PRAVICE NASAZUJE LEVICI DVOJITÉHO NELZONA.

Na tomto místě jenom poznamenávám, že neexistuje jenom politická levice, ale též levicoví myslitelé studující současnou společnost a vytvářející scénáře možné její transformace a konečně živelně vznikající levicová hnutí, většinou více či méně silného odporu vůči některým opatřením mocenské třídy (nebo vrstvy), jak si kdo přeje.

Současný stav střetu levice s pravicí.

Po rozpadu SSSR je dominantní společnostně-ekonomicko-politickou formací jednoznačně kapitalismus, ať už mu dávají učenci jakýkoliv přívlastek, či přídavné jméno. Politické události poslední dekády minulého století mi, nevím proč, silně připomínají vývoj života na Zeměkouli po pádu asteroidu, díky němuž vymřeli dinosauři. Tehdy také přežili jen maličtí savci zahrabaní v podzemí, aby se později stali dominantními.

Tak totiž vidím současný stav levicové politiky, živelných hnutí, ale především levicových teoretiků a tvůrců scénářů přechodu do etapy jež nahradí současný globalizující se kapitalismus, zkráceně globalismus.

Nelze zpochybňovat, že současná moc, vládnoucí třída, (vrstva), deep state, či politické reprezentace naprosté většiny států jsou pravicové. Ať už samy sebe vydávají za demokracie prezidentské systémy, monarchie, republiky, vždycky je moc v nich odvozena od držby majetku, až kapitálu, což je zásadním znakem pravice. A to veškerá moc. Od politické přes mediální po vojenskou.

V poslední dekádě minulého století se globální pravici povedlo získat dominantní až absolutní moc, realizovanou do formy nadvlády ve všech oblastech existence všelidské civilizace. Pokud nejde o totalitní moc, tak jistě o komplexní.

Levice byla ve svých aktivitách prakticky znicotněna. Dneska často hořekují mnozí sociologové, politologové, ekonomové a jejich mediální lokajové nad tím, že se dramaticky rozevírají „majetkové nůžky“ mezi lidmi. Je zajímavé, že je ale vůbec nevzrušuje, že mocenské nůžky jsou daleko víc až doslova tragicky rozevřené. Jenom výjimečně někteří pochopili, že mocenská struktura globalismu čili celoplanetárního kapitalismu, se vrací do forem mocenské struktury předkapitalistických formací.

Vláda už nějaký čas není pouze nadvládou jedné třídy, vrstvy, klanu či mafie nad ostatním člověčenstvem, ale mění se v panství člověka nad všemi lidmi až ve vrchnostenství super menšiny nad veškerenstvem. Chybí už jenom poslední krok. Dosáhnout opět absolutního vlastnění všeho v rukou nejužší možné minority, až eventuálně jakéhosi globálního vládce. K dosažení tohoto stavu je zapotřebí levici nejen znicotnit, ale ve veřejnosti zlomit veškeré poslední vzpomínky na ni, nadtož naděje na její obnovu. K tomu v současnosti dominující pravice intenzivně používá nové strategie jakéhosi dvojsměrného útoku.

Na tomto místě si dovoluji poznámku. V současném politickém režimu soutěž stran a hnutí o politickou moc probíhá pouze a jenom mezi politickými subjekty pravicovými. Střet levice s pravicí se ze soutěže změnil na nesmiřitelný konflikt čili antagonistický politický boj.

Za podmínek rostoucí nadvlády ve společnosti je přirozené, že vznikají stále nová a nová ohniska odporu, různě motivovaná jednostranná hnutí, živelně rostoucí aktivity žádající změnu stavu ve společenství. Doposud v dějinách vždycky vládci proti hnutím horujícím pro změnu postupovali s neobvyklou tvrdostí až bezohledností. Ovšem dnes vládnoucí pravice se z historie dobře poučila, takže přijala novou taktiku vztahu k živelným lidovým hnutím a inciativám.

Díky svým neomezeným finančním možnostem proto naopak různá taková hnutí, či aktivity si doslova vydržuje. Dokonce čím jsou obskurnější tím je podporují více. Ovšem vždycky má pravice velice dobře prostudováno, zda je nemůže konkrétní „lidová“ aktivita ohrozit. V současnosti proto pravicoví sponzoři podporují celou paletu hnutí jako jsou multikulturalismus, genderismus, LGBTIQ, „vítači“ migrantů, ekošílenství, protibělošský rasismus, Black Lives Matter a já nevím, co všechno ještě. Svou finanční podporou je dostávají pod svou kontrolu, takže je kdykoliv mohou nechat zahynout na úbytě.

Pravice tato hnutí nepodporuje jenom proto, aby je ovládala, nadtož z nějakého jiného plezíru. Zneužívá je především k tomu, aby prostřednictvím jejich činnost v očích veřejnosti diskreditovala veškerou levici.

Pravicoví mediální aktéři ty nejobskurnější až doslova obludné iniciativy vydávají za levicové, ba až neomarxistické. Lehce se jim to daří, protože za celých třicet let pravicové nadvlády skutečná levice nedostávala možnost, aby ve férové soutěži mohla prezentovat své hodnoty, nadtož program.

Proto se dneska pravici daří vydávat různá hnutí a iniciativy za levicové, ačkoliv v žádném případě levicovými nejsou. Kdyby opravdová levice měla možnost svobodně prezentovat své názory, neřkuli dokonce odborné analýzy, pak by lehce dokázala, že zmíněná hnutí jsou ve skutečnosti aktivitami extrémní pravice a ne levice. Konec konců právě proto je dnešní skuteční, alias pravicoví vládci podporují.

Skutečná levice se tedy nachází ve dvojitém chvatu pravice. Jednak jsou různé, na první pohled až nepochopitelné aktivity a hnutí (kupříkladu přes sedmdesát pohlaví), jindy dokonce primitivně protilevicové, pravicí všestranně podporována. Na druhé straně pak jsou všechny tyto zdánlivě lidové projevy všemožných aktivit mediální část pravice veřejnosti prezentovány jako levicová až neomarxistická. Cíl této nové taktiky je nasnadě. Znicotněnou levici v očích veřejnosti zdiskreditovat natolik, aby ji tímto zmatením pojmů definitivně vymazali z všelidského vědomí. Aby ani náhodou nikoho nenapadlo takovouto levici podporovat.

Stanislav A. Hošek