Totalitní světovláda - Dokonale kontrolované lidstvo, díl 3.

Podrobnosti: Seriály CFP! / Totalitní světovláda - Rozšířené a aktualizované vydání|; 28. prosinec 2013|; Martin Herzán|; 20941 x

Každá totalita v historii světa začínala právě tím, že se začaly shromažďovat osobní údaje o všech lidech dané země. Tyto databáze sloužily ke kontrole občanů a jejich rozdělení na vládě vyhovující a nevhodné. Kritériem je zde přitom lidský názor a přesvědčení. Vzpomeňme na vládní razie za Rakouska-Uherska, tvrdého fašismu, ale i komunismu, kde panovalo rozdělení na třídy, lidé si nebyli rovni a ti nevhodní /za Rakouska-Uherska vlastenci, za fašismu zejména židé a za komunismu věřící křesťané a disidenti/ byli sledováni, vězněni a likvidováni. Každý ví a světové dohody o lidských právech to plně stvrzují, že každý člověk má právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Je to ale tak jasné i budovatelům světovlády?

Všimněte si, že dnes, kdy žijeme v představě dokonalého světa, začínají vlády potají shromažďovat osobní údaje o každém člověku a to v masovém měřítku. Ano, opět si vlády začínají dělat registry svých občanů a jelikož se tak činí v naprostém utajení, každý si může domyslet zkušenosti z totalitní historie. Ale proč se domýšlet, když existují důkazy o tom, že vlády světa skutečně nelegální databáze střádají a postupují je pod jeden globální registr světovlády. Světovládě jde o to, aby měla totální kontrolu nad celým světem a všemi lidmi. Jen tak může začít svoji totalitní globální vládu. Pojďme se podívat za některými důkazy.

V průběhu vyšetřování zvláštní komise Senátu USA v roce 1975 byly vládou USA přiznány šokující fakta. Již v roce 1956 totiž vládní bezpečnostní složka FBI vedla nelegálně v archivech kartotéku s popisy, osobními informacemi a daty o celkem 141 231 773 amerických občanech. Z tohoto počtu tvořili přitom pouze 20% lidé, kteří byli někdy trestáni. Ostatních 80%, což je asi 112 milionů Američanů, byli občané, kteří se nikdy ničím neprovinili. V 70. letech už tato kartotéka obsahovala 180 milionů takových údajů. Senátní komise přiznala, že tyto nelegální databáze sloužily ke kontrole a manipulaci prakticky se všemi občany USA.

Ale nelegální databáze o soukromí občanů sbírá nepochopitelně i armáda. Bylo zjištěno, že jen mezi lety 1966 – 1971 si armádní zpravodajská služba USA vytvořila kartotéku se záznamy o 100 000. obyvatelích USA.

V roce 1977 se ve Velké Británii provalila značná aféra, kdy se zjistilo, že anglická policie Scotland Yard zřídil své speciální tajné oddělení pro evidenci a kontrolu některých domácností. Zjistilo se, že již tehdy byla vládou kontrolována ve Velké Británii každá 50. osoba, přestože se nikdy ničím neprovinila. K odhalení této aféry přispěl i renomovaný deník The Times, který tuto aféru 9. září 1977 vynesl na veřejnost. Když pomyslíme, že již v roce 1977 bylo ve Velké Británii vládou tajně sledováno 1 100 000 občanů, můžeme si domyslet, v jaké fázi jsou tyto nelegální databáze nyní. Jedno je ale jisté, stále se rozšiřují.

Dne 20. dubna 1995 byl například v České republice schválen parlamentem jeden velice podivný zákon a to i přes značné protesty občanů. Na jeho základě dostal stát neomezenou pravomoc získávat od občanů naprosto veškeré data a informace z jejich životů, včetně těch nejintimnějších. Znovu opakuji, že veškeré totalitní systémy v historii začínají právě tím, že se začaly sbírat osobní data všech občanů dané země.

Navíc tyto naše údaje jsou vládou zneužívány. V roce 1992 například Federální ministerstvo vnitra České a Slovenské republiky prodalo osobní údaje o více než 2. milionech občanů naší země, včetně adres a rodného čísla. Tentýž rok 1992 otřásla ministerstvem vnitra další aféra, když se zjistilo, že úředníci ministerstva vnitra vedou nezákonně údaje o občanech, které mají naprosto důvěrný charakter. Obsahovaly i takové údaje jako je sexuální orientace osob, jejich rasová příslušnost či skryté duševní vady občanů našeho státu. Tyto nelegální, ale především odporné databáze mohly a můžou být kdykoliv zneužity proti nepohodlným občanům.

Na mezinárodní konferenci konané v lednu 1979 v německém Darmstadu, ke které se svými podpisy připojily statisíce rozhořčených občanů za svá práva, přiznal veřejně profesor Abendroth, že německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy shromažďuje ve skutečnosti miliony karet a spisů o všech občanech země, kteří se nějakým způsobem vyjádřili kriticky k naší společnosti.

Při vyšetřování Senátu USA v srpnu 1993 se zjistilo, že více než 1300 agentů vládní IRS bylo během posledních pěti let vyšetřováno z důvodu neoprávněného slídění v osobních záznamech občanů. Přitom kolem 56 000 zaměstnanců IRS má přístup i do Integrovaného systému vyhledávání dat. Když se tato aféra znovu rozpoutala v červenci 1994, vyšlo najevo, že soukromé údaje o milionech občanů nelegálně vlastní i další vládní úřady, včetně samotné vlády USA, přestože to bylo zakázáno. Potvrdil to tehdy i americký senátor David Pryor.

7. července 1986 se dostal v USA na světlo světa patrně státní dokument ,,Silent Weapons for Quite Wars,, , který byl označen datem: květen 1979 a kódovým označením č. 74-1120. Senátor M.W.Cooper označil tento dokument za autentický materiál tzv. ,,Tajné vlády,,. Dokument byl omylem zapomenut v kopírce při odprodeji nadbytečných zařízení a tak došlo k úniku informací. Dokument 74-1120 obsahuje velmi závažné věci, ke kterým se ještě vrátíme. Především však ve své technické příručce TM-SW 7905.1 popisuje vytváření modelů domácností, postup při sledování občanů, rodin, našeho soukromí a jeho napadání. Podle tohoto dokumentu má být každá lidská bytost na celém světě totálně kontrolována a sledována od odposlechu telefonů přes analýzu odpadků, až po sledování chování dětí ve školce. Počítá se s jednou gigantickou úřední byrokratickou mašinérií na podchycení a sledování soukromí všech lidí a vedení tajných záznamů o nich, které, jak je možno z dokumentu vyčíst, hraničí až s totální špionáží. Počítače z celého světa mají být napojeny na jednu ústřední světovou databázi.

Zbigniew Brzezinski, bývalý poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost, prohlásil: ,,Prostřednictvím počítačů budou lidské životy a záležitosti neustále sledovány. Brzy bude možné uplatňovat téměř nepřetržitý dozor nad většinou osobních informací o občanech“.

Don Mc Alvany, poradce ve výzvědné službě vlády USA, veřejně přiznal, že počítačové zpracování dat Američanů umožní vládě sledovat a ovládat lidi od kolébky do hrobu. Mimo jiné prohlásil,že : ,,Vláda v budoucnosti bude schopna sledovat a ovládat své subjekty více kompletně a účinně, než jakýkoliv totalitní režim v minulosti.“ Dále přiznal, že od roku 1995 vládní IRS (už zde o ní byla řeč) počítačově zpracovává všechny Američany. Tento vládní program je již hotov a profil počítače nyní existuje ke skutečně každé rodině nebo jednotlivci. Jedním z těchto projektů je ,,METRONET,, , který v té době doslova šmíroval už přes 110 milionů lidí v 80. milionech domácnostech v zemi. Celkový počet sledovaných se pak v dané době pohyboval kolem 250 milionů lidí (jen v USA).

Vidíte, že světovláda pracuje, pouze to my nevidíme. Ale to není vše, vlády světa připravují plány na uchvácení občanů už od úplného narození až po smrt. Jen totální kontrolou nad námi nás mohou ovládat, ale v případě potřeby také zlikvidovat. Nikdo nedal veřejnosti jediné rozumné prohlášení, proč jsou tyto data náhle tak masově po celém světě sbírána, ale přesto se tak děje. Čtěte dál.

Světovláda vidí nepřítele v každém člověku a hodlá totálně kontrolovat i naše děti (OSN a snahy o ústavní výchovu dětí aj.). Kongres USA už počátkem 90. let navrhoval zákony, které by nutily rodiče podrobovat své děti vládním prověrkám. Zákon č. S-732 vyzývá pro realizaci počítačového registru pro všechny děti mladší 6. let. Tento registr umožní vládě totální výchovnou kontrolu své mládeže směrem ke světovládě a jako zločince bude kontrolovat všechny děti v zemi. Vláda navíc vyhrožuje, že odmítnutím tohoto zákona mohou být děti rodinám odebrány, v lepším případě rodinám odepřou sociální dávky na dítě. Žijeme v podivně kruté době, nezdá se vám ?

