Lidé a obrazy z neskutečné krajiny

Podrobnosti

Speciály CFP! / Svět kolem nás|

16. srpen 2010|

Petra Šťastná|

5053 x

Výtvarné umění a texty Emily Henochowicz, americké studentky s izraelskými kořeny, která nahlédla za Zeď

JSEM ODTAMTUD

Jsem odtamtud. Mám vzpomínky.

Narodil jsem se, jak se rodí lidé.

Mám matku a dům s mnoha okny.

Mám sourozence. Přátele.

A vězení se studeným oknem.

Mám mořskou vlnu, jež unesli rackové.

Mám svou zvláštní scénu.

Mám přibývající trávu,

mám měsíc na okrajích slov.,

potravu ptáků

a věčný olivovník.

Přešel jsem zeměkouli,

a aniž by meče proklály tělo,

proměnily ho v prostřený stůl.

Jsem odtamtud. Vrátím nebe jeho matce,

když ji nebe oplakává,

a pláču,

aby mě vracející se oblak poznal.

Naučil jsem se každou řeč hodící se k soudu krve,

abych rozbil princip.

Naučil jsem se všechna slova a rozložil je, abych složil

jediné: vlast...

Mahmúd Darwíš - sbírka Přicházím do stínu tvých očí (překlad Burhan Kalak)

Emily Henochowicz, 21letou americkou studentku a výtvarnici, je vhodné uvést básní známého palestinského básníka Mahmúda Darwíše, protože oba popisují vzpomínky na zemi „odtamtud". Emily Henochowicz, navždy fyzicky změněná po zasažení kanystrem se slzným plynem vystřeleným izraelskými vojáky při demonstraci na Západním břehu, má v plánu se do země „odtamtud" vrátit, jak říká, „je to součást mě."

STUDIUM A NEPLÁNOVANÝ AKTIVISMUS

V r. 2007 začala studovat na prestižním uměleckém oboru na univerzitě Cooper Union v New Yorku, kde se zaměřila na kresbu, malbu a experimentální digitální tvorbu. Již předtím však byla známá coby nezávislá myslitelka s ironickým smyslem pro humor. V 18 letech s ní The New York Times udělaly rozhovor poté, co produkovala video pro projekt zvaný Blasphemy Challenge, což byla výzva k nahrání videí, jež by popírala existenci boha. (Video později stáhla z veřejnosti s tím, že již nechce takto nabubřele vyjadřovat své názory a myslí si, že by lidé měli věřit v co chtějí.)

Na jaře 2010 odjela do Izraele na stáž na Akademii výtvarných umění a designu Bezalel v Jeruzalémě. Měla v plánu kreslit, studovat historii a zlepšit svou hebrejštinu, nic politického. „Z okna školy jsem se dívala ven a za jasného dne bylo vidět až do Jordánska. Začala jsem tento výhled kreslit, včetně čáry, která se tam táhla jako had. Na nějaký čas jsem toho nechala, a když jsem se ke kresbě vrátila, uvědomila jsem si, že ta velká věc, kterou jsem malovala, je zeď, plot, byla to TA Zeď," uvedla pro časopis Village Voice.

Díky svátku Pesach měla volno, a tak se začala více vydávat do Východního Jeruzaléma a na Západní břeh, aby viděla na vlastní oči, co se děje s osadníky a jak vypadá zeď. Přidala se k Mezinárodnímu hnutí solidarity (ISM) a zapojila se do podpory Palestinců při nenásilných demonstracích.

ZRANĚNÍ

Dne 31. května 2010 po brutálním zásahu izraelských komand na Mírovou flotilu směřující s humanitární pomocí do Gazy svolali Palestinci na Západním břehu nenásilnou demonstraci odsuzující tento útok, který vyústil v zabití 9 členů posádky. Emily se připojila k výzvě Palestinců a společně s dalšími aktivisty z ISM šla vyjádřit svůj nesouhlas. Spolu se skupinkou demonstrantů se později oddělila od hlavní demonstrace a pokračovala ke kontrolnímu stanovišti mezi Jeruzalémem a Ramalláhem.

