Cesta k zániku

Podrobnosti

Speciály CFP! / Téma týdne|

15. červenec 2012|

Vince Horner|

6145 x

Civilizace je na cestě k zániku. Prapodivné a nepochopitelné však je, že si toho dosud nikdo nepovšiml. Tak jako všechny ostatní formy života jsme i my biologické entity. Avšak zatímco existence ostatních životních forem je založena na biologickém reprocesování, které na Zemi poskytuje možnost existence života až do termálního zániku slunce, lidstvo se vyvinulo a čím dále tím více závisí na neobnovitelných a nerecyklovatelných zdrojích.

Naše ekonomické a politické systémy nejsou utvořeny tak, aby počítaly se shora uvedenými problémy vyžadující rozsáhlé sociální a ekonomické změny, natož aby je řešily. Stačí uvést jediný příklad – zvýšená produkce znamená eskalaci neobnovitelných a nerecyklovatelných zdrojů s těžko předpověditelnými důsledky – snížení produkce znamená stávky, sociální nepokoje i možnost revolucí. A to do úvahy nezahrnujeme možnost hluboké finanční krize. 

V praxi je možné pozorovat, že zastavit například oteplování planety, které tvoří pouze malou část celého problému, není dostatečně akceptováno. Stále nechceme vzít na vědomí, že to byly právě primitivní organismy, které zjednodušeně řečeno po miliony let ukládaly karbon ve formě uhlí a nafty do podzemí, a tím upravily teplotu a obsah plynů v ovzduší tak, že to umožnilo i naši existenci. Bohužel naší pošetilostí nebo neznalostí tyto podmínky spalováním uhlí a nafty stále rychleji měníme, a to až do stavu, kdy existence komplexních živočichů nebude možná. 

Je pravděpodobné, že v budoucnu naše technologie bude natolik vyspělá, že bude schopna exportovat všechen náš odpad včetně radioaktivních materiálů daleko za naši galaxii a naopak zpět dovážet potřebné zdroje. Vše však nasvědčuje tomu, že než dospějeme k této fázi, svou lehkovážností způsobíme vlastní zánik, a to mnohem drastičtějším způsobem než pokročilé kultury, které existovaly před námi.

Příčinou uvedených problémů je, že jsme se stali naivní konzumní společností. V tomto zdánlivém blahobytu je těžké si představit, že bychom mohli zaniknout ve vlastních odpadech a že účelem inteligentních bytostí je něco mnohem vyššího, mnohem kultivovanějšího, mnohem sofistikovanějšího než pouhá konzumace.

Dnes si ještě nedokážeme představit to, co se skrývá za slovy „něco mnohem vyššího“. Je zřejmé, že k plnému porozumění můžeme dospět ve chvíli, až nejen věda a technika pokročí mnohem dále, ale také až lidé budou mnohem kultivovanější a vytvoří a budou akceptovat odlišný a mnohem vyspělejší sociální a ekonomický systém.

Neblahý směr, kterým byla společnost vedena, aby se stala konzumní společností, a pokládala tento stav za normální, se začal uplatňovat poté, co Sigmund Freud1 vyvinul teorii o psychologii lidského myšlení. Jeho následovníci místo toho, aby použili Freudovy objevy k stimulování lidstva k dosažení stále rostoucí intelektuální vzdělanosti, aplikovali tyto nové objevy v psychologii k vytvoření současné konzumní společnosti, která nevědomě plýtvá neobnovitelnými a nerecyklovatelnými zdroji. Vědu tím v podstatě zradili. Co je ještě více zarážející, že vědci a ostatní vzdělaní lidé toto dopustili a ani v současné době, kdy jsou uvedené problémy zřejmé, chybí motivace cokoliv změnit.

Dovedete si například představit, kde by Amerika byla dnes, kdyby místo konzumní vytvořila společnost, která dosahuje mnohem důmyslnějších a šlechetnějších cílů, než je pouhý konzum? Kde by svět byl dnes, kdyby alespoň jeden z velkých národů stimuloval své občany k tomu, aby usilovali o stále rostoucí vzdělanost a snižovali a nahrazovali spotřebu obzvláště neobnovitelných a nerecyklovatelných zdrojů?