Evropa rozhodně nezahálí. Státy Evropské unie (prakticky celá Evropa) přistupují od roku 1985 k takzvané Schengenské dohodě. Říkám přistupují, ale tato dohoda je povinná pro všechny státy, které chtějí mít s EU něco do činění a to prakticky postihuje všechny státy. V době, kdy se Schengenská dohoda připravovala, marně jsem se tázal vlády ČR a odpovědných ministerstev, co je skutečným důvodem vzniku a aplikace této dohody, nikdy mi neodpověděli. Paragrafy 92 až 118 Schengenské dohody vyžadují po státech, aby zakládaly elektronické výstavby archivů a počítačově zpracovávaly osobní informace o svých občanech. Zpočátku na komunální úrovni, později na úrovni světové. Paragrafy 5, 25, 29 až 38 preferují společenský rasismus, uspořádání občanů do kategorií nežádoucích osob na základě jejich příslušnosti, rozumové úrovně, ideologie, společenského působení a to tak, jak vlády budou chtít. Lidé jsou zde jen dobytek do počtu, se kterým si můžou vlády dělat cokoliv se jim zlíbí. V protikladu s Ženevskou konvencí z roku 1951 Schengenská dohoda zakazuje politický azyl. Už nebude úniku z jakéhokoliv státu. Paragrafy 25, 45, 46, 92, 94, 96, 101 a 109 doslova ničí soukromý a osobní život, právo na svobodný rozvoj osobnosti a právo osoby na soukromí a anonymitu. A já se ptám, jak je to možné, když je to v rozporu se Základní listinou práv a svobod občanů a Světovou deklarací lidských práv schválené OSN? Je jasné, že účel světí prostředky a ten účel je totální kontrola a manipulace s lidmi na celém světě. A není náhodou, že tyto snahy vyvstaly současně po roce 1945 ve všech částech světa. A tyto databáze nejdou pouze po obecných vzorcích lidí, ale vyhledávají i politicky nebo jinak názorově nevyhovující, ale dokonce i ochránce lidských práv. Jakby také ne, vždyť jsou to právě ochránci lidských práv, kteří by nikdy žádnou totalitní světovládu nepřipustili.

Už v roce 1956 byla na příkaz prezidenta Eisenhowera v USA zřízena pod patronací FBI a CIA agentura, která se zabývala sledováním bojovníků za občanská práva a vedla také kartotéky na osoby nepohodlné vládě. Jak vyplynulo při odtajnění vládních dokumentů na základě zákona o svobodě informací koncem 60. a v polovině 70. let, vláda USA dokonce sama naplánovala a uskutečnila několik vražedných atentátů na ochránce lidských práv. Jednou z obětí byl i světoznámý černošský ochránce lidských práv Martin Luther King.

Občané jsou samozřejmě znechuceni takovým jednáním. Když tyto případy přerostly a občané se začali scházet před Bílým domem a masově protestovat, pověřil Senát USA zvláštní vyšetřovací výbor v čele se senátorem Frankem Churchem. Ten měl odhalit pozadí ohledně tajných vládních databází o občanech a špehování soukromí občanů. A to se také stalo. Výbor totiž vydal v dubnu 1976 svoji závěrečnou zprávu, kde senátor Church přiznává, že vláda skutečně nelegálně sleduje obrovské množství lidí a shromažďuje v gigantických archivech tuny soukromých informací o občanech, aniž by o tom lidé věděli. Senátor Church přiznal dále, že vláda často nařizuje tajné sledování občanů pro jejich politické přesvědčení, ochránce lidských práv i organizace zabývající se lidskými právy, charitou a pomoci lidem, dále rasově nevyhovující občany a mládež. Vyplynuly i zajímavá čísla. Od června 1975 používala FBI celkem 1500 vyškolených agentů výhradně na špehování politicky nevhodných a v roce 1976 vyčlenila FBI na stíhání těchto nevinných disidentů a ochránců lidských práv celkem 7 400 000 dolarů, což bylo více než dvojnásobek rozpočtu na oficiální stíhání kriminality. Zde je jasně vidět čeho se vlády skutečně bojí, pravdy. Senátor Church také odhalil, že vláda pod programem ,,COINTELPRO,, a na základě nelegálně získaných osobních dat občanů, cíleně rozvracela vytipované rodiny, zajišťovala propouštění vládě nevhodných lidí ze zaměstnání a studentů ze škol, falešně obžalovávala a odsuzovala do vězení lidi, kterým předtím fingovaně zmanipulovala daňové přiznání, falešným posudkem psychiatra diskreditovala nevhodné občany jako blázny a izolovali je v psychiatrických léčebnách, ale zajišťovala i fyzickou likvidaci nepohodlných osob.

Tak jak se vám líbí náš spravedlivý svět a demokratické vlády? Musím vás však ujistit, že ani takováto aféra nic nezměnila. Přes oficiální vládní přiznání těchto šokujících praktik se nestala žádná náprava. Hned jak se uklidnilo veřejné mínění, vláda pokračovala v tomtéž, pouze své praktiky dnes lépe utajuje. Světovláda dál činí ve skrytu vše proto, aby rozvrátila společnost do připravovaných norem světovlády. K vyšetřování Senátu v těchto věcech se ještě vrátíme.

Není pochyb, že vlády světa na příkaz světovlády shromažďují v tajnosti naše soukromé data a podrobné informace z našich životů. Každému by mělo být jasné, že jde o zločinný tah pro kontrolu společnosti a její manipulaci. Člověk má být redukován z občana na pouhé číslo a jeho život bude plně řízen vládou. Kdo nebude po vůli, jeho kádrový posudek mu ve společnosti nedovolí žít jako člověk. Už teď jsme jen loutky oddané v nemilost úřední byrokracie. Odhalené případy mluví jasně.

Nedejte se ale mýlit jednotvárností tohoto problému. Vlády světa už pár desítek let pracují na mnohem zákeřnějším způsobu kontroly společnosti a toho se, ať chceme nebo nechceme, účastníme všichni.

Světová vláda totiž počítá s tím, že v brzké budoucnosti má být stažena finanční hotovost z oběhu. Místo toho začnou platit takzvané elektronické peníze. To jsou peníze, které si vyděláte, ale místo hotovosti se vám automaticky přesunou na vaše osobní konto, ze kterého zase nakupujete a proplácíte bez hotovosti, pouze přes počítač, kdy se vám odečítá částka, kterou jste již utratili. Je to prakticky systém dnešních platebních a kreditních karet, který již dnes drtivě vytlačuje hotovost. Banky celého světa dávají dnes držitelům karet veliké výhody, aby lidé sami opouštěli hotovost. Vlády samotné pak postupně právními cestami naopak omezují občany, kteří dosud peníze vlastní pouze v hotovosti. Proč vlády tak moc chtějí zavést tento bezhotovostní karetní systém? Protože tak budou vědět o člověku naprosto veškeré informace a mohou ho nejen sledovat, ale s ním i manipulovat. Totiž tím, že mezi lidmi nebude hotovost, ale všechny peníze bude mít pod kontrolou stát, občan se tak stane přímo závislý na státu a bude muset poslouchat jakoukoliv státní ideologii, protože jinak by se mohlo stát, že mu stát zablokuje konto a člověk tak bude odsouzen, neboť nikde již nic nekoupí ani neprodá. Ale nejen, že tímto lidé ztratí své svobodné přesvědčení, ale ztratí i své soukromí. Stát totiž díky tomuto elektronicky řízenému systému bude vědět kolik máte peněz, jak s nimi nakládáte, kde a co přesně nakupujete (na základě různých položek čárového kódu), kolik toho nakupujete a jak si počínáte s celkovým majetkem. Mohou ale sledovat i váš pohyb podle toho, kde zrovna kartou platíte. Plán je tedy jasný. Vždyť sám americký senátor M.W.Cooper k tomuto v roce 1989 prohlásil: ,,Budeme otroky spoutaní bezhotovostním systémem ekonomické kontroly.“

A tím si můžete být jisti. Vlády nás proto potřebují všechny bez rozdílu donutit přejít na bezhotovostní transakce. Dělají vše proto, aby komukoliv s hotovostí komplikovaly život a nutili tak lidi zvolit karetní systém. V rámci tohoto plánu například v USA začali vydávat nové 20, 50, a 100 dolarové bankovky. Vydali je však ve velmi omezeném množství a budou distribuovány pouze tomu, kdo vlastní systémovou kartu sociálního zabezpečení nebo jakoukoliv státní identifikační kartu. Přitom jiné, než tyto nové série bankovek již neplatí a lidé si tak musí zřizovat kreditní a identifikační karty, aby mohly získat od státu hotovost. Jinými slovy, hotovost je občanům v USA nyní již povolena pouze v určitém množství na měsíc a to jen vybraným jedincům, kteří přijali a vlastní nějakou ze státních platebních nebo identifikačních karet. Je to zrůdnost, ale není to vše. Podle zákona jsou v USA banky i obchody povinné sdělovat vládní složce IRS jakoukoliv transakci převyšující 3000 dolarů. Ten, kdo platí v hotovosti touto a vyšší částkou, je okamžitě zařazen do databáze podezřelých občanů a je s ním tak ze strany úřadů také jednáno. Nechceš-li být státem šikanován, pořiď si kartu a plať jí. To je zákon džungle. Přitom bance nebo obchodníkovi, který by transakci převyšující 3000 dolarů neohlásil, hrozí pokuty i vězení a to v sazbě horší než za distribuci drog. Tak moc se vláda bojí hotovosti? Už v roce 1986 byl v USA schválen zákon číslo 31/1986, podle něhož byli všichni, od gigantických podniků po posledního stánkaře na předměstí, povinni sdělovat vládní IRS každou útratu hotovosti nad 10 000 dolarů. Vláda tímtéž zákonem schválila dlouholeté vězení těm, kdo tak neučiní. Přitom americký kongresman R. Paul přiznal, že vláda tak postupuje i bez schválení Kongresu. Tentýž kongresman celou situaci okomentoval slovy, že vláda podporuje zákony, které jsou základem tyranie.

