Corbettův report: Tajemství Sillicon Valley (CZ TITULKY)

Přepis:

Silicon Valley, ležící v jižní části Sanfranciského zálivu v severní Kalifornii, není jen zeměpisnou polohou. Je to myšlenka. Vyjadřuje touhu digitalizovat informace a ukládat je do databáze. A nyní se ukazuje, že výsledkem této digitalizace je svět bez soukromí. Kde naše schopnost veřejné debaty podléhá rozmarům technologických miliardářů. Kde neexistuje svoboda a nikdo není mimo dosah Velkého bratra. Podle mnohých měli zpravodajské agentury jen štěstí, když se snažili zachytit a uložit každý detail našeho života. Je to jen náhoda, že mají nyní dostatek informací, aby sledovali naše pohyby, odposlouchávali naše hovory, mapovali naše sociální sítě a předvídali naše budoucí plány. Jako by k tomu vedl pouhý sled náhodných událostí.

Ale lidé netuší, že Silicon Valley má zvláštní historii, která vysvětluje, jak jsme se do této situace dostali a vypovídá o budoucnosti, do které kráčíme. O totálním dohledu a kontrole ze strany technologických miliardářů a jejich sponzorů. Toto jsou „Tajemství Silicon Valley. Co velké technologické firmy nechtějí, abyste věděli.“ Sledujete Corbett Report. Kdysi známé jako Údolí potěchy srdce, Santa Clara Valley bylo agrární oblastí známou mírným klimatem a ovocnými stromy.

Až do 60. let se tu produkovalo nejvíce ovoce na světě. Dnes už zemědělskou minulost údolí moc věcí nepřipomíná. Nyní v Silicon Valley našly domov největší technologické společnosti. Google, Facebook, Apple, Oracle, Netflix, Cisco Systems, PayPal a Hewlett Packard. Je centrem globálního průmyslu, který mění ekonomiku, politický směr a samotnou povahu naší společnosti. Co se stalo? Jak k této změně došlo? Proč je Silicon Valley centrem této transformace?

Odpověď je jednoduchá. Došlo k druhé světové válce. Příliv průmyslu do regionu je důsledkem druhé světové války a činů Fredericka Termana. Frederick byl synem Lewise Termana, průkopníka pedagogické psychologie na Stanfordské škole. Eugenik Lewis Terman zpopularizoval v Americe testování IQ. Pomohl provést hromadný IQ test americké armády při vstupu do první světové války. Frederick Terman získal na Stanfordu tituly v chemii a elektrotechnice. A na MIT získal doktorát v elektrotechnice pod vedením Vannevara Bushe.

Na začátku druhé světové války vedl Bush americký Úřad pro výzkum a vývoj, který řídil veškerý výzkum a vývoj pro americkou armádu v době války. A Terman vedl přísně tajnou výzkumnou laboratoř na Harvardu. Měl 800 nejlepších výzkumníků v nově vznikajícím oboru elektronického boje. Pracovali na vývoji prvních zařízení pro zpravodajství a rozvědku, včetně radarových detektorů, rušiček a klamných cílů proti německé protivzdušné obraně.

Dnešní údolí se zrodilo v době po druhé světové válce, kdy se Terman vrátil na Stanford jako děkan a přeměnil školu na západní MIT. Terman díky svým zkušenostem udělal ze Stanfordu centrum pro oblasti mikrovln a elektroniky. Harvardská laboratoř vyráběla v Americe nejlepší mikrovlnné vysílače a přijímače.

On z ní naverboval jedenáct členů a řekl: „Nemáme laboratoř, ale teď jste na Stanfordu.“ A oni na to: „Skvělé, díky.“ Přidali se ke Stanfordu a založili vlastní výzkumnou laboratoř elektroniky. A Úřad pro námořní výzkum s nimi uzavřel zakázku na testování mikrovln. V roce 1950 Terman proměnil stanfordské technické oddělení v západní MIT. V podstatě převzal válečný výzkum v oblasti mikrovln, přesunul jej do Stanfordu, kam přetáhl klíčové pracovníky. Díky financím od armády se oblast Sanfranciského zálivu změnila ve špičkové výzkumné centrum.

V roce 1951 stál u zrodu průmyslového parku, dnes známého jako Stanford Research Park. Společného podniku Stanfordu a města Palo Alto, který sem lákal velké technologické společnosti. Park měl úspěch, přilákal Hewlett Packard, General Electric, Kodak a další významné firmy. Silicon Valley tak spojilo velké firmy s výzkumem sponzorovaným vládou.

