Křesťanům o Vánocích usekli hlavy, ale se Západem to ani nehne

Nigerijská katolička Martha Bulus byla unesena islámskými extremisty z Boko Haram, když jela na svoji svatbu. Martha a její přátelé byli sťati a jejich poprava byla nafilmována. Toto video zachycující brutální popravu 11 křesťanů bylo zveřejněno o vánočních svátcích 26. prosince 2019. Připomíná to osud jiných křesťanů oblečených do oranžových kombinéz, skloněných a klečících na pláži - každému z nich přitom držel na krku nůž jeden maskovaný džihádista oblečený v černém. Jejich těla byla pak objevena v masovém hrobu v Libyi.

Oproti jiným pronásledovaným křesťanům v Nigérii měla Martha méně štěstí. Jiná unesená dívka Leah Sharibu je držena v zajetí už skoro 2 roky a právě strávila své druhé Vánoce v rukou Boko Haram. Důvod? Leah odmítla konvertovat k islámu a zapřít svoji křesťanskou víru. Představitelé nigerijských křesťanů protestují také proti "neustálým únosům nezletilých křesťanských dívek muslimskými mladíky...". Tyto dívky "jsou násilně nuceny konvertovat k islámu a vdát se bez souhlasu svých rodičů."

V Nigérii nyní islamisté vedou válku s cílem vymýtit křesťanství. Sekta Boko Haram v severní Nigérii již zničila 900 kostelů. Americký prezident Donald J. Trump byl informován, že od roku 2015 bylo v Nigérii zavražděno nejméně 16 000 křesťanů. V jedné jediné nigerijské katolické diecézi Maiduguri bylo povražděno 5 000 křesťanů. O co brutálnější by musela být tato válka proti křesťanům, aby ji Západ považoval za "genocidu" a jednal tak, aby jí zabránil?

Den poté, co byly křesťanům v Nigérii useknuty hlavy, napomenul papež František západní společnost. Za lhostejnost k popravě křesťanů? Nikoliv. "Vypněte své mobilní telefony a mluvte spolu při jídle," řekl papež. O strašlivých popravách svých křesťanských bratrů a sester neřekl jediné slovo. Několik dní předtím papež František na památku migrantů, utonulých ve Středozemním moři, pověsil ve Vatikánu kříž zabalený do záchranné vesty. V září 2019 papež odhalil památník migrantům na Náměstí svatého Petra, ale křesťany zavražděné islámskými extremisty nezmínil ani slovem.

Kardinál Robert Sarah, který jako jeden z mála představitelů katolické církve zmínil islámský charakter tohoto masakru, napsal: "Zavraždění 11 křesťanů šílenými islamisty v Nigérii mi připomíná, kolik mých afrických bratrů v Kristu žije ve víře a tím riskuje své vlastní životy."

A nemlčí jen Vatikán. Ani jedna západní vláda si nenašla čas, aby vyjádřila zděšení a rozhořčení nad stětím křesťanů. "Kde je morální odsouzení této tragédie?", ptal se nigerijský biskup Matthew Kukah po vánočním masakru. "Toto je součást mnohem rozsáhlejšího dramatu, který každodenně prožíváme."

Evropští lídři by měli následovat příkladu britského premiéra Borise Johnsona, který ve svém prvním vánočním poselství národu řekl:

"Chci, abychom si v tento velký den připomněli křesťany po celém světě, kteří čelí pronásledování a první svátek vánoční slaví potichu v ústraní a někteří dokonce ve vězeňské cele."

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že její prioritou bude boj s klimatickou změnou. Pronásledované křesťany nezmínila. Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve svém "slunovratovém" projevu slovům "Veselé Vánoce" dokonce úplně vyhnul.

Naproti tomu deník The Economist napsal, že maďarský premiér Viktor Orbán, vášnivý obránce pronásledovaných křesťanů, tuto kauzu politicky "vytěžil".

Lídři Evropy selhali, když neodsoudili barbarské popravy na první svátek vánoční: Politická korektnost rozežírá západní společnost zevnitř.

Další africký biskup Justin Kientega z Burkiny Faso začátkem prosince 2019 řekl: "Nikdo nám nenaslouchá. Západ se zjevně více zajímá o ochranu svých vlastních zájmů."

"Proč svět mlčí, když jsou v Africe a na Středním Východě vražděni křesťané?" napsal Ronald S. Lauder, prezident mezinárodní neziskové organizace Světový židovský kongres.

"V Evropě a ve Spojených státech proběhly demonstrace proti tragickým úmrtím Palestinců, kteří byli použiti jako lidské štíty Hamásem, teroristickou organizací kontrolující Gazu. Organizace spojených národů vedla vyšetřování a zaměřila svůj hněv na Izrael za to, že se brání a s touto teroristickou organizací bojuje. Ale barbarské vraždění tisíců a tisíců křesťanů se střetává s jejím relativním nezájmem."