Tam se aktivisté snažili vztyčit palestinskou a tureckou vlajku, pohraniční policie jim však v tom zabránila. Pár palestinských mladíků začalo házet nepořádek ze země, na to zareagovala pohraniční policie střelbou kanystrů se slzným plynem. Jeden kanystr zasáhl Emily do tváře a doslova jí vystřelil levé oko. Emily byla odvezena do nemocnice, o své oko ale navždy přišla.

THIRSTY PIXELS ANEB CO ZABÍJÍ POČÍTAČE NÁS NECHÁVÁ ŽIVÉ

Emily se vrátila zpátky do New Yorku, nadále však reflektuje svou nedávnou zkušenost, buď prostřednictvím médií (rozhovor pro Village Voice nebo první vysílání naživo na začátku srpna pro Democracy Now!) nebo na svém blogu, který pojmenovala „žíznivé pixely" v asociaci na vodu, která zabíjí počítače, ale díky níž můžeme žít. Následující texty a kresby jsou převzaty z jejího blogu thirstypixels.blogspot.com.

Pátek, 18. června 2010

Ni'lin

Musím se přiznat. Jsem umělkyně. V žádném případě nejsem expertka na politiku Středního východu. To ale neznamená, že o tom nic nevím anebo že nemám na tu záležitost jasný názor. Ilustrace, které jsem udělala a které právě dokončuji, zrcadlí má pozorování. K tomuto typu aktivismu mě zprvu přitáhl boj proti nespravedlnosti, ale pokračovala jsem v něm kvůli lidem a obrazům, které vytváří v té neskutečné krajině. Mám mnoho skic, které na mě čekají v poště odtamtud. Skicuji, jak zažívám život - při čekání na začátek nějaké akce, při cestě za lidmi z Sheikh Jarrah, při jízdě autobusem nebo když se povaluji v bytě a poslouchám, jak někdo rozeznívá kytaru. Moje práce existuje uvnitř společnosti, která mě obklopuje, a společností jsem inspirována k tvorbě. Svou více politickou prací doufám, že ukážu lidem znepokojující realitu, kterou jsem viděla, aby věděli, že za všemi těmi řečmi je lidský problém, který je krásný i hrozný. Kam budeme směřovat, co si osobně vezmete z mé práce, to nemohu vědět - umění je interpretační síla. Možná mohou emoce vést k rozumu.

A nyní, další ze série - Ni'lin.

Čtvrtek, 13. května 2010

Zátaras

Na návrh Ellen vám přináším:

Walaja Cake!

Složení: Vrstva odhodlaných aktivistů přes vrstvu poslušně rozzlobených vojáků a dále jedna vrstva lidí od médií (abychom dostali světovou příchuť) a buldozer místo třešničky!

Pondělí, 5. července 2010

Stan

Dnes mě moje stará letenka měla přivézt domů. V tomto domě jsem strávila tolik času ze svého života, až někdy zapomínám, že to je jen měsíc, co jsem se vrátila. Palestina se může zdát jako vzdálená myšlenka z mé minulosti, ale toto je povědomé:

A pro lidi z Sheikh Jarrah - stýská se mi a srdečně vás zdravím.

Sobota, 19. června 2010

Graffiti

(...)

Vymyslela jsem tento obrázek: Nedovolí, aby ta velká špatná věc za jejími zády potlačila její zvědavost.

Pondělí, 5. dubna 2010

Sheikh Jarrah

Chasidští se pošklebují dětem modlitbou

Pozn. aut.: V rozhovoru pro Village Voice popisuje Emily svou návštěvu Sheikh Jarrah (palestinské čtvrti ve Východním Jeruzalémě, kde dochází k vystěhování Palestinců a k výstavbě ilegálních židovských osad) následovně: „Hrálo si tam několik palestinských kluků, když k nim přišla skupina chasidských osadníků. Nevím, jak to všechno začalo a kdo co řekl jako první, ale najednou tam byla velká skupina osadníků - 30 anebo víc - a začali křičet modlitby. Byla jsem šokovaná. Byly tam ty děti a klacky měly delší než své paže, byly obklopené celou tou skupinou, která na ně zpěvem pokřikovala. Kluci začali klacky mávat, ale osadníci byli v přesile. Bylo to tak zvláštní. Nikdy předtím jsem neslyšela modlitby - ty, které znám - používat jako posměšky. Šla jsem domů a nakreslila svou první politickou kresbu."

