5. leden v Kazachstánu byl mnohem horší než 6. leden v USA

Objektivně existujícím a snadno ověřitelným faktem je, že oba příklady jsou příklady ozbrojených protestních hnutí, známých také jako barevné revoluce . 

Ať už to byli politicky nespokojení stoupenci bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo podobně nespokojení Kazachstánci, rozzuření kvůli předem plánovanému odstranění dotací na pohonné hmoty jejich vládou, obě akce se vyznačují bouřlivým a nespokojeným davem..

Zásadní rozdíl je však v tom, že v USA se jedna skupina tzv. Trumpistů  zmocnila pouze částečné kontroly nad Kapitolem,  poté, co vláda odmítla kapitulovat před politickými požadavky opozice a později byla bezpečnostními službami úspěšně odstraněna z prostor Kongresu s minimálními ztrátami.

Na rozdíl od USA v Kazachstánu i přesto, že protestující Kazachstánci dostali od vlády vše, co chtěli, tzn. poté, co vláda znovu zavedla cenové kontroly pohonných hmot, nejradikálnější členové v ní ve skutečnosti zintenzivnili své destabilizační operace.

Následovalo řádění teroristických gangů ne nepodobné tomu, které zachvátilo Ukrajinu během „Euro-Majdanu“ nebo celou Ameriku během podobných pouličních nepokojů (Hybrid War of Terror) v létě 2020, kterou vedly Antifa a „Black Lives Matter“.

Kazachstánu bylo k 6. lednu 2021 zabito více než 12 členů kazašských bezpečnostních služeb (3 z nich byli sťati), bylo zabráno a dokonce zapáleno několik vládních budov a dokonce bylo nakrátko zabráno i mezinárodní letiště Almaty, což vše vedlo k nejméně 1 000 zraněním toho dne.

Ti, kteří podporují to, co se stalo v Kazachstánu dne 5. ledna a přitom nejsou proti tomu, co se stalo ve Spojených státech 6. ledna jsou proto bezostyšní pokrytci a měří podle výslovně ideologického dvojího metru.

Neexistuje žádné jiné věrohodné vysvětlení, proč by byli loni proti poměrně mírné a méně násilné barevné revoluci ve Washingtonu DC, ale plně podporovali tu mnohem intenzivnější a násilnější, která se včera odehrála v Almatě.

Jinými slovy "účel světí prostředky."

V tomto případě je použití technologií barevné revoluce pro konec nebo změnu režimu přijatelné, když je proti vládě, která je považována za proruskou, ale absolutně nepřijatelné, když je technologie barevné revoluce zaměřená proti vlastní vládě USA.

Navíc ti, kteří jsou proti protestům před US kongresm ze 6. ledna 2020, obvykle podporují řádění městského terorismu prováděné Antifou a „Black Lives Matter“ z léta 2020.

Důvod tohoto druhého pozorování je stejný jako ten první, „účel světí prostředky“.

V té době se ti, kdo pohrdali Trumpem, nezastavili před ničím, aby destabilizovali jeho vládu ve snaze zmanipulovat jeho voliče v tehdy nadcházejících volbách v zoufalé naději, že Bidenovo vítězství přinese konec té konkrétní Hybridní války teroru. "Sekvenci změny protitrumpovského režimu stojí za to studovat “ podrobněji pro ty, kteří se o ní chtějí dozvědět více.

Společným jmenovatelem toho, že někteří lidé mají dvojí metr vůči protestům v Kazachstánu z 5. ledna 2022 a protestům z 6.ledna 2021 ve Washingtonu a hybridní válkou proti terorismu v Americe z léta 2020 je jejich subjektivní přesvědčení, že k dosažení konce nebo změny režimu jsou oprávněné všechny prostředky pouze pokud bude prosazena jejich ideologická vize doma nebo v zahraničí.

Když stejné techniky a protředky používají jejich oponenti proti jejich vizi, jsou vehementně proti nim.