Kde byly západní vlády, když tisíce mladých muslimů vtrhly do Sýrie a Iráku a naháněly a vraždily křesťany a ničily jejich kostely a domovy? Západ neudělal nic a za svoji nečinnost zaplatil. Islamisté začali s křesťany na Východě a pokračovali s "postkřesťany" na Západě. Jak řekl francouzský historik specializující se na středověk Rémi Brague: "Síly, které chtějí vyhnat křesťany ze zemí jejich předků, se dříve či později sami sebe zeptají, proč nepokračovat na Západě s dílem, které tak dobře začalo na Východě?"

Useknutí hlav křesťanům nevzbudilo na Západě žádné pohoršení, jen mlčení, přerušované výkřiky "Alláhu Akbar", výstřely a výbuchy bomb. Budoucí učebnice dějepisu nebudou posuzovat tuto zradu Západu laskavě – záleží samozřejmě na tom, kdo je napíše. Konec křesťanství na Východě bude pohromou i pro církev na Západě. V kolébce křesťanské civilizace již nebude žít žádný křesťan.

Co bychom se asi tak dočetli například o tom, kdyby křesťanští teroristé zastavili autobus, roztřídili věřící podle jejich víry, nařídili muslimům konvertovat ke křesťanství, a pak jich 11 zavraždili? Přesný opak tohoto se stal v Keni. Co jsme se o tom dočetli? Nic. V severní Keni islamistická teroristická skupina zastavila 10. prosince 2019 autobus a pak povraždila všechny nemuslimy. My, lidé ze Západu, jsme často dojati pronásledováním té či oné menšiny, ale proč nás nedojímá, když jsou pronásledováni křesťané?

Křesťanofobie muslimských extremistů, kteří masakrují křesťany na Středním Východě a v Africe je ústřední myšlenkou totalitní ideologie s cílem sjednotit muslimy ummy (islámského společenství) do Kalifátu. Nejdříve je třeba zničit hranice národních států a zlikvidovat "nevěřící" – židy, křesťany, stejně jako ostatní menšiny a odpadlíky od islámu. V první linii tohoto dramatu je nyní Nigérie.

Prokurátor Emmanuel Ogebe poznamenal, že "Nigérie je dnes pro křesťany nejnebezpečnějším místem na světě."

"To, co tady máme, je genocida. Pokouší se křesťany vyhnat, chtějí se zmocnit jejich země a chtějí uplatnit zákony svého náboženství na tak zvané nevěřící a pohany, za které křesťany považují."

Západ to však ani nezaregistroval. Ekonomka Nathalie Elgrably-Lévy napsala: "Západ otevřel bez váhání svoje hranice válečným uprchlíkům z muslimských zemí. Tato zdánlivě ušlechtilá solidarita Západu je nicméně selektivní a diskriminační." Pronásledovaní křesťané byli západními vládami a veřejností opuštěni.

Indický premiér Naréndra Módí byl nedávno obklíčen muslimy, protestujícími proti novému zákonu, který nabízí občanství nemuslimům ze sousedních zemí, kteří prchají před pronásledováním. Tarek Fatah v deníku Toronto Sun vysvětlil, že vztek muslimů na nový indický zákon vychází z obavy, "že umožní získávání občanství pronásledovaným pákistánským křesťanům, hinduistům a sikhům, což zvýší podíl nemuslimské populace v zemi a tak zeslabí jejich právo veta, které fungovalo v Indii během posledních 70 let."

Kde jsou ty náměstí plná Londýňanů či Newyorčanů demonstrujících za práva křesťanských uprchlíků diskriminovaných Západem? V částech Sýrie okupovaných Islámským státem křesťané prožili "podivné Vánoce" – bez vyzvánění zvonů a s mnoha kostely proměněnými ve stáje.

Chábúr je syrský region, kde žili asyrští křesťané, a nyní mu říkají "údolí smrti". Bývalý canterburský arcibiskup George Carey nedávno napsal:

"Válka v Sýrii vypukla nanovo. Uprchlíci opět zaplňují ulice a dožadují se našeho soucitu. Ale ti, co nemají tu 'správnou víru', soucit u britské vlády nenajdou. Mezi 16 000 uprchlíky, kteří byli Británií přijati a nalezli v naší zemi bezpečí, stěží najdete někoho z nejvíce pronásledovaných minorit. Mezi přijatými uprchlíky v roce 2015 bylo jen 1,6 % křesťanů. A to navzdory tomu, že v syrské populaci je křesťanů 10 %."

Muslimové si pro sebe zabírají náměstí západoevropských měst, ale pro naše pronásledované křesťanské bratry zůstávají tato náměstí nedostupná.

Giulio Meotti je kulturní redaktor deníku Il Foglio, italský novinář a spisovatel.

zdroj: https://cs.gatestoneinstitute.org/15582/krestanum-vanocich-usekli-hlavy