Ale to samé je i v evropských zemích. Směrnice Evropské unie přijaté v červnu 1991 a 1. ledna 1993, zakomponované povinně do všech členských zemí přikazují, aby kdokoliv a kdekoliv bude někdo platit hotovostí přesahující 15.000 Euro, musí se prokázat občanským průkazem. Zákon přikazuje legitimovat občana v libovolných případech i pod tuto hranici. Mohou vás tak libovolně šikanovat, i když si půjdete koupit za hotové třeba rohlík a například vaše rasa nebo oblečení se nebude obchodníkovi líbit. Tentýž zákon Evropské unie přikazuje bankám i obchodníkům podezírat každého, kdo hotovostí platí a sebemenší podezření se musí hlásit úřadům. Jednoduše, kdo platí hotově, je okamžitě brán za kriminálníka. Ale tímto se vlády netají, naopak, vlády chtějí, aby si tak občané připadali všude sledovaní a ponižováni a radši zvolili bezhotovostní platbu kartami.

Informace o hotovostních transakcích jsou však vyhodnocovány po celém světě, stejně jako automaticky získané informace z karet. Za zmínku stojí Síť finančního trestního zákona /FINCEN/, což je americká instituce, jejíž chapadla zasahují celý svět prostřednictvím svých poboček M.L.A.T., které se tvoří v mnoha zemích. Ty mají udávat do ústředí FINCEN jakékoliv vyšší finanční transakce ve světě.

Proto vězte, že karty přijmete, ať chcete nebo ne, ať souhlasem nebo násilím, ale finanční hotovost už neuvidíte. Vlády, které usilují o spoutání lidské civilizace pod totální kontrolu, to nedovolí. Jen čipy v našich platebních kartách jim mohou kdykoliv odhalit a do gigantických počítačů zaznamenat naše životy. Profesor Caroll Quigley, politický poradce prezidenta USA Billa Clintona, ale později i sám Clinton v New York City roku 1992 přiznali, že cílem těchto monstrózních spiknutí je vytváření Světového systému finanční kontroly v soukromých rukou (tajné vlády), který by umožnil ovládnout politický systém každé země a ekonomiky světa jako celku... Máme to snad brát jako oficiální přiznání světové mafie? Smířit se s tím, že nám tohle vmetá do tváří samotná vláda? Vzpomeňme na slova největšího bankéře světa Rothschilda: ,,Dejte mi kontrolu nad penězi a nebude hrát žádnou roli, kdo dělá zákony.“

A o to právě jde, kdo má kontrolu nad penězi, má kontrolu i moc nad všemi lidmi i celým světem. Proto platební karty a systém elektronické kontroly. Všechny transakce ze všech platebních karet každého člověka se elektronickým přenosem dat mohou centrálně v jediný okamžik sbíhat v jediném počítači světovlády, která tak ví vše.

Ale než padne hotovost, jak jsem psal již v úvodu knihy, současné měny států se mají proměnit na jednu celosvětovou měnu nazvanou Coby. Nejprve budou okolkovány dosavadní národní bankovky světovým kurzovním kolkem, později budou distribuovány zcela nové bankovky Coby. Avšak převedení hotovostí světa na bezhotovostní peníze možná i tento plánovaný tah předstihne. Každopádně ať už hotově nebo poté už bezhotovostně, budeme mít co do činění s jednou světovou měnou Coby. A všimněte si velmi pozorně, že již dnes jsou bankovky světa v novém provedení tisknuty pro okamžitou světovou normu ,,kolkované,, světové měny – mají zvláštní vyhrazené místo pro umístění kolku.

Po celém světě se neuvěřitelnou shodou začaly ve stejnou dobu náhle vydávat nové série bankovek, které obsahují dříve neznámé prvky, které mají sloužit k hladkému převedení na světovou měnu a především mají všechny občany, kteří nemají dosud kartu, ale platí hotovostí, dočasně kontrolovat. Kdo má kartu, je kontrolován, kdo ji nemá, má nyní už po kapsách hotovost, která je vybavena prvky pro naši kontrolu a sledování. Víte například, k čemu ve skutečnosti slouží stříbrný pokovovaný proužek na našich bankovkách? Bankovky s tímto proužkem jsou vydávány již po celém světě a bankéři tvrdí, že je to pouze proto, aby se bankovky nedaly tak dobře falšovat. Je to ale celá pravda? Každý proužek je ve skutečnosti snímatelný i na dálku speciálními detektory. Každá bankovka dané hodnoty má jinak zpracovaný proužek. Působí to tak, že máte-li u sebe peněženku s penězi, tak tímto detektorem, aniž byste o tom věděli, můžete být kontrolováni, kolik máte u sebe peněz a jaké měny. Tyto detektory se používají na hranicích, administrativních budovách, ale i vládou specializovaných místech. Stát tak okamžitě ví, kolik máte u sebe peněz a o jakou měnu se jedná. Vše aniž byste tušili, jak nechutně je porušováno vaše soukromí. Ale to ještě nic není oproti připravované kódované hotovosti. V USA se přistoupilo k tisknutí bankovek, kde každá bankovka je neviditelně laserem označena čárovým kódem. Při výplatách mezd i obchodních transakcích, se vždy ví, kdo přesně tyto bankovky obdržel, kdo je měl potom, kdo potom a vláda tak sleduje pohyb lidí i bankovek a zboží i služby za ně markované. Je to modernější verze bankovek s proužky, neboť stejnou funkci plní zároveň i bankovky s čárovými kódy. Proč jsou v mnoha zemích proužky schovávány mezi papír uvnitř bankovek? Proč nové edice bankovek užívají neviditelné čárové kódy? Proč na to veřejnost nebyla upozorněna? Snahou je utajit skutečný záměr, naši totalitní kontrolu a kontrolu nad penězi. A hotovost je pro světovládu natolik nebezpečnou věcí, že má důvod ji kontrolovat a postupně likvidovat. Jediný uznávaný platební systém bude totiž bezhotovostními čipovými kartami. A my budeme skutečně otroky spoutaní bezhotovostním karetním systémem, jak varoval americký senátor M.W. Cooper. Proto stále ty masové mozky vymývající reklamy o výhodách pro držitele platebních karet. Sami kráčíme naivně do spárů jednoho z největších světových podvodů.

V Německu vznikl roku 1994 dokonce státní úřad pro odstranění hotových peněz v této zemi. Odstranění hotovosti zde vláda nařídila zákonem. Zákonným rozhodnutím v téže době tatáž vláda vnutila občanům platební karty. V kanadském Quebecku vláda prostě přestala vydávat peníze a začala dosavadní měnu stahovat z oběhu. Šokovaným občanům bylo sděleno, že si mají pořídit kartu. Můžeme také vzpomenout i na fanatické plány v České republice, kdy mělo být do roku 1997 z města Zlín uděláno tzv. ,,Bezhotovostní elektronické město Zlín,, , jak zní oficiální program, který se má časem rozšířit do celé republiky.

Ale vládám nejde jen o platební karty. Všimněte si prosím, že současné magnetické platební karty (s černou páskou) nahrazují platební karty čipové (s elektronickým čipem). Vlády totiž zavádějí rozsáhlé identifikační schopnosti karet. Ty už nemáme používat pouze k obchodnímu styku, ale mají sloužit i jako osobní identifikace každého člověka. Cílem je samostatná identifikační karta, ale proti se zvedají už přes 25 let protesty po celém světě. Proto vlády postupují zvolna. Náš život je dnes zaplaven kartami od platebních přes věrnostní, sociální, zdravotního pojištění, knihoven až po telefonní…. Toto nepřehledné zahlcení kartami je záměr. Vlády totiž navrhují spojovat více karet do jedné za účelem lepší přehlednosti. Ano, čipy to umožňují a zpracovaní občané naivně souhlasí. Ale totéž co platí u peněžních transakcí, platí dvojnásob u osobních dat. Vláda je schopna udělat všechno proto, aby si zajistila přístup do vašeho soukromí a vašich životů. Ale vezměme to postupně.

Světovláda chce okleštit naše životy a dostat lidskou bytost pod totalitní kontrolu. Začalo to platebními kartami. Už v roce 1970 sdělila dokonce samotná Barclayská banka Spread Eagle ve svém firemním časopise, že v blízké budoucnosti budou lidé zbaveni svého soukromí a lidé budou redukováni na kódy zaznamenané na magnetických discích obřího vládního počítače. Tento počítač pro celý svět je zde doslova nazýván Velkým Bratrem, jehož pátravý pohled nás bude neustále sledovat.

Po celém světě se postupně k platebním kartám přidávají velmi osobní údaje, takže karta je zároveň i identifikační. Na stejném principu čipové karty se vydávají i občanské průkazy (začalo to v USA), kde na jedné kartě je v čipu zaznamenáno až na 2000 stran záznamů o vás. Nejen jméno, adresa a rodné číslo, jak by si občan myslel. Je zde i váš zdravotní stav, trestní rejstřík, psychiatrický posudek rozboru osobnosti, politická příslušnost, náboženské vyznání, sexuální orientace, společenská a třídní přizpůsobivost, provládní spolehlivosti, seznamy vašich přátel, manželka, děti, rozvětvená rodina, číslo konta, digitálně zpracovaná fotografie, otisky prstů, záznam hlasu.a desítky dalších údajů, které ať už pravdivě nebo lživě odhalují naprosto vše o vás. Občan žije v naivní důvěře, že tyto nově vydávané občanské průkazy skutečně obsahují jen úředně standardní data. Ale ověřit si to nikdy nemohou, vše je zaznamenáno v čipu, ke kterému má přístup pouze úřady a vláda. Vše je propojeno počítačem a vy jste tak totálně sledováni. Věděli jste, že tyto čipy jsou napojeny na vyhledávací družicový systém GPS, a že tak jste neustále sledováni v pohybu? Tyto čipy byly zprvu testovány na rybách, které migrovaly v řekách a plně se osvědčil. Lidská bytost nyní dokáže být během 10. sekund lokalizována na 8. metrech čtverečních z celého povrchu planety podle toho, kde se konkrétní osoba se svojí kartou nachází. Kolem Země už koncem 90. let 20. století kroužilo 24 satelitů GPS, které jsou pro to určeny. Tyto nové občanské průkazy jsou vydávány po celém světě. Začalo to knížkami s ochrannými prvky jako na bankovkách, pak s magnetickými proužky a nyní se přistupuje k čárovým kódům a čipům. Občanské průkazy jsou spojovány s cestovním pasem, zdravotními průkazy, platebními kartami a jednou digitální dálnicí tak celý váš průběh dne a celý váš život proudí do již zmiňovaných databází, kde světovláda vyhodnocuje již téměř každého člověka planety. Jsme loutky v rukou mocných.

