé z odhadovaných 80 jaderných zbraní, které Izrael vlastní. Jaderný útok Izraele na Írán by měl za následek radioaktivní spad na souseda Íránu, Pákistán. Za takových okolností by pákistánské vládě (státu vlastnícímu atomové zbraně) nezbylo nic jiného, než vyhlásit Izraeli válku a zaútočit na hebrejský národ atomovými arzenály tajně umístěnými v Turecku, aby se k národu dostala co nejdříve a nedala hebrejské zemi čas na reakci. Zničení Izraele by nevyhnutelně vedlo k tomu, že Turecko opustí NATO.

Pokud Turecko opustí NATO, pak celá aliance ztratí přístup k Černému moři a nakonec ruské jednotky dostanou rozkaz postoupit na Charkov, Dněpropretrovsk, znovu dobýt město Cherson, napadnout Nikolajev a nakonec dosáhnout Oděsy a Podněstří, které tato území poprvé od roku 1991 a 1990 spojí přímo s Ruskem. To by znamenalo konečně zabrat celou jižní polovinu Ukrajiny, obydlenou rusky mluvícími, a ponechat zbytek Ukrajiny jako vnitrozemský stát.

Ukrajinská vláda, která je v tomto scénáři na pokraji kolapsu, použije, smíšené sebevražedné oddíly F-16 dodané NATO jako platformu k úderům na ruské cíle v malých výškách (pod radarem) v původních hranicích Ruské federace. Rusko by nemělo žádný způsob, jak zjistit, zda F-16 vstupující do jeho vzdušného prostoru jsou ukrajinské nebo NATO, a pak by bylo nuceno v odvetě zaútočit na Moldavsko a donutit vládu Běloruska, spojence Moskvy, k vyhlášení války Ukrajině.

Vzhledem k tomu, že Lukašenkova vláda již vlastní jaderné zbraně dodané Ruskem a má na svém území ruské jednotky, a protože ruská okupace Moldavska by pro Rumunsko představovala vážnou hrozbu, NATO by nemělo jinou možnost, než přerušit Suwalkiho linii spojující Bělorusko s ruskou enklávou Kaliningrad. ruské město, které leží na západě zcela oddělené a sjednocené pouze díky suwalkské linii, která spojuje Bělorusko, spojence Moskvy. Kalinigrad se stal pro ruskou vládu tím, čím byl Západní Berlín pro Západ, když byl mezi červnem 1948 a květnem 1949 blokován Stalinem. Tento akt by donutil Rusko zaútočit na Litvu, Lotyšsko a Estonsko a odveta NATO by spočívala ve zničení ruské flotily v Baltském moři.

Rusko by odpovědělo vytvořením linie na východním okraji severního Atlantiku, kde by každá loď plující do Evropy nebo Středozemního moře byla kontrolována zda nepřeváží zbraně nebo materiály použitelné k jejich výrobě. 

NATO by ignorovalo ruskou karanténu v Evropě a Středozemním moři a zaútočilo by na hladinové lodě ruských flotil v Severním moři a také ve Středozemním a Rudém moři, přičemž by k tomu použilo evropské flotily, protože příprava americké námořní reakce by trvala měsíce.

NATO by však nebylo schopno nic udělat tváří v tvář výkonným ruským ponorkám s jaderným pohonem a velmi tichým ponorkám s konvenčním pohonem, které mají schopnost nést protilodní střely, které by díky své velké rychlosti a velkému počtu a kvůli doplňkovému použití ponorných dronů zničily evropské přístavy a hladinové lodě NATO v Evropě. ponechávajíc evropský námořní obchod zcela bezbranný vůči válce s ponorkami a drony, které jsou nekonečně pokročilejší než ponorky používané Německem během první a druhé světové války.

Od té chvíle by Evropa neměla jinou možnost, než začít soustředit 2 000 stíhaček, které má NATO v Evropě, na hranicích, aby útočily na ruské cíle postupující v pobaltských zemích a na Ukrajině.

V takové situaci by mohla být ruská raketa odpálena nad nějakou neobydlenou oblastí námořního nebo pozemního území NATO, jako varovný výstřel, na který by NATO odpovědělo masivním bombardováním Kalinigradu. Než Rusko přijde o své rakety Iskander-M v Kalinigradu, které nesou taktické jaderné zbraně, bude nuceno použít tyto rakety proti cílům v Evropě.

NATO by okamžitě odpovědělo všemi 160 taktickými jadernými zbraněmi (s nižší výbušnou silou než strategické), které NATO vlastní v Evropě, aby zaútočilo na vojenské cíle v Bělorusku, západním Rusku a dokonce i na části Ukrajiny, které již ruské síly obsadily. V reakci na to by Rusko odpálilo rakety z bombardérů Tupolev 160 a Tupolev 95 spolu s pozemními raketami, které mají dohromady kapacitu okamžitě odpálit 300 jaderných hlavic, jejichž ničivá síla by byla nejméně 5 000 tun TNT, nebo dokonce 15 000 tun TNT nebo více, bez použití obávaných vodíkových bomb na obou stranách, ale stále s bilancí nejméně 1 milion mrtvých za 3 hodiny, k čemuž by se přidal další milion a půl zraněných, kteří by v následujících měsících podlehli v důsledku závažnosti svých zranění a účinku radiace na jejich těla.

Ale i kdyby se tato jaderná válka nezměnila v totální jadernou válku, ale v taktickou jadernou válku, jako je ta, která je zde popsána, globální obchod by byl zničen a světové ekonomice by trvalo dlouho, než by se vzpamatovala z evakuací a materiálních, finančních a samozřejmě lidských škod konfliktu, jehož konečný výsledek je záhadný a děsivý.

 Napsáno exklusivně pro www.czechfreepress.cz a www.czechfreepress.info

Překlad CFP!

------------------------------------------------

Diego Daniel García vystudoval antropologii na Uruguayské státní univerzitě a publikoval články v angličtině a srbštině pro známý ruský portál geopolitica.ru.

Celé desetiletí pracoval jako spisovatel a vydával tituly v angličtině (pod pseudonymem Pyotr Volkov). Dlouhá cesta vyjádřená jeho dvěma díly - "Horizonty čtvrté politické teorie" (2019) a "Geopolitika apokalypsy" (2020) - sahá od starověkých náboženství, vývoje křesťanského pravoslaví až po současné filozofy, jako je kontroverzní ruský myslitel Alexandr Dugin.

+ VIDEO ---------------