Myšlení těchto lidí se nezmění, i když je ostatní lidé otevřeně nazvou pokrytci, to znamená, že dále budou setrvávat na svých  postojích a názorech.

Jednoduše řečeno, dvojí metr ve vztahu k použití technologie barevných revolucí jako prostředku k jakémukoli konkrétnímu cíli v dohledné době nezmizí, protože tyto techniky se za poslední dvě desetiletí rozšířily do bodu, kdy se téměř jakákoli zájmová skupina může pokusit je využít.

Ideálním scénářem by tedy bylo, kdyby existovala nějaká mezivládní dohoda – nebo formální dohoda – která by stanovila rozsah přijatelných reakcí ze strany vlád proti protestantům.

Důvodem, proč se jedná o praktický návrh, je skutečnost, že na mezinárodní úrovni se bude i nadále hojně šířit vysoce zpolitizovaný dvojí standard ohledně reakcí vlád na hrozbu násilných protestů po vzoru barevných revolucí a související hybridní války.

Jejich reakce jsou někdy využívány jako záminka k uvalení sankcí proti nim nebo k nátlaku na tyto státy jinými prostředky.  Pokud by existovala dohodnutá „pravidla hry“, pomohlo by to stabilizovat mezinárodní systém a odstranit převládající nejistotu,

Nedostatek věrohodných donucovacích mechanismů a politická vůle zavést takové mechanismy proti všem protestům samozřejmě znamená, že tento navrhovaný pakt by byl nakonec jen takzvanou „džentlmenskou dohodou“, ale stále by mohl vést k signalizaci dobré vůle vyjednávat o dalších problémech smysluplnějším způsobem.

Každý člověk má právo na svůj názor a na protest, ale pro státy by bylo nejlepší, kdyby k podobným otázkám zaujaly konzistentní postoj.

Rovněž vlády by měly mít svobodu reagovat na hrozby hybridní války vyvolané barevnou revolucí, jakkoli to považují za nezbytné k zajištění bezpečnosti  většinové části mírumilovných občanů, která je těmito provokacemi terorizována, aniž by se musely obávat následných tlaků zahraničních médií nebo sankcí.

Terorismus nemá žádnou specifickou identitu (jako např. etnickou příslušnost, náboženství, region, politický názor atd.), protože je to jen soubor taktik a strategií zaměřených na dosažení určitého cíle. 

Když už bylo řečeno, že „terorista pro jednoho člověka je bojovník za svobodu pro druhého“, je tedy nevyhnutelné, aby vlády mohly subjektivně definovat objektivní znaky jak pokojných protestů, tak i teroristických akcí, které by ospravedlnily nepřiměřenou reakci proti nim.

Jde o to, že ideologicky řízený dvojí standard k použití technologií tzv. Barevných revolucí jako prostředku k dosažení jakéhokoli cíle nezmizí na úrovni občanské společnosti, ale mohl by být regulován na mezivládní úrovni, i když pouze prostřednictvím „gentlemanské dohody“ .

Ti, kteří vyjadřují do očí bijící dvojí standardy vůči různým barevným revolucím, aniž by přesvědčivě vysvětlovali proč, by měli být nazýváni pokrytci a diskreditováni jako partyzánští hackeři, kterými jsou.

 zdroj - https://oneworld.press/?module=articles&action=view&id=2383

---------------------------------------------------------------------------------------------

Andrew Korybko je politický analytik, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů a také člen odborné rady Institutu strategických studií a prognóz na Univerzitě lidského přátelství Ruska (Strategic Studies and Predictions at the People’s Friendship University of Russia.)

----------------------------------------------------------------------------------------------

(Pozn. CFP!: Pokud se vám článek líbil a chtece-li na CFP! číst více originálních překladů podobných zajímavých článků a analýz renomovaných autorů, zvažte prosím příspěvek v jakékoli výši na účet viz. níže. Chceme se zlepšovat, ale bez vás to nepůjde.)