Po celém světě proti tomu vznikají vlny protestů, ale vlády přistupují k tak drastickým a nelidským postupům, že karty ze strachu už téměř nikdo neodmítá. Jak je to s kartami platebními jsme si již řekli – vlády sledují transakce přesahující danou mez, stahují hotovost a na některých místech se už hotovost vůbec nepřijímá. Hotové peníze jsou vydávány mnohdy v omezené a označené míře a vydávají se pouze na příděl občanům, kteří drží alespoň jednu státní identifikační kartu atd… Ale jak vlády nutí občany přijmout právě identifikační karty?

V USA vláda začíná nelegálně diskriminovat občany, kteří odmítají přijmout identifikační karty s čipem. Takoví občané mají od roku 1996 zakázán přístup na mnohé úřady, přicházejí o zaměstnání a stát jim obvykle odmítá platit sociální dávky a dokonce odpírá lékařskou péči. Též se však vžívá policejní šikana, kdy jsou tito občané úmyslně vyhledáváni, sledováni a vězněni, protože se nemohli legitimovat čipovou identifikační kartou. Ve Španělsku byla též vydána každému občanu podobná identifikační karta. Pokud občan odmítne tuto kartu předložit, podle zákona mu může španělská policie i bez soudního povolení prohledat dům, auto, ale mohou také svévolně jako zvěř nahánět a uvěznit ty, kteří nebudou nosit státní identifikační kartu. Ne, nemluvím o fašistickém Německu, ale o současné demokratické zemi Evropské unie. Ale tyto zákony se šíří jako epidemie, žijeme v policejních státech jedné gigantické světovlády. V USA jsou běžné namátkové razie na ulicích. Jednoduše si vyberou ulici ve městě, uzavřou do ní lidi jako dobytek a legitimují je. Kdo nemá identifikační kartu, je často i surově zbit a jde k výslechu. Americký důstojník Texe Marrs se stal v roce 1996 svědkem jedné takové vládní razie ve městě Austin. Ulice mezi správní budovou Cob Country Courthouse a rozestavěnou správní budovou byla zcela nečekaně uzavřena 8. až 12. policejními vozy. Nad hlavami vystrašených lidí kroužila helikoptéra, níže, než-li stanovuje limit FAA pro centrum města. Jedno z aut dokonce nemělo žádnou poznávací značku, kde byli agenti v černých uniformách. Přes všechny zákony policie uvěznila do ulice desítky občanů a náhodně je prohledávala. Každý, kdo neměl občanský průkaz a nemohl prokázat, že je ,,občanem,, ,byl surově odveden a svázán s rukama za zády jako zločinec. Do připraveného transportního autobusu pak dotáhli asi šest takto svázaných nevinných lidí a odvezli je neznámo kam. Policie se k celé záležitosti odmítla vyjádřit, později dokonce prohlásila, že o ničem neví. Tyto razie jsou v USA přitom na denním pořádku.

Ale všimněte si, že tyto zákony o kontrole totožnosti platí již po celém světě. V západních zemích jako zcela nový jev, na východě, včetně České republiky, jako pokračování v přežitku z totalitní doby. Ano, po celém světě, kdo se dnes neprokáže občanským průkazem, může být svévolně odveden k výslechu, přinucen k pokutě nebo i uvězněn. Světovláda dělá vše proto, aby občané vždy měli u sebe své identifikační karty (s čipy). Ale pojďme se podívat do zákulisí těchto snah o vytvoření světového kontrolního dozoru čipovými identifikačními kartami.

V naprosté tajnosti a bez informování veřejnosti se Kongres a prezident USA Bill Clinton dohodli založit a vybudovat obludné monstrum, které se jmenuje Národní identifikační centrum. Toto zařízení už stojí ve Virginii a je vybaveno nejmodernějším počítačovým systémem pro totální kontrolu každé stránky lidských životů. Celá věc je držena v tajnosti, aby se občané nebouřili a nepožadovali po svých kongresmanech zastavení tohoto projektu. Ale jeden z poslanců Kongresu, Neal Smith ze 4. obvodu ve státě Iowa, omylem zveřejnil ve svém volebním bulletinu z října 1993 důležitá fakta. Kongresman v něm píše: ,,Řešení klasifikace lidí vyžaduje vybavení Národního identifikačního centra výpočetní technikou, aby místní úřady pro kontrolu dodržování zákona mohly okamžitě získat informace ze všech států… Dosud jsme investovali 392 milionů dolarů do jednoho takového centra půl hodiny jízdy od Washingtonu D.C. a doufáme, že bude otevřeno do 2. let… Doufáme také, že všechny státy budou do tohoto systému zařazeny do roku 1998 a budeme potom dostávat informace na této rozvíjející se bázi.“ Jak přiznala později i vláda USA, podle plánu se mělo do tohoto záměru v letech 1995 až 1999 investovat dalších 5,5 miliard dolarů.

Předsedkyně Komise pro informační reformu v americkém Kongresu, poslankyně Barbara Jordanová, navrhla v polovině 90. let označit všechny občany USA, ale i přistěhovalce státní identifikační kartou. Kongres tehdy zaplavila vlna občanských protestů. Kongres tedy toto rozhodnutí stáhl s tím, že vydání identifikačních karet bude odloženo. Místo toho však komise navrhla zřízení ,,Národní databáze,, , což je počítačový systém, v němž budou o každém člověku vedeny základní údaje. Ale původní plán se mezitím naplňoval dále, dokonce byl obohacen o vydání karet tak zvaných ,,nepřátel státu,,. Celý projekt označení lidí I.D. (identifikačními) kartami je znám jako ,,PROJECT MOSAIC,,.

Ale tento zrůdný projekt sahá nejméně do 80. let. Martin Anderson, poradce prezidentova výboru pro ekonomiku (za vlády prezidenta R.Reagana), veřejně přiznal: ,,Na počátku 80. let, kdy jsem pracoval v Bílém domě jako poradce prezidenta Reagana pro domácí politiku, byl jsem překvapen velikou touhou vládních byrokratů, z nichž mnozí byli jmenováni Reaganem, po zavedení státních identifikačních karet“. Už v červenci 1981 vládní kabinet dostal ke schválení zákon, aby všichni občané tuto kartu dostali a museli ji nosit stále u sebe. Prezident Reagan v té době tento zákon vetoval s odůvodněním, že by se jednalo o příliš velký zásah do soukromí občanů. V pozdější době byl však Reagan přinucen spolupracovat. Za prezidenta Clintona se tato myšlenka drasticky vyhrotila. V roce 1994 se americká vláda snažila naráz vydat tyto I.D. karty a postavit všechny občany před hotovou věc. Stalo se to výkonným nařízením prezidenta, který tak obešel Kongres. A skutečně, Americká poštovní služba dostala rozkaz připravit k odeslání prvních 100 milionů elektronických I.D. karet. Jak zástupci vlády přiznávají, tyto karty jsou propojeny totálně mezi všemi úřady, policií, vládou i tajnými službami, každý o vás ví, co chce. Přitom se tak děje za zády občanů, ale i bez schválení Kongresem.

Americký vědec a specialista na tuto technologii, Dr. Clark Matthews, napsal: ,,Vláda se chystá zredukovat každého Američana na totálně závislou bytost a na téměř totální dozor nad každým jednotlivcem prostřednictvím těchto hanebných karet. Vývoj těchto identifikačních karet a databází, které leží u jejich základů, by byl monumentálním krokem do temnoty, nového věku kontroly lidí a otroctví... Tento systém je výsledkem společného vývoje vlády a nejvýznamnějších korporací (tajné vlády), jehož účelem je nastolení policejního státu s absolutní kontrolou všech občanů.“ K tomu není snad co dodat.