Abychom odhalili další možnou příčinu této složité situace, podívejme se na ni z úplně jiného hlediska. Mnohé knihy docházejí k závěrům, že v jistých situacích mohou lidé jednat iracionálně a v jiných důsledně racionálně, motivováni nenasytností nechat se podplatit. Děsivé na tom je, že vědci ani nejvyšší činitelé nečiní výjimku. Z toho všeho vyplývá jediný závěr - využití potenciálu naší inteligence a znalostí pro budoucnost lidstva je naprosto nedostačující, chybné, možná až závadné.

Definice inteligence se v různých slovnících liší, souhrnné vysvětlení můžeme najít na Wikipedii. Uvádí se tam, že inteligence zahrnuje několik příbuzných vlastností – schopnost zdůvodnit, plánovat, řešit problémy, přemýšlet abstraktně, pochopit ideje, používat řeč a učit se. 

Zřejmě všichni ve větší či menší míře tyto schopnosti ovládáme, a také všichni máme specifické znalosti a slabosti – někteří jedinci vynikají v abstraktním myšlení, jiní jsou schopni geniálně řešit praktické problémy a někteří jsou velice schopní komunikátoři. Z toho je patrno, že pouze spojením vynikajících myšlenek všech se dají eliminovat záporné aspekty, a tak docílit trvale udržitelného rozvoje a růstu intelektu národů, celého lidstva i ostatního živého a neživého na Zemi. 

Z historie je zřejmé, že když se utvoří skupina vedená vůdcem, dochází k roztříštění nebo omezení celkové inteligence, neboť se upozaďují individuální schopnosti jednotlivých osob. Dá se říci, že všechny známé sociální a hospodářské systémy produkující války a katastrofy jsou založeny na této neúplné inteligenci. 

Naše inteligence nám poskytuje možnost pochopit situaci a hledat formy nápravy. Protože samotná individuální inteligence nestačí, je nezbytné docílit sloučení všech vrcholných myšlenek, které by navrhovaly řešení současných problémů a v lidové formě s nimi seznámit široké publikum. Je zapotřebí umožnit veřejnou diskuzi na daná témata, a tím zvýšit nejen vzdělanost a informovanost, ale také možnost odhalit skryté záludné návrhy, a tak umožnit lidstvu nastoupit cestu k trvale udržitelnému rozvoji. 

Toho lze dosáhnout využitím stávajících komunikačních technologií a počítačů. Na místo jednostranného televizního vysílání pomocí Internetu a ostatních komunikačních prostředků otevřít opravdový necenzurovaný oboustranný dialog. Tím by se propojily myšlenky a názory z celého světa. Dospělo by se tak k závěrům, o kterých bychom možná ani v budoucnu neuvažovali. Samotná diskuze by obohatila myšlení širokého publika, a tak by umožnila kroky, které jsou v současné době nemyslitelné.

Bohužel současný pokrok v komunikaci má tendenci fungovat opačným způsobem. Podporuje vznik roztroušených skupin s různými názory a záměry, které přirozeně povedou k nezvládnutelnému chaosu s těžko předvídatelnými důsledky. 

Uvedené myšlenky mohou znít jako utopický sen, ale pokud se o to nepokusíme, tak nikdy nezjistíme, zda jsou tyto cíle reálné. V minulosti to byly revoluce, které docílily svržení stávajících politických a ekonomických systémů. Takové revoluce nebyly pouze destruktivní, ale navíc byly založeny na jednostranných a omezených tužbách vůdců. Nyní je na každém z nás, abychom zániku civilizace zabránili a nechali zvítězit moudrost nad polovzdělaností a nedostatkem znalostí.

Odkazy:
1/ Výňatek z programu BBC The Century of the Self

Komentáře