A toto propojení nebylo nijak okrajové. Jak píše Steve Blank ve své historii vojenských kořenů Silicon Valley. „V 50. letech byl Fred Terman poradcem všech hlavních složek armády. Byl členem poradního výboru pro vývoj Spojovacího sboru, výboru pro elektronická protiopatření letectva, správcem Institutu obranné analýzy, výboru pro námořní výzkum, výboru pro obranu a konzultantem prezidentova poradního výboru pro vědu.

Díky svým komerčním aktivitám byl členem správních rad HP, Watkins-Johnsonu, Ampexu a místopředsedou SVI. Je s podivem, že vůbec spal. Terman Stanfordu přihrával jeho vojenské zakázky.“ Není tajemstvím, že Silicon Valley vzkvétalo díky dolarům z Pentagonu a konexím na Ministerstvu obrany. Od eugenika Williama Shockleyho, který za války na Kolumbijské univerzitě vedl skupinu pro boj s ponorkami a bývá označován za dalšího zakladatele Silicon Valley za svou práci na polovodičích, až po Stanfordský výzkumný institut, vojenského dodavatele s vazbami na ARPA, mělo Ministerstvo obrany klíčovou roli při rozvoji regionu. Stanfordský výzkumný institut založil Terman s kolegy ze Stanfordu v roce 1946.

Měli se vyhýbat federálním zakázkám, které mohly Stanford zapojit do politiky. Stačilo půl roku, aby tuto směrnici porušili a usilovali o smlouvu s Úřadem pro námořní zpravodajství. V 60. letech, kdy centrum umělé inteligence vytvářelo Shakeyho, prvního mobilního robota vědomého si svého okolí. Jeho rysem je schopnost zotavit se z nepředvídaných nehod. Náš skřítek Charlie symbolizuje pro Shakyho změnu. Jeho senzory poznají, že krabice spadla. A jeho kočičí vousy mu prozradí, kde se krabice nachází, takže může pokračovat v tlačení.

Lidé proti SVI protestovali kvůli jeho zakázkám pro ARPA, odnože Pentagonu pro vývoj nejmodernějších technologií. Tlak donutil Stanford v 70. letech s SVI přerušit styky, ale výzkum financovaný armádou tím neskončil.

SVI měl být druhým uzlem ARPANETu, sítě Pentagonu stojící u zrodu internetu. První zpráva odeslána mezi dvěma počítači byla odeslána v síti ARPANET mezi UCLA a SVI. Šéf divize řízení ARPA Robert Kahn vytvořil první mobilní síť známou jako PRNET v okolí Silicon Valley a vytvořil satelitní síť SATNET propojující raný internet na mezinárodní úrovni.

V roce 1973 Kahn požádal Vinta Cerfa, asistenta profesora na Stanfordu, aby jako projekt Ministerstva obrany vyvinul sadu protokolů TCP/IP, která vznik internetu umožnila. V nedávné diskusi DARPA, což je přejmenovaná ARPA, Vint Cerf přiznal, že ARPANET byl podřízen potřebám Pentagonu na systém, vyhovující vojenským požadavkům. Internet byl motivován přesvědčením, že direktivní řízení může využívat počítače, aby Ministerstvo obrany využívalo své zdroje lépe než protivník.

Hlavně Bob, který program v DARPA v 70. letech zahájil, si uvědomil, že musíme mít počítače na lodích, v letadlech a mobilních vozidlech. V ARPANETu se dělaly jen pevné stroje, propojené telefonními okruhy. Ale tanky nemůžete propojit dráty, protože je přetrhnou a letadla se neodlepí od země. To vedlo k potřebě rádiové a satelitní komunikace v síťovém prostředí. Otázka globálního charakteru je snadno zodpověditelná.

Pracovali jsme pro Ministerstvo obrany, které působí na celém světě. Takže ten projekt nemohl být žádným způsobem omezující. A také nemohl záviset na spolupráci jiných zemí, třeba přidělováním adresního prostoru. Ten hloupý model k označení sítí kódy různých zemí.

Představte si, že chcete napadnout nějakou zemi, ale nejdřív jim musíte říct: „Ahoj, chystáme se za pár týdnů napadnout vaši zemi a potřebujeme adresní prostor.“ To by asi nešlo. Věděli jsme, že to musí mít globální rozsah. Jedna z prvních ukázek byl test z roku 1977 s dodávkou vybavenou rádiovým zařízením od SVI, dnes označovaný za zrod internetu. Simuloval „Mobilní jednotku v Evropě uprostřed jisté akce, která komunikuje satelitní sítí do Spojených států.“

Ale zatímco investice do této technologie sloužily záměrům Pentagonu, americká zpravodajská komunita kula svoje plány na využití potenciálu Silicon Valley a jeho sledovacích technologií. S příchodem studené války a zvýšeným napětím mezi USA a SSSR v nové technologické hře špionů bylo financování vývoje technologií zastřešeno národní bezpečností a utajeno.