Mezi tím však pro karty začala v americkém Senátu vystupovat senátorka Diane Feinsteinová a senátor Edward Kennedy. Ten se také spojil s tajemnicí zdravotního výboru, Donnou Shalala, a vymysleli plán za 100 milionů dolarů, v němž by novorozenci a všechny děti museli mít svůj záznam v Národním počítačovém registru. Čím se provinili? Tento záměr vyšel opět na veřejnost a občané bouřlivě protestovali. A hle, Senát USA celý tento podvodný návrh stáhnul. Ale hned poté zaútočil prezident Clinton s tím, že vydají povinnou kartu zdravotní péče. To, že obsahuje všechny údaje jako státní identifikační karta, to se občané neměli dozvědět. Viděl jsem v televizi, jak prezident Clinton v Kongresu držel před zraky milionů diváků tuto kartu v ruce a popisoval její výhody. O jejím skutečném záměru neřekl nic. I takto se dá lhát celému národu. Když vyšla pravda najevo, přišel okamžitě další vládní tlak. Označit I.D. kartou všechny školní děti a byl kvůli tomu vytvořen i zvláštní projekt ,,GOALS 2000,,. Následovaly údery jeden za druhým. Ministerstvo práce vyžadovalo I.D. karty pro všechny dělníky, nakonec pro všechny zaměstnané. Co se tehdy podařilo dotáhnout do konce, bylo zavedení I.D. karty pro všechny vojáky USA. Tato karta se nazývá MARC. V dubnu 1995 Ministerstvo obrany k tomuto učinilo první kroky a dnes je to již několik let fungujícím systémem. Uvědomme si, že vojákem se stává každý americký občan mužského pohlaví, nemá-li zdravotní výjimku. Vojákem je i v době zálohy a každý muž má obvykle rodinu. Databáze je tak jistě hodně nasáklá. Ale vládě se podařil ještě jeden tah. Každý Američan byl povinně očíslován 9. místným číslem, kterým ho vyhledají kdekoliv pomocí počítače a vedou o něm pod tímto číslem veškeré záznamy. Očíslování lidí však brzy přejde na 18. místný blok číslic, který bude mezinárodním standardem. Ano, všichni lidé na světě budou totiž označeni jako dobytek na ruce nebo na čele číslem napojeným na jeden počítač světovlády. Ten má základní pozici v čísle 666. Bez tohoto označení nebudete moci nakupovat ani prodávat, oficiálně ani existovat.

Zavedení I.D. karet podporuje dále i guvernér Kalifornie Pete Wilson a senátorky Diana Feinsteinová a Barbara Boxerová. V roce 1996 senátorka Kay Bailey Hutchisonová předložila Senátu návrh zákona č. 999 o povinném zavedení I.D. karet. O rok dříve, v roce 1995, dělala senátorka Feinsteinová na Capitol Hill prohlášení pro tisk, kde přiznala, kam až plány sahají. Řekla: ,,Nová I.D. karta by byla vyrobena pokročilou technologií s mikročipem, magnetickým čárovým kódem, záznamem hlasu, vzorkem DNA, vzorcem sítnice, digitálně kódovaným otiskem prstu, digitální fotografií…“ Promiňte mi to přirovnání, ale Hitlerovi stačilo v dokladech pouze jméno, rodné číslo a adresa.

Pokud bychom přesto chtěli věřit spásonosným myšlenkám této novodobé masové identifikace čipovými kartami, proč byly tyto karty vyprojektovány v americké Národní bezpečnostní agentuře (NSA), která je známá nekalými a drastickými aférami s manipulací občanů, jejich sledováním, diskreditací a vydíráním. Pak se člověk musí zděsit při slovech Zbigniewa Brzezinského, poradce presidenta USA pro národní bezpečnost, který řekl: ,,Prostřednictvím počítačů budou lidské životy a záležitosti neustále sledovány. Brzy bude možné uplatňovat téměř nepřetržitý dozor nad většinou osobních informací o občanech.“

V roce 1996 byl podán návrh prezidentu USA, Billu Clintonovi, aby vyhlásil tak zvané výkonné nařízení pro přímé vydání identifikačních karet všem občanům. Tím by se totiž vyhnul tomu, aby o tom rozhodoval demokraticky lidmi zvolený Kongres.

Skutečností je, že I.D. karty jsou jedním z největších podvodů a zločinů spáchaných na lidech, který zachvacuje svět. Je to systém pro totální kontrolu nad lidmi, diskriminaci a likvidaci nevhodných. A věřte, že I.D. karty přináší ty nejčernější obavy podvodného plánu, o kterém je řeč. Aféry, které se zde před našimi zraky odehrávají prostě smrdí. Pojďme se podívat na některé z případů týkajících se identifikačních praktik na nás lidech.

Začátkem prosince 1987 bylo vládní inspekcí odhaleno, že vláda Austrálie nelegálně shromažďuje a zneužívá data na identifikačních kartách všech 18. milionů svých občanů, přestože léta tvrdila, že nic takového není nikdy možné.

V roce 1994 například americká vládní CIA ve spolupráci s mexickou společností NAFTA, vydali nové identifikační karty, které Američané otestovali na mexických občanech při volbách v Mexiku. Každý ze 46. milionů voličů měl dostat svoji voličskou identifikační kartu, za což mexická vláda utratila 730 milionů dolarů. Vláda tím slibovala kvalitnější a poctivější volby. Karty obsahovaly fotografii, otisky prstů, hologram, neviditelné ultrafialové pokrytí, čárový kód a plastový laminát. Byla to naprostá fraška s cílem dostat pod trvalou kontrolu do databází občany Mexika. V těchto volbách navíc vláda nedoručila tyto identifikační karty přibližně 5. milionům Mexičanům, kteří patrně nevyhovovali politickým názorům CIA a nebyli tak vůbec připuštěni k volbám. Jaké pak spravedlivé volby? Ale takové věci nejsou ničím výjimečným.

Na jaře 1982 falšovala vládní CIA volby v Salvadoru. Přiznal to samotný ředitel CIA William Casey pod tlakem veřejnosti. CIA dodala v červenci 1981 do Salvadoru identifikační techniku pro označení voličů. K volbám byli připuštěni pouze vládě vyhovující, předem označení lidé. Celkem 438 voličů, kteří se neprokázali identifikačním prvkem, bylo zavražděno. Můžeme vůbec věřit těmto identifikačním vládním snahám?

A k čemu můžou také být vládě dobré identifikační karty? Vzpomínáte si ještě na Rwandu v Africe? V roce 1995 zde bylo umláceno nebo zastřeleno na milion mužů, žen a dětí při masovém vraždění vojenských sil a jejich rivalů, kmenových skupin. Byly to masové boje mezi Huty a Tutsii, do kterých se stále pletlo OSN. V rámci údajné prevence vláda rozhodla, že pro všechny Huty a všechny Tutsie vydá identifikační karty, aby se prý zamezilo údajné praxi, která vedla k tolika obětem. A jak tyto identifikační karty pomohly? Během genocidního řádění hutských milicí byly vyžadovány karty o totožnosti na náhodně zastavených civilistech. Pokud na kartě měli uvedeno, že jsou příslušníky tutsijské menšiny, byli ukopáni k smrti nebo zastřeleni. To bylo tedy řešení. Vzpomeňme, jak fašisté přinutili Židy za války nosit na oděvu židovské hvězdy, aby na ně všichni plivali a diskriminovali je a poté snáze shromažďovali k likvidaci v koncentračních táborech. Tyto zločiny nejsou překonány. Identifikační znaky jsou spojeny s rukama od krve a prolhanými ústy a nemusíme čerpat jen z historie.

Proč má mít dnes každý člověk u sebe identifikační kartu a s takovým množstvím osobních údajů – přes otisky prstů, vzorky lidské tkáně DNA, tedy i rasové, zdravotní i psychické vzorce, digitálně zpracované fotografie, rukopis, záznam hlasu, náboženskou, politickou příslušnost a společenskou přizpůsobivost… Copak nevidíte, že je to ta nejohavnější totalita všech dob určená k likvidaci nepohodlných? A dnešní super technika a přenos dat dokáží své. Žádný vládní argument (boj proti kriminalitě či praní peněz) nemůže tuto zrůdnost ospravedlnit. Vlády to moc dobře ví, ale neřídí se svědomím, řídí se světovládou. Světovládou dosud tak výsměšně anonymní, ale tak zrůdně viditelnou.

Je zcela jasné, že informace, které vlády světa získávají o svých občanech, putují počítačovou dálnicí dál. Až do cílové stanice, kterou je jeden gigantický počítač pro celý svět, který je ve službách světovlády. Existence tohoto počítače byla dlouho popírána. Vždyť jde o centrální mozek planety, tento počítač je nyní možná mocnější než celá OSN. Všechny tajné databáze ústí právě sem a naše životy jsou zde zcela podchycené.

Pokud vím, poprvé existence tohoto počítače vyšla najevo v roce 1970, když již jmenovaná Barclayská banka Spread Eagle oficiálně sdělila, že v budoucnosti budeme zbaveni svého soukromí a budeme redukováni na kódy zaznamenané v jednom obřím vládním počítači. Tatáž banka přiznala, že tento počítač nás má neustále sledovat. Šokem pro svět bylo, když v červenci 1982 sám prezident USA Ronald Reagan v Bílém domě přiznal, že tento světovládný počítač skutečně existuje a má brzy převzít vládu i kontrolu nad světem. Možná si tehdy neuvědomoval, že tím veřejně doznal celý zrůdný plán, který byl po desítky let vyvíjen za zády veřejnosti a proti ní. Také se brzy rozběhly vyšetřování, které přinesly další informace o tomto počítači.

Jedná se skutečně o centrum všeho chtěně i nechtěně existujícího. Sbíhá se sem veškerý světový děj, od agenturních zpráv, přes zprávy tajných služeb, odposlechy telefonů, až po každou vaši položku na pokladním lístku v zapadlé samoobsluze z elektronické pokladny. Celý tento projekt se jmenuje ,,PLATFORM,,.

V souvislosti se světovým ústředním počítačem byly odhaleny další tajná počítačová centra po celém světě. Vyšlo najevo, že každá lokalita planety má podchycenu danou oblast a informace z těchto tajných počítačových center putují do centrálního počítače. Tyto počítače byly zatím odhaleny například v belgickém Bruselu, v americkém Detroitu, v polské Waršavě, dále ve Velké Británii, Německu, Japonsku, Austrálii a Rusku.

