Řešení ukrajinské krize nepovažuji za složité

Jak to je s vojenskými vozidly, nevím. Pokud se však nerealizoval požadovaný úplatek od šéfa Tatry, je možné, že rozhodujícím terénním vozidlem naší armády je stále vétřieska. Snad jen předražené, pravděpodobně pozlacené pandury by mohly splnit naše očekávání.

Mimo mísu asi také nebude otázka, zda má náš ministr obrany jistotu bojeschopnosti v týlovém zabezpečení vojska? Máme například ještě v čem vařit v polních podmínkách, nebo jsme polní kuchyně také prodali podobně jako pojízdné dílny?

Aby náš ministr obrany předešel případným nepředvídatelným požadavkům velení NATO, odhodlal se nabídnout alespoň čtyři Švédskem zapůjčené gripeny a tři stovky vojáků. Zda by vojáky nemusel stáhnout ze světa, kde je máme nasazeny, těžko odhadnout.

Osobně se však domnívám, že obavy pana ministra nejsou opodstatněné. Je sice pravda, že si dnes nikdo neví rady, jak krizi Ukrajiny řešit, ale uvažovat o preventivním nasazení armád NATO se mi zdá přehnané. Už také proto, že řešení je velmi jednoduché. Jaké?

Víme, že Rusko dnes neústavně odstraněnému ukrajinskému prezidentovi Janukovyčovi zaručovalo pro Ukrajinu půjčku za výhodných podmínek, dodávky plynu za podstatně nižší ceny než jiným zemím a v žádném případě nehrozilo zastavením dodávek plynu v případě neplacení. Také proto prezident Janukovyč odložil podpis asociační dohody s Evropskou unií, což se stalo záminkou pro události uplynulých měsíců. Logickou reakcí Ruska na hrubé protiruské výpady ze strany nového vedení Ukrajiny bylo odstoupení od velkorysých nabídek.

Ukrajina se tak dostává do stále horší ekonomické situace a nespokojenost zejména ve východní části Ukrajiny roste. A přece pro uklidnění stačí tak málo. Závazky Ruska ať převezmou ti, kteří tak horlivě podporují »revolucionáře« z Majdanu, tedy Spojené státy a Evropská unie včetně naší země. Zaplacením Rusku ukrajinského dluhu a platbou plynu včas a v obvyklých cenách bychom zabezpečili v Ukrajině klid. Ukrajinský lid by byl spokojen, Rusko by přestalo mít obavy o Rusy na území Ukrajiny a krize by pominula.

Do toho se však nikomu nechce. Dokonce ani ministr zahraničí Zaorálek, jeden z našich největších fandů současného nelegálního vedení Ukrajiny, by asi nejásal. Rozhodnutí dopravit našimi »speciály« několik desítek raněných (mnozí s čtyřikrát prostřelenou hlavou, jak barvitě líčil náš ministr) v podstatě nic nestálo. Jednalo se pouze o bezvýznamné, nic neřešící gesto. Ekonomicky Ukrajinu podržet tak, jak nabízelo Rusko, to už by znamenalo zásah i do naší ekonomiky v ne zrovna dobré kondici. A to už jde jakákoliv zásadovost stranou.

Bedřich CHASÁK

zdroj:http://www.halonoviny.cz/articles/view/21178606