Ale počátkem 50. let korejská válka všechno změnila. Po druhé světové válce jsme v podstatě demobilizovali naše vojska, zakonzervovali bombardéry a stíhačky, a chtěli si užívat poválečných výhod. 1949 Sověti odpálili svou jadernou zbraň, korejská válka přestala být studená. Spojené státy si uvědomily, že svět se opět změnil. A Stanford dostal další úkol.

Armáda požádala Termana, aby založil laboratoř elektroniky na tajné vojenské programy a zdvojnásobil výzkum elektroniky na Stanfordu. Chtěl to držet odděleně od neutajované laboratoře. Ale poprvé se tak Stanford stal plnohodnotným partnerem armády a vládního výzkumu a vývoje. Příchod peněz zpravodajské agentury vytvořil mezi vládou a výzkumníky v údolí nový vztah.

Namísto najímání technologických společností k výrobě technologií na vývoj přístrojů stále více dohlíželi vládní pracovníci, kteří je pak využívali pro celosvětové operace zpravodajství, zaměřené nejen na cizí armády, ale na obyvatelstvo celého světa. Pod rouškou národní bezpečnosti je role vlády ve vývoji technologií zastřena. Pokud však víte, kde hledat, prsty zpravodajských služeb jsou patrné téměř v každé technologické společnosti, která ze Silicon Valley vzešla.

Vezměme si Oracle Corporation, třetí největší softwarovou společnost na světě, proslulou svým databázovým softwarem. Mnozí nevědí, že název Oracle pochází od prvního zákazníka firmy – CIA. Projekt Oracle byl krycí název CIA pro obří databázi, kterou pro ně vytvářela firma Ampex ze Silicon Valley. K projektu byli přiděleni Larry Ellison, Bob Miner a Ed Oates. Přestože tento projekt nevyšel, vedl Ellisona a jeho partnery k založení Oracle Corporation, která dodnes získává 25 % svých zakázek od vlády.

Nebo Sun Microsystems, založená v roce 1982. Jejich slavná unixová pracovní stanice Sun-1 podle Computer Worldu: „Vděčí za svůj vznik půl tuctu technologií vyvinutých na několika univerzitách a ve firmách. Všechny financovala ARPA.“ Sun v roce 2010 převzala společnost Oracle za 7,4 miliardy dolarů. Pro dnešní generaci je to dávná historie. Na založení stálic Silicon Valley se podílely zpravodajské agentury a Ministerstvo obrany. Ale co dnešní Silicon Valley?

Co to má společného s Googlem, Facebookem, PayPalem a dalšími giganty, kteří se staly symbolem výpočetní techniky v době internetu? Nová éra Silicon Valley začala v 90. letech, kdy World Wide Web přinesl počítačovou revoluci do domácností po celém světě. Byla to éra .com bubliny, kdy se z malých firem mohly přes noc stát milionové společnosti. A v pozadí tuto revoluci řídily zpravodajské agentury, které financovaly technologie a platformy moderního internetu. Jedním z problémů prvních uživatelů webu bylo vyhledávání v množství osobních, firemních a vládních stránek, které internet zaplavovaly.

Aby se web změnil z hračky technicky zručných jedinců v nástroj pro všechny, musel existovat způsob, jak rychle roztřídit obrovské množství informací a vrátit seznam stránek, který by uživatele dovedl k potřebným informacím. První verze vyhledávání, včetně osobně sestavených seznamů stránek a vyhledávačů, které se spoléhaly na porovnání klíčových slov, tomuto úkolu nedostály. Šťastnou náhodou se problémem katalogizace, indexace, třídění a vyhledávání rozsáhlého množství informací zabývaly i zpravodajské agentury. Když internetem začala proudit spousta informací, NSA, CIA a další členové zpravodajské komunity najímaly nejlepší mladé mozky na pomoc s analyzováním těchto informací. A těch, kteří je hledají. A jako obvykle o pomoc požádaly Stanford a kouzelníky ze Silicon Valley.

Pokračování: https://otevrisvoumysl.cz/corbettuv-report-tajemstvi-sillicon-valley-co-technologicke-firmy-nechteji-abyste-vedeli

-