Veliká aféra vznikla kolem počítače v belgickém Bruselu, vždyť jde také o sídlo EU a NATO. Vyšlo najevo, že počítač je zde umístěn v administrativní budově EHS /Evropské hospodářské společenství/ a je schopný zpracovat 2 miliardy lidí. Už v roce 1975 Dr. Hanrick Eldeman, hlavní analytik EHS, potvrdil, že tento počítač skutečně existuje, že je v budově EHS v Bruselu a zabírá celá tři patra této ohromné budovy. Co však překvapilo nejvíce, tento počítač se podle Eldemana úředně nazývá v překladu Bestie. Opravdu výstižný název, nemyslíte? Eldeman však o dva roky později, v roce 1977, oznámil, že počítač Bestie bude zpracovávat data o všech lidech planety, tedy ne jen o 2. miliardách, jak tomu bylo v roce 1975. Na základě toho se odborníci domnívají, že onen centrální počítač může být právě tato belgická Bestie. Ale ve světě existuje neustále více indicií, že centrum bude v USA, konkrétně v ústředí tajné služby NSA. Ti střízlivější se ohlížejí směrem, kam směřovaly kroky světovlády. Do Austrálie, kde již stojí ústřední budova světové vlády i parlamentu. Zjistilo se totiž, že zde stojí i něco mnohem závažnějšího.

Od roku 1975 po rok 1988 byla australská vláda otřesena vlnou afér týkajících se záhadné budovy v Deakinu (na předměstí Canbery). V roce 1966 zde byla postavena malá telefonní ústředna. Co však nikdo netušil bylo to, že v obrovském suterénu sídlilo špionážní zařízení spravované NASA, které provádělo plošné sledování občanů a shromažďování dat. V roce 1975 byla započata vedle této malé telefonní ústředny stavba, která byla oficiálně prohlašována za rozšíření této ústředny telecomu. Jenže tehdy přišel zlom. V tomtéž roce totiž senátní výbor JPAC začal prověřovat výdaje na stavbu nové budovy telefonní ústředny v Deakinu. Tehdy ještě nebylo nikomu podezřelé, že tato budova stojí jen kousek od sídla světového parlamentu. Toho roku 1975 však senátní výbor odhalil, že existující budova telefonní ústředny má skutečně tajně postavený gigantický suterén pro počítačové shromažďování dat o občanech obrovského pokrytí, které spravuje americká NASA. Senátní výbor také přiznal, že nová budova není ve skutečnosti rozšířením telefonní ústředny telecomu, jak bylo Senátu předkládáno, ale rozšířením tajných podzemních databází a registrů. Telefonní ústředna byla jen vládní kamufláží. Potvrdil to později i samotný telecom, když přiznal, že ze stavebních nákladů 250.000 dolarů nezaplatil telecom ani cent. Tuto tajnou ústřednu měla pronajata australská vláda a to už 6 měsíců před dokončením budovy v únoru 1980. Vláda to samozřejmě popírala. Oháněla se výmluvnými argumenty a v médiích se několik vládních činitelů snažilo obalamutit veřejnost. Marně. Až po velikých protestech občanů se nakonec 2. listopadu 1987 zlomil jako první ministr sociálního zabezpečení Brian Howe, když přiznal, že počítačové ústředí jeho ministerstva má skutečně sídlo v dané budově v Deakinu. Jenže protesty zesílily a 17. listopadu 1987 ministr Brian Howe přiznal, že vlastně všechna ministerstva, celá australská vláda využívala tajné počítačové ústředí v Deakinu. Přiznal dále, že zařízení těchto budov zaplněné počítači nemá nic společného s telecomem. Začátkem prosince 1987 byla vláda doslova bombardována vlnami protestu a musela zřídit inspekční tým, jehož výsledky byly dány veřejnosti. Inspekce vlády plně prokázala, že vláda léta do očí lhala svým občanům. Utajovaná telefonní ústředna se ukázala být Národním počítačovým ústředím a centrem celé řady ministerstev a samotné vlády. Objevily se zde počítačové disky obsahující celé knihovny záznamů s důvěrnými daty o občanech. Všechna data byla mezi ministerstvy propojena a každý občan byl tak ve svévoli vlády. Občané byli léta ujišťováni o ochraně svých osobních dat, nyní se ukázalo, že data byly zneužívány, nelegálně zřízeny a došlo k porušení zákona o identifikačních kartách.

Vidíte, že nikdy nelze nikomu věřit. Nebo stále ještě věříte tomu, že identifikační karty nám mají prospívat a žádné nelegální vládní databáze neexistují?

Aféra kolem vládního zneužívání identifikačních karet a nelegálních databází o všech 18. milionech občanů Austrálie vedla k dalšímu vyšetřování. Podařilo se objevit přímé souvislosti s touto aférou a světovou vládou, jejíž sídlo je jen kousek od inkriminovaného Deakinu. Peter Sawyer, bývalý vysoký úředník australské vlády odhalil veřejnosti další fakta. V Austrálii se nacházejí tři hlavní vojenské základny patřící USA. V Nurrangeru poblíž Woomery, v Novém Jižním Walesu a třetí, největší, stojí západně od Alice Springs. Tato základna se jmenuje Pine Gap. Jedná se o tajnou podzemní základnu, která má pod povrchem 8 kilometrů dlouhou vrtanou díru, která slouží jako gigantická anténa. Pine Gap je jedno z nejvýznamnějších center pro špionážní satelity kroužící kolem Země. Pine Gap má obrovské počítače propojené s celým světem pro sběr informací o každém člověku této planety. Počítače Pine Gap jsou zároveň propojené s ostatními světovými sběrnými počítači. Sawyer však také odhalil, že vládní aféra kolem zneužívání dat občanů se netýkala pouze 18. milionů australských občanů, protože zařízení v Deakinu bylo též napojené na podstatné datové centra po celém světě, kde jsou shromažďovány informace o všech lidech planety. Rozhodně to potvrzuje funkční a reálnou existenci světové vlády právě v Austrálii.

Již byla řeč o tom, že americká státní identifikační karta byla vyvinuta v NSA (Národní bezpečnostní agentura). NSA vznikla po roce 1945 z podnětu ministerstva obrany USA. Je to unikátní světová tajná služba, protože nejsou zákonem definovány limity její moci. Může si dělat co chce a to pod ochrannými křídly vlády USA. NSA je nejmocnější tajnou agenturou ve světě. V porovnání s ní je CIA pouhou pomocnou ,,policejní rukou,, globální NSA. Není omezena žádným zákonem, je zodpovědná pouze americké Národní bezpečnostní radě skrze záhadnou organizaci Comsec. Byla to právě NSA, která jako první na světě vlastnila počítač pro zpracování dat o občanech celé planety. Tento počítač byl nainstalován roku 1976 a nesl jméno Cray. Dnes má NSA nejlepší superpočítače na světě, na nichž jsou vyhodnocovány všechny, ale opravdu všechny aspekty lidského života jednotlivců po celém světě. Ano, vše se sbíhá sem do ústředí NSA ve Fort Made ve Washingtonu. Tato světová chobotnice je součástí ,,PROJECT PLATFORM,, , který usiluje o vytvoření jednoho světového počítače pro řízení světa. Ačkoliv byla NSA oficiálně vytvořena až v roce 1952, vzešla z mezinárodní dohody podepsané roku 1947, jejíž oficiální název zní ,,UKUSA PACT,,. Jednalo se o dohodu mezi všemi světovými velmocemi a strategickými státy o sbírání a porovnávání informací o svých vlastních občanech a vzájemném sdílení těchto informací a jejich posílání do ústředí NSA ve Fort Made. Potvrzeno to bylo například 9.března 1977 v parlamentu při interpelaci s premiérem Malcolmem Fraserem. A tento plán ,,UKUSA PACT,, je platný dodnes a jeho zrůdnost je stále větší. Je to snad vůbec první světová dohoda o okleštění světa a jeho občanů do totalitního světového výzvědného systému. Celá věc je v rozporu s mezinárodními dohodami a smlouvami o lidských právech, ale na ty se vlády světa oficiálně vykašlaly ještě před tím, než byly oficiálně pro spokojenost občanů OSN schváleny. Cílem světovlády je totiž jeden totalitní a totálně kontrolovaný, lehce manipulovatelný policejní stát s poslušně oddanými a zlomenými občany.

Pokud si ale myslíte, že identifikačními kartami končí plány světovlády, mýlíte se. Plán je mnohem morbidnější. Čipové karty jsou zde pouze proto, abychom si zvykli na bezhotovostní transakce a naše neustálé sledování. Až se tak stane a už to není daleko, světovláda přijde s tím, že karty se dají ztratit a zneužít, že je jich mnoho a nejsou po ruce. Začnou propagovat, ale zároveň tvrdě zavádět nový systém. Totiž spojení platební a identifikační karty s naším tělem. O co jde ?