POSTSCRIPTUM

NENÁSILNÉ DEMONSTRACE A CÍLENÉ ÚTOKY NA DEMONSTRANTY

Zranění způsobená izraelskými vojenskými složkami při občanských nenásilných demonstracích, jak se to stalo v případě Emily Henochowicz, nejsou ojedinělá. Izraelské složky pravidelně používají agresivní způsoby rozhánění nenásilných demonstrací civilních Palestinců a mezinárodních aktivistů. Nejedná se pouze o střílení kanystrů se slzným plynem, ale zejména o používání ostrých nábojů.

Např. v dubnu 2010 byla postřelena do nohy mírová aktivistka ISM z Malty, Bianca Zammit, když se účastnila nenásilné demonstrace v Gaze proti nárazníkové zóně. Nárazníkové zóny (tzv. pohraniční pásmo) jsou oficiálně definované dle dohod z Osla jako pásmo o šířce 50 metrů. V praxi však pásmo dosahuje 300 metrů až 2 km a v Gaze zabírá téměř 30 % nejúrodnější zemědělské půdy. Gaza, zmítaná blokádou, zdecimovanou ekonomikou a vysokou nezaměstnaností, na zemědělské půdě závisí. Farmáři však nemohou na svá pole vstoupit, protože se nachází v nárazníkovém pásmu, které je mnohdy velmi neurčitě definováno, a určení jeho hranic spíše záleží na aktuální libovůli izraelské armády.

Pro palestinskou občanskou společnost je jedním z mála způsobů, jak se bránit a vyjádřit nesouhlas, pořádání nenásilných demonstrací a pochodem do blízkosti nárazníkové zóny. Bianca Zammit byla při jedné takové demonstraci cíleně postřelena, když demonstraci natáčela. Paradoxně tak natočila i své postřelení (video např. viz youtube ISM ČR). Jen v nárazníkové zóně v Gaze bylo od ledna do května 2010 zabito 22 civilistů, 58 jich bylo zraněno (zdroj PCHRgaza.org).

ISM

Mezinárodní hnutí solidarity (ISM) (www.palsolidarity.org, http://ism-czech.org) bylo založeno skupinou palestinských a izraelských aktivistů v roce 2001. Jeho hlavním posláním je odpor proti okupaci a systému apartheidu, který Izrael uvalil na původní palestinské obyvatelstvo žijící na území Gazy, Západního břehu Jordánu, ale i v rámci samotného Izraele. ISM podporuje aktivity palestinské občanské společnosti a využívá principů a taktik nenásilného odboje zdola. Svou činností na okupovaných územích vyjadřuje solidaritu s palestinským lidem a dodává mu hlas na mezinárodní úrovni.

Pro informaci redakci - zdroje:

Mahmúd Darwíš - Přicházím do stínu tvých očí (překlad Burhan Kalak), Nakladatelství Babylon, 2007, str. 19

Village Voice - http://www.villagevoice.com/2010-07-27/art/a-cooper-union-student-lost-an-eye-protesting-in-israel-mdash-but-none-of-her-vision/5/

Rozhovor na DN! - http://www.democracynow.org/2010/8/5/exclusiveemily_henochowicz_speaks_out_art_student / česky také na ISM ČR - http://ism-czech.org/?p=312

Blog Thirsty Pixels - http://thirstypixels.blogspot.com/

Kresby / fotky - Village Voice - http://www.villagevoice.com/slideshow/visions-from-a-cooper-union-student-who-lost-an-eye-30663344/

Kresby - Flickr Thirsty Pixels - http://www.flickr.com/photos/thirstypixels/

Komentáře