Stát jako firma?

Dle mého pohledu je tento pohled na stát jako na firmu mírně řečeno nesprávný a současně může být velmi nebezpečný pro samotná stát jako takový. Ano, jedna věc je, že je jistě správné usilovat o co nejefektivnější provoz chodu státu a jeho funkcí z ekonomického hlediska, tedy chovat se ekonomicky v provozních, tedy v sekundárních vedlejších procesech státu, současně si ale musíme stále uvědomovat, že toto ještě není samotný stát. O zajištění efektivnosti v nákladech na chod státu například při nakupování potřeb z jednoho centrálního místa je jistě správné usilovat, nicméně stát nelze zúžit jenom na otázku centrálního nákupu. Doufám, že tak to hlasatelé této myšlenky nechápou. Stát není jenom systém na vybírání daní a jejich přerozdělování a management státního dluhu, který slouží jako bič na „politiku“ státu. Stát není jenom o tom, jak a jaké daně snížit zvýšit, či kde seškrtat a kde naopak přidat peníze. Tyto sekundární procesy jsou již v podstatě procesy chodu státu.

Nemělo by se stále zapomínat, že stát je prvně struktura, která vznikla nad určitým národem sídlícím na určitém území. Stát zajištuje oporu pro co nejsvobodnější přirozený vývoj národa jako celku, všech jeho složek a skupin občanů, zajištuje právní a demokratické prostředí pro tržní ekonomiku, zajištuje vzdělávání, zdravotnictví, ale i bezpečnost vnitřní i zevní, apod. Stát je zkrátka spojen zejména s národem a jeho vývojem. Firmu lze například prodat, fúzovat, koupit, může propustit zaměstnance, apod. Pokud bychom takto nahlíželi i na „stát“, pak se můžeme dočkat i toho, že se prostě český stát nejprve připraví k prodeji jeho odnárodněním a zúžením „státu“ na systém splácení dluhu správnou regulací výběru daní. Stát by měl mít v první řadě jasně definovanou strategii, jistou národní vizi a definované české národní zájmy a ambice v dnešní době.

Vznesl jsem dotaz ohledně českých národních zájmů na jednoho z představitelů hnutí ANO, nedostal jsem dosud odpověď.

Je faktem, že pan Babiš je součástí ekonomických struktur EU a jak sám říká, má „nainvestováno“ v Německu. Má zde jistě dobré vztahy, získal od německého vlastníka největší mediální nástroj na ovlivňování veřejného prostoru v ČR, Mafru. Je velkým příjemcem dotací EU, jinými slovy je trochou nadsázky představitelem ideologie i zájmů EU, jejích ekonomických zájmů a ty jsou řízeny zejména z Berlína. Fakticky se tak může stát defakto „místodržícím“ EU. Babiš a jeho hnutí Ano je opravdu marketingový produkt – zboží. Heslo ANO je naprosto typické, nic neříká, nic konkrétního nevyjadřuje, je bez loga – vnitřního významu, hodnot, které by vyjadřovalo. Všimněme si toho dobře, žádná snaha o vyjádření určitých hodnot, jenom prostě ANO, jako „přitakání“, vyjádření „souhlasu“. Kdo říká pouze a stále „ano“? Přeci otrok, jenom plní rozkazy. Zajímavé heslo a název „politického“ hnutí. Ano je to jistě „hnutí“, uvidíme čeho.