Všem lidem na světě se má vytetovat neviditelným laserovým tetováním na pravou ruku nebo čelo čárový kód o 18. číslicích. Každému člověku na světě přidělí jedno číslo a to mu prakticky vytetují. Kód bude obsahovat nejen celý váš bankovní kredit, ale i tisíce soukromých dat a záznamů o vaší osobě k vaší identifikaci. Chtějí nás označit jako dobytek. Jako Hitler tetoval na rukou čísly uvězněné v koncentračních táborech. Náš čárový kód se nám má snímat infračervenými snímači z našeho těla v místech, kde budeme platit nebo nakupovat, při identifikaci, prakticky všude, kde to bude povinné nebo požadované. Systém je stejný jako s platebními a identifikačními kartami, hotovost je pouze elektronická a odepisuje se a přičítá přímo z konta. Nosíte s sebou zároveň až stovky kilogramů dokumentů a záznamů o vás, které jsou v kódu uloženy. Už nebude úniku. Půjdete klidně po ulici, vláda si usmyslí, a aniž byste to tušili, náhle jste na ulici identifikováni a celý váš život odhalen. Čárové kódy z našich těl budou snímatelné i na dálku a bez našeho vědomí. Budeme otroky spoutaní v dokonalém totalitním systému. Identifikační karty musely přijít, kdyby nás vlády chtěli označit přímo kódem na těle, vznikalo by příliš mnoho otázek a protestů. Dnes jsme schopni zcela klidně přijít opět blíže k peklu. Uvědomují si lidé vůbec, jak dalekosáhlé důsledky to přinese pro jejich životy? Bohužel, většinou ne, ale vlády naopak dobře vědí, proč potřebují označit, identifikovat a totálně kontrolovat pohyb svých občanů. Ale nejen občanů.

Čárový kód, který vznikl v 70. letech, se začal brzy objevovat na některých výrobcích a potravinách. Dnes už je toto označení v podstatě povinné. Ne přímo zákonem, ale fingovanými zákony, které takto neoznačené výrobky diskreditují a omezují natolik, že si každý rozmyslí neoznačit svůj výrobek čárovým kódem. Vlády tak mají vždy přehled o zboží na území státu, kdy a kdo je koupil, atd…. Určitě jste již slyšeli o světové normě ISO 9000. Tato norma vyžaduje, aby všechno vyrobené zboží bylo označeno čárovým kódem. Vlády se dokonce už dohodly, že kdo nebude mít osvědčení ISO 9000, nebude moci na celé planetě vyrábět ani prodávat své zboží. Už v roce 1996 přijalo jako závazné ISO 9000 kolem 100 zemí světa, dnes už takřka žádná významnější země nezbývá. Dříve to bylo nepovinné, ale doba se změnila. Proč? Světovláda tak bude mít totální přehled o všem zboží v libovolné lokalitě i v celosvětovém měřítku. Ale důvod je ještě jeden, nejbohatší podnikatelé a monopoly tento certifikát získají snadno, ale malí podnikatelé a soukromníci tak budou prakticky zlikvidováni, norma je příliš přísná na to, aby prošli a udrželi se. Vlády tak mohou dokonce sami likvidovat vybrané nebo přímo ideologicky nevhodné subjekty a odvolávat se nevině na ISO 9000. Propaganda kolem ISO 9000 je skutečně velká, také v České republice se tímto mnoho firem chlubí přímo na svých prospektech. Bohužel, stalo se to reklamním přitahovadlem investorů a zákazníků.

Ale zpět k označení všech lidí světa tímto čárovým kódem. Už jsme si řekli, že to bude proto, abychom byli jako dobytek očíslováni a identifikováni obrovským množstvím nelegálně získaných intimních záznamů o našem soukromí a celém životě, abychom byli neustále počítači sledováni v chování, ale i našem pohybu. Všechny čipové karty se prostě spojí v jeden čárový kód pod jedním světově registrovaným číslem a ten kód půjde až do naší smrti vytetovaný na našich tělech.

Superpočítač světovlády tak bude v daný moment o vybraném člověku, skupině, národu nebo všech lidech okamžitě vědět vše. Gigantický a utajovaný počítač, který se jmenuje Bestie a je umístněn v budově EHS v Bruselu, je připraven pracovat právě na bázi zpracování čísla daného každé lidské bytosti. Dr. Hanrick Eldeman, hlavní analytik EHS, to v roce 1977 přiznal a uvedl, že tento superpočítač Bestie (Šelma) je schopen označit čísly a čárovými kódy všechny obyvatele země. Tento čárový kód bude mít každý odlišný, jeho základ však u každého tvoří číslo 666.

Kdo se vládě znelíbí, jednoduše mu bude zablokován kód nebo jej nedostane vůbec. Bez něj však bude odsouzen k věčnému živoření i smrti, protože bez čísla nebude moci nic nakupovat ani prodávat, nebude moci přijít na úřad ani k lékaři, bude odsouzen. Člověk se tak stává totálně poslušnou a závislou bytostí na vládě. Každý jeho sebemenší přestupek nebo odlišný názor, může znamenat pokutu ve formě dočasně zablokovaného kódu. Takto může být beztrestně odsouzen až k smrti.

Že je to sci-fi? Ne, je to tvrdá realita. V roce 1988 bylo zkušebně označeno 10. 000 osob v Singapuru na ruce a na čele neviditelným laserovým čárovým kódem. Po 3 měsíce zde tak vláda Malajsie testovala nahrazení kreditních a identifikačních karet čárovým kódem spojeným s lidským tělem. K hrůze světa se tímto testem zjistilo, že celý systém je plně funkční a připravený k uchvácení většiny světa. To ale bylo v roce 1988, dnes už realita dostává masový charakter. Po celém světě je dnes už takto trvale světovládou označeno mnoho miliónů lidí. Uvědomme si, že akce už začala. Už v roce 1984 bylo jen v USA označeno 3 miliony lidí, kterým byl vytetován na tělo tento čárový kód. A stejně jako dříve u kreditních karet i dnes jsou vyvíjeny vládní a právní donucovací tlaky, aby to občané prostě bez protestu a sami přijali.

Tak například v USA začali už dávno některá letiště odbavovat přednostně cestující, kteří mají svůj identifikační kód vyznačený laserem na ruce. Některé americké pojišťovny dokonce odmítají pojišťovat občany, kteří se neprokáží svojí kódovou tetovanou identifikací na ruce. Některé úřady v USA, Japonsku, ale i některé obchody v západní Evropě odmítají vpustit dovnitř člověka, který není označen čárovým kódem na ruce. Ale nátlak jde dál a tak slepí a hluší občané dojdou k požadovanému závěru, že je to pro ně vlastně výhodné. Je to nechutná strategie.

Čárové kódy se však dávají lidem už i povinně. V USA jsou takto například označováni všichni vězni (např. v Tusconu v Arizoně).

V roce 1996 vláda USA na americké vojenské základně Guantanamo označila 50.000 haitských a kubánských uprchlíků. Dospělé na rukou, děti na kotnících.

V izraelských kibucech, což jsou města vzniklá po roce 1948, se již mnoho let odehrává scénář, který jednou zachvátí celý svět. Neviní lidé jsou totiž v těchto městech jako ve vězení. Žijí sice na vysokém stupni hmotného zabezpečení a v materiálním blahu, ale jsou úředně zbaveni vlastní svobody. Lidé, kteří žijí v těchto městech jsou zbaveni finanční hotovosti. Mají pouze přidělené čísla (bezhotovostní systém čárového kódu), se kterými chodí nakupovat a vydělaná i utracená částka se připisuje a odečítá přímo z konta. Místní lidé jsou tedy otroky moci, neboť mohou nakupovat pouze ve vybraných místech a vybrané zboží. Nemohou ani utéci z takového systému, neboť nikde jinde by jim nikdo bez peněz nic neprodal a oni by pošli v bídě. Ale nemohou se ani vzepřít uvnitř takového systému, ani jakkoliv protestovat proti čemukoliv, neboť by riskovali, že jim bude jejich konto zablokováno. Lidé nemohou opouštět tyto města, aniž by s tím zvláštní rada nesouhlasila. Lidé se zde musí pohybovat pouze ve vybraných teritoriích a jsou omezováni mnohdy až nesmyslnými uzákoněními. Zvláštní státní výbor – rada města, zde totálně kontroluje a šikanuje život i soukromí každé rodiny a sebemenší rozhodnutí musí být neprodleně konzultováno s oním orgánem, který může vše zamítnout. Orgány zde vymáhají po lidech i ty nejintimnější informace a nemůžete zde mít žádný osobní názor či problém, aniž by o něm nevěděl i tento výbor. Děti se zde smí rodit pouze na zvláštní povolení orgánů, kteří i tomuto mohou zabránit. Už od dětství jsou tu děti vedeny k naprosté závislosti na orgánech a je zlamována jejich osobnost pod jedinou rodinu, kterou jsou úřady. Takto funguje v demokratické zemi ve městech kibucech totalitní systém, byť plný materiálního blaha. Je to doslova koupení si občanů výměnou za jejich svobodu. Myslím si, že izraelské kibuci jsou dostatečně velkým trnem v oku těm, co chtějí věřit tomu, že žádná totalitní světovláda není prakticky možná.

Ale zpět k označení lidí čárovým kódem. Prozatím, než dojde ke globálnímu označení na tělech, snaží se nám vlády čárový kód vnutit na naše občanské průkazy nebo kartičky zdravotních pojišťoven. Člověk absolutně neví, co vše o něm vlády vedou za informace, vidí jen nesmyslné svislé čáry a číslo. To je záměr. Nejnovější generace čárových kódů (k roku 2000), tzv. čárový kód PDF 417, je už kódem dvojrozměrným a interaktivním, který umožňuje zakládat do sebe neuvěřitelné množství informací, ale jde do něj zakládat i přímé kopie dokumentů, fotografie, záznam hlasu nebo otisk prstu. Kódy jsou radiofrekvenčním přenosem Spectrum 24 schopny reagovat i na vzdálenost přes 100 metrů, lze je tedy snímat i na dálku a i za překážkou. Tyto nové čárové kódy se začaly plně užívat po celém světě od konce 80. let 20. století. PDF 417 byl tedy zřejmě jasným favoritem v označení lidských těl čárovým kódem, znamením doby.

V roce 1981 probíhalo v Bílém domě jednání za účasti prezidenta USA Ronalda Reagana, které se týkalo zavedení státního identifikačního systému občanů. Marty Anderson tehdy vystoupil a navrhl prezidentovi vytetovat identifikaci na ruce každého občana. Na to okamžitě zareagoval J.Wat, sekretář pro vnitřní záležitosti se slovy: ,,To je hrozné, zní to jako znamení šelmy.“ Celý kabinet ztichl. Poté prohlásil prezident Reagan větu, která obletěla svět: ,,Snad bychom měli vypalovat znamení už všem nemluvňatům‘‘.

Veřejnost byla tehdy zděšena. Koncem 90.let 20. století přicházel prezident USA Clinton s daleko horšími zákony a nikoho to již nepřekvapovalo. Svět mlčel. V celém světě se už začínají lidé (zpravidla potají) v porodnicích označovat neviditelným laserovým tetováním. Jak jsme si již řekli, na západě, zejména v USA, se tím už nikdo netají a úřady to přímo vyžadují a podmiňují to všemožnými výhružkami a omezeními práv a pohybu. Občané sami tak dávají svá těla k potetování, aby mohli žít ,,v klidu,,. Ale zároveň se vyskytla i nová technologie, která se začala doslova masově užívat k identifikaci lidí této planety pro potřeby světovlády a která doplňuje technologii čárového kódu na našich tělech. O co se jedná?

Jedná se o mikročipy, které chce světovláda všem lidem na světě voperovat do jejich těla. Tyto mikročipy jsou miniaturní elektronické přístroje schopné, stejně jako čárový kód, přes detektor identifikovat danou bytost. Nejznámější mikročipy vyvinuté do roku 2000 měli délku 10 mm a šířku 2 mm. Ale dávno jsou užívány i mikročipy tenké jako vlas. Tyto digitální mikročipy jsou schopny identifikovat s obrovským potenciálem záznamů každou lidskou bytost. Stejně tak ale člověka jako sonda sledují v pohybu po celé planetě a je možno ho lokalizovat během deseti vteřin na prostoru 8 metrů čtverečních z celého povrchu Země. Vše díky 24 satelitům GPS. Tyto mikročipy se zprvu na přání vlád umisťovaly v podobě plochého čipu v občanských průkazech, pasech a identifikačních kartách. Již tehdy byla známá i technologie čipu v lidském těle, ale veřejnost se tímto systémem měla nejdříve seznámit. Poté vlády přejdou k povinnému implantování mikročipu do těla každého z nás. Mikročip společně s tetováním čárového kódu nás mají totálně kontrolovat, sledovat náš pohyb, ale i mnohem víc. O tom ale až za chvíli.

Všimněte si prosím, že technologie implantace mikročipů pro identifikaci a sledování živé bytosti není žádné sci-fi. Už od konce 70. let jsou po celém světě takto čipovány zvláště domácí zvířata, psi a kočky. V České republice se to rozběhlo naplno po roce 1993. Dnes existuje mnoho let už i u nás Národní centrální registr pro identifikaci všech mikročipem označených zvířat a zvíře Vám očipují v každé druhé veterinární ambulanci. Vše v masové reklamě, že váš pes se tak neztratí a když ano, najde se a po identifikaci vrátí majiteli. Faktem ale je, že celé toto divadlo má ten hlavní účel, že lidé zcela labilně přivyknou této technologii. Když mají mikročip jejich domácí mazlíčkové, kteří jsou mnohdy rovnoprávnými členy rodiny, pak je už jenom krůček k tomu, aby mikročipy pod podobnými záminkami přijali i lidé. Tato technologie se nazývá RFID a můžeme vidět, že Ministerstvo zemědělství ČR, jakož i vláda jako taková, tvrdě podporuje tuto technologii. Ale myslíte si, že jde jen o výhodu? Je-li to výhoda, pak to má být dobrovolné. Jenže tak tomu není, po celém světě začali být občané úřady doslova vydíráni, že pokud neoznačí svého psa mikročipem, bude odebrán nebo utracen. Vymlouvají se přitom na vzteklinu, potulování psů i přeplněné útulky (jak by to bylo asi s lidmi). V Brně vznikla bouřlivá diskuse, když chtěl v roce 1995 jako první v republice magistrát Brna zavést tzv. plošné (povinné) očkování všech psů a koček. Ministerstvo zemědělství zase prosazuje povinné označení všech hospodářských zvířat v ČR a okamžitě využilo aféry kolem nemoci ,,šílených krav,, pro argumentaci a podporu svých šílených plánů.

Vězte, že naše zvířátka jsou jen počátek, takový test naší přizpůsobivosti, ostatně vždy přeci testujeme vše nejdříve na zvířatech. Brzy budeme označeni jako dobytek mikročipem i my lidé pro vládní identifikaci, kontrolu, manipulaci a sledování pohybu. Říkám budeme, ale ono to již začalo a to v plné tajnosti. Ale lze takovýto zločin utajit ?

Vláda USA vyvíjela už v 80. letech identifikační programy s mikročipy na lidech. Bez informování k tomu zneužívala děti v dětských domovech, pacienty nemocnic a léčeben, ale také vězně. O tom si ještě řekneme. Ve Švédsku mělo už na počátku 90. let, podle oficiálních informací, implantováno mikročipy 7000 lidí. Bylo to právě Švédsko, které se postaralo o světovou aféru, když švédský výzkumník Robert Naeslund veřejnosti odhalil stovky rentgenových snímků pacientů, které ukazují různé typy mikročipů odhalených při náhodných rentgenových vyšetřeních občanů. Odhalil ale také i mikročipy, které byly z vyděšených a překvapených lidí vyoperovány. Zhruba od poloviny 80. let bylo vládou tajně takto označeno, identifikováno a sledováno bezpočetně lidí. Mikročipy se implantovali zejména do starších občanů pomocí injekcí. Občané o tom nebyli informováni, bylo jim řečeno, že jsou pouze běžně očkováni. Pravda vyšla najevo, až když náhle začali takto označení lidé umírat v důsledku amnézie a oslabení imunitního systému. Vláda udělala z lidí doslova pokusné králíky. Tato technologie je od základu obrácena proti nám. Vlády tedy dobře vědí, proč to utajují. Ale to není vše.

Vlády mají tu drzost opouštět brány podsvětí těchto praktik a chtějí tuto zrůdnost uzákonit. Dr. Mary Jane Englandová, členka zhoubného vládního výboru pro zdravotní projekty vlády USA, ve svém proslovu v Palm Springs v Kalifornii v roce 1994 navrhla, aby vláda povinně implantovala mikročipy všem lidem do jejich těla pro jejich identifikaci.

Ale zatímco prezidentovi muži přemýšleli, jak šikovně zalhat veřejnosti, aby ze zákona přijala mikročipovou identifikaci, z vládního podsvětí USA se začaly tyto ideály nebezpečně šířit do světa. Už v březnu 1997 bylo oficiálně prohlášeno, že vlády Dánska, Filipín a Trinidy plánují po vzoru USA voperovat mikročipy do těl svých občanů nebo jejich občanských průkazů. K této iniciativě se připojily po roce 1997 prakticky téměř všechny vlády světa jako k cílovému řešení. Jak by také ne, počítače světovlády v Belgii, Austrálii i USA jsou připraveny okamžitého napojení na tyto mikročipy ve všech lidech na celém světě (od 70. let tyto počítače fungují již na bázi zpracování čárového kódu dané každé lidské bytosti).

Bývalý poradce prezidenta USA Ronalda Reagana, Martin Anderson, sdělil celému národu již mnoho varování před touto technologií. V The Washington Times například napsal: ,,Tento nepatrný mikročip je jako technologické tetování a je mnohem efektivnější než čísla, kterými nacisté nesmazatelně označovali na ruce své oběti v koncentračních táborech.“ A toto přirovnání je naprosto výstižné. Nyní se totiž postupně dostáváme k tomu, proč chce světová vláda označit všechny lidi mikročipy. Jen identifikace? Jen kontrola? Jen sledování pohybu? Jakoby to nestačilo, ještě tu něco je a tím něčím teprve končí cíle tohoto vražedného divadla. Ale dejme slovo tomu nejkompetentnějšímu…

Doktor Carl W. Sanders z USA je elektronický inženýr, vynálezce a vládní konzultant. Je také vítěz prezidentské a vládní ceny za nejlepší designovou činnost. 32 let svého života strávil ve strojním a elektronickém návrhářství mikročipů vztahujících se k člověku a organismu. V roce 1968 se dostal jako specialista k projektu ve městě Phoenix v Arizoně. Současně se na tomto projektu pracovalo i v Bostonu a také Hunfordu. Celý projekt byl zaměřen na jednu mladou ženu, která měla zlomenou páteř. Oni zjistili, že by snad mohli zapojit nervy umělé. Do tohoto projektu byly zapojeny stovky lidí. Jednalo se o projekt revoluční, první svého druhu a nikdo nevěděl, jaké přinese výsledky. Podnětem k tomuto projektu se stala právě ona nemocná žena. Celý projekt nakonec vyvrcholil v mikročip. Po implantacích několika těchto mikročipů této ženě do míchy, se její svaly na rukou a nohou skutečně začali napínat a končetiny pohybovat. Dr. Carl W. Sanders dostal v tomto projektu vyšší pověření a ručil za sestrojení tohoto mikročipu. Když se pak ale rozbíhal další nadějný výzkum tohoto mikročipu, nečekaně přišlo vládní nařízení, že financování mikročipu na onu zlomenou páteř není výnosné, a že se mají zabývat jinou oblastí výzkumu tohoto mikročipu. (Pokračování v další kapitole).